(ČRo 1 - Radiožurnál - 18:20 Radiofórum, 29.3.2002)
Pavla KVAPILOVÁ, moderátorka
--------------------
Hezký večer přeje od mikrofonu Českého rozhlasu 1 Pavla Kvapilová. I na Velký pátek je tu
Radiofórum. To dnešní bude jako vždycky v pátek bilanční. Budeme tedy přemýšlet o tom, co poslední
březnový týden roku 2002 přinesl. A s kým? Představme si tedy nejdříve dnešní hosty. Prvním je
Václav Marhoul.
redaktor
--------------------
Dvakrát se stal generálním ředitelem barrandovských studií. Dvakrát skončil, aniž by chtěl.
Dnes se realizuje ve vlastní malé firmě Silver Screen. Provozuje stálou prodejní Galerii Tvrdohlaví
a snaží se produkovat filmy. Je členem prezídia filmové a televizní akademie, kromě toho je aktivní
záložák. Minulý rok byl v Bosně a v Kosovu. Je členem mnoha nadací a bude jedním z tvůrců volební
kampaně čtyřkoalice.
Pavla KVAPILOVÁ, moderátorka
--------------------
Druhý host se jmenuje Luděk Niedermayer.
redaktor
--------------------
Je víceguverném České národní banky. Jeho kariéra byla velmi strmá. Členem bankovní rady se
totiž stal ve třiceti. Postupně se v bance vypracoval na muže číslo dvě. Letos se přitom rozhodlo,
že tam zůstane ještě dalších šest let. Vystudoval v Brně. Je expertem na operační výzkum a teorii
systému. Hraje tenis, hodně čte. Má rád filmy s Jamesem Bondem a Colomba. Jezdí na kole a učí se
létat.
Pavla KVAPILOVÁ, moderátorka
--------------------
Oba pánové už sedí ve studiu Českého rozhlasu 1 Radiožurnálu. Přeji vám dobrý večer.
Václav MARHOUL, člen prezídia České filmové a televizní akademie
--------------------
Dobrý večer.
Luděk NIEDERMAYER, viceprezident ČNB
--------------------
Dobrý večer.
Pavla KVAPILOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak a navrhuji, abychom začali u samých prvních hodin tohoto týdne. Někteří možná nespali,
protože byli zvědavi, kdo si letos vysloužil největší přízeň amerických filmových akademiků. No, a
jak se ukázalo, sošku za nejlepší film si tentokrát odnesl film Beautiful Mind tedy Čistá duše.
Olga KRUPAUEROVÁ, redaktorka
--------------------
Snímek o geniálním matematikovi postiženém schizofrenií si odnáší i cenu za nejlepší režii.
Halle Berryová se stala vůbec první černošskou herečkou vyznamenanou za hlavní roli, když získala
sošku za snímek Monster´s Ball. Oskara za nejlepší mužskou hlavní roli si odnáší Denzel Washington
za film Training Day. Ceny za nejlepší herecké výkony ve vedlejších rolích si odnášejí Brit Jim
Bradbent za film Iris a Jennifer Connelly za Čistou duši. Nejlepším zahraničním snímkem se stává
bosenský film Země nikoho.
Pavla KVAPILOVÁ, moderátorka
--------------------
To byla tedy naše washingtonská zpravodajka Olga Krupauerová. Luďku, vy jste pokud vím tady
studoval matematiku. Říká vám něco ten příběh Johna Nashe, asi jste si pohrál i právě s teorií her,
s Nashovou rovnováhou. Oslovil vás nějak ten film?
Luděk NIEDERMAYER, viceprezident ČNB
--------------------
Ten film mě oslovil a vrátily se mi vzpomínky na to, jak těžké bylo tady tyto věci se učit a
skládat z nich zkoušku.
Pavla KVAPILOVÁ, moderátorka
--------------------
Viděl jste tedy ten film. Co vůbec si myslíte o něm, tak, jak je zpracovaný ten vlastně
životopisný příběh tohoto známého matematika?
Luděk NIEDERMAYER, viceprezident ČNB
--------------------
Tak především po svých minulých zkušenostech, asi po tom filmu velmi rád přečtu tu knihu. Ale
musím říci, že jako kino to bylo moc dobré a obrátilo to pozornost k mým některým věcem, které jsem
už dávno zapomněl. Z toho jsem měl opravdu radost.
Pavla KVAPILOVÁ, moderátorka
--------------------
Jako třeba.
Luděk NIEDERMAYER, viceprezident ČNB
--------------------
No, k tomu, co všechno člověk za deset let zapomene.
Pavla KVAPILOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrá, dobrá. Překvapily možná letos ty ceny pro černošské herce, překvapil Woody Allen,
který obvykle nejezdí na Oskary a letos se tam objevil. Co zaskočilo zkušeného filmaře Václava
Marhoula, který spolurozhoduje o těch cenách filmových tady u nás?
Václav MARHOUL, člen prezídia České filmové a televizní akademie
--------------------
Tak já, než na to odpovím, tak já musím k té upoutávce, která byla odvysílána do éteru k mé
osobě, teda poopravit důležitou věc, že já nedělám volební kampaň pro Koalici nebo pro čtyřkoalici.
Já jsem s nimi vydržel pouhých sedm týdnů v minulém roce. A nemám v tuto chvíli s tím už nic
společného. A jinak k té vaší otázce. Já bych řekl, že mě teda, co mě skutečně překvapilo, byla
přítomnost Woodyho Allena na ceremoniálu. Ale protože vlastně se to týkalo hodně New Yorku a
protože New York je pro Woodyho Allena domovským městem nebo pomalu státem, a nakonec on to i sám
při tom předávání vlastně řekl, že pro New York udělá cokoliv, takže vlastně poprvé v životě se
dopracoval do Hollywoodu a vystoupil veřejně v tom, veřejně při tom předávání. Ale jinak jako těžko
hodnotit dejme tomu tu hereckou cenu pro Denzela Washingtona, protože třeba dejme tomu v Čisté duši
ten výkon Russella Crowea je fantastický, ale neviděl jsem ten film s Denzelem Washingtonem. O to
jsem ochuzen a těžko to nějakým způsobem porovnávat. No, a samozřejmě ještě k tomu samotnému filmu,
byť já jsem tedy starý Tolkienovec a Pán prstenů, patří mezi moji nejoblíbenější literaturu a nebyl
jsem tím filmem vůbec zklamán, byl jsem nadšen. Tak přes to přese všechno jsem rád, že to byla
právě Čistá duše, co toho Oskara dostala. Jak říká můj kamarád Petr Jarchovský, konečně po dlouhé
době zase film pro dospělé. Určitě to má jakousi logickou návaznost, nebo přímou úměru možná jakoby
k tomu, k té atmosféře ve Spojených státech po těch útocích 11. Září, že ve chvíli, kdy vlastně
lidi jsou jakýmsi způsobem konfrontováni se skutečnými lidskými osudy a se skutečnou tragedií, kde
vyhrává síla vůle ducha, tak v tu chvíli vlastně i ten film, který v podstatě o tom pojednává také,
samozřejmě má daleko, daleko větší možnosti, že by vyhrál.
