Radka Litošová, Tomáš Schütz (Bankovnictví 20.11.2006 strana 30, rubrika: Měna a regulace)
Volné pokračování článku "České banky jsou na Basel II připraveny'
S účinností od 1. ledna 2007 bude zaveden nový koncept stanovení kapitálové přiměřenosti Basel II. Pro účely ověření správnosti kalibrace Basel II byla provedena na úrovni Evropské unie i celosvětově kvantitativní dopadová studie (QIS5). Výsledky za Českou republiku analyzoval článek " České banky jsou na Basel II připraveny' (viz Bankovnictví č. 8/2006) a nyní přinášíme celkové zhodnocení výsledků studie realizované v EU a dalších zemích z G10 i mimo G10.
Studie QIS 5 se zúčastnilo celkem 202 banky ze zemí G10 (kromě USA) a 155 bank z 19 zemí mimo G10. Zúčastněné banky byly pro účely analýz rozřazeny do dvou skupin, tzv. Group 1 (velké mezinárodně aktivní banky s Tier 1 kapitálem větším než 3 mld. EUR) a Group 2 (všechny ostatní banky).
Globální výsledky studie jsou uvedeny ve zprávě "Results of the Fifth Quantitative Impact Study (QIS 5)', kterou zveřejnil Basilejský výbor pro bankovní dohled (BCBS) letos v létě. Výsledky studie za členské státy Evropské unie shrnuje zpráva "Quantitative Impact Study 5 - Overview on the Results of the EU countries' publikovaná Výborem evropských regulátorů bank (CEBS).
GLOBÁLNÍ VÝSLEDKY STUDIE
Banky ze zemí G10 vykázaly snížení kapitálového požadavku k pilíři 1 ve srovnání se současným režimem. Při zohlednění nejpravděpodobnějšího přístupu k měření úvěrového a operačního rizika by celkový kapitálový požadavek bank z Group 1 v G10 v průměru poklesl o 6,8 % . Největší pokles (o 7,1 %) byl zaznamenán při aplikaci pokročilého IRB přístupu (AIRB), nižší u základního IRB (FIRB) přístupu (o 1,3 %). V případě aplikace STA (standardizovaného) přístupu by minimální požadavek na tvorbu kapitálu mírně vzrostl (o 1,7 %), avšak aplikaci tohoto přístupu předpokládá ze skupiny Group 1 v G10 jen minimum bank.
V případě bank z Group 2 došlo k většímu poklesu než u Group 1, a to především v důsledku vyššího podílu retailových expozic na portfoliu těchto bank.
Výsledky za země mimo G10 se značně liší za jednotlivé banky i mezi zeměmi. V zásadě je ale možné pozorovat obdobné trendy jako za celou skupinu G10.
VÝSLEDKY STUDIE ZA EVROPSKOU UNII
Do zhodnocení výsledků na evropské úrovni byly zahrnuty banky z 18 zemí Evropské unie, Norska a Bulharska (Norsko bylo do průzkumu zařazeno z důvodu členství v Evropském hospodářském prostoru a Bulharsko z důvodu budoucího členství v Evropské unii). Mezi jednotlivými zeměmi i mezi Group 1 a Group 2 existuje značná disperze výsledků, která je větší v případě bank z Group 2 a také v případě pokročilejších přístupů. U evropských bank z Group 1 i Group 2 však došlo v případě všech přístupů k poklesu celkového kapitálového požadavku oproti výši stanovené podle Basel I. Velikost tohoto snížení se však liší.
Nejvýrazněji se podílely na změně kapitálového požadavku portfolia hypoték, expozic vůči malým a středním podnikům a ostatních retailových expozic, kde došlo zpravidla ke snížení požadavku. Nárůst požadavku byl naopak zaznamenán zejména u expozic vůči centrálním vládám a centrálním bankám. Ve většině případů se při přechodu k pokročilejší metodě (tzn. od STA k FIRB a od FIRB k AIRB) efekty Basel II ještě stupňují - změna kapitálového požadavku je stejným směrem a její absolutní hodnota se zvyšuje.
Jednou z výjimek je kategorie revolvingový retail u bank z Group 1, kde kapitálový požadavek klesá u STA, avšak narůstá u obou IRB přístupů. Důvodem tohoto překvapivého výsledku může být například skutečnost, že banky z Group 1 jsou méně zaměřené na retail než banky z Group 2 - a výsledek tak může být způsoben nějakou netypickou transakcí.
REGULATORNÍ KALKULAČNÍ ROZDÍL
Protože kapitálový požadavek je v případě IRB přístupu na rozdíl od STA přístupu nově stanovován pouze k pokrytí neočekávané ztráty (zatímco očekávaná ztráta musí být kryta opravnými položkami), Výbor evropských regulátorů bank analyzoval také přebytek, resp. nedostatek opravných položek vzhledem k očekávaným ztrátám - tzv. regulatorní kalkulační rozdíl (očekávanou ztrátou je myšlena střední hodnota rozložení ztrát a neočekávanou ztrátou je myšlen rozdíl mezi kvantilem 99,9 % rozložení ztrát a očekávanou ztrátou, přičemž rozložení ztrát je vztaženo k časovému horizontu jednoho roku).
V případě, že je hodnota tohoto ukazatele kladná, výše opravných položek ve srovnání s očekávanými ztrátami je nedostatečná a tento nedostatek je odečítán od kapitálu. Naopak jejich případný přebytek do určité výše snižuje potřebu kapitálu.
