Jan Frait, Kateřina Šmídková (Ekonom 18.6.2009 strana 66, rubrika: Peníze & burzy)
BANKOVNICTVÍ V ČR
ČNB zveřejnila Zprávu o finanční stabilitě. Český finanční sektor podle ní čelí hlavně kreditnímu riziku.
Globální charakter krize, její silný dopad na západoevropské ekonomiky a oslabení důvěry v region střední a východní Evropy vyvolávají otázky ohledně dostatku likvidity a zdrojů k financování aktivit u finančních institucí.
Zpráva o finanční stabilitě 2008/2009, kterou Česká národní banka zveřejnila v tomto týdnu, se proto zabývá širší škálou rizik než v minulosti.
Závislost bankovních sektorů některých zemí na zahraničních zdrojích a vysoký podíl úvěrů poskytnutých v cizích měnách zvýšily vnímání kurzového rizika a schopnosti refinancovat dluhy získané od zahraničních matek nebo na zahraničních finančních trzích.
Schodky běžného účtu platební bilance a negativní vnější pozice řady ekonomik ve střední a východní Evropě pak vytvářejí nervozitu ohledně vnější udržitelnosti těchto ekonomik.
Nestabilní mezinárodní prostředí Nová zpráva o finanční stabilitě podrobně dokumentuje, že tyto hrozby jsou pro domácí ekonomiku zanedbatelné či alespoň velmi nízké. Hlavním rizikem pro český finanční systém a zejména pro jeho rozhodující složku - bankovní sektor - zůstává kreditní riziko.
Vzhledem k tomu, že světová ekonomika se bude z recese dostávat pravděpodobně jen pozvolna a oživení může přijít až v delším časovém horizontu, je toto riziko velmi výrazné. Jeho příčinou je přitom primárně nestabilní mezinárodní prostředí.
Přetrvávající napětí ve finančních systémech některých vyspělých zemí a dosavadní nízká účinnost makroekonomických politik zvyšuje míru nejistoty ohledně horizontu a rozsahu oživení globálního hospodářského růstu.
Stabilizaci finančních systémů některých evropských zemí také brzdí politické tlaky na okamžitou a zásadní celoevropskou změnu regulace finančních trhů ve snaze zabránit budoucím krizím. A to za situace, kdy se autoritám ještě nepodařilo eliminovat rizika krize současné a kdy se finanční trhy dosud plně nevyrovnaly s jejími dopady.
Podobně rizikové se jeví snahy o změnu účetních standardů vedoucí k optickému vylepšení stavu bilancí finančních institucí namísto účinné akce na ozdravení těchto bilancí.
Kvalita úvěrů se zhoršuje Hlavním rizikovým scénářem pro českou ekonomiku zůstává prohloubení recese v Evropě. Potvrzuje se, že vzhledem k velikosti a vysokému stupni otevřenosti české ekonomiky je citlivost českých podniků na globální vývoj vyšší, než je tomu v případě velkých zemí.
Pokračující propad zahraniční poptávky po produkci českých podniků se bude promítat do nárůstu jejich platební neschopnosti a pro banky se bude zvyšovat kreditní riziko podnikového sektoru.
Finanční situace podniků se začala zhoršovat již ve 2. polovině roku 2008. Zatímco na počátku roku 2007 se dvanáctiměsíční míra defaultu (nesplácení) bankovních úvěrů podnikům pohybovala okolo tří procent, na konci roku 2008 a v 1. čtvrtletí 2009 činila asi sedm procent (graf 1). ČNB odhaduje, že ke konci roku 2009 vzroste až k jedenácti procentům, v případě výrazně negativního scénáře makroekonomického vývoje dokonce ke třinácti procentům.
Dalším nezanedbatelným rizikem je oslabení platební schopnosti domácností v důsledku zhoršující se situace na trhu práce a poklesu disponibilních příjmů u některých segmentů zaměstnanců.
Jednoduchý propočet naznačuje, že rozpočet zhruba 40-60 procent těch domácností, které mají úvěr (zhruba čtvrtina celkového počtu domácností), by se mohl dostat do deficitu v případě propadů nominálních příjmů o více než deset procent nebo při zvýšení úrokové sazby o více než tři procentní body.
Reálně by se dostalo do problémů samozřejmě mnohem menší procento domácností. Značná část z nich by byla schopna v případě nutnosti částečně snížit své náklady, řešit situaci prodejem svých aktiv nebo využít pojištění proti neschopnosti splácet.
Nárůst kreditního rizika domácností je přesto zřejmý a začal se projevovat rovněž již v průběhu roku 2008. Míra defaultu bankovních úvěrů domácnostem se pozvolna zvyšuje, i když mnohem pomaleji než v podnikovém sektoru.