Pavla KVAPILOVÁ, moderátorka
--------------------
Takhle ke konci zimy a na začátku jara se vždycky hodnotí, sledovali jsme obrovské množství
podobných ceremoniálů. Nemáte někdy pocit, že přece jenom třeba tady na tom americkém, na těch
Oskarech jsou ty emoce mnohem silnější, že lidé to víc prožívají? Nevím, jestli to není jenom hra,
samozřejmě. Alespoň to tak vypadá. Kdežto možná u nás, třeba na těch Českých lvech, někomu mohlo
připadnout, že tak trochu zapadlo to ocenění práce umělců mezi těmi legračními scénkami.
Václav MARHOUL, člen prezídia České filmové a televizní akademie
--------------------
Já mám zkušenost z obou dvou ceremoniálů, obou dvou jsem se zúčastnil. Toho Oskara v roce 91
s Obecnou školou, kterou tenkrát vyrobil Barrandov. A musím říci, že teda na Českém lvu je ta
atmosféra lepší než na Oskarech. To všechno jenom vypadá na těch Oskarech, že jsou emoce ...
Pavla KVAPILOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže skutečně umí dobře hrát ti herci, kteří tam jsou?
Václav MARHOUL, člen prezídia České filmové a televizní akademie
--------------------
Můžu vám říci, že v podstatě herci tam sedí jenom, protože ten pořad byl tentokrát dlouhý,
čtyři hodiny sedmnáct minut. Ale i kdyby byl jenom dvouhodinový, tak vlastně ti lidé tam sedí pouze
tehdy, pokud přicházejí jejich kategorie. Jinak tam v tu chvíli, vůbec v tom sále nejsou a jsou tam
za ně takzvaní sitfillers. Ti mladí, krásní lidé zdraví, jako že jo, s hezkými býlími zuby, kteří
si na ta jejich místa sednou. A oni tam vůbec, třeba když je Tom Cruise nominován, tak tam sedí
prostě těch patnáct minut a jinak tam vůbec není.
Pavla KVAPILOVÁ, moderátorka
--------------------
Luděk Niedermayer. Má to pro vás samotného třeba smysl, takovéto hodnocení vždycky ze začátku
roku? Pokud vím, když zůstaneme u těch filmů, tak vy jste třeba byl na karlovarském festivalu, tam
jsme se i potkali. Takže, jak se k tomu stavíte?
Luděk NIEDERMAYER, viceprezident ČNB
--------------------
Já mám k tomu takový rozpolcený vztah. Vím, pan Marhoul je akademik. Ale já bych řekl, že ty
ceny americké filmové akademie, za tím je strašně moc peněz, je za tím strašně moc silných
komerčních zájmů, a proto já mám takovou tendenci se držet od toho trochu stranou a tak vždycky
dělit ten výsledek ne dvěma, možná čtyřma. Ale zase na druhou stranu, samozřejmě to ráno poté, když
je to oznámeno, tak mě to zajímá a opravdu velmi sdílím ty pocity, které tady byly řečeny ohledně
Čisté duše. Já jsem byl opravdu velmi rád, že to byl zrovna ten film, který vyhrál.
Pavla KVAPILOVÁ, moderátorka
--------------------
Ještě na pana Marhoula. Někde jsem se dočetla, že jste nedávno řekl, že vlastně u nás, tady v
Evropě mnozí lidé nejsou schopni pochopit, když se baví o právě konkurenci amerických a evropských
filmů. Že tak kultura musí žít tak nějak společně s byznysem, s reklamou a tak dále. Za tím si
stojíte?
Václav MARHOUL, člen prezídia České filmové a televizní akademie
--------------------
Já za tím stojím úplně stoprocentně, protože vlastně ten celý náš život je jenom mozaika
všech těch možností a všech těch jakoby sfér toho podnikání. A kultura shodou okolností je taky
sféra podnikání, je to. Já vím, že jsem ve svých kruzích jakoby neoblíbeným člověkem právě pro tuto
tezi. Ale nakonec jako tam všichni hrají jakoby tu hru, že o penězích je neslušné mluvit. A přičemž
jako každý koncert, každé divadlo, každá výstava, každý film se vyrábí právě za peníze. A právě za
peníze se na ta divadla, koncerty a filmy chodí. Ty peníze tam hrají strašně důležitou úlohu a
nelze tu kulturu nějakým tím způsobem povyšovat na něco naprosto úžasného. A to, v čemž se vymyká
našim základním, jakoby životním principům, to je naprostý nesmysl, já to odmítám. Takže ano,
odpovídám ano, já s tím souhlasím, co jsem řekl, a budu to stále opakovat, byť bude můj teda hlas
jako skutečně hlasem volajícího na poušti.
Pavla KVAPILOVÁ, moderátorka
--------------------
Co na to Luděk Niedermayer. Třeba když to trošku posunu dál, až byste měl někdy hodně, ale
opravdu hodně peněz v životě, byl jste třeba právě mecenášem umění.
Luděk NIEDERMAYER, viceprezident ČNB
-------------------
Myslím, že ta situace nenastane. Ale já bych řekl, ta symbióza toho byznysu a umění nemusí
dopadnout špatně. Evropa opravdu razí jiné principy než Amerika. A já jsem viděl celou řadu
katastrofálních, katastrofických evropských filmů. A na druhé straně v té kolébce takzvaného
komerčnějšího umění vznikají opravdu nádherné filmy.
