Rozhovor s Alešem Michlem, guvernérem ČNB
Lukáš Voženílek (Seznam Zprávy 15. 5. 2026)
Inflace je v Česku už více než dva roky poblíž dvouprocentního cíle České národní banky. Guvernér Aleš Michl však odmítá, že by tím boj s růstem cen skončil. V rozhovoru pro Seznam Zprávy Byznys říká, že centrální banka zůstává v přísném režimu.
Vybrané citace a parafráze z rozhovoru
K měnové politice ČNB
„Boj s inflací je navždy. Centrální banka podle mě musí být navždy jestřábem. I když je inflace nízká, musí vždycky myslet na to, že jednoho dne se to může otočit. A nesmí to dovolit,“ říká guvernér.
Na první pohled se tak může zdát, že centrální banka zatím hlavně vyčkává. Sazby nezvyšuje, ale ani neposílá jasný signál k jejich dalšímu snižování. Michl takový výklad odmítá. Podle něj je ČNB přísná už tím, že drží sazby relativně vysoko, nad aktuální inflací, a nesnižovala je tak rychle jako Evropská centrální banka.
„Zažil jsem už všechny scénáře. Inflace byla vyšší, než jsme čekali, i nižší, než jsme čekali. Nikdy nevěřím na jednu prognózu. Je to bod k diskusi, potřebujeme se od něčeho odrazit. Ale nevěřím, že to přesně takhle bude. Jsme připraveni na všechny varianty,“ říká.
K dopadům konfliktu na Blízkém východě
V posledních týdnech se debata soustředí i na ceny energií. Kvůli konfliktu na Blízkém východě se řeší zdražení ropy a pohonných hmot, tedy klasický nákladový šok, který se může rychle propsat do inflace. Za hlavní varovnou kontrolku však Michl neoznačuje jen energie, nýbrž především zadlužování. Podle něj se právě přes růst úvěrů a množství peněz v ekonomice mohou znovu rozbíhat inflační tlaky.
„Inflace je o nových úvěrech a o zadlužování. O úvěrech pro soukromé subjekty, firmy i vládu. Ta pomyslná kontrolka je pro mě růst zadlužování. Potřebujeme, aby se v této zemi snížilo. Proto chceme podporovat spoření, nikoliv dluhy, proto jsme přísní,“ vysvětluje.
ČNB přitom nesleduje jen jeden údaj. Krátce před rozhovorem vyšla čerstvá data o maloobchodních tržbách, tedy o tom, jak se vyvíjí prodeje obchodníků. V březnu se reálně zvýšily meziročně o 4,9 procenta a meziměsíčně o 1,2 procenta. Silnější maloobchod může znamenat, že lidé dál utrácejí, a tím podporují poptávku v ekonomice.
Michl ale upozorňuje, že celkový obrázek je smíšený. Zatímco spotřeba se zvedá, průmysl je podle něj „na nule nebo jen s malým růstem“.
„Těch dat je strašně moc. Já se dívám na množství peněz v oběhu a na vývoj jádrové inflace. A ty nám ukazují, že příští rozhodování bude o tom, jestli sazby zůstanou stabilní, nebo se zvýší,“ říká.
Jádrová inflace očišťuje celkovou inflaci o položky, jejichž ceny silně kolísají, typicky energie nebo potraviny. Pro centrální banku je důležitá proto, že lépe ukazuje domácí cenové tlaky. A právě jádrová inflace podle Michla zůstává problémem. „Stále se nám drží kolem tří procent,“ říká.
Zpřísnění měnové politiky by podle něj přišlo ve chvíli, kdy by ČNB viděla riziko, že jádrová inflace znovu poroste, že se rychleji rozjede zadlužování nebo že bude potřeba dál zchladit trh nemovitostí.
