Tomáš Holub, ředitel sekce měnové a statistiky ČNB (Ekonom 13.5.2010 str. 66 Peníze & burzy)
Domácí ekonomika je na cestě vzhůru. Její oživení však závisí na křehkém zahraničním růstu.
Letošní druhá prognóza ČNB potvrzuje vize předchozích několika prognóz. Ekonomika se postupně zotavuje z recese, avšak ekonomický růst nebude plynulý, ani rychlý.
Oživení bude záviset na vývoji v zahraničí, který je nadále obestřen nejistotou, v poslední době ještě dále umocněnou problémy Řecka. Očekávané zpřísnění měnové politiky Evropské centrální banky (ECB) se oddálilo a vytvořilo prostor pro ještě jedno snížení domácích úrokových sazeb.
Pozvolný »exit« ECB
Informace o výkonu eurozóny ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku potvrzují ekonomické oživení ve tvaru nesouměrného W. Zatímco ve třetím čtvrtletí roku 2009 HDP v eurozóně oproti předchozím třem měsícům rostl, v posledním jen stagnoval.
V meziročním vyjádření zřejmě eurozóna v letošním prvním čtvrtletí již rostla. Tento růst však bude v průběhu roku nejspíš zpomalovat v důsledku odeznění vlivu některých protikrizových opatření (jde například o »šrotovné«) a k trvalejšímu oživení dojde až v roce 2011. Jak výrazné bude toto druhé »V« v HDP eurozóny, je ale nejisté.
Slabé ekonomické aktivitě odpovídá i výhled zahraniční inflace. Ta se v eurozóně bude v letošním roce nadále nacházet výrazně pod dvěma procenty, která si za definici cenové stability vytyčila ECB.
V příštím roce se pak bude této hranici jen postupně blížit. A to i přesto, že euro oproti dolaru oslabilo a dále porostou ceny ropy i dalších surovin.
Nízkoinflační prostředí a slabý ekonomický růst vytvářejí prostor pro pomalejší ukončování nekonvenčních nástrojů měnové politiky ECB a pro odklad prvního zvýšení jejích klíčových úrokových sazeb. To trhy očekávají až počátkem roku 2011.
Vedle nejasností ohledně rychlosti a robustnosti ekonomického oživení vyvstávají otázky kolem fiskálního vývoje v zemích eurozóny, zejména pak v její jižní části. Silné problémy Řecka zvýšily nedůvěru investorů vůči zemím, které mohou být zranitelné.
Česko sice důvěru investorů neztratilo, zaznamenalo však zvýšenou kolísavost kurzu koruny. Zkušenosti z posledních týdnů naznačují, že vývoj v Řecku může mít na korunu dopady v obou směrech podle toho, jaká nálada na trhu zrovna převládne.
Zatímco v průběhu března přispíval výprodej řeckých aktiv a hledání jiných investičních příležitostí k poměrně rychlému posilování koruny, následně převážil vliv rostoucí nechuti investorů podstupovat riziko a koruna výrazně oslabila.
Prognóza ČNB počítá s postupným posilováním kurzu mírně pod hranici 25 korun za euro koncem roku 2011, což by znamenalo odeznění v současnosti výrazného protiinflačního působení dovozních cen. Skutečný vývoj se však od této prognózy může výrazně odchýlit.
Tahounem čistý vývoz
Vývoj našich evropských obchodních partnerů se promítá významně do české ekonomiky. Ta se již dostala ven z nejhoršího, když mezičtvrtletně roste od třetího kvartálu loňského roku. Pokračování tohoto růstu lze očekávat i v prvním čtvrtletí 2010, což naznačují i čísla o vývoji průmyslu a zahraničního obchodu.
V meziročním vyjádření lze již v prvním čtvrtletí letošního roku rovněž očekávat kladný růst, a to necelými dvěma procenty. Odeznění některých protikrizových opatření v Evropě se však v dalším průběhu roku nepříznivě projeví v českých vývozech a zprostředkovaně i v investicích.
Připočteme-li v celém letošním roce klesající spotřebu domácností, zpomalení růstu mezd a přijatých úsporných opatření, dá se očekávat, že růst HDP bude během roku opět zpomalovat. Za celý rok 2010 dosáhne průměrné hodnoty 1,4 procenta.
Obrat k trvalejšímu a silnějšímu růstu nastane až v roce 2011, kdy se růst tuzemské ekonomiky postupně urychlí a v závěru roku se přiblíží tříprocentní hranici. V průměru za celý rok 2011 ale ekonomika poroste stále nízkým tempem mírně pod dvěma procenty.