Václav MARHOUL, člen prezídia České filmové a televizní akademie
--------------------
Jestli dovolíte, jenom ještě rychle na konec takový epilog. Ono není důležité, aby ty peníze
převládaly, ono jde o to jenom to správně vyvážit mezi sebou. Protože pravda je, že film, divadlo a
tak dále pracuje s talentem nebo s lidmi, kteří jsou jakoby hodně citově naladěni. A jde o to jenom
ty peníze, vlastně celu tu pragmatickou součást prostě tomu vyvážit, dostat do toho určitého status
quo. Ale nesmí to být ani tak, že vlastně ten talent jakoby převyšuje, nebo ty umělecké ambice
převyšují ty reálné ekonomické možnosti toho projektu. Zase naopak ta ekonomika nesmí tlačit ty
umělce do něčeho, co oni necítí, co dělat nechtějí jako, do toho, aby se nějakým způsobem zbytečně
prodávali.
Pavla KVAPILOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak pojďme dál, pojďme se podívat, co kromě jiného přinesl tento týden tady u nás v Česku.
redaktor
--------------------
Novou zbraň, v boji proti korupci chce u nás vyzkoušet nejvyšší státní zástupkyně Marie
Benešová. Ta totiž tvrdí: "Korupce bují, západní podnikatelé si stěžují. Trestní řízení často končí
kvůli důkazní nouzi." Chce tedy nasadit radikální řešení. Myšlenka je jednoduchá. Využít toho, co
zkusili například v 80. letech ve Spojených státech. Tedy řízené provokatéry. Agenty, kteří by
například státním úředníkům nabízeli úplatky. U nás má ale tato metoda řadu odpůrců. Mnoho z nich
mezi politiky. Aby bylo něco takového možné, musel by se přitom změnit zákon.
Marie BENEŠOVÁ, nejvyšší státní zástupkyně /ukázka/
--------------------
Všeho jsem si vědoma. Nicméně snad by se tato metoda dala aspoň promítnout do pracovněprávní
oblasti. Nekončilo by to tedy trestním řízením, ale propuštěním z práce.
Pavla KVAPILOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, to byla tedy nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešová. Pánové, setkáváte se běžně s
korupcí? My jsme třeba teď nedávno byli svědky toho, že si západní podnikatelé stěžovali na to
prostředí tady v Česku i v Bruselu. Ministr spravedlnosti Bureš to svým způsobem smetl ze stolu.
Ale na druhou stranu, zase Marie Benešová přiznává, že tu bují, že je to obrovský problém. Pane
Niedermayere, začněme u vás.
Luděk NIEDERMAYER, viceprezident ČNB
--------------------
Já bych řekl, že osobně i přesto, že jsem se točil kolem velkého balíku peněz, centrální
banka disponuje s hodně penězi, i tak osobně jsem se s něčím takovým nesetkal, jsem tomu rád. A
určitou delší dobu jsem si myslel, že ty nářky jsou přehnané. Ale faktem je, že ta reputace, kterou
máme, a to, že tolik lidí mluví o tom, že pohyb na hraně morálnosti, někdy i za hranou zákona,
dokonce je u nás na denním pořádku, to ukazuje, že ten problém opravdu existuje.
Pavla KVAPILOVÁ, moderátorka
--------------------
To je totiž zvláštní. Vzpomínám si na několik rozhovorů s politiky a ti všichni říkali, že se
s tím v životě nesetkali oni sami osobně. Vy taky třeba říkáte, že ne. Zprostředkovaně ovšem, třeba
když se bavíte s nějakými byznysmeny a podobně v tom prostředí vašem ekonomickém, stěžují si?
Luděk NIEDERMAYER, viceprezident ČNB
--------------------
Určitě si stěžují otevřeně na podivné postupy, které nejsou přímou korupcí, ale jsou něco, co
opravdu jaksi vede k zamyšlení.
Pavla KVAPILOVÁ, moderátorka
--------------------
Můžete to pojmenovat, pokusit se o to?
Luděk NIEDERMAYER, viceprezident ČNB
-------------------
Jsou to různá výběrová řízení, různá nejasně definovaná pravidla různých řízení, různé
výsledky, které jsou fakt podivné. Ale vlastně já to musím opravit, když tady mluvím o tom
prostředí pro podnikání, pro život. Asi každému z nás, předpokládám i politikům, se stala taková
primitivní věc, že se je snaží obrat taxikář. Ono to někde začíná a pak to prostě někde končí. Já
bych řekl, že ta tolerance pro to, pro tento způsob chování ve společnosti je příliš vysoká a je
třeba s tím něco dělat.
Pavla KVAPILOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže byste hledal ty kořeny třeba i v minulosti, že ten minulý režim svým způsobem oslabil
jakoby poctivost, když to takhle definuji?
Luděk NIEDERMAYER, viceprezident ČNB
-------------------
Já myslím, že ten kořen těch problémů by bylo snadné ho posílat zpátky do 80., 70. let. A já
mám pocit, že první polovina 90. let v tom sehrála velkou roli. A to, že spoustu věcí nebylo
potrestáno, vedlo k tomu, že ti lidé vždycky zkoušejí, kam se mohou dostat. Vždycky, když udělají
jeden krok a ono se nic neděje, tak udělají další.
Pavla KVAPILOVÁ, moderátorka
--------------------
Václav Marhoul. Setkal jste se s tím často, nebo nikdy vůbec?
Václav MARHOUL, člen prezídia České filmové a televizní akademie
--------------------
Tak já jsem se s tím samozřejmě setkal a vůbec mě nepřekvapuje, co říkal pan Niedermayer jako
v tom slova smyslu, že on s tím zkušenosti nemá, protože já osobně si myslím, že vlastně čím více
jsou jakoby lidi v postavení a čím více zaujímají jakousi důležitější funkci ve společnosti a s čím
více penězi jakýmsi způsobem pracují, tak o to je ta korupce, je to sice zvláštní, ale o to jako ta
korupce je míň patrná a děje se prostě úplně jinými cestami. S takovou tou klasickou korupcí jako
se setkávají hlavně obyčejní lidé, kteří mají, kteří mají málo peněz a musí se dennodenně rvát
prostě jako o svůj chleba a prostě se svým životem, ať se to jedná o ordinace u lékaře. Politici
mají své specielní doktory. Já nevím, mě to ani nepřekvapuje, že o tom ..., že to popírají, protože
já už mám takový pocit, že jediným mostem mezi nimi a normálními lidmi jsou noviny, nebo televizní
zprávy. A jako a pokud dejme tomu už jsou svědky, tak jim to snad ani nepřijde. Protože jako ta
jejich hranice v té, toho vnímání, tohoto problému je myslím jako skutečně posunutá. Ale vlastně
taková ta klasická korupce si myslím se odehrává hlavně jakoby níž, v daleko nižších finančních,
finančních jakoby rozměrech.
