(ČT 24 31.8.2006, rubrika: 16:32 Ekonomika)
Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Na řadě jsou ekonomické zprávy. Hezké odpoledne. Bankovní rada České národní banky dnes ponechala úrokové sazby beze změny. Hlavní sazba, od které se odvíjí úročení komerčních úvěrů, tak zůstává na dvou celých a pětadvaceti setinách procenta. A ve studiu už vítám guvernéra České národní banky Zdeňka Tůmu. Hezké odpoledne.
ROZHOVOR
Zdeněk TŮMA, guvernér, Česká národní banka
--------------------
Hezké odpoledne.
Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane guvernére, jak už jsem říkala, vy jste ponechali úrokové sazby beze změny. Můžete říct proč?
Zdeněk TŮMA, guvernér, Česká národní banka
--------------------
Tak toto rozhodnutí nelze oddělovat od těch ostatních. Minulý měsíc jsme zvyšovali sazby o žádná celá dvacet pět setin procentního bodu. Dneska jsme se rozhodli ponechat. Měli jsme zato, že zase tolik nového se od minulého měsíce neudálo. Jedním z východisek pro rozhodování je prognóza, která v současné době předpokládá, že v delším období by se mohly úrokové sazby postupně zvyšovat, ale neměli jsme pocit, že by to mělo být zrovna dneska.
Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak moc se na vašem rozhodnutí podepisuje i třeba rozhodování nebo spíš Evropská centrální banka? Ta dnes také ponechala úrokové sazby beze změny.
Zdeněk TŮMA, guvernér, Česká národní banka
--------------------
Já bych řekl, že minimálně. Někdy tak napůl žertem říkám, že spíše se Evropská centrální banka řídí podle nás, protože pokud se podíváme dva, tři roky dozadu, tak se několikrát stalo, že my jsme rozhodli o změně úrokových sazeb a Evropská centrální banka rozhodovala jaksi po nás a šla stejným směrem. Ale ne, vážně, my skutečně zatím máme nezávislou měnovou politiku. Samozřejmě to vnější prostředí je pro nás velice důležité, takže i zahraniční úrokové sazby hrají významnou roli v našem rozhodování, ale není to rozhodně tak, že by Evropská centrální banka nějak rozhodla a my jsme kopírovali její rozhodnutí. Máme jinou fázi hospodářského cyklu, jsme daleko více otevřená ekonomika, než je eurozóna, což například znamená, že citlivěji asi budeme reagovat na změny kurzu než Evropská centrální banka a tak dále. Takže, těch rozdílů je celá řada.
Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste zde mluvil o tom, že vaše další rozhodnutí budou ovlivňovat prognózy. Ekonomové nebo analytici předpokládají, že by k dalšímu zvyšování úrokových sazeb mohlo dojít buď v říjnu na konci roku. Na čem bude to vaše rozhodnutí záviset?
Zdeněk TŮMA, guvernér, Česká národní banka
--------------------
Tak to já bych si vůbec netroufl předvídat, kdy budeme znovu zvyšovat. Dneska vidíme ta rizika kolem naší prognózy jako poměrně vyrovnaná, takže je velmi obtížné předvídat, kdy dojde k dalšímu pohybu úrokových sazeb. To může být za měsíc nebo taky za tři, za čtyři, opravdu těžko říci. Je to ovlivněno riziky, která vidíme v tom delším období. Měnová politika se dívá hodně dopředu a samozřejmě v těch příštích měsících se může stát celá řada věcí, které to ovlivní. Týká se to, ať už v tom vnějším prostředí, jako jsou ceny ropy, jako je vývoj inflace, vývoj vůbec ekonomiky obecně v zahraničí, ale jsou to i domácí faktory, mezi těmi jsme dneska diskutovali hodně například fiskální politiku a podobně.
Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Bankovní rada, která o úrokových sazbách rozhoduje, má sedm členů. Určitě nejsou vždy všichni zajedno při každém tom zasedání. Můžete říct, jaké jsou ty nejčastější argumenty těch, kteří propagují zvyšování úrokových sazeb a zase naopak těch, kteří jsou proti zvyšování úrokových sazeb?