Tahounem růstu bude v letošním i příštím roce vývoz. Zatímco loni se vývoz a dovoz propadly o desetinu, v následujících dvou letech porostou v reakci na postupně se oživující zahraniční poptávku. Ve srovnání s obdobím před krizí zůstane přesto objem zahraničního obchodu v obou letech nižší. Utlumená domácí poptávka navíc způsobí, že dovoz se bude zvyšovat pomaleji než vývoz, takže reálný čistý vývoz bude mít rozhodující příspěvek k růstu HDP.
Investice, které byly v loňském roce krizí poznamenány nejvíce, porostou v následujících dvou letech jen nepatrně, a to nejprve jen u investic do zásob. Oživení se totiž nejprve projeví ve vyšším využití současných výrobních kapacit a ke tvorbě nových dojde až po nastartování robustnějšího ekonomického růstu.
Slabý trh práce
Ačkoli má reálná ekonomika dno svého poklesu za sebou, situace na trhu práce se bude dále zhoršovat, i když už ne takovým tempem jako dosud. Pokles zaměstnanosti v průmyslu bude postupně zpomalovat, zaměstnanost ve službách ale přestane růst. Při tomto vývoji dosáhne nezaměstnanost svého vrcholu až během roku 2011.
Růst mezd se během prvního pololetí loňského roku výrazně zvolnil, ve druhé polovině roku ale naopak překvapivě zrychlil a ke konci roku překročil pět procent. Tento na první pohled nelogický vývoj lze vysvětlit souběhem několika mimořádných vlivů.
Průměrné mzdy opticky zvyšuje to, že byli propouštěni zejména pracovníci s nižší produktivitou a mzdami. K rychlejšímu růstu mezd přispěla i nižší nemocnost a ukončování zkráceného pracovního týdne v některých odvětvích. Zároveň část firem pravděpodobně přesunula výplatu odměn z ledna 2010 na konec loňského roku, aby ještě využila nižší strop pro odvod sociálního a zdravotního pojištění.
Část těchto mimořádných faktorů se zřejmě bude v meziročním růstu mezd projevovat i v první polovině letošního roku. Růst mezd by měl nicméně postupně zpomalovat a na konci roku dosáhnout jen asi dvou procent. Bude tak odrážet vysokou míru nezaměstnanosti a zatím jen slabé oživení ekonomiky.
V příštím roce by se růst mezd měl vracet k vyšším úrovním spolu s již hmatatelnějším zrychlením růstu HDP.
Dopady vyšších daní
Inflace se na začátku letošního roku snížila na 0,7 procenta, a to navzdory lednovému zvýšení daně z přidané hodnoty a spotřebních daní na lihoviny, pivo a cigarety. Zvýšení daní se plně promítlo do regulovaných cen a cen pohonných hmot. Zvýšení spotřební daně na tabákové výrobky se projeví se zpožděním, které je způsobeno předzásobením se distributorů a prodejců cigaretami se starými kolky.
Za poklesem inflace stojí zejména klesající jádrová inflace a pomalejší růst regulovaných cen. Ceny potravin v meziročním srovnání nadále klesají, tento jejich pokles se však v poslední době zmírňuje a následuje podobný vývoj cen zemědělských výrobců. Ceny pohonných hmot již meziročně výrazně rostou a odrážejí minulý vývoj cen ropy.
Počínaje dubnem 2010 by inflace měla narůstat a ke konci roku se krátkodobě dostat až mírně nad dvouprocentní inflační cíl. V roce 2011 se sníží mírně pod cíl.
Ceny potravin začnou v letošním roce růst a postupně se zpomalí i pokles jádrové inflace. Narůstat bude i příspěvek regulovaných cen, a to zejména v důsledku růstu cen zemního plynu pro domácnosti. Naopak ceny pohonných hmot svůj růst zpomalí.
Rekordně nízké sazby
S novou prognózou ČNB je v souladu nejprve mírný pokles tržních úrokových sazeb následovaný jejich stabilitou až do konce letošního roku.
Oproti minulé prognóze centrální banky je tento výhled sazeb nižší zejména v důsledku nižšího výhledu sazeb v eurozóně. Rizika této prognózy vyhodnotila Bankovní rada ČNB jako vyrovnaná s tím, že proinflačním rizikem je aktuální vývoj kurzu koruny a že rizika spojená s hospodářským vývojem ve světě míří směrem dolů.
Bankovní rada proto rozhodla snížit úrokové sazby o čtvrtinu procentního bodu. Klíčová sazba se poprvé v historii ČNB dostala pod jedno procento a činí 0,75 procenta.