Pavla KVAPILOVÁ, moderátorka
--------------------
Pomohlo by něco takového jako nasadit, jak jsme o tom slyšeli, ty provokatéry, kteří by
zkrátka testovali úředníky, jestli vezmou nějaký úplatek nebo ne?
Václav MARHOUL, člen prezídia České filmové a televizní akademie
--------------------
Tak já jsem se nad tím nezamýšlel, ale musím teda jako obecně říci, že s tím nemám já osobně
problém.
Pavla KVAPILOVÁ, moderátorka
--------------------
Luděk Niedermayer, co myslíte? Politici často, pokud si vzpomínám na ty komentáře z tohoto
týdne, tak říkají: "Opatrně s tím, jsou tam různá nebezpečí," zase se k tomu nestaví nějak nadšeně.
Luděk NIEDERMAYER, viceprezident ČNB
--------------------
Záleží na tom, jak daleko už to zašlo. Za jistých okolností opravdu je třeba zvolit poměrně
radikální metody. Je třeba domyslet, kam ty metody vedou do konce. Ale pokud bych se díval na to,
jakou má naše ekonomika reputaci, jakou mají reputaci pořádky, které tady panují, tak to opravdu
volá po poměrně rasantní akci. Ale doufám, že ne akci, která slouží k titulkům v novinách, která
slouží k získání volebních preferencí, nebo k otevření několika vybraných monstrkauz, ale věc,
která by opravdu tomu pomohla. Mám pocit, že k tomuto odhodlání velmi často není.
Václav MARHOUL, člen prezídia České filmové a televizní akademie
--------------------
Ona skutečně zní ta otázka, jestli to je nebo to není systémové řešení jako toho problému,
protože samozřejmě je daleko důležitější, aby ta společnost měla jakýsi svůj vlastní standard. Já
celkem uznávám takové to heslo, že lidi říkají, že lidi začínají být poctiví teprve tehdy, když se
to začne vyplácet.
Pavla KVAPILOVÁ, moderátorka
--------------------
A kdy se to u nás začne vyplácet?
Václav MARHOUL, člen prezídia České filmové a televizní akademie
--------------------
No, toť právě ta otázka. Já to poznám ve chvíli, kdy si nechám ve Špindlu lyže před hospodou
a druhý den ráno je tam najdu jako.
Luděk NIEDERMAYER, viceprezident ČNB
--------------------
Ono se to opravdu dostává do naprosto komických důsledků. Ještě jsem si dneska přečetl, že
američtí byznysmeni nám radí, co máme udělat s obchodním rejstříkem, aby konečně zmizelo něco, o
čem všichni mluví o jako naprosto notorické otevřené korupci. Parlament je jako hluchý, slepý, to
nejsou roky, to nejsou jednotlivé roky, to už je snad celou dekádu. Jsou to naprosto primitivní
kroky, které je možné udělat. Ale ta vůle nechybí ...
Pavla KVAPILOVÁ, moderátorka
--------------------
Co vy byste udělal jako první, kdyby jste byl politikem? Snad jenom krátce na konec.
Luděk NIEDERMAYER, viceprezident ČNB
--------------------
Tak je třeba se vrátit zpět k té realitě a nedívat se na tu realitu z těch aut s těmi
bezpečnostními ochránci. A ne přes ty noviny a ne přes to, jak člověk v novinách vypadá. Jako
existují prostě jednoduchá opatření, třeba obchodní rejstřík a tak dále, která by se dala bez
problému udělat, ale nějakým způsobem to vázne. A je chyba také na té veřejnosti, že to jaksi
nevyžaduje.
Pavla KVAPILOVÁ, moderátorka
--------------------
Posuňme se kousek dál. Teď budeme mluvit také o veřejnosti, o lidech. O tom, jak se vlastně
cítí v poslední době. Tento týden zveřejnil totiž systém čísla, která stojí za zamyšlení.
redaktor
--------------------
Lidé jsou, pokud jde o ekonomiku, nejspokojenější od roku 1996. Těch, kdo se nebojí
budoucnosti, je poprvé od té doby víc než pesimistů. Větší optimismus se projevuje tím, že lidé
ekonomice věří, a tak utrácejí víc, než vydělají. Když hodnotí svou vlastní situaci, jsou ale
obezřetnější. I když platy rostou, počet těch, kdo jsou spokojeni, se už léta nemění. To podle
sociologů není až tak divné. Určitou roli tam totiž podle Jaroslava Huka hraje stylizace.
Jaroslav HUK, agentura STEM
--------------------
Lidé se víceméně situují do té střední polohy a tím chtějí dát najevo, že v podstatě se
nevymykají nějak z průměru.
redaktor
--------------------
Pokud jde o to, kdo by se měl starat o ekonomiku, mají češi jasno. Tři čtvrtiny z nás chtějí,
aby to byl stát, a to i přesto, že to bude znamenat vyšší daně. Téměř 30 % lidí by souhlasilo, aby
se jim zvýšily daně, pokud by to přineslo větší sociální dávky.
Pavla KVAPILOVÁ, moderátorka
--------------------
Luděk Niedermayer, překvapila vás ta čísla, když jste je slyšel tento týden, nebo jste si
něco takového myslel?
Luděk NIEDERMAYER, viceprezident ČNB
--------------------
Já jsem z toho strašně smutný. Ale já musím říci, že mě to úplně nepřekvapilo. Mně to
připadá, teďka já se moc omlouvám, ale jako kdyby ti lidé formulovali ten názor pohledem přes
jejich nákupní košík v supermarketu. Ano, ono jsou rádi, že v tom košíku je toho čím dál tím víc a
zároveň by chtěli, aby někdo se za ně postaral, aby oni měli méně té zodpovědnosti. Tahle kombinace
prostě nejde. My máme v těch košících v tom supermarketu víc, právě proto ta ekonomika se dala tím
směrem, který je agresivnější, který vyžaduje víc zodpovědnosti.
Pavla KVAPILOVÁ, moderátorka
--------------------
Teď se zeptám. Další z těch výsledků byl, 80 % lidí by si přálo, aby banky zůstaly v rukou
státu. Přitom vlastně oni, jak říkáte, utrácí hodně, půjčují si, protože banky teď dávají mnohem
víc spotřebitelské úvěry, a to se stalo, pokud se nepletu, až po tom, co přišli většinou zahraniční
vlastníci do těch bank.
