Jitka Vlková (Mladá fronta DNES 11.11.2013 strana 2, rubrika Byznys a speciál)
ČNB zasahuje Devizové intervence, první po 11 letech, by měly podle viceguvernéra ČNB Vladimíra Tomšíka přimět lidi, aby neodkládali útraty na později, a pomoci tuzemským podnikům více vyvážet.
ČNB po svém rozhodnutí oslabit korunu hájí tento krok před odbornou i laickou veřejností. Viceguvernér Vladimír Tomšík kvůli tomu dokonce mimořádně porušil karanténu ohledně vyjadřování se na veřejnosti, kterou mají centrální bankéři týden před a týden po měnovém zasedání, a sešel se s novináři.
ČNB rozhodla o tom, že půjde na trh a oslabí korunu na 27 korun za euro. Co tím sledovala?
Zabránit riziku vzniku deflace. Ta je dlouhodobě setrvalým poklesem cenové hladiny, který má fatální důsledky na reálnou ekonomiku z pohledu ztráty HDP a zaměstnanosti. ČNB je přesvědčena, že je lepší zasahovat preventivně, a ne až by deflace do ekonomiky přišla.
Za kolik do konce minulého týdne nakoupila ČNB deviz?
Bez komentáře. Platí vyřčený závazek - držet kurz poblíž 27 korun za euro, nejsme limitováni objemem ani časem.
Jaké bude mít devizová intervence ČNB efekty?
V prvním kroku očekáváme, že se to promítne do spotřebitelských cen. Tento impulz je impulzem pro spotřebitele na podporu spotřeby a investiční poptávky, aby lidé nákupy neodkládali a začali spotřebovávat. Druhým hlavním dopadem je, že dojde k zachování pracovních míst a naopak tvorbě možnosti dalších pracovních míst, protože nedojde k poklesu HDP.
Tím, že se zdraží, se zvedne poptávka? Někteří internetoví prodejci, dovážející své zboží, už oznámili úpravu cen, byť v řádu jednotek procent. Prodraží to vánoční nákupy?
Jedním z kanálů, kterým se snažíme zabránit vzniku deflace a deflační spirály, je, že očekáváme, že to právě podpoří spotřebitelskou poptávku. Že by lidé dál měli odkládat svoji spotřebu s očekáváním, že ceny budou dál klesat.
Jakým způsobem se zvýšení cen promítne do ekonomiky?
Snažíme se tímto krokem zvýšit inflační očekávání, okamžitě snížit reálnou úrokovou míru, a tím pádem zvýšit spotřebu. Při záporných reálných úrokových sazbách má smysl spotřebovávat. Dále díky vyšším příjmům z vývozu zlepšíte tok hotovosti podniků a ony pak budou schopny generovat další pracovní místa a tím lidem zvýšit koupěschopnost poptávky a zvýšit HDP. To je hlavní argument, na který spousta ekonomů zapomíná. Třetí argument - lidem signalizujeme, aby neodkládali svoji spotřebu ani investice, aby to udělali hned.
Řada exportních podniků má kurz zajištěný na dlouhou dobu dopředu a nemůže na znehodnocení koruny vydělat.
Vyšší konkurenceschopnost českého exportu je jeden z kanálů. Díváme se nejen na podniky, ale na celou ekonomiku, i na spotřebitele, na reálné úrokové míry, na celou poptávku.
Mluvil jste o hrozbě deflace. Ministerstvo financí má nicméně v říjnové prognóze, že deflaci vylučuje. Takže vaše předpověď je jiná?
Naše prognózy už delší dobu ukazují na potřebu dalšího snižování úrokových sazeb anebo uvolnění dalších měnových podmínek ve směru kurzu, konkrétně od ledna letošního roku. Od srpnové prognózy, která naznačovala riziko vzniku deflace, přišly další dodatečné informace, které toto riziko zesílily. ČNB tyto kroky vyhodnotila tak, že je vždy mnohem efektivnější udělat preventivní krok a nečekat, až se deflace dostaví. Historie a ekonomická teorie ukazuje, že ve chvíli, kdy vstoupíte do deflace, tak dostat se z ní přináší mnohem větší náklady pro reálnou ekonomiku v podobě ztrát desítek miliard HDP, zaměstnanosti, nemůžete najít nové zaměstnání...
Ne všichni ekonomové s postupem ČNB souhlasí. Co říkáte na jejich kritiku?
Náš krok byl dlouhodobě transparentně přes prognózy signalizován. Naše prognóza z minulého čtvrtka byla naprostou novinkou, protože signalizovala potřebu uvolnění úrokové složky až do nerealisticky záporných tržních úrokových sazeb. Ukázalo se, že inflační očekávání jsou historicky na nejnižší úrovni - v horizontu jednoho roku spadly na 1,2 procenta. Dále nyní vidíme znaky oživení české ekonomiky. Generují se z průmyslu a z proexportního odvětví. Jsem rád, že se česká ekonomika zvedá ode dna. Protože to ale není generováno domácí poptávkou, ale exportním odvětvím, přináší to obrovské riziko. Poptávka po našem exportu by mohla přinést obrovský tlak na zhodnocení koruny a ČNB by byla nucena k ještě razantnějším krokům, protože zhodnocení znamená deflaci.
Co říkáte na vyjádření Institutu Václava Klause, že ta intervence je nesmysl? Že prostě obecně chybí poptávka po investicích, zboží, po českých vývozech, a tomu znehodnocení koruny nepomůže?
Bez komentáře.
Zmínil jste, že už je vidět oživení ekonomiky. Není tedy intervence v tuto chvíli zbytečná?
Kladli jsme si otázku, odkud by se inflace generovala pro příští rok a zabránila propadu do deflace. A nenašli jsme žádný impulz který by to skutečně znamenal. Korigovaná inflace bez pohonných hmot je již déle než pět let v záporu.
Co tedy pozitivního podle vás intervence přinese?
Hlavní přínos pro občana je, že se mohou udržet pracovní místa, generovat nová a že jsme se snažili zabránit potenciálním reálným ztrátám HDP. Ty by ve chvíli, kdy by se dostavila deflace, byly mnohem větší. Byl to krok, který je vždy lepší udělat preventivně, protože signály o tom, že se blíží, tady byly a je lepší se tomu vyhnout než na to muset reagovat. Ano, jsou nesporné signály o oživení, ale musíme se dívat na strukturu oživení ekonomiky. Paradoxně to může znamenat velké riziko pro měnově politické podmínky.