(ČT 24 12.11.2014, pořad Hyde Park)
Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Je to rok, co Česká národní banka šokovala celou zemi, když svými intervencemi uměle oslabila českou měnu vůči euru plánovaně o 7 procent, kurz vůči euru zhoršila zhruba o dvě koruny, chtěla tím podpořit a oživit českou ekonomiku. Ta skutečně začala růst, ale je to díky počínání centrální banky? Není to proto, že hospodářský růst se objevil v celé Evropě? Že hospodářský růst se objevil v Německu, přičemž na Německo je česká ekonomika nejvíc orientovaná? Zkrátka není to hospodářský růst České národní bance navzdory? Proč jsme se tak měli bát deflace, tedy snížení cen a stačí podpořená inflace k růstu spotřebitelských výdajů, jestliže reálné příjmy a reálná kupní síla Čechů klesá? Není to časovaná bomba? Jak devalvovaná koruna znehodnotila úspory obyvatel? Hostem dnešního Hyde Parku je guvernér České národní banky Miroslav Singer. Pane guvernére, dobrý večer. Vítám vás ve vysílání.
Miroslav SINGER, guvernér ČNB
--------------------
Dobrý večer.
Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
A my, vážení diváci, čekáme na vaše dotazy na adrese www.hydeparkct24.cz, najdete informace a právě i kontakty, přes které se do vysílání aktivně můžete zapojit vlastními otázkami. Tak té možnosti využijte. Spěcháme za prvním z dotazů. Je od Rudolfa: "Rok poté odpovídá současná situace očekáváním, která jste měli při zavádění intervencí?"
Miroslav SINGER, guvernér ČNB
--------------------
V podstatě ano. My jsme čekali, že se obnoví růst, že se obnoví investice, že klesne nezaměstnanost a vytvoří se nová pracovní místa. To vše se děje, dokonce co se týče pracovních míst v míře o něco větší, než jsme si mysleli.
Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Ale předseda konfederace odborových svazů Josef Středula, ten říká: "Slibovali jste třicet tisíc nových pracovních míst," a že neví o jediném, které by vzniklo právě díky intervencím.
Miroslav SINGER, guvernér ČNB
--------------------
Mikroekonomika nefunguje tak, že byste mohl vztáhnout ruce a říct: "Toto místo vzniklo díky centrální bance," tak nefunguje nikde. Nicméně máme o 41 tisíc víc zaměstnaných, máme, myslím, asi o 19 tisíc, podle posledních čísel, víc volných pracovních míst, to znamená, že ta tvorba je a je poměrně mohutná.
Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Na Facebooku se ptá Libor: "Intervenci národní banky označilo za dobrou pouze šestnáct procent podniků. Znamená to pro vás něco?" Protože podniky, export, to vlastně jste měli prioritně podpořit.
Miroslav SINGER, guvernér ČNB
--------------------
Znamenalo to pro nás potřebu komunikovat, co se děje. To jsou starší čísla, ale co je základní. Je třeba si uvědomit, když počítáme počty podnikatelských subjektů, že intervenci už někdy na začátku považovala za velmi rozumnou polovina výrobních podniků. Podniků, které něco vyrábějí a které první inkasovaly příznivé důsledky toho opatření, těch je desetina, setina. Důležité ale je, že v tuhle chvíli už vidíme i růst ekonomiky jako takový. Vidíme růst maloobchodních tržeb, vidíme růst dovozu, mimochodem dovozu i v eurech, takže z tohoto hlediska si myslím, že ekonomika začíná zažívat to pozitivní, co intervence přinesla.
Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Ale řekněte jediný evidentní důkaz, že to oživení je skutečně díky vašim intervencím. Protože, říkal jsem to v úvodu, oživení je v celé Evropě, začalo hospodářství v celé Evropě růst ve druhém čtvrtletí, loni tedy ve druhém čtvrtletí. Evropská komise odhaduje ten růst v Evropské unii, že letos bude asi jeden a čtvrt procenta, v Česku, tam je to ještě optimističtější, asi o dvě a půl procenta, ale je to tak, roste, roste celá Evropa, roste i Česko, roste Německo, tudíž roste Česko, kde je důkaz ...
Miroslav SINGER, guvernér ČNB
--------------------
Ne, je to trošičku jinak a speciálně s tím Německem. My jsme v loňském roce na tom byli z hlediska růstu velmi špatně, asi o víc než dvě procenta hůř než Německo, dneska jsme na tom z hlediska růstu líp než Německo. To nevysvětlíte růstem Německa. Pokud jde o tempo našeho růstu, proti stejnému období loňského roku rosteme asi o čtyři procentní body rychleji, už jsme v konci roku, tak se to dá odhadnout vcelku slušně. Odhad komise, který jste citoval, znamená, že Evropa poroste zhruba o procento v nejlepším případě rychleji než loni, zečtyřnásobení toho tempa prostě nevysvětlíte procentním přírůstkem, ale co je ještě důležité s Německem, Německo zpomaluje. Německo naopak je v tuto chvíli, řekněme, poměrně výrazné riziko pro celou střední Evropu, čili ty nůžky, které předtím působily v náš neprospěch, se v tuhle chvíli zcela otočily v náš prospěch, a to už nevysvětlíte tím růstem. Nemůže vás táhnout, když to řeknu úplně lidsky, nemůže vás táhnout někdo, kdo běží pomaleji než vy.
Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
No, ale pak se také někdy argumentuje visegrádským prostorem, Polsko, Maďarsko, Slovensko, že tam to oživení začalo ve stejné době jako v Česku, a tudíž, že vlastně ten vliv intervencí České národní banky opravdu není takový, jestliže se to podobně projevuje i jinde.
Miroslav SINGER, guvernér ČNB
--------------------
Určitě není všechno jenom u nás. Změnila se u nás taky výrazně fiskální politika, na to nesmíme zapomínat, ale znova říkám, čtyři procentní body nevysvětlíte obchodními partnery. Slovensko v první polovině tohoto roku rostlo dokonce lehce pomaleji než my. Po velmi dlouhé době se opět stává to, že my rosteme nepatrně, ale rychleji než Slováci. Vysvětlíte to obecné oživení, to můžete vysvětlovat jakkoliv, ale nevysvětlíte míru toho oživení, tu sílu toho oživení.
Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
A teď vaše kroky měly trošku, když to tak řeknu, povzbudit inflaci, a tak mě napadá, proč se ta vámi obávaná hrozba nulové inflace, při níž by ceny tedy nerostly, proč se nejvíc projevila až k letošnímu červnu, tedy vlastně tři čtvrtě roku poté, co už národní banka intervenovala. To také neukazuje, že by jejich vliv byl až takový?