Luděk NIEDERMAYER, viceprezident ČNB
--------------------
Ono tak úplně přímo tady to nesouvisí. Ale v každém případě ta zkušenost s tím, že státní
vlastnictví zejména bank je nesmírně nákladná záležitost, tu snad máme a nejsme jediní...
Pavla KVAPILOVÁ, moderátorka
--------------------
O tom by jste mohl něco vyprávět i vy, asi hlavně.
Luděk NIEDERMAYER, viceprezident ČNB
--------------------
A to se opravdu měří na mnoho desítek miliard. Takže, tady tenhle výsledek, jako prostě
nemůžu hodnotit jinak, než jako absurdní a nepoučitelný. Ale také to záleží prostě na tom, jak byly
formulovány ty otázky.
Pavla KVAPILOVÁ, moderátorka
--------------------
Václav Marhoul kroutí hlavou.
Václav MARHOUL, člen prezídia České filmové a televizní akademie
--------------------
Ne, já kroutím hlavou jako na souhlas. Mě teda, musím říci, že mě úplně fascinuje vlastně ten
paradox těch čísel. Na jednu stranu, já koho znám, tak vám řekne upřímně, že udělá všechno pro to,
aby státu nezaplatil ani korunu na daních. Jako já neznám nikoho, kdo by nám platil daně. Všichni
vymýšlejí neuvěřitelné obezličky k tomu, aby tomu státu nedali ani deset haléřů. A najednou
vlastně, tady z těch čísel, se dovídám, že lidé souhlasí s tím, aby se jim zvýšili daně. No, tak já
mám takový pocit, že se to přesně ..., že je to takový ten názor, "jako dobře, ať se všem ostatním
zvýší, ale já to stejně nezaplatím. Já se stejně nějakým způsobem z toho vyvlíknu, já z toho
nějakým způsobem prostě uniknu." A myslím si teda, že to je paradox, naprostý paradox jako, který
mě neustále fascinuje. Nebo dejme tomu, jak jste říkala, že by lidé chtěli, aby byly banky ve
státních rukou. Vždyť právě proto, že banky byly ve státních rukách, jak říkal přesně pan
Niedermayer, jsou desítky miliard korun, které musí zaplatit právě normální lidé na svých daních za
chyby, kterých se dopustil stát a ne soukromí podnikatelé. Já vím, že, dejme tomu, je daleko těžší
získat úvěr, to je samozřejmě pravda, nebo ne už tak půjčky, protože lidé nebo ekonomika se hodně
skutečně jako povznesla, právě protože lidé začali žít na dluh, což je velmi specifická záležitost
ve střední Evropě nebo v Evropě vůbec, jako pro nás, jakoby pro Čechy. Ale každopádně je naprosto
fascinují, že lidé nejsou podle mého názoru schopni úplně ocenit právě to, že ty banky prostě
nebudou dělat, že budou půjčovat podvodníkům sta miliony korun na nějakých cárech papírů, jako na
objednávkách, který vůbec nikdo neověřoval. Myslím, že by to ty lidé naopak mělo uspokojovat.
Pavla KVAPILOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak se díváte na ten další rozpor, který jsme tam slyšeli. Že lidé vlastně jsou čím dál
spokojenější s tím, jak šlape ekonomika. Ale na druhou stranu, když se zeptá nějaký sociolog, který
osloví: "Jak jste spokojeni s vaší vlastní domácnosti, s tím, jak se máte?" tak už se, jak jsme
slyšeli, právě stylizují spíš do takové té průměrné roviny.
Václav MARHOUL, člen prezídia České filmové a televizní akademie
--------------------
Tak já nejsem ani psycholog, ani sociolog. Ale myslím si, že je to součást naší národní
mentality. Za prvé, ten skepticismus myslím, že je nám skutečně dán, že jsem skeptici ke všemu, co
se nám nabízí. A druhá věc, že lidé skutečně jsou ponaučeni a znova se na tom projevil po čtyřiceti
letech Bolševik, že kdo jenom nějakým způsobem jako vybočuje z řady, tak má zkrátka a dobře
problémy. A musím říci za sebe, že já mám s tím hodně velkou zkušenost. A být jiný v téhle
společnosti je opravdu problém. Takže lidé si dávají strašný pozor na to, aby nebyli jiní, aby byli
jakoby šediví v uvozovkách, aby na ně nebylo moc vidět a tak dále. Ten, kdo má aspoň všech pět
pohromadě, tak to dělá samozřejmě.
Pavla KVAPILOVÁ, moderátorka
--------------------
Luděk Niedermayer. Když se vás někdo zeptá, jak se vám daří, říkáte, že dobře nebo taky se
radši stylizujete mezi ty ...
Luděk NIEDERMAYER, viceprezident ČNB
--------------------
Říkám, že se mám dobře a že mám štěstí. Je to tak. Ale já bych dodal ještě jednu věc. Já
myslím, že ten průzkum ukazuje to, že my nechápeme, jak funguje stát. Stát je vlastně nějaká
služba, kterou my si se svými daněmi kupujeme. A já mám pocit, že spousta z nás má zato, že je to
prostě nějaká mysteriózní záležitost, která nějak pomáhá slabým, nikomu nic nebere, všechno za vás
zařídí. Jenomže, ono tom má jasně svoji stranu, má dáti a dal a je to prostě opravdu placená
služba.
Pavla KVAPILOVÁ, moderátorka
--------------------
Já mám ještě...
Václav MARHOUL, člen prezídia České filmové a televizní akademie
--------------------
Pardon, možná jsem zastáncem jakoby té generační výměny, jako přece jenom mám ten pocit, že
takto smýšlejí vlastně jakoby hlavně lidé staršího věku. Nechci jim to vůbec vytýkat, protože
všichni jsme nějak poznamenáni. Ale myslím si, že ti mladí lidé už takovýmhle způsobem prostě
nemyslí. Myslím si, že vědí, že ten osud bude v jejich rukou a že prostě musejí hlavně pracovat
sami na sobě a nespoléhat na stát, jako co všechno jim zaplatí a co všechno jim dá zadarmo.
Pavla KVAPILOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, pojďme se ještě teď podívat v bilančním Radiofóru Českého rozhlasu 1 do zahraničí.