Lze předpokládat, že tento indikátor se z úrovně mírně nad čtyři procenta na počátku roku 2009 zvýší ke konci roku 2009 až na sedm procent. Vyšší nárůst lze očekávat zejména od 2. poloviny roku 2009 a dále, kdy se začnou naplno projevovat dopady potíží podnikové sféry na sektor domácností. V případě výrazně nepříznivého scénáře by tento ukazatel mohl na konci roku 2009 dosáhnout hodnoty až deseti procent.
Ztráty z úvěrů poskytnutých domácnostem může nezanedbatelně zvýšit zhoršená kvalita úvěrů na bydlení. Česká národní banka již v předcházejících zprávách o finanční stabilitě upozorňovala na potenciální nadhodnocení cen bytů v relaci ke schopnosti domácností splácet úvěry na bydlení z jejich příjmů.
Nadhodnocené ceny bytů Možnost nadhodnocení cen bytů indikuje nárůst podílu cen bytů a průměrných mezd za poslední dva roky na úroveň, která se pro většinu regionů pohybuje blízko svých historických maxim a je vyšší než v Německu či Rakousku.
I když prozatím existují jen dílčí signály absolutního poklesu cen rezidenčních nemovitostí, jejich výraznější pokles v dalších letech nelze vyloučit.
Úvěry na bydlení představovaly v České republice dosud méně rizikovou složku úvěrů obyvatelstvu. Rizika ztrát z úvěrů na bydlení nicméně souvisejí i s tím, že v průběhu posledních tří let banky poskytovaly často nové hypoteční úvěry i s hodnotami loan-to-value (LTV, poměr výše úvěru oproti hodnotě nemovitosti) kolem 80 až 90 procent.
Pokud by došlo k poklesu cen nemovitostí, právě tyto úvěry by se mohly stát ohroženými. Aby byla ČNB schopna odhadnout výši tohoto rizika, provedla test na portfoliu úvěrů na bydlení. Použila přitom extrémní scénář předpokládající pokles cen nemovitostí o zhruba 30 procent.
Zároveň uplatnila velmi konzervativní předpoklad, že nově vzniklé nesplácené úvěry na bydlení mají poměr LTV ve výši sto procent.
Výsledky testu naznačily značnou odolnost bankovního sektoru i vůči takto rozsáhlému šoku.
S přihlédnutím k vytvořeným opravným položkám a dostatečné kapitálové přiměřenosti by banky měly odolat zátěži nárůstu nesplácených hypotečních úvěrů na celkových hypotečních úvěrech až 25 procent, i pokud by nebyly schopny realizovat žádné zástavy.
V případě, že by zástavy byly realizovány se ztrátou hodnoty nemovitosti ve výši cca 25 procent, kapitálová přiměřenost by poklesla jen mírně. V souhrnu lze tedy konstatovat, že dopad výraznějšího poklesu cen nemovitostí do bilancí bank by byl poměrně malý.
Je to dáno mimo jiné i konzervativním chováním bank v minulosti a relativně nízkým průměrným podílům ukazatele LTV, který na konci roku 2008 za celý bankovní sektor dosáhl 44 procent, v případě bank (ovšem bez stavebních spořitelen) pak 56 procent.
Zátěžové testy indikují odolnost České banky vstoupily do recese s příznivou výchozí situací a na nárůst ztrát z úvěrového rizika se postupně připravují.
Sektor je v současnosti dostatečně kapitalizován. Celková kapitálová přiměřenost v březnu letošního roku dosáhla 12,9 procenta.
Podíl opravných položek vůči nespláceným úvěrům banky dlouhodobě udržují na obezřetné úrovni kolem 57 procent.
Silná pozice bankovního sektoru v České republice je podepřena nejen vysokou ziskovostí, ale i dobrou bilanční likviditou, vysokým poměrem vkladů na úvěrech a velmi nízkým podílem úvěrů v cizích měnách.
Bankovní sektor by tudíž měl být schopen čelit druhotným efektům krize ve formě negativních dopadů poklesu reálné ekonozátěžový miky do schopnosti podniků a domácností splácet dříve přijaté závazky.
V návaznosti na identifikovaná rizika byla hodnocena odolnost domácího bankovního sektoru pomocí zátěžových testů. ČNB použila tři scénáře vývoje se stupňující se intenzitou propadu ekonomické aktivity.
Výsledky testů (graf 2) naznačují, že banky by měly být vůči podstupovaným úvěrovým rizikům ve vysoké míře odolné. S prodloužením délky recese by se však úvěrové ztráty zvyšovaly a úroveň kapitálové přiměřenosti by dále klesala.
Některé banky by proto mohly utrpět ztráty, které by si vyžádaly kapitálové injekce od akcionářů potřebné k udržení kapitálové přiměřenosti na adekvátní úrovni.