Zdeněk TŮMA, guvernér, Česká národní banka
--------------------
Tak je pravda, že ne vždy jsme zajedno. Shodou okolností minulý měsíc to bylo 4:3, ale je to poměrně vzácné. Prostě je to tak, že někdy nebo to je téměř, téměř vždy jsou argumenty na obě strany a člověk se přiklání k těm či oněm argumentům, vnímá rizika silněji jedním či druhým směrem. Argumenty jsou prakticky vždy na obě strany, ale někdy ta rizika jsou opravdu hodně vyrovnaná a potom to nejde o to, že by někdo systematicky spíše hlasoval pro zvyšování sazeb, ale je to tak, že tak, jak v daném okamžiku vnímá ta rizika a vyhodnocuje ty nejistoty, tak se přikloní k tomu či onomu názoru. A právě třeba ten minulý měsíc to bylo hodně, hodně vyrovnané a to se projevilo nakonec i v tom počtu hlasů. Takže, nemáme nějak rozložené síly, že by jako někteří hlasovali spíš pro zvyšování a pro snižování, skutečně jde o to, jak to každý jednotlivec v daném okamžiku vyhodnotí a jak vnímá současná rizika.
Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Česká národní banka má v současné době nejnižší úrokové sazby v Evropské unii. Proč? A o čem to vypovídá vůbec?
Zdeněk TŮMA, guvernér, Česká národní banka
--------------------
No, tak před pár lety bych rozhodně nečekal, že prolomíme hranici úrokových sazeb v eurozóně, ale stalo se. Jedním z těch důležitých, asi nejdůležitější faktor, který to ovlivňuje, je kurz. Česká ekonomika je v poměrně dobré kondici, celkem slušně roste. Jeden z aspektů, který to doprovází, je takzvané reálné zhodnocování koruny a reálné zhodnocování koruny může jít dvěma cestami. Je to buď přes posilování nominálního kurzu anebo přes rozdíly v mírách inflace. To znamená, porovnáme-li míru inflace doma a v zahraničí. Ideální by samozřejmě bylo, kdyby to bylo vybilancované a něco šlo přes ty rozdíly v mírách inflace, my bychom měli trošku vyšší inflaci, a trošku by šlo přes nominální zhodnocování koruny. Ale v posledních letech zažíváme to, že tím, že česká ekonomika je poměrně atraktivní pro zahraniční investory, je velká poptávka po koruně a česká koruna rychle zhodnocuje. Čili, tady to reálné zhodnocování probíhá především prostřednictvím nominálního zhodnocování koruny a právě toto nominální zhodnocování koruny tlačí na to, že inflace v posledních letech byla velmi nízká, dokonce jsme se dostali i pod náš cíl a to tlačí potom samozřejmě také naše úrokové sazby dolů, protože my kompenzujeme ten tlak, ke kterému dochází prostřednictvím kurzu.
Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
A dá se vůbec předpovídat, jaká bude teda, jaký bude tedy vývoj do budoucna? Přece jenom skoro všechny nejvýznamnější ekonomiky neustále zvyšují své úrokové sazby. Vyhne se Česká republika tomuto trendu nebo ...?
Zdeněk TŮMA, guvernér, Česká národní banka
--------------------
Jak říkám, naše současná prognóza také předpokládá jisté zvyšování úrokových sazeb, ale opravdu ta situace se může lišit a nemusíme sledovat nutně ten trend. Podíváte-li se na Spojené státy, tak tam úrokové sazby jsou úplně někde jinde, ale právě jeden z těch důležitých rozdílů je citlivost na kurzové změny. Americká ekonomika, přestože hodně vyváží a dováží, tak z hlediska objemu, který, hrubého domácího produktu, výkonu celkové ekonomiky je poměrně uzavřená. Čili, ten zahraniční obchod v poměru k tomu, co americká ekonomika vytváří, je ve srovnání s námi daleko nižší. Takže, v jejich případě, pokud dojde ke znehodnocování dolaru, které bylo velmi významné, tak ten dopad na inflaci není zdaleka takový, jako by byl například u nás. Tak to je jeden z významných rozdílů a proč třeba, jedno z vysvětlení, proč my máme sazby ve srovnání nejenom se Spojenými státy, ale i s eurozónou poměrně nízké. Takže, nelze předvídat, kdy dojde k tomu, že bychom srovnali krok z hlediska úrovně úrokových sazeb. Ale ten hlavní argument skutečně v daném okamžiku je v poměrně silném posilování koruny v posledních letech.
Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane guvernére, já vám prozatím děkuji.