Blízký východ zažívá tento týden velmi horké chvilky.
redaktor
--------------------
Izrael zahájil v noci na dnešek dosud nejrozsáhlejší ofenzívu proti Palestincům se snahou
zničit infrastrukturu teroristů. Při třech palestinských atentátech zahynulo od středy 27 Izraelců.
V boji proti palestinskému terorismu nasadil Izrael do vojenské akce 30 tisíc vojáků. V Ramalláhu
obléhá sídlo Jásira Arafata. Saúdskoarabský princ Abdalláh však prohlásil, že podle slibů Spojených
států neusiluje Izrael o život Jásira Arafata. Cílem útoku je podle premiéra Šarona jeho naprostá
izolace a zničení teroristické sítě.
Ariel ŠARON, předseda izraelské vlády
--------------------
Nebude to jednoduchý úkol a zabere mnoho času. Ale jsem rozhodnuti zlikvidovat terorismus i
jeho infrastrukturu.
Pavla KVAPILOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, jak slyšíme, ten konflikt se skutečně rozhořel do slova a do písmene. Jak to hodnotíte,
jak to vnímáte vůbec? Sledujete tyhle věci, které se dějí daleko od nás? Pan Marhoul.
Václav MARHOUL, člen prezídia České filmové a televizní akademie
--------------------
Tak já to sleduji docela dost. Protože jako zahraniční politika ..., nechci říct hobby, ale
přece hodně mě to zajímá. Shodou okolností právě tenhle ten konflikt. Jenom dvě krátké poznámky. Já
za prvé si myslím, že to, co jsme teďkom slyšeli, prostě že ta válka se nedá vyhrát jako proti tomu
terorismu, zrovna právě v této jakoby, v tomto teritoriu. Ani 30 tisíc vojáků nedokáže prostě
vyhrát válku proti lidem, kteří se rozhodli obětovat svůj vlastní život. /nesrozumitelné/, že
Izrael ..., že izraelská ekonomika je docela dost závislá na arabské pracovní síle a že vlastně z
okupovaných území i na území samotného Izraele, že je spousta Arabů, kteří normálně pracují jakoby
tedy pro izraelskou ekonomiku a pro izraelský průmysl. Tam prostě nelze postavit jakousi zeď,
matiční ulici, a říct jako: "Vy Arabové budete tady, a my prostě Židi budeme na straně druhé!" To
je prostě skutečně nemyslitelné, to jsou všechno takové jakoby silácké řeči. Já musím říct, že mé
sympatie jsou teda na straně Izraele, to teda přiznávám teda naprosto, naprosto otevřeně. Ale na
druhou stranu, jako na závěr říkám, že skutečně jediná možnost, jako řešení tohoto konfliktu je
prostě přiznání, samostatného státu Palestina a vytvoření prostě její vlastní, jakoby státní
suverenity. A je to proces na desetiletí, tady prostě ti politici dělají tu chybu, že těm voličům
zrovna předkládají na obou dvou stranách nebo těm lidem, že se to dá vyřešit jakoby ze dne, nebo z
dneška na zítřek. To je proces, to je na padesát let. A je nutné, aby se eliminovali vlastně na
každé té straně, toho konfliktu se eliminovali největší rváči a jestřábi.
Pavla KVAPILOVÁ, moderátorka
--------------------
Luděk Niedermayer, ještě jedna otázka tedy nakonec, než dáme slovo posluchačům. Těch zpráv
přichází nespočetné množství za ty uplynulé roky, každý den. Myslíte si, že ještě vůbec právě jsou
lidé schopni to vnímat, že už to není, že to nedevalvuje vlastně ty události, které se tam dějí?
Protože už se v tom ..., už to ani neposlouchají třeba nikdy.
Luděk NIEDERMAYER, viceprezident ČNB
--------------------
No, já to vnímám osobně velmi citlivě, protože mám také spoustu známých v Izraeli a ta
představa toho, co tam donedávna probíhalo, my jsme to nechtěli nazývat válkou, ale situací, kdy
každý den umíraly někdy i desítky nevinních lidí, jenom prostě byli ve špatné pizzerii, ve špatnou
dobu, to je prostě něco šíleného. Teďka už to přerostlo do nějaké války, ale obecně mám pocit, že
ten postoj toho našeho, takzvaně civilizovaného Západu je, že je to stále daleko, tak prostě v těch
zprávách to je, my to vidíme. Ale upřímně řečeno, my ani nevíme, co s tím dělat.
Pavla KVAPILOVÁ, moderátorka
--------------------
21552155 a 21552255, obojí s předvolbou 02. To jsou naše čísla, na kterých vám teď dáme
možnost zapojit se do naší debaty s Luďkem Niedermayerem, viceguvernérem České národní banky, a
producentem, galeristou Václavem Marhoulem.
A vítáme prvního posluchače, dobrý večer.
osoba
--------------------
Dobrý večer. Já bych měl takový dotaz. Dneska se mluví o České spořitelně, že dala těch dva a
půl milionů těm politickým stranám. Je zajímavé, že daňoví poplatníci zaplatili dost velký peníze,
aby byla očištěna. Najednou začíná vydělávat. Za další, je zajímavé, že od 1. dubna okamžitě
zvýšila poplatky za výběr u peněžních přepážek o sto procent. Není to sprostý. Já bych, myslím,
doporučoval lidem, aby z této spořitelny okamžitě začali vybírat peníze a nechali ji prostě
zlikvidovat.
Pavla KVAPILOVÁ, moderátorka
--------------------
To byl první posluchač.
osoba
--------------------
Myslím, že to jsou zloději.
Pavla KVAPILOVÁ, moderátorka
--------------------
Děkujeme. Další posluchač, hezký večer i vám.
osoba
--------------------
Karel Ústala, dobrý večer. Já mám takový ..., spíš takovou připomínku, když mluvíme o českém
národě, nebo prostředí jako korupčním prostředí. Podívejte se, prosím vás, na Západ, to vám můžu
vyjmenovat. Belgicko, vláda, George Bush, byl financován jeho volební ..., jaksi program byl
financován firmou, která zkrachovala, v zápětí asi, já nevím, teď někdy v lednu, únoru. Francouzský
prezident, že jo. Proč se my takhle peskujeme mezi korupční prostředí nebo národ.
Pavla KVAPILOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže vy myslíte, že jinde je to ještě horší?
osoba
--------------------
Přesně a pak se ještě chci zeptat těch redaktorů, kteří mluví o palestinských teroristech.
