(HN 18.11.2004 strana 3, rubrika: Auditorské služby /Komerční příloha/)
Nový koncept kapitálové přiměřenosti bude znamenat posílení stability finančních trhů
Vzrostou nároky kladené nejen na banky, ale i na regulátory, posílí ochrana vkladatelů.
Banky čelí při své činnosti, stejně jako jiné podnikatelské subjekty, mnoha ohrožením. Rozhodujícím rizikem je pro většinu z nich nebezpečí, že klienti, kterým banka půjčila finanční prostředky, svoje závazky nesplatí. Banka může utrpět ztrátu také tím, že její nakoupené cenné papíry ztratí v průběhu času svoji hodnotu. Znehodnocení aktiv, které vlastní, ale i jiné nedostatky pak mohou vést až k její neschopnosti plnit závazky včas nebo se dokonce mohou projevit až v dlouhodobé neschopnosti banky uhrazovat vlastní závazky.
Ve snaze zajistit, aby banky dokázaly řešit nepříznivé situace, byla postupem času vytvořena tzv. obezřetnostní pravidla, která musí při své činnosti dodržovat. Jsou předmětem sledování regulátorů a mají zajistit stabilitu finančních systémů včetně ochrany vkladů klientů u bank. Nejdůležitějším pravidlem je tzv. kapitálová přiměřenost. Jde o poměr kapitálu (tvoří jej např. základní jmění splacené akcionáři) a potřeby kapitálu (vychází z aktivit banky), přičemž tento poměr musí být vždy větší než osm procent. Jaké složky může mít kapitál i jaká je regulatorní potřeba kapitálu dané banky, je stanoveno v pravidlech publikovaných dohlížejícími orgány.
Kapitálovou přiměřenost postuloval Basilejský výbor pro bankovní dohled (dále jen ťvýborŤ) poprvé v roce 1988 jako tzv. kapitálovou dohodu (The Capital Accord), jinak nazývanou také Basel 1. Dohoda, byť znamená doporučení, byla postupně implementována ve více než sto zemích světa včetně České republiky, kde ji banky musí dodržovat již od roku 1992. Význam kapitálové přiměřenosti lze doložit i tím, že podle zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, musí Česká národní banka odebrat licenci takové bance, jejíž kapitálová přiměřenost klesne pod jednu třetinu stanoveného limitu.
V reakci na vývoj bankovnictví v posledních letech začal výbor pracovat na nové kapitálové přiměřenosti bank, nazývané Basel 2. Po několika letech příprav byl tento koncept uveřejněn letos v červnu poté, co jej odsouhlasili guvernéři centrálních bank a představitelé regulatorních orgánů zemí G 10 (členy jsou např. USA, Německo, Francie). Navrhuje se převzít koncept do národních pravidel od konce roku 2006 s tím, že nejnáročnější metody budou moci banky používat až od konce roku 2007. Na jeho zavedení se pracuje v mnoha zemích světa včetně všech států Evropské unie.
Co přinese nový koncept kapitálové přiměřenosti?
Nový koncept znamená několik zásadních změn ve srovnání s konceptem kapitálové přiměřenosti platným v současné době. Především jsou vytvořeny lepší předpoklady pro to, aby kapitál bank přesněji odpovídal jimi podstupovaným rizikům. Banky by tedy měly mít k dispozici dostatečné zdroje, aby dokázaly lépe čelit nepříznivým situacím. Důležité také je, že koncept banky motivuje k zavádění přesnějších postupů měření rizik. Konečným důsledkem bude posílení finanční stability trhů, a tím podpoření ochrany vkladatelů.
Měření rizik
V případě měření úvěrového rizika umožňuje současný koncept aplikaci pouze jednoho postupu (riziko ztráty banky vyplývající ze selhání smluvní strany tím, že nedostojí svým závazkům). Nový koncept však zahrnuje tři rozdílné přístupy - základní, středně pokročilý a pokročilý, které jsou využitelné v závislosti na charakteru činnosti bank. Liší se od sebe mírou přesnosti zachycení rizik, ale i mírou náročnosti jejich zavedení v bance. Změnou například je, že se budou pro propočet potřeby kapitálu bank využívat ratingy. Ty stanoví externí ratingové agentury, jako je např. Standard&Poor's. Pokud však banka splní příslušné podmínky, bude moci - po odsouhlasení regulátorem - používat vyvinuté modely své produkce pro stanovení potřeby kapitálu, a to nejen své vlastní, ale i celé finanční skupiny, pokud je její součástí.