V průměru objem opravných položek vychází v analýzách CEBS jako nedostatečný, větší nedostatek byl zaznamenán u bank z Group 1. V závislosti na použitém přístupu vychází vyšší regulatorní kalkulační rozdíl (tzn. větší nedostatek krytí očekávaných ztrát opravnými položkami) u bank s FIRB přístupem, což lze vysvětlit především následujícími dvěma skutečnostmi: 1. jedná se o odlišné vzorky bank, 2. parametr LGD je nastaven odlišně (u FIRB přístupu je hodnota LGD stanovena regulatorně, u AIRB přístupu si banka jeho hodnotu stanovuje sama).
V případě České republiky všechny zúčastněné banky spadaly do Group 2. Při zohlednění dat za všechny banky, které údaje pro účely studie QIS 5 poskytly (to znamená včetně bank, jejichž data byla součástí konsolidovaných dat mateřských společností a nebyla proto v analýzách CEBS za ČR zohledněna), průměrný deficit opravných položek vzhledem k očekávaným ztrátám činí zhruba čtvrtinu průměrné evropské hodnoty bank z Group 2.
OPERAČNÍ RIZIKO
Kapitálový požadavek k operačnímu riziku vychází mírně pod hodnotou stanovenou Basilejským výborem pro bankovní dohled jako strategický cíl. Jeho podíl na celkovém kapitálovém požadavku se pohybuje v rozmezí 5 % až 9 %, přičemž se liší v závislosti na zvoleném přístupu a na tom, zda se jedná o Group 1 či Group 2. Z hlediska stimulace k používání pokročilejší metody jsou výsledky uspokojující.
Výsledky stanovené AMA přístupem by však měly být brány s určitou rezervou, neboť banky se zatím nacházejí ve značně odlišných stadiích implementace AMA modelů. Rovněž je nejisté, do jak velké míry bude možné v AMA modelech zohlednit diverzifikační efekty.
SROVNÁNÍ S VÝSLEDKY ZA ČESKOU REPUBLIKU
Výsledky studie QIS5 v České republice jsou nejen v souladu s deklarovaným strategickým záměrem BCBS, ale nejsou ani v zásadním rozporu se základními tendencemi vyplývajícími z údajů za Evropskou unii jako celek.
Údaje prezentované ve zprávě Výboru evropských regulátorů bank za Českou republiku jsou sice mírně "horší' než evropský průměr, avšak zároveň stojí za povšimnutí, že vyšší nároky na kapitál než Česká republika vykázaly u STA metody k úvěrovému riziku Polsko i Maďarsko. Z vyspělých zemí potom také Belgie, Itálie a Lucembursko. Celková změna kapitálového požadavku za ČR je řádově blízká údajům za Řecko, Kypr a Maltu.
ROZHODNUTÍ O KALIBRACI
Výsledky, kterých bylo dosaženo na základě nynější hodnoty tzv. "faktoru navýšení' (1,06), jsou v souladu s očekáváními.
Navzdory skutečnosti, že studie vykázala určitý pokles celkového kapitálového požadavku, není tento výsledek ze strany Basilejského výboru pro bankovní dohled ani Výboru evropských regulátorů bank považován za odporující strategickému záměru. Studie byla uskutečněna za makroekonomických podmínek, které jsou ve většině zúčastněných zemí příznivé.
Nebyly zohledněny efekty tzv. pilíře 2, podle něhož lze bance stanovit dodatečné kapitálové požadavky na základě posouzení jejího individuálního rizikového profilu. Dodatečné bezpečnostní pojistky představují také prahy, pod které nesmí kapitálový požadavek banky v průběhu prvních tří let aplikace nového konceptu poklesnout. Stimulace k používání pokročilých postupů je dostatečná u úvěrového i operačního rizika.
Na základě výsledků QIS 5 a také předcházející studie QIS 4, kterou provedly pouze vybrané země na národní úrovni, tak bylo rozhodnuto, že kalibrace bude ponechána beze změny.
Zpřísnění pravidel tak, aby za nynější situace byla celková změna kapitálového požadavku nulová, by mohlo mít za následek, že by kapitálové požadavky při zhoršení makroekonomických podmínek mohly neúměrně narůst.
BUDE USKUTEČNĚNA STUDIE QIS 6?
Přestože bylo rozhodnuto, že kalibrace Basel I I bude ponechána beze změny, BCBS i CEBS se zabývají možností dalšího sledování vývoje minimálního požadovaného kapitálu a případných procyklických efektů Basel II. Existuje dohoda, že orgány dohledu budou v prvním období zavádění nového konceptu shromažďovat data a vývoj pečlivě sledovat. Uvažuje se dokonce o zřízení malé pracovní skupiny, která by toto sledování koordinovala.
Pravděpodobně by se však nejednalo o pokračování studie QIS 5, ani o další obdobnou studii (například QIS 6). Případné sledování by mělo vycházet především z údajů, které budou banky pravidelně zasílat svým regulátorům, aby se minimalizovala zátěž pro regulované subjekty, které by byly do sledování zahrnuty.
Výhodou by byl ve srovnání s kvantitativními dopadovými studiemi QIS mimo jiné i fakt, že budou již v platnosti nová pravidla implementující koncept Basel II, takže výsledky případného sledování by nebyly ovlivněny odhady. Bylo by rovněž možné využít data od všech bank.