Jan Lopatka (Reuters 24. 10. 2017)
Česká národní banka (ČNB) může na svém příštím měnovém zasedání uvažovat o zvýšení úrokových sazeb i o 50 bazických bodů, neboť rychle rostoucí ekonomika dokáže absorbovat výraznější utažení sazeb, stále nastavených na dohled nuly, uvedl člen bankovní rady Tomáš Nidetzký.
Nidetzký na zářijovém jednání hlasoval spolu s dalšími třemi členy rady proti zvýšení sazeb o 25 bazických bodů. Hlavní repo sazba tak setrvala nejtěsnějším možným poměrem hlasů na 0,25 procenta, kam ji ČNB zvedla na předešlém zasedání v srpnu.
V rozhovoru pro agenturu Reuters však Nidetzký řekl, že jeho rozhodnutí bylo motivováno pouze přáním vyčkat na novou čtvrtletní prognózu a také na to, až své další zamýšlené kroky ohlásí Evropská centrální banka, jejíž měnové zasedání je na programu tento čtvrtek.
ČNB tak může být v listopadu s aktuální prognózou v ruce odvážnější a prosinci pak sazby opět podržet, řekl.
"Takže si nemyslím, že by ekonomika zvýšení sazeb o 0,5 procentního bodu najednou nevstřebala, protože klíčová úroková sazba je dnes nastavena na 0,25 procenta, což je pořád blíže nule než čemukoli jinému."
Utažení sazeb o 50 bazických bodů naráz by mohlo být signálem, že centrální banka může napříště zvedat sazby v méně častých krocích, a nemusí být vnímáno jako "zatažení za brzdu".
"S tak nízkou základnou, ze které vycházíme, si to můžeme dovolit, aniž bychom vyslali signál, že se ekonomika nějak výrazně přehřívá," řekl Nidetzký.
"Pokud by příští zvýšení bylo větší než o obvyklých 25 bodů, tak by to mělo indikovat, že se další zvýšení odehrají spíš v nižší kadenci, tedy že k dalšímu růstu sazeb dojde později než hned na následujícím měnovém jednání."
Podle Nidetzkého existují dvě cesty k normalizaci úrokových sazeb za předpokladu, že to ekonomika umožní. Buď postupné kroky, tedy absolvovat diskusi na každém měnovém zasedání a pak případně zvýšit, nebo nezvýšit sazby o standardních 25 bodů.
"Anebo si dokážu představit, že to bude zvyšování sazeb, které bude ze začátku výraznější, ale mezi jednotlivými rozhodnutími budou větší časové rozestupy a tím i větší prostor pro analýzu dat."
KŘIVKA RŮSTU SAZEB VE TVARU HOKEJKY
V příštím roce může banka pokračovat v nastoupené cestě směrem ke standardní měnové politice, která s ohledem na dvouprocentní inflační cíl vidí rovnovážnou úrokovou sazbu kolem úrovně 2,5 až 3,0 procenta, jíž nemusí hned v příštím roce dosáhnout, řekl Nidetzký.
Dále uvedl, že křivka předpokládaného růstu úrokových sazeb se může v nové prognóze zalomit více do tvaru hokejky, jak ji viděla únorová prognóza, tedy poslední před dubnovým opuštěním kurzového závazku.
Nidetzkého komentáře jej tak staví po bok kolegy z bankovní rady Vojtěcha Bendy, jenž v září hlasoval pro zvýšení sazeb a říká, že by ekonomice prospělo zvýšení sazeb do konce letošního roku o 50 až 75 bazických bodů.
KORUNA UTAŽENÍ ZA ČNB NEODPRACOVALA
Největším hlavolamem centrální banky při návratu úrokových sazeb na rovnovážné úrovně je kurz koruny, který od ukončení intervenčního režimu posílil o 5,2 procenta.
Srpnové zvýšení sazeb ještě žádné výraznější zpevňování nenastartovalo, kurz se však začal posouvat na silnější úrovně po měnovém zasedání v září, které ukázalo, že v sedmičlenné bankovní radě hlasovali pro zvýšení úroků tři.
Pohyb koruny je nicméně limitovaný dlouhými pozicemi nahromaděnými investory ještě před dubnovým ukončením kurzového závazku.
Další zvýšení úrokových sazeb by zvětšilo úrokový diferenciál, který by mohl částečně nahradit zpřísňování měnové politiky prováděné přes úrokové sazby.
Nidetzký řekl, že koruna zatím neposílila tak výrazně, aby zabránila dalšímu zvýšení sazeb.
"Zatím to není nic dramatického a pořád je to v nějakém pásmu, kdy nám to, podle mého názoru, umožňuje návrat ke standardní měnové politice," řekl. "To znamená jít cestou zvyšování sazeb."