(Olga Skalková, HN 15.9.2003 strana 20, rubrika: Z domova)
Pavel Racocha, člen bankovní rady ČNB, v rozhovoru o životě českých domácností na dluh říká:
Půjčky domácnostem začínají dělat centrální bance starosti - obavy se však netýkají bank a
jejich systémů prověřování rizik. "Otázkou je, zda si obdobnou analýzu schopnosti splácet i v
budoucnu dokáží udělat také drobní klienti," říká Pavel Racocha.
hn: Proč se zvyšují obavy ČNB ze zadlužování domácností, když ve srovnání s vyspělou západní
Evropou je stále nízké?
Protože úvěrování domácností zaznamenává obrovskou dynamiku. V roce 2001 byl meziroční
přírůstek 13,7 procenta, v roce 2002 už 28,3 procenta a letos je to třicet procent. Neříkám, že
nárůst je alarmující, ale dává nám to důvod, abychom se tomuto fenoménu více věnovali - jakkoliv je
pravda, že hladina zadlužení domácností zatím nedosahuje úrovní obvyklých v EU. Otázkou zůstává,
jak rychle by k růstu půjček mělo docházet a zda současný trend nemůže vést k vytvoření nějaké
nerovnováhy.
hn: A může?
Spíše než v bankách jsou rizika na straně domácností. V současné době jsou velmi nízké
úrokové sazby, zároveň celkem rychle, díky zvyšování platů ve státní sféře, rostou příjmy
domácností. To se může relativně brzy změnit. Snažíme se zjistit, co by se stalo, kdyby domácnosti
měly splácet vyšší úroky na půjčkách, a to za situace, kdy jejich příjmy neporostou tak rychle jako
dosud. Jaký dopad by to mělo na hospodaření domácností. Podle čísel, která máme k dispozici, to v
současné době není aktuální problém. Snažíme se ale zabránit tomu, aby se toto riziko
materializovalo v budoucnosti, a tomuto vývoji proto věnujeme větší pozornost.
hn: Mluvíte o zhoršení ekonomických podmínek domácností teoreticky, nebo prognózy centrální
banky tuto možnost zahrnují?
V minulé době rostly velmi rychle příjmy domácností, hlavně mzdy v nepodnikatelském sektoru.
Zároveň ekonomika nezná, co je to inflace. Očekáváme, že inflace postupně poroste. Při současném
stavu veřejných financí si lze zároveň těžko představit, že si vláda bude moci dovolit nadále
zvyšovat platy zaměstnanců veřejné sféry. A také podnikatelská sféra může zvyšovat platy pouze
podle růstu produktivity práce - jestliže jsou firmy vývojem mezd ve státní sféře přesto tlačeny do
zvyšování platů, tak to mohou udělat jen za podmínky, že například omezí počet zaměstnanců. Takže
není vyloučeno, že dojde k mírnému růstu nezaměstnanosti a nebude docházet k tak výraznému růstu
mezd. S případně rostoucími úrokovými sazbami to může mít dost negativní dopad na schopnost
domácností splácet půjčky, které si v minulosti vzaly.
hn: Takže obava ze zhoršení splátkové disciplíny půjček, které si domácnosti vzaly, má reálný
základ?
Nemyslíme si, že by hrozilo bezprostřední nebezpečí. Ale základ je natolik reálný, že je
důvod, abychom se tímto fenoménem zabývali hlouběji než dosud.
hn: Říkáte, že bezprostřední nebezpečí nehrozí, ale problémy se splácením půjček má podle
statistik ČNB už téměř deset procent domácností.
Ono je to trochu jinak. Je nutné rozlišovat, kolik z toho představují ohrožené a nesplácené
úvěry živnostníků, a kolik úvěry fyzickým osobám, tedy obyvatelstvu. Drtivá většina problémů se
koncentruje mezi živnostníky. Problémové půjčky, které si vzali ostatní drobní klienti, dosahují
jen zhruba 3,5 procenta, zcela ztrátových jsou pak jen dvě procenta. Výraznou hrozbu ztráty zatím
nesignalizují ani hypotéky a spotřebitelské úvěry.
hn: Může ČNB ovlivnit boom půjček? Má nástroj, aby ho přibrzdila?
Nemáme a ani ho nehledáme. Nevadí nám rychlý růst spotřebitelských úvěrů, pokud je podložen
kvalitními analýzami bonity jednotlivých klientů. Ze strany bank o tom nemám větších pochybností.
Otázkou je, zda každá jednotlivá domácnost, která se rozhodne zadlužit, si udělá obdobnou analýzu,
jaké příjmy může očekávat v budoucnu. Myslím, že určitý faktor v tom hraje i relativně malá
zkušenost obyvatel žít na dluh. Snadno může dojít k přecenění budoucích možností splácet a to může
mít negativní důsledky. Proto jsme se rozhodli provést podrobnější analýzy vývoje a výsledky těchto
analýz budeme publikovat. Budeme rodiny upozorňovat na případná rizika.
hn: Jakou skupinu klientů považujete při zhoršeném vývoji ekonomiky za nejohroženější?
Nemáme k dispozici čísla, která rozlišují klienty podle jejich příjmové a finanční situace.
Různé šoky by mohly zasáhnout odlišné skupiny klientů. Pokud by mělo dojít k poklesu cen
nemovitostí, zasáhlo by to jiný segment než kdyby mělo dojít k výraznějšímu propouštění nebo k
nárůstu úrokových sazeb.