Jaroslav Heřmánek, Adam Geršl (Hospodářské noviny 30.6.2009 strana 23, rubrika: Finance)
Banky
Fokus
Finanční sektor v Česku přestál dopady globální finanční krize dobře. Výzvou však zůstává dopad nastávající ekonomické recese na bankovní portfolia a volba strategie bank na rok dopředu. Bankovní sektor docílil v roce 2008 relativně vysokých zisků při zpomalení tempa růstu úvěrování reálné ekonomiky a nezaznamenal ani nákazu toxickými aktivy, ani významnější potíže s bilanční likviditou. I proto Česko jako jedna z mála zemí EU nebylo nuceno přijmout opatření na posílení solventnosti bankovního sektoru.
Ve struktuře aktiv českého finančního systému si upevnily postavení banky, které tvoří jádro systému. Těžily z přesunu prostředků drobných investorů z rizikovějších podílových fondů a z investičních portfolií spravovaných obchodníky s cennými papíry, které ztrácely hodnotu z důvodu poklesu cen aktiv na finančních trzích, do korunových vkladových účtů v bankách. Bankovní i nebankovní finanční instituce si udržely poměrně vysokou ziskovost a dostatečné kapitálové vybavení proti podstupovaným rizikům. V roce 2008 činila rentabilita kapitálu bank 21,7 procenta, pojišťoven 14 procent a penzijních fondů 11,8 procenta.
Do letošního roku vstoupil bankovní sektor ve velmi dobré kapitálové pozici s příznivou bilanční likviditou, vysokým poměrem klientských primárních vkladů na úvěrech, velmi nízkým (v případě domácností v podstatě nulovým) podílem úvěrů v cizích měnách a značnou nezávislostí na externím financování.
Banky zpřísnily dostupnost úvěrů pro zmírnění dopadů očekávané a prohlubující se ekonomické recese, aby tlumily rizika a podstatně neohrozily přijatelné poměry regulatorního kapitálu pro bankovní podnikání. Zvýšením kapitálu z nerozděleného zisku předchozího roku dosáhl ke konci dubna 2009 český bankovní sektor 13,5 procenta kapitálové přiměřenosti, čímž si vytvořil větší polštář pro krytí potenciálních ztrát.
Vývoj růstu úvěrů naznačuje očekávané obtíže, se kterými se musí banky vypořádat v období nastupující ekonomické recese. Zatímco v eurozóně tempo růstu úvěrů radikálně klesá k hodnotám kolem 6 procent a v případě domácností dosahuje počátkem roku 2009 dokonce hodnot blízkých nule, úvěrová dynamika v ČR i přes citelné zpomalení dosáhla v dubnu 2009 relativně vysokých 12 %.
Růst úvěrů nefinančním podnikům znatelně zpomalil a v dubnu 2009 se v průměru pohyboval kolem 6 procent. V souladu s vývojem v eurozóně výrazně zpomalil růst úvěrů domácnostem, zejména obyvatelstvu. Ten se v průběhu roku 2008 do dubna 2009 propadl o 13 procentních bodů a klesl na 18 %.
Banky se připravují na nárůst ztrát z úvěrového rizika a uzpůsobily úvěrovou a úrokovou politiku kreditnímu cyklu a nepříznivým očekáváním. Nižší tempo růstu nových korunových úvěrů podnikům se začátkem roku 2009 změnilo v absolutní pokles nových bankovních úvěrů podnikové sféře (graf 1). Úrokové sazby z úvěrů nefinančním podnikům kopírovaly vývoj sazeb na mezibankovním trhu. Zpřísnění neúrokových podmínek bylo znatelné u některých exportních podniků, hlavně však v sektoru developerů. Dubnový údaj ukazuje na více než 5% podíl nesplácených úvěrů na celkových úvěrech podnikům.
Již v průběhu roku 2008 absolutně klesaly objemy nových úvěrů obyvatelstvu na bydlení (graf 2) a došlo i k výraznějšímu zpřísnění úrokových podmínek. Úroky z nových úvěrů na bydlení s fixací mezi 1 a 5 lety se zvýšily o více než 50 bazických bodů, protože banky započítávaly a zohledňují vyšší prémii za riziko z rostoucích obtíží se splácením úvěrů. Podíl nesplácených úvěrů na celkových úvěrech obyvatelstvu v dubnu 2009 přesáhl 3 procenta, v případě úvěrů na bydlení činil téměř 2 procenta.
V prognózách a scénářích makroekonomického vývoje nelze počítat s rychlým obratem a ekonomická recese by mohla mít pro banky nepříznivé důsledky ve snížení výnosů a v nárůstu nákladů na řešení a likvidaci špatných pohledávek. Banky tak přistupují k dalším opatřením k posílení stability - snižují administrativní náklady, zvyšují sankční poplatky při nesplácení úvěrů a s vysokou pravděpodobností budou skoupé v úročení vkladů, protože klienti nebudou mít mnoho příležitostí k alternativním investicím.
Banky podle odhadů a modelů vývoje výnosů, úvěrového rizika a tržních rizik mají i v následujícím období dostatečný potenciál pro udržení přijatelné rentability obchodů. Český bankovní sektor se podle zátěžových testů i podle mezinárodních měřítek jeví jako odolný vůči rizikům a nevyžaduje kapitálové injekce implikující fiskální náklady. Případné dodatečné vklady kapitálu by byly provedeny akcionáři.
V roce 2009 nemůžeme od bank očekávat podporu strategických a rizikovějších projektů v reálné ekonomice, která by mohla přispět ke zvýšení efektivnosti a k vyššímu zhodnocení vkladů. Konzervativní a do určité míry vyčkávací systém bankovního podnikání v malé otevřené ekonomice dává jistotu daňovým poplatníkům a bankám bez velkých obětí překlenout recesi, svou procykličností však nepotěší podnikatele hledající úvěr k překonání finančních nejistot.