Vladimír Tomšík (Bankovnictví 17. 2. 2017 strana 13, rubrika Fokus - komentář)
Činnost České exportní banky, a.s., (ČEB) se řídí platnou legislativní základnou, která se vztahuje na úvěrové instituce s bankovní licencí v České republice. Na ČEB se - stejně jako na všechny komerční banky na tuzemském trhu - vztahuje zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU, o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky (CRD IV). ČEB tak podléhá dohledu ČNB a výkon tohoto dohledu je plně srovnatelný s dohledem vykonávaným nad ostatními bankovními subjekty v České republice.
Obdobně Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s., (EGAP) podléhá dohledu ČNB nad pojišťovací činností podle zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví. ČNB dohlíží na povinnosti EGAP související s její pojišťovací a zajišťovací činností v rozsahu pojištění a zajištění vývozních úvěrových rizik. Při aplikaci výkonu dohledu přistupuje ČNB ke společnosti EGAP jako ke kterékoli jiné pojišťovně na tuzemském trhu, kdy uplatňuje regulatorní požadavky v plném rozsahu tak, jak jí ukládá zákon o pojišťovnictví, s přihlédnutím ke specifikům vymezeným zákonem č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou.
ČNB při výkonu dohledu nad finančním trhem a jeho institucemi uplatňuje rizikově orientovaný přístup založený na prospektivním hodnocení rizik, kapitálové a likviditní pozice. Předmětem obezřetnostního dohledu ČNB nad bankami podle zákona o bankách, a to dohledu na dálku i kontroly na místě, je zejména hospodaření bank z hlediska vývoje úvěrových portfolií (zvláště kategorizace pohledávek, dostatečnost tvorby opravných položek a hodnota zajištění), dále zajištění likvidity, plnění obezřetnostních ukazatelů (dostatečnost kapitálu pro krytí kapitálových požadavků), nastavení systému vnitřně stanoveného kapitálu, plnění pravidel angažovanosti a kvalita a funkčnost řídicího kontrolního systému včetně systému řízení rizik.
Předmětem dohledu obezřetnosti nad pojišťovnami podle zákona o pojišťovnictví je zejména hospodaření pojišťovny z hlediska zabezpečení splnitelnosti jejích závazků, výše a způsob tvorby technických rezerv, dostatečnost výše kapitálu pro krytí solventnostního kapitálového požadavku, kvalita a funkčnost řídicího kontrolního systému včetně systému řízení rizik a dodržování zásad obezřetného investování aktiv. V září 2016 nabyla účinnosti novela zákona o pojišťovnictví, jíž byl implementován regulatorní režim Solventnost II. Novela reflektuje nové přístupy a požadavky zejména v oblasti stanovení solventnostního kapitálového požadavku vycházejícího z rizikového profilu, oceňování aktiv a závazků, řídicího a kontrolního systému a vlastního posouzení rizik a solventnosti (ORSA). Nová úprava přináší také zvýšené nároky v oblasti výkaznictví a zveřejňování informací.
Zákon č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou, omezuje v některých vybraných oblastech rozsah aplikace zákona o pojišťovnictví na činnost EGAP, výkon dohledu a plnění kapitálových požadavků. Tento zákon vymezuje oblasti, kde se ustanovení zákona o pojišťovnictví na činnost EGAP nepoužijí. Jedná se například o možnost použití některých typů opatření k nápravě při výkonu dohledu, jakými jsou zavedení nucené správy, převod pojistného kmene nebo odnětí povolení. Na činnost EGAP se také nepoužijí ustanovení zákona o pojišťovnictví v oblasti posuzování kvalifikovaných účastí a posuzování původu aktiv. Významná odchylka od zákona o pojišťovnictví se týká oblasti plnění kapitálových požadavků, kdy EGAP musí vykazovat použitelný primární kapitál ke krytí solventnostního kapitálového požadavku pouze ve výši 30 procent, přičemž tohoto limitu by měl EGAP dosáhnout v postupných krocích nejpozději v roce 2020. Zbývající kapitálový požadavek ve výši 70 procent je možné krýt státní zárukou.
ČNB dlouhodobě transparentně a konzistentně doporučuje zvážit vynětí ČEB a EGAP jako institucí sui generis ze standardní obezřetnostní regulace a tím i dohledu ČNB vyžadujícího plnění přísných regulatorních podmínek. Zároveň navrhujeme veškerá obezřetnostní pravidla pro tyto instituce upravit ve speciálním zákoně. V řadě zemí EU fungují pojišťovací instituce exportního financování, které nepodléhají regulaci. Tento model v podobě neregulované instituce by byl dle názoru ČNB v případě ČEB a EGAP, s ohledem na jejich specifickou roli, vhodným řešením i v České republice. Je vhodné si uvědomit, že je jen velmi obtížné skloubit úlohu funkční a efektivní podpory českého exportu a zároveň plnit všechny obezřetnostní a kapitálové požadavky licencovaných finančních institucí odpovídající přísným požadavkům současné evropské regulace.