K energiím se Michl vrací i v souvislosti s konfliktem na Blízkém východě. U podobných nákladových šoků centrální banka obvykle nereaguje mechanicky na samotné zdražení ropy nebo energií. To může krátkodobě zvednout inflaci, ale pro ČNB je klíčové hlavně to, zda se prvotní šok začne přelévat do zbytku ekonomiky, tedy do mezd, cen služeb, inflačních očekávání nebo jádrové inflace. Právě tehdy by se z jednorázového zdražení stal širší inflační problém.
„Nemůžu zajistit levnější benzin, ale můžu zajistit to, aby ekonomika absorbovala změny cen energií a zůstala nízkoinflační. To zajistím přísnou měnovou politikou,“ říká.
Současnou situaci považuje za jinou než při inflační vlně z let 2021 až 2023. Tehdy ekonomika podle něj vstupovala do krize po dlouhém období nízkých sazeb. Dnes jsou sazby výše a jsou nad inflací. Třetím rozdílem je podle něj koruna.
„Trhy nám věří, naší politice rozumí a máme pevnou měnu,“ říká. Připomíná, že silnější koruna pomáhá zlevňovat dovoz.
Přísná měnová politika má ale i druhou stranu mince. Michl otevřeně připouští, že ekonomika kvůli ní neporoste tak rychle jako dříve. Jarní prognóza ČNB čeká, že český HDP letos vzroste o 2,5 procenta a příští rok o 2,7 procenta. Pro letošek je to slabší výhled než v únoru, kdy centrální banka čekala růst 2,9 procenta.
„Je to důsledek naší politiky. Ekonomika poroste pomaleji, protože budeme velmi přísní. Z této přísnosti nepolevíme,“ říká guvernér.
Na otázku, zda by rozvolnění rozpočtových pravidel mohlo poškodit důvěru investorů, Michl odpovídá, že Česko má nejlepší rating v regionu. Obecně ale připouští, že pokud investoři vyhodnotí rizika jako vyšší, výnosy českých státních dluhopisů mohou vzrůst.
Výnos desetiletého českého státního dluhopisu se aktuálně pohybuje poblíž pěti procent. Vyšší výnosy znamenají, že si stát při novém zadlužení půjčuje dráž. Při vydávání nových dluhopisů by musel investorům nabídnout vyšší úrok a časem by se to promítlo i do vyšších nákladů na obsluhu státního dluhu, tedy do peněz, které stát platí jen za úroky místo za jiné výdaje.
K rozpočtové politice vlády
V minulosti to přitom byl právě guvernér Michl, kdo vládu – tehdy pod vedením Petra Fialy – za nedostatečnou rozpočtovou disciplínu otevřeně kritizoval. Zdůrazňoval, že „cesta k nižší inflaci vede přes snižování deficitu státního rozpočtu“. Varoval také, že bez důvěryhodné konsolidace může být ČNB nucena zvýšit sazby.
Dnes guvernér podobně ostrý jazyk vůči Babišově vládě nepoužívá. Na otázky, zda vysoké schodky ČNB komplikují boj s inflací nebo zda by měla centrální banka varovat stejně hlasitě jako v roce 2023, odpovídá obecně. „Snižování zadlužení, respektive snižování deficitu veřejných financí, je dobrá věc v boji proti inflaci. To podporujeme. Ostatní nekomentujeme,“ říká.
Právě na tomto pozadí vyznívá Michlova slovní zdrženlivost výrazně, guvernér přitom tvrdí, že se jeho postoj nezměnil. „Řekl jsem stejnou větu, jakou říkám i teď. Snižování deficitu veřejných financí je dobrá věc. Podporuje boj proti inflaci. To jsem říkal předtím a říkám to i teď,“ dodává.
ČNB ve své prognóze čeká, že deficit veřejných financí příští rok překročí tříprocentní hranici HDP, tedy symbolicky důležitou úroveň evropských fiskálních pravidel. Guvernér však opakuje, že jednotlivé kroky vlády, včetně těch rozpočtových, hodnotit nechce.