Bankovní regulace a dohled

Ing. Jiří Pospíšil, CSc., ČNB

(Bankovnictví 23.1.2003 strana 44, rubrika: Servis)

(Bankovní institut vysoká škola, listopad 2002)
recenze

Titul Bankovní regulace a dohled zaplňuje mezeru, která dosud v této části odborné literatury existovala. A to i přes to, že ve druhé polovině 90. let 20. století byla vydána řada velmi dobrých učebnic, studií a monografií pojednávajících o bankovním sektoru obecně i v kontextu české ekonomiky.

Nová publikace je v tomto směru komplementární, zdařile navazující na vydané tituly. To jistě uvítají všichni, kdo z ní mohou těžit, odborní pracovníci v peněžnictví, vysokoškolští pedagogové a posluchači škol ekonomického zaměření, ekonomičtí komentátoři i ti, kteří se dostávají do kontaktu s bankovními institucemi. Publikace je psána dostatečně srozumitelným jazykem, takže nabízí informace i laickému zájemci. Na tvorbě se podílelo 16 autorů, pracovníků bankovního dohledu České národní banky pod vedením Ivana Baboučka. Takový autorský kolektiv je zárukou aktuálnosti textu a úzkého propojení jeho obsahu se současnou praxí. To však není jeho jedinou předností a celkový výsledek čtenáře zcela jistě uspokojí.

Finanční zprostředkování a jeho institucionální infrastruktura

Publikace je uspořádána do pěti částí. Jejich řazení usnadňuje laickému čtenáři pochopení problematiky, zasvěcenému snadné vyhledávání požadovaného tématu. První část (Finanční zprostředkování a jeho institucionální infrastruktura) je charakteristikou obecného rámce, aktivit a rizik, z nichž potřeba bankovní regulace vyplývá. Vytváří pojmové předpolí důležité pro pochopení vlastní problematiky, smyslu a cílů regulace a dohledu. Domnívám se, že se autorům podařilo účelně propojit makro a mikropohled, resp. věcný a institucionální pohled. Totéž lze říci o pojednání styčných bodů s problematikou, která se bankovní regulace a dohledu významně dotýká, ale její studium je předmětem samostatných ekonomických nebo právních disciplín. Strohost textu, maximální faktičnost a hojnost názorných příkladů je funkční a přispívá k porozumění látky a ke koncentraci na hlavní tématickou linii. Užitečné jsou i časté vysvětlivky a odkazy na literaturu. To platí i pro většinu dalších kapitol textu.

Principy bankovní regulace a bankovního dohledu

Další části se týkají vlastní bankovní regulace a dohledu. Druhá část (Principy bankovní regulace a bankovního dohledu) se koncentruje na vlastní předmět bankovní regulace a dohledu, tzn. na bankovní instituci, vysvětluje rizika v podnikání banky a přístupy k jejich regulaci. Základní termíny a kategorie jsou vysvětleny přehledně. Definice jsou jednoduché a snadno pochopitelné. Ocenil jsem, že autoři používají teorii s mírou a hlavně způsobem, který usnadňuje pochopení tématu, ale čtenáře zbytečně "nerozptyluje". Zároveň neváhají upozornit na otevřené otázky, což publikaci nečiní pouze zajímavější, ale v příslušné oblasti avizuje i neúplnost našeho chápání hospodářské reality (resp. omezenou schopnost najít na ni optimální odezvu) a tedy praktická rizika. Do jaké míry jsou v tomto ohledu důslední (v celém textu) je jiná otázka (například sekuritizace pohledávek). Modelování kreditních rizik (resp. použití modelování v řízení rizik vůbec) je novým trendem v oceňování a řízení rizik. Jde o obtížnou, ale zajímavou problematiku. Myslím, že v tomto místě je publikace skromnější a o poznání méně zdařilejší. Zejména teoretický popis by si zasluhoval o stupeň jednodušší a jasnější podání. V dané podobě není kapitola o modelování úvěrového rizika ani (jen) přehledová, ani (dostatečně) vysvětlující.

Regulace podnikání bank

V části třetí (Regulace podnikání bank) je rozveden obsah bankovní regulace z pohledu jednotlivých rizik, tak jak existuje v ČR. Popis současného stavu je zpravidla uveden krátkou rekapitulací důvodů a doporučení, z nichž vychází. V některých kapitolách (například klasifikace úvěrů) je však záběr širší. Zahrnuje i mezinárodní srovnání, někde naznačuje i vývoj daného segmentu regulace z hlediska formování mezinárodních standardů. Čtenář si tak v těchto případech může udělat představu o vztahu domácí praxe se situací jinde ve světě. Poměrně stručné charakteristiky jsou i zde doplněny bohatými odkazy na literaturu, resp. dokumenty. Po přečtení této části je zřejmé, že ve většině případů je domácí regulatorní praxe výsledkem implementace nejnovějších doporučení (zejména Basilejského výboru pro bankovní dohled při BIS) a tedy na špici pomyslného žebříčku zemí s moderními regulatorními pravidly. Co se týká operačního rizika, tato část je chudší. Její valnou částí je jen překlad publikace BCBS "Framework for Internal Control systems in Banking Organisations". To pravděpodobně vyplývá i ze skutečnosti, že jde o oblast v regulaci relativně "novou". Třetí část končí přehledem právních předpisů upravujících bankovní regulaci v ČR.

Výkon bankovního dohledu

V části čtvrté (Výkon bankovního dohledu) jsou vysvětleny metody a způsoby, kterými je bankovního dohled vykonáván, od udělení bankovní licence přes formy výkonu dohledu až ke spolupráci dohlédacího orgánu (tzn. ČNB) s externími auditory. Čtenář se seznámí s obsahem dohledu na dálku a velmi podrobně i s přípravou a prováděním dohlídky na místě, v kontrolované bance. Tato část je snad nejúplnějším vysvětlením postupu domácího bankovního dohledu, jaká kdy byla u nás publikována. Čtenáře jistě zaujme, i když někdo může postrádat širší pojednání problematiky řízení výstupu z odvětví, tzn. bankrotu bankovní instituce, resp. odnětí licence.

Bankovní regulace a dohled ve světě a Nová basilejská dohoda

Část pátá (Bankovní regulace a dohled ve světě a Nová basilejská dohoda), závěrečná je věnována praxi v zahraničí a Nové basilejské dohodě (NBCA). Tato část umožňuje jednak srovnání institucionálního rámce a principů bankovní regulace a dohledu v jiných zemích, jednak nabízí dynamický pohled na bankovní regulaci, z hlediska jejího pravděpodobného vývoje v nejbližších letech (v jeho druhé kapitole). To shledají užitečným všichni, kterých se řízení bankovních rizik profesně dotýká, a kteří se v té či oné míře musí připravovat na kvalitativně vyšší požadavky, jež další vývoj regulace nesporně přinese. Publikaci lze jednoduše charakterizovat jako dobrý učební text se všemi podstatnými informacemi, které se týkají bankovní regulace a dohledu. Současně je aktuálním, úplným zdrojem odkazů na relevantní právní normy a poskytuje i velmi solidní oporu pro zformování představy o příštím vývoji v této oblasti. Osobně mám, co se týká této problematiky a jejich částí, dobrý přehled, ale přečtení publikace mi zcela určitě pomohlo upevnit si dosavadní a doplnit nové znalosti a současně posílilo mou schopnost vnímat je celistvěji.