(Bankovnictví 23.8.2001 str. 24 Příloha)
Téma můžeme posuzovat z časového hlediska obecně a při procesu zavádění společné evropské měny.
Věcně pak z hlediska nebezpečí padělání, z obecného bezpečnostního rizika a praní špinavých peněz.
Riziko padělání
O tom, že zavedení stejných platidel společné evropské měny na rozsáhlém teritoriu západní
Evropy vytváří nová bezpečnostní rizika, nikdo nepochybuje. Už od počátku se za jeden z
nejzávažnějších problémů považuje možnost rozsáhlého padělání bankovek a mincí nové měny. Proč lze
nárůst tohoto specifického druhu kriminality očekávat, je zřejmé. Vytváří se nové rozsáhlé
teritorium, na kterém budou platit stejné bankovky a téměř stejné mince. Rozdíl ve vzhledu jedné
strany mincí není z tohoto hlediska podstatný, neboť mince odlišené národními stranami budou platit
na území všech států. V současné době na území řady členských států eurozóny působily a působí
padělatelské dílny, které úspěšně padělaly bankovky a mince jednotlivých národních měn. Vedle
skutečně nahodilých padělků, vyrobených na barevných kopírkách více či méně laickými padělateli,
lze z kvality většiny padělků a napodobení ochranných prvků na nich usuzovat, že se padělání
bankovek a mincí těchto měn stalo předmětem podnikání organizovaných skupin padělatelů propojených
na distribuční struktury i z jiných oblastí kriminality. Nemusí jít nutně o distribuční sítě drog,
stejně úspěšně fungují pašerácké cesty alkoholu a tabákových výrobků. Po ukončení platnosti
národních měn a po uplynutí doby vymezené pro víceméně anonymní výměny budou mít všechny tyto
padělatelské dílny jeden předmět společného zájmu: euro. Z dlouhodobého hlediska je proto nutné, a
Evropská komise i Evropská centrální banka jsou si toho dobře vědomy, vytvořit právní, technické
ipersonální předpoklady pro úspěšnou redukci počtu padělatelských dílen na přijatelnou úroveň
respektive pro jejich eliminaci. Pesimisté, nebo spíše realisté, očekávají, že euro by mohlo mít
podobný osud jako americký dolar a jeho padělky by se mohly stát velmi frekventovanými zejména mimo
oblast eurozóny.
Bezpečnostní rizika při zavádění
Proces zavedení společné evropské měny je z bezpečnostních hledisek složitější než situace
následující po zavedení jednotných bankovek a mincí a po stabilizaci peněžního oběhu. Počáteční
fáze zavedení hotovostního eura bude ideálním obdobím pro různé typy kriminálních činností.
Nestandardní postupy na obou stranách, pozornost rozptýlená na celou řadu nových vjemů (peníze,
ceny a jejich přepočty), to vše bude vytvářet ideální prostředí k tomu, aby se účastníci procesu
výměny na obou stranách nejen v zemích eurozóny, ale po celé Evropě, stali obětmi pokusů o různé
podvody. Existují reálné obavy z toho, že v počátečním procesu výměny může dojít ve velké míře k
pokusům o výměnu padělaných bankovek, popřípadě mincí národních měn. Na druhou stranu pak existuje
riziko, že opět v počátečním období, v době, kdy veřejnost nebude mít podobu i ochranné prvky
nových peněz příliš zažité, dojde k řadě pokusů o vydání falešných eurobankovek a euromincí za
peníze národních měn.
Ostraha transportů
Dále je nutno vzít v úvahu, že pro miliardy bankovek a desítky tisíc tun mincí bude nutno
zajistit efektivní fyzickou ostrahu v době, kdy se západní Evropa změní v nepřetržitý proud
transportů bankovek a mincí od výrobců do jednotlivých distribučních center a z nich pak dále ke
konečným uživatelům v podobě místních poboček obchodních bank a obchodní sítě. V opačném směru
budou proudit bankovky a mince národních měn, které sice ve většině zemí eurozóny po prvních dvou
měsících roku 2002 nebude možno používat v obchodě při placení, ale které bude ještě možno velmi
dlouho po dni E-dni vyměnit za bankovky a mince společné měny. Problém je co do rozměru v podstatě
nesrovnatelný s měnovou odlukou v Československu, neboť my jsme se pohybovali v řádu stovek tun
bankovek a tisíců tun mincí. Navíc šestiměsíční lhůta pro dodatečnou výměnu československých
bankovek byla velmi krátká a po ní se již dalo s bývalými federálními bankovkami i mincemi při
likvidaci manipulovat v podstatě jako s odpadovým materiálem. Přesné evidence byly nutné především
z hlediska účetního vypořádání obou centrálních bank. Ve většině evropských zemí budou mít peníze
stahované z oběhu povahu cenin ještě velmi dlouho po ukončení jejich platnosti, v některých zemích
je lhůta pro jejich výměnu neomezená. Je nutno počítat stím, že jak distribuční centra, tak samotné
transporty především nových peněz se pravděpodobně stanou terčem útoků skupin organizovaného
zločinu. K přepravě hotovostí budou vedle státních ozbrojených složek do značné využívány služby
soukromých bezpečnostních agentur. Není bez zajímavosti, že představitelé centrálních bank
dvanáctky musí počítat i s tak rizikovým faktorem, jakým je možnost stávky zaměstnanců těchto
agentur právě v krizovém období největších výměn. V logistických úvahách budou nepochybně hrát roli
i předpovědi počasí.