I když v nejvíce nepříznivém scénáři by celkové dopady šoků činily téměř 100 miliard Kč (zhruba 45 procent kapitálu bank), případné kapitálové injekce by si vyžádaly pouze patnáct miliard (0,4 % HDP).
Bankovní sektor by si po testu udržel kapitálovou přiměřenost ve výši deseti procent.
Tento uspokojivý výsledek je dán také tím, že banky budou nadále průběžně generovat pozitivní čisté výnosy, které použijí jako první linii obrany před dopady šoků.
Ekonomické ukazatele
| Čtvrtletní (% nebo mld. Kč) | 20051) | 20061) | 20071) | 3. Q 08 | 4. Q 08 | 1. Q 09 |
| HDP ČR (% y/y - Eurostat) | 6,5 | 6,4 | 6,0 | 4,1 | -0,6 | -3,3 |
| HDP EU-13 (% y/y) | 1,6 | 2,8 | 2,6 | 0,7 | -1,8 | -4,9 |
| HDP Německo (% y/y) | 1 | 2,9 | 2,5 | 1,4 | -1,7 | -6,7 |
| HDP V. Británie (% y/y) | 1,8 | 2,9 | 3,0 | 1,8 | 0,3 | - |
| HDP USA (% y/y) | 3,1 | 2,9 | 2,0 | 0,8 | -0,2 | -2,6 |
| Běžný účet plateb. bilance ČR | -77,1 | -101 | -89,0 | -31,5 | -58,2 | 24,8 |
| Obchodní bilance ČR | 38,6 | 47,3 | 86,1 | 28,9 | -6,8 | 42,8 |
| Státní dluh ČR (konec období) | 691,2 | 802,5 | 892,3 | 925,5 | 999,5 | 1000,5 |
| Saldo stát. rozp. ČR kumul. | -56,4 | -97,6 | -66,4 | 10,9 | -19,4 | -2,4 |
| Měsíční (%) | 20061) | 20071) | 20081) | 2/09 | 3/09 | 4/09 |
| Nezaměstnanost ČR (Eurostat) | 7,14 | 5,3 | 4,4 | 5,2 | 5,5 | 5,7 |
| Nezaměstnanost EU-13 | 7,84 | 7,4 | 7,5 | 8,6 | 8,9 | 9,1 |
| Nezaměstnanost Německo | 10,77 | 8,4 | 7,3 | 7,4 | 7,6 | 7,7 |
| Nezaměstnanost V. Británie | 5,30 | 5,3 | 5,6 | 6,9 | - | - |
Pozn.: 1) roční průměr, 2) měsíční průměr, 3) suma za období, 4) 1-12/07, 5) předběžné, 6) revidované, 7) odhad ČSÚ
| Měsíční (%) | 20061) | 20071) | 20081) | 3/09 | 4/09 | 5/09 |
| Nezaměstnanost USA | 4,63 | 4,6 | 5,8 | 8,5 | 8,9 | - |
| Inflace ČR (y/y) | 2,53 | 2,8 | 6,3 | 2,3 | 1,8 | 1,3 |
| Inflace EU-13(y/y) | 2,18 | 2,1 | 3,3 | 0,6 | 0,65) | 0,05) |
| Inflace Německo (y/y) | 1,78 | 2,3 | 2,8 | 0,4 | 0,8 | 0,0 |
| Inflace V. Británie (y/y) | 2,32 | 2,3 | 3,6 | 2,9 | 2,3 | - |
| Inflace USA (y/y) | 3,23 | 2,9 | 3,9 | -0,4 | -0,7 | - |
| Ceny výrobců ČR (y/y) | 1,56 | 4,1 | 4,5 | -2,0 | -2,5 | -3,8 |
| Průmyslová výroba ČR (y/y) | 11,22 | 8,2 | 0,4 | -17,0 | -22,1 | - |
| Stavební výroba ČR (y/y) | 5,89 | 6,7 | 0,6 | -9,4 | 2,1 | - |
| Maloobchodní tržby ČR (y/y) | 6,58 | 6,8 | 0,9 | 0,9 | -1,7 | - |
| Měny | 20061) | 20071) | 20081) | 3/092) | 4/092) | 5/092) |
| USD/EUR | 1,257 | 1,371 | 1,471 | 1,307 | 1,321 | 1,367 |
| CZK/EUR | 28,33 | 27,76 | 24,96 | 27,18 | 26,70 | 26,74 |
| CZK/USD | 22,57 | 20,29 | 17,07 | 20,81 | 20,22 | 19,56 |
13 procent Až na tolik může vzrůst podle ČNB míra nesplácení bankovních úvěrů podnikům ke konci roku 2009. Vzhledem k velikosti a vysokému stupni otevřenosti české ekonomiky je citlivost českých firem na globální vývoj vyšší než u velkých zemí. Podíl cen bytů a průměrných mezd je v Česku vyšší než v Německu či Rakousku.