Změnou je také ustanovení, že bude nově vyžadováno, aby banky měly kapitál na pokrytí tzv. operačního rizika (v bance jsou např. zavedeny procesy, které neodpovídají náročnosti jejích operací) nebo rizika ze selhání lidí a systémů (včetně vlivů spojených s vnějšími událostmi, které mohou banku ohrozit, např. povodně).
Procesy řízení rizik
Na základě nového konceptu bude vyžadováno, aby banky měly zavedeny odpovídající vnitřní procesy (systémy měření rizik, řídicí a kontrolní systémy), které umožní vyhodnocovat adekvátnost jejich kapitálu s ohledem na jejich aktivity, tedy jimi podstupovaná rizika. Koncept však neklade nároky jen na banky. Vyžaduje, aby regulátoři měli zavedeny procesy, na jejichž základě vyhodnotí, zda banka má dostatek kapitálu pro pokrytí rizik, která nese. Regulátor bude mít navíc právo požadovat vyšší kapitál, vyhodnotí-li, že kapitál, který má banka k dispozici, neodpovídá jejímu rizikovému profilu. Dosavadní limit kapitálové přiměřenosti ve výši osm procent bude nadále považován za minimum, pod něž by se banka neměla za žádných okolností dostat. Je zřejmé, že koncept klade nároky nejen na schopnosti expertů bank, ale i regulatorních orgánů.
Uveřejňování informací
S cílem zajistit lepší transparentnost finančních trhů budou banky muset o sobě uveřejňovat více informací. Ostatním účastníkům trhu tak bude umožněno získat lepší přehled např. o rizikovém profilu a adekvátnosti kapitálové vybavenosti dané banky. Povinnost publikovat více informací budou mít také regulátoři. Veřejnost mimo jiné získá více informací o postupech, které jsou uplatňovány při výkonu dohledu.
Jistota může něco stát
Nový koncept kapitálové přiměřenosti bude znamenat posílení stability finančních trhů, a tím i jistoty vkladatelů bank. Zavádí nové požadavky na řízení bank, potřebu zaměstnanců s příslušným vzděláním, ale i výpočetních systémů. V konečných důsledcích může znamenat nezbytnost vynaložit nové náklady. V závislosti na charakteru činnosti bude koncept zřejmě pro některé banky znamenat i potřebu navýšení kapitálu.
Na straně regulátorů také dojde ke změnám. Musí zefektivnit svoje postupy, aby v bankách nedocházelo ke zbytečnému vynakládání prostředků. Zajistit mnohem užší spolupráci při dohledu nad finančními skupinami, než tomu bylo doposud, a to již v počáteční fázi implementace konceptu, kdy budou těmto skupinám schvalovat vlastní modely. Budou muset zavést nové postupy. Je také nutné, aby činnost regulátorů byla více transparentní.
K případným nákladům souvisejícím s implementací Basel 2 je však třeba zdůraznit, že tyto náklady by banky dříve nebo později stejně vynaložily, chtějí-li obstát v tvrdé konkurenci na trhu. Nový koncept kapitálové přiměřenosti proces zavádění nových metod a postupů v bankovnictví pouze urychluje.
Co se týká České republiky, banky a regulátoři se na nový koncept pečlivě připravují. Byl založen ťProjekt implementace Basel 2Ť, na němž se podílejí banky, Česká národní banka, Česká bankovní asociace, Komora auditorů České republiky, Komise pro cenné papíry a Ministerstvo financí ČR. Jeho cílem je zajistit bezproblémové zavedení nových pravidel v rámci finančního trhu České republiky.
Závěrem lze dodat, že nový koncept kapitálové přiměřenosti Basel 2 byl převzat do návrhů příslušných směrnic ES, které budou po jejich přijetí Radou EU a Evropským parlamentem závazné pro všechny členské státy. Kromě bank budou nové regulaci podléhat také družstevní záložny a obchodníci s cennými papíry.
Autorka působí v sekci bankovní regulace a dohledu České národní banky