Kdo napadnul v 67. roce jaksi Palestinu? Palestinci sami sebe nebo Izrael teda v tom případě?
Pavla KVAPILOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, to jsou vaše otázky. My za ně děkujeme a přivítáme dalšího posluchače. Dobrý večer.
osoba
--------------------
Já jenom bych měl takovou připomínku, že prostě tam odůvodnit se dá všechno, jo. Můj otec
dělal v bance celý život a byla to banka státní, byla to banka za první republiky, za Hitlera,
prostě po válce a tak dál a nikdy se tam nic neztratilo, jo. Až tady přišli tady ti pseudobankéři,
tak najednou se prostě prokazuje to, že teda jako státní banka je nefunkční. Přitom v mnoha zemích
na Západě jsou normálně státní banky. A dál si myslím teda, že třeba komunální sektor, to vlastně
je okrádání všech zákazníků, protože za socialismu jsem zaplatil za kubík vody šedesát haléřů, dnes
platím sedmnáct korun. Ať mi to kdokoliv jakkoliv zdůvodní. A já nemám možnost brát vodu někde,
říkalo se, že se to bude prostě zdůvodňovat, čili myslím si, že to je všecko, všecko, kdo je u
moci, tak si to prostě dokáže všecko zdůvodnit, jako jakým způsobem. Já nevěřím tomu, že prostě
zrovna jenom ten privátní sektor je ten dobrý, a zrovna ten státní sektor je ten špatný.
Pavla KVAPILOVÁ, moderátorka
--------------------
Rozumíme. Ano, dáme příležitost
osoba
--------------------
Záleží na lidech, jaký tam pověří ředitele, jo.
Pavla KVAPILOVÁ, moderátorka
--------------------
Rozumíme, co říkáte a poprosíme...
osoba
--------------------
Tak je úplně jedno, jestli ta banka je státní nebo privátní.
Pavla KVAPILOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrá, dobrá. Díky, hezký večer. A my ještě dáme prostor dalšímu posluchači. Dobrý večer i
vám.
osoba
--------------------
Dobrý večer. Bukr, Brno. Prosím vás, já jsem se chtěl zeptat, co na to říkáte. Vždyť je tady
spousta obchodů a když někam přijdu se zajímat o práci, tak se mě jenom zeptají, jestli jsem
student, jestli jdu na brigádu, jinak mě odmítají kdekoliv přijmout. Děkuji.
Pavla KVAPILOVÁ, moderátorka
--------------------
A vám je kolik, jestli se můžu zeptat, jenom?
osoba
--------------------
Mně je 27. Děkuji, na shledanou.
Pavla KVAPILOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobře, děkujeme. Možná ještě jednoho posluchače stihneme, jestli je na telefonu. Dobrý večer.
osoba
--------------------
Dobrý večer. U telefonu Karel Čada, Praha. Já jsem se chtěl zeptat pana Luďka Niederamayera,
v souvislosti se sílící korunou, jak tomu bude banka přihlížet a v případě, že zasáhne, tak jestli
bude snižovat úrokové sazby. Protože asi přímo intervence nic neřeší.
Pavla KVAPILOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrá, děkujeme za váš dotaz. Pěkný večer, na shledanou. Tak Luděk Niedermayer, my jsme se
vyhnuli prozatím té debatě o koruně. Vím, že vy asi jste trochu omezen tím, co můžete tady dnes
prezentovat, protože centrální banka má určitá pravidla, nic méně zkusíme aspoň trochu odpovědět na
ten posluchačský dotaz, co s tím budete dělat. Trápí vás to?
Luděk NIEDERMAYER, viceprezident ČNB
--------------------
Samozřejmě. Ono se o tom velmi těžko mluví. My jsme to v poslední době ..., o tom řekli hodně
a ono to neustálé opakování vede k tomu, že lidé hledají mezi těmi řádky, co je tam nového. Ono je
velmi těžké něco nového k tomu říct. Čili, já bych ..., samozřejmě, to posílení toho kurzu vytváří
určitý tlak na tu ekonomiku. A centrální banka na to nějakým způsobem reaguje, ale zase
zjednodušovat budoucnost ekonomického vývoje na to, co se děje s kurzem koruny, by bylo jako velmi
velké zjednodušení.
Pavla KVAPILOVÁ, moderátorka
--------------------
Na jedné straně, slyšíme to lamentování samozřejmě podniků, které si stěžují, že jim to
komplikuje život. Na druhé straně, asi turisté před tou dovolenou jsou tedy spokojeni, že bude pro
ně ta dovolená, pokud pojedou ven, levnější a budou si kupovat eura. Nicméně, mohlo by se to
dotknout i jich, asi kdyby ty problémy se dotkly doopravdy těch podniků, a muselo se třeba
propouštět nebo něco takového. Rozeznáte tu hranici, kde už je to skutečně škodlivé pro tu
podnikovou sféru?
Luděk NIEDERMAYER, viceprezident ČNB
--------------------
To není hranice, která by platila v celé České republice. Některé podniky mohou mít problémy
už teďka, některé problémy už měly. Některé podniky měly problémy už dávno, když kurz byl třeba o
dvě koruny příznivější pro ně. A některé podniky by ustály ještě větší posílení, není to jedna
hranice. Ale máte naprostou pravdu, že představa takové té párty, že budeme mít rok levných
dovolených a pak se něco stane, tak to by opravdu byla jenom párty. Čili ta koruna musí být
podepřena nějakou ekonomickou výkonností. Zase pravda je, že ta naše ekonomická výkonnost se v
poslední době vylepšuje.
Pavla KVAPILOVÁ, moderátorka
--------------------
Václav Marhoul, přejdeme k dalšímu posluchačskému dotazu, který tam zazněl. Ten jeden pán,
když jsme si tady povídali o té korupci, říkal: "My se tady peskujeme a přitom na Západě je to
mnohem horší." Máte takový pocit, že třeba se srovnáváme takhle zbytečně přísně, někdy?