Praní špinavých peněz
Není pochyb o tom, že v řadě zemí střední a východní Evropy plní německé marky a americké
dolary funkci reálného platidla a řada transakcí je prováděna v hotovosti zejména v těchto měnách.
Nemusí jít jen o platby za určitý druh zboží (zbraně, drogy), v některých zemích především na území
bývalé Jugoslávie je historicky dávána přednost "tvrdým" měnám i při hotovostních platbách za
normální zboží. Východiskem by bylo naplňování platné legislativy. Je otázkou, do jaké míry budou
moci být tato opatření důsledně uplatňována v období bezpočtu hotovostních operací denně tak, aby
se současně nestala brzdou hladkého průběhu výměn. Evropská centrální banka (ECB) se na druhou
stranu bojí, aby nejen hotovosti, ale i účty především v německých markách nebyly převedeny do
jiných měn než euro, například švýcarských franků nebo amerických dolarů.
České bankovnictví a hotovostní euro
Pokud jde o české bankovnictví, za velmi reálné je nutno považovat nebezpečí zvýšeného
výskytu padělků jak dosavadních národních měn, tak i bankovek a mincí společné evropské měny.
Nahlédnutím do dlouhodobých statistik lze zjistit, že padělky německých marek, italských lir,
francouzských franků nebo španělských peset tvoří zhruba třetinu padělků, které se na území České
republiky ročně vyskytnou. Jde řádově o tisíce kusů a není důvod se domnívat, že po přechodu větší
části západní Evropy na společnou měnu by se situace měla nějakým výrazným způsobem změnit. Jedinou
obranou proti padělkům nových bankovek budou instruktáže pokladníků obchodních bank a směnáren a
osvěta směrem k veřejnosti. Česká národní banka spolu s bankovní asociací předpokládá, že po 1.
září 2001, kdy budou zveřejněny detaily o ochranných prvcích na nových bankovkách, vydají jednak
tradiční informační materiály o nových penězích v tištěné i elektronické podobě, navíc budou vydány
další materiály podle podkladů dodaných ECB. Bankovky imince znějící na euro se vyrábějí v režimu
velmi přísné kontroly kvality a že zejména bankovky by měly patřit ke špičkovým produktům ceninové
grafiky. Budou vyrobeny na kvalitním papíře a vedle standardních ochranných prvků určených pro
veřejnost budou obsahovat i některé strojové čitelné prvky, využívané především při hromadném
zpracování bankovek
Vyšetřování případů padělání eurobankovek a euromincí
V současné době lze informovat jen o některých relevantních legislativních změnách a o
institucionálních a vztahových záležitostech v souvislosti s výskytem padělků. Evropská komise
rozhodla o tom, že vyšetřováním případů padělání eurobankovek a euromincí se v mezinárodním měřítku
bude zabývat Europol, který bude koordinovat činnost jednotlivých národních policií. Základem
úspěšné koordinace činnosti policejních sborů je dostatečné množství informací a jejich výměna. V
rámci evropské unie proto bude vytvořena společná databáze padělků, která má být rozdělena na dvě
části: taktickou a technickou. Technickou část bude spravovat speciální pracoviště ECB a budou v ní
uložena data ve vztahu k padělkům. Do této části budou mít aktivní i pasivní přístup národní centra
členských zemí evropské unie a zvažují se možnosti zvláštního režimu přístupu kandidátských zemí.
Taktická část bude určena policii a je zajímavé, že na základě rozhodnutí EK může Europol uzavřít
dohody s policejními sbory kandidátských zemí o vyslání styčného důstojníka, který by měl mít
neomezený přístup ke všem informacím obsažených v databázi. Efektivnost přijatých opatření prověří
praxe a nezbývá než doufat, že nově vytvořené struktury budou flexibilním organismem reagujícím na
potřeby praxe a nikoliv zatuhlým byrokratickým aparátem, kterému jde především o kompetence.
JUDr. Leopold Surga je ředitelem peněžní sekce České národní banky.