(HN 28.2.2002 strana 27, rubrika: Konjunktura)
Tempo růstu HDP by mělo skončit něco málo pod třemi procenty
Prognóza národní banky naznačuje, že cenový vývoj by v blízké budoucnosti neměl představovat významnější národohospodářský problém.
Malá česká ekonomika je díky své velké otevřenosti významně ovlivňována vývojem zahraničních
vnějších faktorů. Mezi dominantní patří vývoj cen klíčových energetických surovin, cenový vývoj a
poptávka po českých vývozech v zemích obchodních partnerů. K odhadu vývoje vnějších faktorů ČNB
nově využívá předpovědi světových analytických pracovišť. Z lednové předpovědi plyne, že zahraniční
poptávka reprezentovaná růstem německé ekonomiky by v letošním roce měla pouze mírně vzrůst a v
příštím roce by měla vzrůst asi o 2 %. Příznivě bude působit i vývoj na trhu s ropou. Dalším
faktorem, který významně ovlivňuje domácí inflaci, je devizový kurs. Posilování koruny v posledních
dvou letech působilo protiinflačně. Příliš silná nebo rychle posilující koruna by však mohla
podkopat konkurenceschopnost ekonomiky a destabilizovat makroekonomický a měnový vývoj. Proto ČNB s
vládou uzavřela dohodu, která by měla zmírňovat tendence k neopodstatněnému posilování kursu. ČNB
předpokládá, že dohodnutá opatření budou mít v příštích dvou letech na nominální kurs stabilizační
účinek. Umírněný vývoj vnějších faktorů inflace bude podporován i domácími faktory. Nadprůměrná
loňská sklizeň a silný kurs koruny, který zlevňuje potraviny ze zahraničí, povede ke stagnaci či
jen mírnému růstu cen potravin i cen průmyslových výrobců v příštích letech. Růst reálných mezd,
stabilní zaměstnanost a rychlý růst sociálních transferů podpoří další růst spotřebitelské
poptávky, který bude letos asi na úrovni 3 %. Poroste i hrubá tvorba fixního kapitálu v souvislosti
s dalším přílivem přímých zahraničních investic a růstem vlastních zdrojů. Při nezměněné relaci
mezi domácí poptávkou a čistým vývozem tento vývoj implikuje letošní růst HDP o 2,9 % a jeho
akceleraci na 4,2 % v roce 2003. Regulované ceny by v letos měly vzrůst asi o 6,5 % a v roce 2003
by jejich růst měl být asi poloviční. V příštím roce již odezní vliv systematického narovnávání
cenových relací mezi tržními a regulovanými cenami (elektřina, plyn). Jejich růst by poté měl být
ovlivňován pouze oprávněným růstem nákladů. V důsledku toho dojde na počátku roku 2003 ke skokovému
snížení meziroční inflace. Počínaje letoškem ČNB přešla k cílování celkové inflace. Inflační cíl
pro meziroční přírůstek indexu spotřebitelských cen má podobu průběžného pásma, které rovnoměrně
klesá z intervalu 3 - 5 % v lednu 2002 do intervalu 2 - 4 % v prosinci 2005. Prognóza ukazuje, že
střední hodnota inflace se bude v prvním pololetí 2002 pohybovat uvnitř cílového pásma a ve druhé
polovině roku dočasně poklesne pod dolní mez inflačního cíle. Ke konci roku 2002 se bude meziroční
celková inflace pohybovat mezi 2,5 - 3,8 %. Pro rozhodování o změnách nastavení měnové politiky je
nejdůležitější predikce inflace v tzv. horizontu nejúčinnější transmise. Horizont vyjadřuje
zpoždění největších účinků měnové politiky a ČNB je odhaduje na 4 až 6 čtvrtletí. ČNB očekává, že
se v tomto období bude meziroční růst spotřebitelských cen pohybovat nad dolní hranicí cíleného
intervalu, v červnu 2003 to bude mezi 2,3 - 3,6 %. Očekávaný vývoj inflace je spojen s některými
riziky. Riziko nižší než predikované inflace souvisí s možným poklesem světových cen surovin a s
případným posílením kursu koruny. Určité riziko je rovněž spojeno s možným zpomalením růstu v EU a
v USA a následným promítnutím do domácí cenové hladiny. Rizika vyššího než předpokládaného růstu
spotřebitelských cen jsou poněkud menší. Patří mezi ně předstih růstu reálných mezd před
produktivitou práce a pokračující nárůst deficitu veřejných rozpočtů.