Miroslav SINGER, guvernér ČNB
--------------------
No, protože loni nám inflaci nadhodnocovalo DPH, my jsme měli loni v inflaci prostě procento nahoru přes růst DPH, což nám vypadlo z letošních inflačních čísel, jinak by možná bylo méně překvapených, protože už loni bychom viděli mimořádně nízká inflační čísla a bylo by jasné, že ekonomika se dostává na tu hranu, kde hrozí nějaký dlouhodobější deflační scénář, který by ji už mohl poměrně výrazně poškodit. To je jeden z kusů toho překvapení. Běžný konzument hospodářského vývoje si prostě neuvědomoval, že to číslo začíná jedničkou jenom proto, že je tam jednoprocentní vliv zvýšení DPH.
Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Když vy to tak říkáte, že všechno vlastně se odvíjí přesně tak, jak jste čekali, jak jste čekal, nezafungovalo něco tak, jak jste čekal?
Miroslav SINGER, guvernér ČNB
--------------------
Určitě. Třeba inflace je teď nižší, než jsme čekali. My jsme si mysleli, a byl to konsensus analytiků, ze kterého my vycházíme, že v eurozóně porostou ceny výrobců asi o dvě procenta, v tuhle chvíli klesají prudčeji než o procento, mám pocit, že už ten propad se dostává někam ke dvěma procentům. Kdybych to měl říct jinak, to oživení v Evropě je mnohem slabší, než jsme si mysleli, speciálně, co se eurozóny týče, to je nemilé překvapení, které my zažíváme z toho, že ten růst je o pár desetinek nižší, než to vypadalo na jaře, kdy to vypadalo, že oživení bude robustnější. Inflace je zhruba o půl procenta nižší, než jsme čekali. Nejen, že neinkasujeme žádné cenové přírůstky na dováženém zboží, my dokonce inkasujeme poklesy na tom dováženém zboží, minimálně z hlediska eurových cen.
Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Na webu se ptá Nicole: "Co je špatného na deflaci tažené celosvětovým poklesem cen energií a volání? Obojí přece snižuje náklady producentům, kde je ten avizovaný rychlý růst mezd v soukromém sektoru? Nejsou čtvrtinové mzdy oproti Západu dostatečnou konkurenční výhodou exportérů?" No, tak, otázek celá řada, začněme tím, co samozřejmě zajímá všechny, co je špatného na deflaci, tedy vlastně tom poklesu, mírném poklesu cen zboží a služeb.
Miroslav SINGER, guvernér ČNB
--------------------
Na deflaci, kterou zažíváme a která je způsobena tím, že v ekonomice, nejenom v naší, zcela evidentně chybí poptávka, je špatné to, že s klesajícími cenami klesají i zisky podniků. Tím samozřejmě klesá jejich možnost vyplácet mzdy, odvádět do státního rozpočtu z mezd i z něčeho dalšího, klesá zaměstnanost a spotřebitel otřesený takovouto situací samozřejmě přestává utrácet i v případě, že může, snaží se tím „prošetřit“. My jsme v té situaci v podstatě loni byli. Bylo to krásně vidět na tom, že přestože víceméně stagnovaly příjmy, tak u nás za těch pět let té nejdelší recese v historii České republiky mimochodem vzrostly úspory obyvatel asi o třetinu. Jinými slovy jenom ten růst úspor odebíral z poptávky dvě a půl procenta hrubého domácího produktu, když to řeknu jinak. Kdyby úspory zůstaly jenom tam, kde byly na začátku toho krizového období, nerostly, tak my jsme už čtyři roky nezažívali pokles hrubého domácího produktu. Tak to je, to je ta odpověď.
Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Víte, ale jestli, jestli opravdu ta, ta deflace je tak, tak závažná? Například bývalý prezident republiky, ekonom Václav Klaus říká: "Žádnou hrozbu deflace nevidím, hrůzu z ní nemám, běžní spotřebitelé si případného zlevňování o desetiny procent ani nevšimnou, natož aby podle toho řídili své chování tím, že třeba budou v očekávání dalšího poklesu cen odkládat nákupy.
Miroslav SINGER, guvernér ČNB
--------------------
Když se podíváme na maloobchodní prodeje, tak vidíme, že nám táhne od toho okamžiku, co jsme k tomu kroku přikročili a co začalo být všeobecně diskutováno, že naším cílem rozhodně není pokles cen, ale dvouprocentní inflace. Vidíme, že nám maloobchodní prodeje táhne bílé zboží a dvouciferné přírůstky v prodejích aut, takže těžko lze říkat, že se to neprojevuje. Ale já se vrátím možná k té energii.
Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Takže se mýlí ekonom Václav Klaus, který vás do bankovní rady národní banky jmenoval?
Miroslav SINGER, guvernér ČNB
--------------------
Každý z nás se může mýlit. No, vidíte, buď se zmýlil v tom, že jmenoval do bankovní rady špatné ekonomy, anebo se mýlí v tom, jak hodnotí stávající vývoj. Jedno z toho je určitě pravda, ale ...
Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Pane guvernére, neutíkejte mi ještě ...
Miroslav SINGER, guvernér ČNB
--------------------
Ne, já se snažím dostat jen k těm cenám energií.
Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Dostaneme se. Ale vy jste mluvil o úsporách obyvatel, jak ta devalvace české koruny úspory obyvatel znehodnotila?
Miroslav SINGER, guvernér ČNB
--------------------
Nijak. Z hlediska kupní síly v této ekonomice, což je to, co dělá centrální banka, je hodnota úspor zhodnocována tím, že inflace je stále výrazně nižší než ten dvouprocentní cíl, což je vlastně to pravidlo, kterým se máme řídit. Z hlediska vývoje kurzu samozřejmě, kdo se chtěl 8. listopadu odstěhovat a měl všechny peníze v korunách, se může cítit poškozen, to je jasné, to je evidentní. Jestli chcete žít někde jinde, tak jste na tom při slabším kurzu hůř, ale upřímně řečeno, když se podívám jenom na to, jak se vyvíjel ten kurz před tím, tak si dovolím jenom zopakovat některé epizody. Máme rok 2007 před krizí. Kurz je někde kolem sedmadvaceti, máme rok 2008, kurz vrcholí na dvaadvaceti osmdesáti, o pětadvacet procent silnější, já si tedy nepamatuji, že by si někdo v té době gratuloval, že se mu zhodnotily úspory o čtvrtinu, prostě proto, že všichni dobře věděli, že ten kurz ekonomika není schopna ustát. O rok později máme kurz někde k devětadvaceti, o třicet procent nižší, my máme kurz pohyblivý, dokonce i v tuto chvíli máme kurz pohyblivý. My na trhu nejsme vlastně už přes rok.
Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Mzdy, jestliže mzdy, nominální mzdy jsou stejné, kurz koruny se zhoršil, ceny stoupají ...
Miroslav SINGER, guvernér ČNB
--------------------
Mzdy už nám konečně začaly růst. V loňském roce jsme zažili propad reálných mezd, v tuhle chvíli konečně zažíváme růst, nominální tempo se zdvojnásobuje...
Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Ale stále, stále, pane guvernére, se bavíme o kupní síle obyvatel a podle jakési srovnávací zprávy evropské ta kupní síla obyvatel v Česku poklesla až tak, že nás zařadila níže, než jsme byli, na 26. místo v Evropě.
Miroslav SINGER, guvernér ČNB
--------------------
Tak zaprvé, máme za sebou pět let nejdelší recese v této ekonomice, aby nám neklesla kupní síla,...
Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
To má celá Evropa, to má celá Evropa.
Miroslav SINGER, guvernér ČNB
--------------------
Ne, my jsme ji měli hlubší než celá Evropa, zvlášť v posledních třech letech, stačí se podívat na grafy toho, jak se vyvíjely ekonomiky ve střední Evropě. My jsme se první dva, tři roky té recese drželi zhruba v polovině, Polsko samozřejmě takřka žádnou krizi nezažilo, protože je míň závislé na zahraničí, ale poslední rok a půl do toho třináctého jsme se najednou octli na dně, to je kus toho vysvětlení.
Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
No, ale když třeba analytik Pavel Kohout ...
Miroslav SINGER, guvernér ČNB
--------------------
Počkejte, nechte mě domluvit.
Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Počkejte vy. No, tak, prosím.
Miroslav SINGER, guvernér ČNB
--------------------
Druhá věc je, že ta studie, o které mluvíte, není evropská, je to nějaká místní studie, která zřejmě nadhodnocuje vliv dováženého zboží, protože to srovnání už dávno dělá Eurostat, kde jsme asi o čtyři procenta na tom lépe, ale znova říkám, my jsme přirozeně klesli v tom pořadí, my jsme zažili hlubší recesi než ostatní.
Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Vy stále nepřipouštíte pokles ani průměrné třeba hrubé měsíční mzdy v Česku. Analytik Pavel Kohout, začal jsem o tom mluvit ...
Miroslav SINGER, guvernér ČNB
--------------------
No, ona neklesá.
Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Mluví o poklesu o třicet pět eur, předseda konfederace odborových svazů o dva a půl tisíce korun.
Miroslav SINGER, guvernér ČNB
--------------------
Ta mzda stoupá, reálná mzda v této zemi konečně stoupá a je ovlivňována místní inflací, ne tím, kolik stojí boty v Miláně, to je ten základ. Centrální banka ovlivňuje vlastní ekonomiku a my jsme tu ekonomiku ovlivnili tak, že roste o čtyři procenta víc, generuje pracovní místa a začínají růst mzdy. To je to, co jsme si od toho slibovali.
Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
A jak jsou na tom ostatní země v Evropě. Jsou přece v Evropě, v Evropské unii i země, které deflaci mají, asi osm zemí je takových a co se s nimi děje a s kupní sílou jejich obyvatel?
Miroslav SINGER, guvernér ČNB
--------------------
V Evropě první část těch zemí jsou země, které prostě nemají vlastní ani měnovou politiku ani kurz, mají jako centrální banku Evropskou centrální banku.
Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
To je další téma, na které se dneska dostane.
Miroslav SINGER, guvernér ČNB
--------------------
Evropská centrální banka je z deflace mimořádně nervózní, což se projevuje i na tom, že už od května sahá k nestandardním opatřením, různého typu, které mimo jiné, což si tady málokdo uvědomil, vedly k tomu, že kurz eura je v tuhle chvíli o sedm procent nižší než v květnu. Jinými slovy centrální bankovní autorita těchto zemí činí v zásadě kroky s velmi podobnými důsledky jako to, co jsme učinili my, aby deflaci odvrátila. A pak tam máte země, které nezažily třeba například tak nízký inflační vývoj jako my a mají tu deflaci poměrně mělkou. Kdyby nám rostly úvěry takovým tempem jako na Slovensku a měli jsme minus nula celá jedna, protože my bychom teď měli někde minus jedna něco, minus nula celá devět, , tak to bych byl taky podstatně klidnější vůči deflaci. Prostě ono taky záleží na tom, jak celá ta ekonomika reaguje a kde.
Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Tak postupme dál v dotazech od Nikol, vy jste chtěl reagovat na ty energie a volání, čili deflace tažená celosvětovým poklesem cen energií a volání.
Miroslav SINGER, guvernér ČNB
--------------------
Deflace, to je ta teorie, že pokles cen energií je zdravá deflace způsobená nějakým technologickým pokrokem, který vede k tomu, že ceny klesají. No, to teď zažijeme, doufejme, s ropou. Tam budeme inkasovat. Ale on takovýto technologický pokrok vede také k tomu, že stoupají zisky výrobců. Tak to přece na evropském energetickém trhu není. ČEZ hlásí poloviční zisky proti loňsku, což znamená, že má taky míň peněz na investování i na výplaty všeho ostatního do ekonomiky. Celá evropská energetika není v žádném technologickém pokroku, je prostě rozvrácená, řekněme, ne úplně šťastnou regulací energetického trhu v Evropě. Jestli někdo inkasuje nějakou technologickou dividendu, tak jsou to Spojené státy za ten břidličný plyn, ale to se Evropy netýká. Evropa v důsledku toho jenom inkasuje další ztráty, ztráty zisku a schopnosti energetických společností investovat. Investují z krátkodobého hlediska, kterým se zabývá centrální banka, je negativní jev v poptávce, ne pozitivní v nabídce. Pozitivní možná zažijeme, zůstanou-li ceny ropy, tam, kde teď jsou, to je přesně to, co pak umožňuje Evropě inkasovat pozitivní dividendu na nabídce, na tom, jak vyrábí.
Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Tak, mzdám jsme se věnovali a poslední věc, nejsou čtvrtinové mzdy proti Západu dostatečnou konkurenční výhodou exportérů?
Miroslav SINGER, guvernér ČNB
--------------------
Tak teď záleží hlavně na tom, s kterým Západem se porovnáváme a komu chceme konkurovat. My jsme prostě na světě, ve kterém samozřejmě existuje Německo, ale existuje taky Čína, existuje Turecko, existuje Španělsko, existuje Řecko. My jsme v loňském roce ztráceli za pěkného čistého výsledku exportu podíly na trhu exportu; i ve skutečnosti v prvním půlroce exporty klesaly a v podstatě se oživily až v posledním kvartále, protože ten hezký, česý výsledek byl způsobený tím, že podniky přestávaly investovat. Už dva roky nám klesají investice, takže méně dovážíme, investice je dovozně nejnáročnější aktivita v této ekonomice, a to způsobovalo, že naše exporty vypadaly, že jsou vlastně v pohodě, protože to čisté číslo bylo dobré. Jenomže my jsme toho dosahovali de facto na úkor budoucnosti.
Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Postoupíme dál. Mirek: "Mohl byste vysvětlit, v čí prospěch koná centrální banka? Přináší její intervence prospěch průmyslu, bankám, finančním skupinám nebo komu?" Občané to zřejmě nejsou. Těm zdražilo vše za cizí měnu a mají znehodnocené úspory," konstatuje Mirek. Tak v čí prospěch koná centrální banka?
Miroslav SINGER, guvernér ČNB
--------------------
To se mění během ekonomického cyklu. Na dně ekonomického cyklu koná centrální banka ve prospěch těch, kteří vyrábějí, těch, kteří žijí ze mzdy, těch, kteří žijí z příjmů ze státního rozpočtu, protože ten zas čerpá z odvodů těch, kteří investují, těch, kteří vlastní domy nebo nějaká jiná významná aktiva, protože těm se zhodnocuje cena. A naopak koná v neprospěch například těch, kteří spoří, žijí z úspor, žijí z účtů, těch, kteří chtějí utrácet venku. Naopak na vrcholu cyklu v okamžiku, kdy centrální banka tlumí inflaci, to dělá přesně naopak, poškozuje výrobce, poškozuje investory, poškozuje dlužníky, poškozuje vlastníky nemovitostí a zvýhodňuje spotřebitele. Jediné, o co u centrálních bank obecně jde, je, aby to dělala přes ten cyklus stále stejně, aby to dělala neutrálně a k tomu má nějaký typ cíle, ať už inflačního nebo nějakého jiného, který vlastně zaručuje, že pakliže je plněn dlouhodobě, tak to, co vezme na vrcholu cyklu jedněm a dá druhým, zas na tom spodku přerozdělí stejně. Centrální banka vždycky v ekonomice přerozděluje.
Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
A teď mi řekněte, když na svazu průmyslu nechali hlasovat asi sedmnáct ředitelů velkých podniků, jestli jim vaše opatření prospívají, tak osmdesát procent z nich se vyslovilo, že ne, že jim nijak neprospívají, tak konáte ve prospěch těchto podniků?
Miroslav SINGER, guvernér ČNB
--------------------
Tak na svazu průmyslu je, myslím si, proti loňské reakci už úspěch, že neškodíme. Loňská reakce svazu průmyslu byla mimořádně nervózní, ale zase se bavíme o svazu, který sice zní jako svaz výrobců, ale ve kterém mají prostě převahu dovozci. To je ten základní problém, prostě těch výrobních firem je mnohem méně Stejný svaz průmyslu současně říká, že si přeje, aby ten režim pokračoval až minimálně do konce příštího roku. A proč si to přeje, to je jednoduché. My už se nemusíme zase tolik řídit jenom těmi anekdotickými historkami, kdo co řekl, my máme v tuhle chvíli čísla od statistického úřadu. Nefinančním podnikům dohromady, čili včetně dovozců, včetně maloobchodu, včetně všeho ostatního stouply zisky proti první části loňského roku, teď mám pocit do srpna, asi o čtrnáct procent. To znamená mimochodem asi o sedm nebo osm procent v eurech, což jim samozřejmě umožňuje investovat i najímat lidi. Jinými slovy ten průmysl na tom vydělává a jmenovat asociace, které naopak jsou velmi spokojeny s tím opatřením od začátku, je také relativně snadné.
Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Ano, a teď ještě k tomu Mirkovu dotazu, v čí prospěch tedy centrální banka koná. Řekněte mi, jestliže mluvíme o konkurenceschopnosti české ekonomiky, českých podniků, neměly by být schopné na zahraničních trzích konkurovat kvalitou své práce, svých výrobků a ne tím, že se podbízejí výhodnými cenami?
Miroslav SINGER, guvernér ČNB
--------------------
No, podbízejí výhodnými cenami, bavíme se o světě, ve kterém chybí poptávka. V eurozóně klesají ceny průmyslových výrobců, nevím sice úplně proč, ale klesají o dvě procenta. Všichni v tuhle chvíli zažívají to období drsné cenové konkurence. My jsme na spodku, stále ještě jsme na spodku ekonomického cyklu. Centrální banka tady není od toho, žádná centrální banka, aby určovala dlouhodobé trajektorie ekonomického vývoje. Ty určují parlamenty a vlády. Centrální banky prostě vyvažují ekonomický cyklus, uvolňují měnovou politiku dole a přitvrzují ji nahoře. Ve většině vyspělých zemí tak, aby byla inflace zhruba kolem dvou procent. V tuto chvíli už je jenom jediná centrální banka, která má nižší cíl, a to jsou Švýcaři, ty intervenují už tři roky.
Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
No, ale intervenují také Japonci velmi dlouho.
Miroslav SINGER, guvernér ČNB
--------------------
No, Japonci měli ...
Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
A bez velkého úspěchu.
Miroslav SINGER, guvernér ČNB
--------------------
No, protože Japonci měli velmi dlouho jedno procento a Japonsko je učebnicový příklad ekonomiky, která se dostala příliš přísnou měnovou politikou do deflace po dobu dvaceti let a v tuto chvíli se z toho dostává strašně těžce, mimo jiné proto, že Japonsko je svým způsobem učebnicový příklad nesprávných mixů politik.
Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Ale není Japonsko také, že vám do toho skáču, není Japonsko také učebnicový příklad nebezpečí, které hrozí Česku? Protože centrální banka intervenuje ...
Miroslav SINGER, guvernér ČNB
--------------------
Já vám rozumím, ale ...
Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Chtěla podpořit spotřebu, ale ty reálné mzdy tam ...
Miroslav SINGER, guvernér ČNB
--------------------
No, protože už se dostala strašně daleko.
Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
... nerostly a teď je japonská ekonomika asi v sedmiprocentním poklesu.
Miroslav SINGER, guvernér ČNB
--------------------
No, a před tím byla v šestiprocentním růstu. Japonská ekonomika je v tuhle chvíli hlavně v hrozné nestabilitě dané tím, že se tam mixuje strašné množství opatření do sebe. Růsty DPH, výrazné, mnohem výraznější než u nás spolu s velkým uvolňováním měnové politiky, ale Japonsko je hlavně v tom problému proto, že skoro dvacet let mělo příliš přísnou měnovou politiku a vláda to kompenzovala uvolněným fiskálem. Takže se zadlužovalo. A Japonsko má dneska naprosto neuvěřitelný poměr dluhu vůči hrubému domácímu produktu na to, že nevedlo a neprohrálo válku. A z toho vyplývá všechno ostatní, tam už se makroekonomické politiky vlastně ocitají u hrany, za kterou zemi hrozí poměrně výrazná nestabilita, ale ona se tam nedostala sama, ona se tam dostala právě proto, že centrální banka strašně dlouho to nebezpečí deflace vlastně bagatelizovala.
Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
No, ale je nějaký opravdu evidentní rozdíl mezi Japonskem a tím, co může nastat v Česku? Protože tam jako by se ukázalo, že ten očekávaný růst spotřebitelských výdajů se nenaplní, pokud nejde ruku v ruce s reálným růstem příjmů a jestliže se mluví o poklesu kupní síly obyvatelstva v Česku, se kterým vy tedy polemizujete ...
Miroslav SINGER, guvernér ČNB
--------------------
K němu nedochází, reálné příjmy rostou. My máme spotřební koš, vy i já, ten spotřební koš realizujeme z devadesáti devíti, devadesáti osmi procent v této ekonomice, v této ekonomice rostou průměrnému spotřebiteli příjmy a v této ekonomice rostou ceny mimořádně pomalu, to znamená, že v tuto chvíli reálný příjem v této ekonomice roste. Když to řeknu jinak, my toho na té dovolené tolik neutratíme, aby to změnilo bilanci toho, co za co utrácíme.
Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Karel Kičmer: "Víte jistě, že vy ani nikdo jiný, kdo oslabení koruny schvaloval, si díky tomu kroku nepřivydělal? Třeba na měnových trzích. Dá se to zjistit? Pokud ano, co se stane?"
Miroslav SINGER, guvernér ČNB
--------------------
Já vím jistě, že jsem si nepřivydělal, to musím říct velmi, velmi razantně.
Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Tak samozřejmě takové spekulace se nabízejí, a také se objevily, jak že členové bankovní rady, jaký že z toho měli osobní prospěch z té devalvace české měny, jak dlouho dopředu členové bankovní rady věděli, že se o takovém kroku bude hlasovat?
Miroslav SINGER, guvernér ČNB
--------------------
Tak věděli to nejenom členové bankovní rady, vždyť jsme o tom hlasovali už dvakrát před tím a řekli jsme to, to znamená, že to, že se o tom bude hlasovat nebo že se o tom velmi pravděpodobně bude hlasovat, nebylo žádné tajemství. Jenom problém je, že nikdo neví, jak to hlasování dopadne, včetně členů bankovní rady.
Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Dopadlo čtyři ku třem, tedy velmi těsně.
Miroslav SINGER, guvernér ČNB
--------------------
To vám nemůžu ani potvrdit, ani vyvrátit. Počkejte si ještě pět let.
Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
A kdyby, kdybyste to pravděpodobně tedy takto velmi těsně neodhlasovali, tak by se to nastolovalo pořád a pořád, až by, až by na to stejně došlo?
Miroslav SINGER, guvernér ČNB
--------------------
Já jsem přesvědčen, že ano. Byla to doba, kdy už byly známky toho, že řada cenových okruhů jde pod nulu, včetně těch, které tam dlouho nebyly, třeba ceny zpracovatelského průmyslu, což je většina u nás, byla to doba, kdy naopak na trhu začaly některé subjekty spekulovat na posílení, což by český průmysl dál poškodilo a s ním samozřejmě i očekávání spotřebitelů ohledně budoucnosti.
Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Na webu dotaz tento: "Mohla česká vláda zabránit měnové intervenci centrální banky, kdyby vedla méně deflační politiku?"
Miroslav SINGER, guvernér ČNB
--------------------
Kdybychom vedli jinou rozpočtovou politiku, tak je prostě u nás jiná situace. Tak je to vždycky. My jsme v těch uplynulých letech provedli poměrně razantní fiskální konsolidaci, nebo vláda provedla, abych byl přesný, která samozřejmě růst české ekonomiky podvázala, ale já nejsem tak úplně přesvědčený o tom, že to bylo možné jinak. My teď máme zhruba dvou a půlprocentní růst a máme poměrně slušně vyrovnaný rozpočet. V roce 2010 jsme měli podobný růst a měli jsme pětiprocentní deficit rozpočtu. Ten rozpočet se začal rozjíždět velmi nebezpečným směrem a myslím si, že každá vláda by v evropské krizi musela něco činit snad s výjimkou těch největších států, které si občas prosadí výjimku z fiskální disciplíny, která prostě pro ty státy našeho rozměru ovšem není prosaditelná, takže z tohohle hlediska si nemyslím, že ty alternativy byly tak dramaticky odlišné. Jestli by to šlo mírněji a pomaleji, do toho já se nemůžu plést vládě, protože vláda, abych odpověděl na tu druhou půlku té otázky, vláda nám samozřejmě nemá co udílet pokyny, žádné centrální bance ve slušném státě nemá vláda co udílet pokyny, co se týče měnové politiky, ale my zase na druhou stranu fiskální politiku a fiskální program vlády respektujeme.
Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Na webu se vás ptá divák Ekonom: "Německý ekonom Sinn předpovídá deset let stagnace Evropské unie. Budete tedy deset let oslabovat naši měnu?"
