ČNB chystá změny v systému distribuce hotovostí

Leopold Surga, ČNB

(HN 22.9.2000 strana 13, rubrika: ekonomické analýzy/servis)

V ČR je v oběhu 234 miliónů bankovek a téměř dvě miliardy mincí

Po mnoha desetiletích fungování tradičního schématu hotovostního peněžního oběhu "klient - obchodní banka - centrální banka" se od osmdesátých let začínají prakticky v celém světě a také v ČR prosazovat prvky, které tento model mění. Cílem je snižování nákladů vynakládaných centrálními bankami na zpracování a distribuci peněz a racionalizace těchto činností. V řadě zemí probíhá redukce sítě poboček centrálních bank. Současně se do distribuce a zpracování hotových peněz zapojují nejen centrální banka a obchodní banky, ale i nebankovní subjekty, zejména bezpečnostní agentury, které původně zajišťovaly pouze transporty peněz. Probíhají i změny ekonomické. Centrální banky zavádějí odstupňované poplatky za různé druhy aktiv, které lze chápat jako nadstandardní služby obchodním bankám. Změny probíhají v různých zemích různě, v závislosti na legislativní úpravě, tradicích a stupni rozvoje trhu v této oblasti. Největších změn doznalo uspořádání hotovostního peněžního oběhu ve V. Británii a na územích států s britskou bankovní tradicí.

Práce s oběživem

Změny v organizaci hotovostního peněžního oběhu v zahraničí nemohly zůstat bez odezvy ani v ČR. Po krátké etapě správy zásob peněz více než 60 pobočkami Komerční banky, která byla pozůstatkem funkcí bývalé SBČS, byla ve 2.polovině 90. let uvedena do provozu síť sedmi poboček ČNB s dostatečnou uschovací kapacitou a kvalitními zařízeními na třídění bankovek. Po dokončení rekonstrukce budovy v Praze Na Příkopě je postupně uvedena do provozu pobočka ČNB Praha. Ta by měla mít dostatečnou kapacitu jak pro pokladní operace, tak pro zpracování a úschovu peněz těch poboček obchodních bank z Prahy a okolí, které dosud bylo nutné směrovat mimo Prahu. Další vývoj v oblasti distribuce a zpracování peněz je dán především změnami kvantitativních parametrů hotovostního oběživa. Vzdor všem prognózám o nahrazení hotovostí elektronickými penězi a bezhotovostními platebními instrumenty v ČR hotovostní oběživo narůstá jak hodnotově, tak v počtu kusů. (Stejný vývoj je i v jiných zemích vč. vyspělých zemí západní Evropy, v USA a v Kanadě.) Ke konci r. 1999 u nás bylo v oběhu více než 234 mil. kusů bankovek a více než 1,9 mld. kusů mincí. V porovnání s koncem r. 1998 znamenají tato čísla u bankovek nárůst o 13,4 % a u mincí o 10,25 %. Vedle absolutního zvýšení počtu kusů bankovek a mincí v oběhu se zvýšila i jejich obrátkovost. Např. obrátka bankovek vzrostla z 1,9 v roce 1998 na 2,3 v roce 1999. Nejvyšší byl nárůst obrátky u bankovek v hodnotě 500 Kč, kde došlo k nárůstu z 3,3 v roce 1998 na 4,4 v roce 1999. Jinak řečeno, každá pětisetkoruna se v průběhu roku do ČNB vrátila v průměru nejméně čtyřikrát, čtyři desetiny z nich dokonce pětkrát. Stoupá i počet mincí přijímaných a vydávaných pobočkami ČNB. Zatímco za prvních pět měsíců r. 1999 přijaly a zpracovaly pobočky ČNB 121,78 mil. kusů mincí, letos už to bylo 180,55 mil. kusů. Důvodů, proč se obrátka peněz zvyšuje, je více. U bankovek je to mj. rostoucí počet bankomatů a potřeba je doplňovat, u bankovek i u mincí pak především rozrůstající se řetězce obchodních domů, které je nutno dotovat mincemi a utržené bankovky jsou urychleně odváděny do bank. Svou roli hraje i zpracování peněz bezpečnostními agenturami. Možnosti nárůstu objemu fyzických výkonů při zpracování peněz v ČNB mají své meze a zvyšující se náklady na ně nemůže nést centrální banka donekonečna sama.

Servis bankám

Centrální banka dlouho poskytovala obchodním bankám kvalitní servis prakticky zdarma a některé obchodní banky na to spoléhaly. Již v loňském roce však ČNB začala vybrané činnosti pro obchodní banky zpoplatňovat. Obchodní banky musí počítat s tím, že počet nezpoplatněných kontaktních míst bude v průběhu tohoto roku snížen na každé pobočce ČNB na jedno. Za pravděpodobný termín pro tuto změnu je považován 1. leden 2001. To neznamená, že by pobočky ČNB nemohly takovou službu poskytnout. Bude však považována za nadstandardní a obchodní banky ji budou muset zaplatit. Z hlediska centrální banky jsou neracionální a nehospodárné také tzv. křížové operace, kdy obchodní banka v jeden den odvádí určité množství bankovek nebo mincí ČNB a stejné nebo podobné množství peněz vybírá. Nejde o nic jiného, než že ČNB musí na své vlastní náklady za obchodní banku přijaté hotovosti zpracovat, aby mohly být opět vydány do oběhu. Do centrální banky by měly být odváděny jen skutečně postradatelné hotovosti obchodních bank, resp. peníze, které podle vyhlášky č. 37/1994 Sb. (kterou se stanoví postup při příjmu peněz a nakládání s nimi a o poskytování náhrad za necelé a poškozené bankovky a mince) nemají být vydávány zpět do oběhu. Operace s mincemi jsou fyzicky i časově náročné. Řešením je nákup kapacitních automatických počítacích a balících linek a jejich instalace v pobočkách ČNB. Investičně náročná akce omezí počet poboček ČNB přijímajících mince ke zpracování na dvě až čtyři. Důvodem je snaha využívat tato zařízení co nejintenzívněji. Vedle organizačních opatření budou provedena i některá opatření ekonomická. ČNB do ceny služeb poskytovaných obchodním bankám promítne i další náklady, které s distribucí bankovek a mincí souvisí. V některých případech stanovené poplatky budou mít charakter "sankce" za porušení dohodnutých nebo stanovených postupů. Postup ČNB je zcela v souladu s trendy, které v této oblasti v Evropě i ve světě převládají. Lze předpokládat, že další koncentrace a centralizace zpracování peněz bude následovat v souvislosti s nahrazováním nynější techniky v horizontu pravděpodobně dvou až tří let.