Václav MARHOUL, člen prezídia České filmové a televizní akademie
--------------------
To je samozřejmě zajímavá teze. Já si nemyslím, že to je na Západě horší a nemyslím si, že to
je na Západě lepší. Myslím si, že to je prostě v podstatě úplně stejná věc jako. Ale je tam mezi
námi a jimi jeden zcela zásadní rozdíl. A ten zásadní rozdíl spočívá v tom, nebo takhle ještě
krátce. Mít představu o tom, že politika, že bude naprosto čistá záležitost, jako že bude úplně
vymýcená z ní korupce, dejme tomu, že nebudou existovat jakési dohody, "já na bráchu, brácha na
mě", je naprostá naivita a úplný nesmysl. Jediný rozdíl, který skutečně funguje v tom, že pokud se
u nich na to přijde, tak ten politik prostě končí. Zatímco v našem státě se přijde na to, že šéf
jedné nejmenované politické strany ..., se jeho straně dokáže černé sponzorování, tajná konta ...
Pavla KVAPILOVÁ, moderátorka
--------------------
A nic se neděje.
Václav MARHOUL, člen prezídia České filmové a televizní akademie
--------------------
A nic se v podstatě neděje a to je to, co mně vadí. Já bych prostě velmi uvítal jako občan,
aby ta politika, nebo vůbec jako ten život měl ty samočistící právě standardní mechanismy, takový
ten regulátor jako, který je právě nastaven tímto způsobem, že když nachytají politika, lže, krade,
no tak dobře, tak jo, tak se to stalo, stane se to i ve Francii, v Německu a tak dále, dejme tomu
případ Helmuta Kohla a tak dále, ale prostě končí.
Pavla KVAPILOVÁ, moderátorka
--------------------
Luďku Niedermayere, proč podle vás je to takhle, že se u nás tedy nestane to, co jinde, že
ten politik bude muset odejít? V podstatě je to automatické pro něj, že když se na nějaký takový
skandál přijde, tak...
Luděk NIEDERMAYER, viceprezident ČNB
--------------------
To je právě otázka té tolerance, to je to, o čem jsem mluvil, že ta tolerance k některému
chování k neetickému nebo na hraně zákona je tedy vyšší.
Pavla KVAPILOVÁ, moderátorka
--------------------
Ještě abychom tedy stihli něco říct k tomu, co volali naši posluchači. Tam mluvil ten jeden
pán o těch pseudobankéřích, tady u nás na začátku 90. let. Jsou kořeny hodně podle vás na začátku
těch 90. let v té generaci lidí, kteří tehdy se dostali k moci, tedy těch některých našich
problémů.
Luděk NIEDERMAYER, viceprezident ČNB
--------------------
Tak problém, to byl objektivní problém, protože najednou se ta pravidla fungování ekonomiky
výrazně změnila a lidé na to nebyli připraveni, neměli adekvátní vzdělání. Čili, tím jako nějaká
rizika vznikla. Zároveň je třeba říct, že všude, kde se jedná o velké peníze, tak hrozí velká
rizika. Jenom to, za čím bych stál, je, že je evidentní, že ten stát tato rizika zvládá hůř než ten
soukromý sektor a ty důsledky toho, když stát nezvládá, jsou jaksi rovnoměrně rozděleny mezi ty
daňové poplatníky, jejichž vina na tom je opravdu velmi, velmi malá.
Pavla KVAPILOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže ani tolik nesouhlasíte s tím názorem, že vlastně není tak důležité, jestli to je státní
nebo soukromý, jak tam ten pán říkal. Záleží na těch lidech a podobně.
Luděk NIEDERMAYER, viceprezident ČNB
-------------------
Samozřejmě na těch lidech záleží, ale ten trend je jasný. Prostě banky by státní být neměly a
není pravda, že v celé řadě zemí je to běžné.
Václav MARHOUL, člen prezídia České filmové a televizní akademie
--------------------
Taky zejména třeba uváděl jako v tom příkladu, že některé ty banky na Západě jsou státní, ale
je třeba právě si uvědomit, že právě některé tyto banky se vždycky čas od času dostanou do velkých,
ale opravdu skutečně velkých problémů. Já jenom zmíním třeba Kredit Lione, jako dejme tomu, jako
banku, to je třeba úplně typický příklad. Takže, není to zase tak úplně, bych řekl, černobílá
jakoby záležitost. Ten pán taky, myslím, říkal, že kdysi platil šedesát haléřů za vodu a dneska
platí sedmnáct korun. No, tak k tomu já můžu zase dodat, jako že já když jsem nastoupil jako
asistent, producent na Barrandově, tak můj měsíční plat byl 780 korun jako hrubého měsíčně.
Pavla KVAPILOVÁ, moderátorka
--------------------
Musíme srovnávat všechna ta čísla, ne jenom některá.
Václav MARHOUL, člen prezídia České filmové a televizní akademie
--------------------
Nelze jenom uvádět ty náklady, co nás prostě co stojí, ale o kolik jako se skutečně zvýšila
reálná mzda proti roku, dejme tomu, 89.
Pavla KVAPILOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, než ukončíme to naše dnešní povídání, tak vám dám oběma úplně stejnou poslední otázku.
Jsou před námi svátky, Velikonoce. Co budete dělat, budete odpočívat nebo pracovat, třeba?
Václav MARHOUL, člen prezídia České filmové a televizní akademie
--------------------
Tak mě čeká teda opravdu činnost, na kterou jsem se netěšil celou zimu. A ta činnost je boj s
krtkem, protože máme na zahradě ne asi jednoho, ale tak dobře dvanáct těch potvůrek a opravdu nám
udělali teda ze zahrady měsíční kráter. Já jsem tam napočítal 127 krtinců. Na zahradě, která vůbec
není velká, má pár metrů čtverečních. Takže mě čeká vysilující boj, ale opravdu hodně vysilující.
Pavla KVAPILOVÁ, moderátorka
--------------------
A Luděk Niedermayer, bude pokračovat v tom učení se létání, jak jsme slyšeli na začátku?
Luděk NIEDERMAYER, viceprezident ČNB
--------------------
Ne, to zní velmi akčně. Ti krtci, krtky naštěstí nemám a pokud budu pracovat, tak bych rád
pracoval jinak než přes týden. Ale to krásné počasí určitě svádí určitě ke spoustu věcem, jako je
ježdění na kole.
Pavla KVAPILOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže se trochu provětráte. Hezké Velikonoce oběma, vám, pane Marhoule, samozřejmě úspěšný
boj s krtky. Našimi hosty byli viceguvernér České národní banky Luděk Niedermayer, a producent a
galerista, souhlasíte-li s touhle nálepkou, Václav Marhoul. Takže ještě jednou díky za návštěvu.
Pavla Kvapil.