Miroslav SINGER, guvernér ČNB
--------------------
No, než odpovím, musím poznamenat, že německý ekonom Hans Werner Sinn, kterého já znám už asi dvacet let, tady několikrát během toho roku přednášel a pokaždé ten náš krok schválil. To jenom na okraj. Musím říct, ne, já nevím, jak bude vypadat ta stagnace. My jsme řekli, že samozřejmě preferujeme jednak prodloužení toho období od změny kurzu. Já jsem trošičku optimističtější než Hans Werner Sinn zvlášť ohledně našeho hlavního obchodního partnera Německo, které teď výrazně zpomaluje, ale kterému jako hlavnímu exportérovi Evropy samozřejmě pomůže oslabení eura o sedm procent, upřímně řečeno, nejspíš více než těm zemím, které jsou na tom v Evropě nejhůř a my se s tím trochu svezeme, takže já nejsem tak pesimistický a navíc si myslím že ten poslední rok ukázal zrychlením růstu o čtyři procentní body, tím odchodem z té stagnace do toho vcelku slušného růstu v evropských poměrech, dokázal, že my máme taky prostor v domácích politikách. To není jenom naše politika, to je samozřejmě i rozpočtová politika, která se uvolnila zhruba o procento, přestává tu ekonomiku brzdit, a to procento taky v té ekonomice něco dělá. My jsme si v tuhle chvíli ukázali, a to je podle mě docela velká lekce posledního roku, že zas nejsme tak stoprocentně determinovaní tím, co se v Evropě děje, takže máme nějaký prostor se snažit, abychom na tom byli líp.
Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
My v tomto hovoru budeme ještě pokračovat, ale teď máme telefonát, telefonát od našeho diváka nebo divačky, tak ať dlouho nečeká. Dobrý večer. Kdo se nám dovolal?
divák
--------------------
Dobrý večer. Míra Kroc z Plzně.
Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Dobrý večer.
divák
--------------------
Já bych měl, já bych měl dotaz, který se tak úplně netýká devalvace koruny, ale s tou ekonomikou souvisí hodně. Už více než deset let, nepamatuju si přesně, každý rok máme schodkový rozpočet, to znamená, celkový dluh pořád, pořád trvale roste, tak se chci zeptat, jak dlouho ještě můžeme pokračovat tady v té politice do té doby, než ten, než ten celkovej dluh přesáhne, přesáhne nějakou rozumnou hranici, za kterou už to bude ekonomicky neudržitelný a pokud to, nedej bože, nastane, co v tomhle tom případě s tím může Česká národní banka dělat? Děkuju za odpověď.
Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Ano, děkujeme. Takže otázka, víc než deset let schodkový rozpočet má tento stát, jak dlouho v tom lze pokračovat, než celkový dluh přesáhne nějakou únosnou, udržitelnou hranici a co v tom může dělat centrální banka?
Miroslav SINGER, guvernér ČNB
--------------------
Tak začnu tím pokračováním. V principu ten dluh může růst, pokud neroste vůči rozměru té ekonomiky, neboli, když nám ten dluh roste stejně jako ta ekonomika, my máme pořád stejný poměr dluhu vůči ekonomice, tak jsme...
Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Čili to není případ Česka, že by rostl neúměrně rozměrům ekonomiky?
Miroslav SINGER, guvernér ČNB
--------------------
Rostl v minulých letech. Už na počátku krize jsme se dostal do situace s rozpočtem nastaveným tak, že nebyl dlouhodobě udržitelný. Jestli to šlo balancovat lépe nebo hůře, to nechám na hodnocení politiků, ale v tuto chvíli máme taky deficitní rozpočet, ale zdá se, že tento rok nám přesto klesne poměr dluhu vůči HDP prostě proto, že ekonomika dohromady roste o něco rychleji než ten dluh. Co může dělat centrální banka? V prvé řadě by centrální banka neměla dopustit situaci, ve které dlouhodobě klesají ceny v ekonomice, prostě proto, že dluh zůstává a rozměr ekonomiky se začne zmenšovat, protože dluh se vám nezmenšuje s tím, jak klesají ceny. To mimochodem platí i pro každého z nás. Každý z nás, který má hypotéku nebo který má nějaký jiný dluh, začne trpět v okamžiku, kdy mu začnou klesat příjmy a dluh zůstává. Klesá pak dokonce hodnota zástav, to platí samozřejmě pro firmy pro všechny. To je důvod, proč mimochodem velká deprese se svými propady cen až o třetinu byla tak zhoubná, protože pak to všechno procházelo bankroty, takže v prvé řadě by centrální banka neměla tenhle scénář připustit. A když už je ekonomika v krizi neudržitelného dluhu, to se pak bavíme o spolupráci měnových fiskálních a často mezinárodních autorit na řešení, které jsme viděli na jihu Evropy. To jsou prostě okamžiky, kdy de facto dochází k takzvaně řízené restrukturalizaci neboli nezaplacení celého objemu dluhu. Od toho my jsme v tuhle chvíli daleko, troufnu si říct, že jsme se od toho také v posledním roce vzdálili, i od hrozby toho, že bychom se na takový scénář dostali, ale z Evropy ho v tuhle chvíli bohužel známe.
Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
No, a když mluvíte, že především centrální banka nesmí dopustit dlouhodobý pokles cen, tak to vy tady jednoznačně dáváte najevo, že to tedy nechcete dopustit, čili, když tady byl dotaz, jestli budete ještě 10 let oslabovat naši měnu, tak jak dlouho s intervenčním režimem počítáte? Vy jste vyslovil jakési datum začátek roku nebo první čtvrtina 2016.
Miroslav SINGER, guvernér ČNB
--------------------
Já jsem řekl, ekonomika je v tuhle chvíli tam, kde jsme ji čekali před rokem. Je mimochodem úplně jinde a v mnohem lepším stavu, než tvrdili všichni naši kritikové. Nepamatuju si nikoho, kdo říkal: "Chytrá centrální banka to dělá proto, že tuší, že růst se zvedne o čtyři procenta, exporty stoupou o patnáct, jenom aby se na tom svezla". Ale stejně tak my v tuhle chvíli říkáme, že ta prognóza indikuje, že by to mělo končit někdy ne dříve než v roce 2016, ale v roce 2016 Jestli eurozóna odvrátí svoji deflační hrozbu, tak si myslím, že ta prognóza je velmi spolehlivá.
Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Ne, já se vás zeptám jinak. Máte scénář pro opuštění intervenčního režimu? Protože ...
Miroslav SINGER, guvernér ČNB
--------------------
Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
A s čím počítá? Protože, když se o tom diskutuje, tak vše se shoduje na tom, že opustit intervenční režim je těžší než k němu přistoupit, čili ten scénář je postavený na čem?
