Účast A. Michla, člena bankovní rady ČNB v diskusním pořadu Otázky Václava Moravce
(ČT24 25. 10. 2020, pořad Otázky Václava Moravce)
Video (externí odkaz na web ČT)
Václav MORAVEC, moderátor
Česká ekonomika zpomalovala už na začátku roku. Pak přišel covidový šok, hrubý domácí produkt ve druhém čtvrtletí historicky propadl. Oproti loňsku o 11 %. Letní rychlé oživení zastavila druhá vlna pandemie.
Helena HORSKÁ, ekonomka, Raifeissenbank
Během léta jsme v mnohých obchodech viděli návrat spotřebitelů do obchodů, snaha nakoupit to, co si na jaře nenakoupili.
Václav MORAVEC, moderátor
Průmyslová výroba byla v srpnu meziročně v minusu pěti a půl procenta. Firmy jsou nervózní, trápí je nejistota a pokles poptávky.
Michal SKOŘEPA, ekonom, Česká spořitelna
Jsme v takovém jakémsi meziobdobí, kdy ještě není úplně zřetelné, kam se vlastně situace bude vyvíjet dál. Nehledě na to, že přicházejí na scénu staronové faktory, jako je třeba hrozba brexitu bez dohody, což by mohl být docela velký problém. Je otázka, jak dopadnou volby v USA, čili těch nejistot je rozhodně víc než jenom samotný koronavirus.
Václav MORAVEC, moderátor
Problém má i stavebnictví. Nevězí však v nedostatku zakázek, ale v nedostatku pracovní síly.
Michal SKOŘEPA, ekonom, Česká spořitelna
Je veřejným tajemstvím, že spousta lidí, kteří v tomhle oboru dělají, byli cizinci, kteří z nejrůznějších administrativních nebo jiných zdravotních důvodů prostě odešli a už se nevracejí.
Václav MORAVEC, moderátor
Úřady práce v září evidovaly 277 000 nezaměstnaných. Přesto nejsou lidi, a nejsou ani v zemědělství.
Helena HORSKÁ, ekonomka, Raifeissenbank
Hlavní problém, který jsme viděli v zemědělství, hlavně na jaře, a pak na podzim při sběru plodin, byl nedostatek lidí.
Václav MORAVEC, moderátor
Stavebnictví a zemědělství zatím netáhnou. Lidé se drží svého kopyta, vládní podpůrné programy brání zániku pracovních míst. Obava ze střetu s realitou je zřejmá. Domácnosti i firmy mění své chování a volí úsporný režim.
David MAREK, analytik Deloitte
Příjmy v podstatě domácnostem zas tolik nevypadly. Naopak meziročně se v první polovině roku zvýšily, na druhé straně domácnosti výrazně omezily některé výdaje, takže rostoucí příjmy, klesající výdaje logicky rovná se vyšší úspory.
Václav MORAVEC, moderátor
Spoří celá republika. Procento příjmů, které domácnosti uspoří, vyskočilo ve druhém čtvrtletí na bezprecedentních 18,5 procenta. Tolik lidé v historii České republiky ještě nikdy nenašetřili. Co je špatného na tom, že lidé a firmy spoří na horší časy?
David MAREK, analytik Deloitte
Tyhle peníze se neotáčí ekonomice a jsou to v podstatě neproměněné investice, takže pro ekonomiku to dobře není.
Václav MORAVEC, moderátor
S uzavřením části ekonomiky se ovšem zredukovaly i možnosti utrácení. Na druhé straně také možnosti výdělku, a tedy zaplacení daní do státního rozpočtu. Ten naopak zatíží vyplácení kompenzací v podpůrných programech
Jan BUREŠ, hlavní ekonom, Patria Finance
Ten rozpočet na tento rok ohrožený nějak výrazně není. Uvidíme, co bude v roce 2021. Tam si myslím, že i z pohledu investorů do českých dluhopisů tohle je zásadní otázka, protože mít 2 roky po sobě schodky rozpočtu ve vyšších stovkách miliard, to není nic příjemného.
Václav MORAVEC, moderátor
Dopady aktuálních omezení je možné v tuto chvíli jen odhadovat. Například guvernér České národní banky Jiří Rusnok ale v půlce října varoval, že pokles ekonomiky bude ve skutečnosti hlubší než v srpnu zveřejněných 8,2 %.
Poslední odhady ekonomů kvůli novým opatřením vlády by se ekonomika mohla propadnout o zhruba 8,5 procenta. Před druhou vlnou pandemie očekávali ekonomové letos propad ekonomiky kolem 6,5 až 7 procent. Dalšími hosty otázek jsou avizovaní. Rektorka Mendlovy univerzity v Brně, předsedkyně komise pro spravedlivé důchody a členka KoroNerv 20, ekonomka Danuše Nerudová. Vítejte, paní profesorko. Hezký dobrý den.
Václav MORAVEC, moderátor
Míříme za dalším hostem do sídla České národní banky, kde je člen bankovní rady České národní banky ekonom Aleš Michl. I vám přeji hezké nedělní odpoledne. Děkuji, že jste přijal mé pozvání.
Aleš MICHL, ekonom, člen bankovní rady ČNB
Hezké odpoledne a díky za pozvání.
Václav MORAVEC, moderátor
Na jaře, paní profesorko, za prvního lockdownu česká ekonomika zažila propad až o 11 %. Víme, co nás čeká teď na podzim?