Miroslav SINGER, guvernér ČNB
--------------------
Všichni, o kterých mluvíte, se shodovali, že Fedu se nepovede odejít z kvantitativního uvolňování bez ohromných šoků pro americkou ekonomiku a Fed v tuhle chvíli ukončil kvantitativní uvolňování a nic se nestalo. Já nevidím důvod, proč by to tak dramaticky mělo probíhat. My prostě ukončíme ten režim v okamžiku, kdy v ekonomice bude dostatečná poptávka, porostou mzdy a to začne tlačit nahoru ceny v míře, že by neukončení a nepřitvrzení měnové politiky neumožňovalo být blízko inflačního cíle. To znamená, že v tom okamžiku buď budeme zvedat úrok, my si počkáme po vyhlášení konce, uvidíme, co nám udělá kurz, rovnou říkám dopředu, že nepřipustíme žádné silné posilování, tak jako jsme byli vždycky připraveni intervenovat, prostě ten režim v tomhle tom smyslu zůstává, a postupně začneme zvedat sazby, to zas není takový ohromující zázrak. A mimochodem trhy si myslím, že vědí, že jsme schopni nepřipustit posilování.
Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Tak pokud se teď ten kurz pohybuje někde kolem dvaceti sedmi padesáti za euro, jaký je reálný kurz?
Miroslav SINGER, guvernér ČNB
--------------------
Tak reálný kurz je kurz, který abstrahuje od toho nominálního. Řeknu to jinak, abych nemátl diváka. Není nic takového jako rovnovážný kurz nominální. Každý kurz má spolu spojenou nějakou inflaci. Kdybych řekl, že kurz bude třicet pět korun za euro, tak země zažije vysokou inflaci. Kdybych řekl, že kurz bude dvacet dva korun za euro, tak země zdražuje deflační vlnu, to ...
Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Ne, pane guvernére, řekněte nám, kdyby na, kdyby centrální banka neintervenovala ...
Miroslav SINGER, guvernér ČNB
--------------------
Já se snažím říct, že dvacet sedm padesát je kurz, který je v tuhle chvíli poměrně jasně konzistentní s dvouprocentní inflací. Já se snažím říct, že jak se obnoví růst, tak se s největší pravděpodobností vrátíme zase na tu posilující trajektorii kurzu, ale především se přizpůsobí ceny a mzdy. My se tady nebavíme o ekonomice, která zůstane stejná. My se tady bavíme o ekonomice ...
Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
A to všechno se stane do prvního čtvrtletí 2016.
Miroslav SINGER, guvernér ČNB
--------------------
Už v tuhle chvíli pozorujeme, obnovování cenových tlaků v naší ekonomice, sledujeme obnovování růstu mezd, to všechno akceleruje. Vždyť se koukněte, nezaměstnanost, je teď šest procent.
Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Pokud by národní banka neintervenovala, jaký by byl kurz?
Miroslav SINGER, guvernér ČNB
--------------------
Já si nemyslím, že je možné, že bychom během minulého roku, během těch dvanácti měsíců do dneška, nesáhli po tom nástroji, kdybychom ho nepoužili v listopadu. Já jsem přesvědčený, že ten vývoj by nás prostě dotlačil do toho to udělat.
Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Dobrá. Ale moje otázka zněla jinak. Kdybyste neintervenovali, jaký by byl kurz koruny vůči euru?
Miroslav SINGER, guvernér ČNB
--------------------
No, to je nesmyslné. My bychom prostě intervenovali. Takhle svět nestojí. To se můžete ptát, co by dělala evropská ekonomika, kdyby ECB nic nedělala. No, šla by do kytek. Je vcelku jedno, za jakého kurzu, ale šla by do kytek způsobem, že ten kurz by se blbě předvídal.
Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Ale pokud to hlasování v bankovní radě bylo tak těsné, jak vy nechcete, nemůžete potvrdit, tak to znamená, že ten názor nebyl tak jednoznačný, jak vy tady prezentujete, že prostě byste to nedopustili. Byli členové bankovní rady, kteří by to dopustili.
Miroslav SINGER, guvernér ČNB
--------------------
Já opravdu nemůžu komentovat to rozhodnutí, ale to, co se mi zdá docela zjevné z komunikace členů stávající bankovní rady, že za tím rozhodnutím evidentně silně komunikačně stojí velmi silná většina bankovní rady.
Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Tak se posuneme k dalšímu dotazu od Ládi: "V případě naší účasti v eurozóně museli bychom řešit problémy jako deflace, finanční krize a tak dál? Pokud bychom se podívali ke Slovákům, tak ty nic z toho řešit nemusí. Nebo se mýlím?" Ptá se vás Láďa.
Miroslav SINGER, guvernér ČNB
--------------------
eEurozóna řeší deflační problém, měnová autorita eurozóny se jmenuje ECB, ECB řeší velmi razantně deflační problém nebo snaží se razantně řešit deflační problém, což vede k velmi ...
Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Stejnými kroky jako centrální banka?
Miroslav SINGER, guvernér ČNB
--------------------
Jinými kroky, ale se stejným důsledkem.
Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Jakými jinými kroky?
Miroslav SINGER, guvernér ČNB
--------------------
Měna o sedm procent nižší, v tuhle chvíli především komunikací a nákupy, zahájením nákupů různých druhů finančních aktiv, dluhů podniků. To my naštěstí činit nemusíme, že bychom kupovali vládní dluhopisy nebo dluhy soukromých firem nebo dluh od bank, takže z toho důvodu v eurozóně jsou země, kterým se daří lépe a hůře, ale dohromady eurozóna v tuhle chvíli řeší deflační problém, velmi naléhavý deflační problém a řeší ho poměrně razantně a Slováky už jsem komentoval.
Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
No, a teď tu máme téma, jestli třeba Česká národní banka k intervencím nepřistoupila právě proto, aby oddálila nebo případně úplně znemožnila přijetí eura, zkrátka aby si taky zachovala víc pravomocí, a to vám přisuzuje tuto motivaci i prezident republiky Miloš Zeman.
Miroslav SINGER, guvernér ČNB
--------------------
Těžko nepostřehnout. Já si myslím, a trošičku mě to trápí, že zcela evidentně tam není jasná představa o tom, jak se přistupuje do eurozóny. My budeme přistupovat do eurozóny tak, že se přihlásíme do předvstupního režimu. V tom máme udržovat kurz české měny v tunelu, který má na šířku patnáct procent. To by mohlo znít jako problém, byť upozorňuju, že ten tunel je dost široký na to, aby pohltil ten náš krok, který jsme učinili, ale co je důležitější, ten tunel se v praxi může posouvat směrem k silnějším úrovním, tak jako předvedlo Slovensko, které během toho předvstupního režimu ho posunulo dvakrát na silnější úrovně, ono totiž v tom předvstupním režimu, což trošku odpovídá také na to, jaký bude, jaká bude hodnota našich úspor a všeho v této ekonomice v době, kdy budeme vstupovat do eura, všichni vědí, že se může posouvat k silnějším úrovním, to znamená, že všichni na to spekulují, jinými slovy nám ta měna v tom předvstupním období nepochybně bude posilovat a bude posilovat poměrně výrazně. Je velmi pravděpodobné, že tak jako poslední dva, kteří do eurozóny vstupovali s režimem inflačního cílování, což je náš režim, museli posunout ten tunel, museli prostě říct: "Ne, teď ho nehodnotíme tady, teď už ho hodnotíme na silnějších úrovních, tak to nejspíš bude dělat každá další ekonomika právě proto, že ten trh, že ti spekulanti si uvědomují, že pokud věří, že ta země se do eurozóny dostane, tak ta sázka na to, že se do ní dostane se silnějším kurzem, je poměrně jednoduchá. A s tím souvisí i to, proč vás tam pustí: ze dvou důvodů. Zaprvé proto, že máte posilující měnou, dostatečně nízkou inflaci, za druhé proto, že během tohohle procesu si podvážete konkurenční schopnost, takže nikdo nic nenamítá proti tomu, abyste tam byl.
Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
No, jedna věc je jistá, že kdyby Česku v eurozóně bylo, tak ty manipulace směnou, které provádíte, byste provádět nemohli. Čili ta logika toho, že vliv centrální banky by byl menší a že to asi není úplně váš zájem, ta, ta je pravdivá? To tak je prostě.
Miroslav SINGER, guvernér ČNB
--------------------
Měnovou politiku centrální banka ztrácí, to určitě, ale nezapomeňte, že už to časování vstupu do eurozóny je ve skutečnosti takové, že to prostě vůbec není dnešní téma.
Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
No, ale tak se u toho zastavme, u toho časování. Tato vláda do eurozóny směřuje, nicméně říká: "V našem funkčním období to nebude." Ministr zahraničí Zaorálek mluví tak za pět let, váš odhad?
Miroslav SINGER, guvernér ČNB
--------------------
Tato vláda, pakliže se bude držet svého programu a pakliže se bude držet toho prohlášení, že nebude činit ani to rozhodnutí, tak v tom případě my můžeme vstupovat nejdříve po konci jejího mandátu, který, pakliže si užije celý mandát, prostě nastane v roce 2017, předvstupní období je minimálně tři roky, takže se bavíme o tom, že, když učiní to rozhodnutí někde na kraji na konci roku 2017, začátku roku 2018, tak ten nejbližší termín je 2021, což musím říct, že z hlediska stávajících členů bankovní rady je doba, kdy drtivá většina z nich už bude mít po svém druhém mandátu, takže je to vůbec nemusí zajímat.
Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Jste za to rád, že se to posouvá až do takto vzdálené doby?
Miroslav SINGER, guvernér ČNB
--------------------
Já jsem se naučil za těch devět let, co jsem v centrální bance a za těch osm vlád, co jsem tam viděl, se emotivně k tomu nijak nedostávat, hlavně proto, že u nás ta debata je vlastně strašně teoretická. Když se na to podíváte reálně, toto je určitě velmi proevropská vláda ve své rétorice i programu, stejně tam nechce vstupovat za svého funkčního období, chce činit kroky. Mně svým způsobem moc nezajímá, co bude v roce 2021, já skončím v centrální bance v půlce roku 2016.
Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Jaký kurz koruny vůči euru by odpovídal tomu, kdy bude pro nás optimální k eurozóně přistupovat?
Miroslav SINGER, guvernér ČNB
--------------------
My si ho neurčíme, to je zase ta úvaha o roku 2021 je úvaha o tom, jaký bude v nejbližších sedmi letech, jaký bude ekonomický vývoj eurozóny a nás. Jaká u nás bude inflace, jak nám porostou mzdy, jak si budeme držet naši schopnost úspěšně vyrábět a prodávat.
Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Za tohoto kurzu by to v každém případě bylo pro všechny obyvatele této země velmi nevýhodné.
Miroslav SINGER, guvernér ČNB
--------------------
Kdybychom zítra rozhodli, že vstoupíme do eurozóny, tak nebudeme vstupovat za tohoto kurzu. Prostě proto, že během toho předvstupního období měna bude stejně jako u každého jiného, kdo může vstoupit, u koho to trhy uvěří, tak bude posilovat poměrně výrazně, budou, troufnu si říct, na konci toho období velmi nešťastní výrobci.
Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Tak, a teď máme dotaz ještě tento z webu, ptá se vás: "Je správná politika nízkých úrokových sazeb? Říká se tím, že peníze nemají žádnou hodnotu. Cožpak úspory nejsou zdravou složkou ekonomiky, nejsou potřeba, nebudou se levnými penězi financovat nerentabilní projekty, které zakládají budoucí krizi?"
Miroslav SINGER, guvernér ČNB
--------------------
S úsporami je to stejné jako s otužováním a dalšími věcmi, které jsou zdravé. V rozumné míře jsou zdravé, není úplně zdravé pro ekonomiku, když úspory prudce rostou v dobách, kde ta ekonomika trpí nedostatkem poptávky, proto centrální banky pak sahají k tomu, že snižují úroky, dostávají se na nulu, některé zkouší dokonce záporné sazby, což rozhodně nesvědčí o tom, že by si naši kolegové v ECB nebo třeba v dánské centrální bance mysleli, že úspory jsou pro jejich ekonomiky v tuto chvíli to nejlepší. Prostě ta měnová politika se v tomto smyslu mění s cyklem. Na vrcholu cyklu při přehřívání ekonomiky jsou úspory to nejlepší, na spodku ne.
Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Tak tolik dnešní Hyde Park, jehož hostem byl guvernér České národní banky Miroslav Singer. Pane guvernére, já vám děkuji.
Miroslav SINGER, guvernér ČNB
--------------------
Já moc děkuju za pozvání a za otázky.
Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Přeji vám dobrý večer.
Miroslav SINGER, guvernér ČNB
--------------------
Děkuju.
Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Dobrý večer, vážení diváci, i vám. Zítra v Hyde Parku na viděnou.