Danuše NERUDOVÁ, ekonomka, rektorka Mendelovy univerzity v Brně
No, čeká nás zřejmě další propad. Ten poslední kvartál tohoto roku bude zřejmě hodně slabý, nicméně v tuto chvíli ta opatření nejsou taková, jako byly na jaře, takže lze očekávat, že ten propad nebude tak velký.
Václav MORAVEC, moderátor
Myslíte si, že se dostaneme opět k 10, 11%.
Danuše NERUDOVÁ, ekonomka, rektorka Mendelovy univerzity v Brně
Záleží na tom, zda ty opatření, zda ta opatření budou dále zpřísňována. Já si myslím, že ta předchozí diskuze pánů jasně indikovala, že možná ještě nějaká zpřísňování přijdou. Potom samozřejmě můžeme čekat ještě další propad ekonomiky. A je potřeba říct, že nevíme, zda tato vlna je vlna poslední. Ona další vlna, třetí vlna může přijít opět na jaře, takže ta míra nejistoty k těm odhadům v ekonomice je opravdu velmi vysoká a je potřeba, abychom se snažili tu nejistotu v té ekonomice nějakým způsobem snižovat. Upřímně říkám, že se nám to moc nedaří.
Václav MORAVEC, moderátor
Co by mohla znamenat ta další zpřísněná opatření. Roman Prymula o tom mluvil v první části Otázek, že se zdá, že bude muset dojít k nařízení home officu. Je otázkou, jestli velké firmy, a teď narážím na automobilky, se opět nevrátí do toho jarního modu. Očekáváte to, že opět budou zastaveny kupříkladu automobilky, které výrazně tlačí a vedou náš průmysl.
Danuše NERUDOVÁ, ekonomka, rektorka Mendelovy univerzity v Brně
Já se obávám, že společnost se trochu posunula v tom vnímání té pandemie. Oproti tomu, co panovalo na jaře, já si nemyslím, že by automobilky samy zavíraly výrobu. Skutečně si myslím, že podniky budou zavírat v případě, že jim to někdo přikáže. Samovolně zřejmě určitě zavírat nebudou.
Václav MORAVEC, moderátor
Myslíte, že to bude nutné k takovému příkazu sáhnout?
Danuše NERUDOVÁ, ekonomka, rektorka Mendelovy univerzity v Brně
Já nejsem epidemiolog. Nicméně to snižování toho čísla probíhá zřejmě pomaleji, než všichni předpokládali, takže je velmi pravděpodobné, že možná ještě další zpřísnění a další zavírání přijde.
Václav MORAVEC, moderátor
Ono, když se podíváme na ta ekonomická čísla a prognózy, tak v Česku tento týden začala platit přísnější protikoronavirová opatření, ta zavřela většinu obchodů a služeb. Když se podíváme na data České národní banky a ministerstva financí, která ještě před příchodem podzimní vlny byla odhadována. V rámci vývoje ekonomiky už to vidíte. Česká národní banka ve své srpnové prognóze očekávala pro letošní rok pokles HDP o 8,2 %. Ministerstvo financí ve své zářijové prognóze předpovídá menší pokles, 6,6 %. Příští rok obě instituce očekávají ekonomický růst, ČNB +3,5 %, ministerstvo financí +3,9 %. Pokud jde o celkovou inflaci, letos Česká národní banka odhaduje růst 3,4 %. Odhad ministerstva financí je o 0,2 nižší, a predikce ČNB pro příští rok je růst 2,4 %. Prognóza ministerstva financí je o půl procenta nižší. A jak současné predikce ovlivní protikoronavirová opatření, tady jsou slova hlavního ekonoma Patria Finance Jana Bureše.
Jan BUREŠ, hlavní ekonom, Patria Finance
Počítám s tím, že čtvrtý kvartál bude pro ekonomiku špatný. Nebude to možná tak dramatický propad, jako v druhém kvartále, ale bude to pokles HDP, a tím pádem za celý rok 2020 nečekám tak jako ještě na konci léta, propad okolo sedmi a půl procenta, ale spíše k devíti procentům.
Václav MORAVEC, moderátor
Podobný dopad na letošní ekonomiku očekává i předsedkyně národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová. Ministerstvo financí rezignovalo na tvorbu listopadové prognózy. Bude na tvorbu listopadové prognózy rezignovat i Česká národní banka, Aleši Michle?
Aleš MICHL, ekonom, člen bankovní rady ČNB
Nebudeme rezignovat, prognózu samozřejmě sestavíme.
Václav MORAVEC, moderátor
A jaký je to signál, když tady jedna ze dvou nejdůležitějších finančních institucí v zemi, ministerstvo financí, rezignuje na tvorbu prognózy s ohledem na to, že je nejisté něco prognózovat.
Aleš MICHL, ekonom, člen bankovní rady ČNB
Pane Moravče, na to si musíte pozvat paní ministryni, nikoliv mě.
Václav MORAVEC, moderátor
Paní ministryně řekla ten důvod, tak se ptám. Vy při takových nejistotách, jak bude vypadat ta listopadová prognóza?
Aleš MICHL, ekonom, člen bankovní rady ČNB
Když to shrnu. Druhé čtvrtletí, kdy přišel ten vir, jsme vůbec neznali, všechno se vypnulo, ekonomika zahučela dolů. Zahučela dolů opodstatněně. Věděli jsme, co děláme, a záměrně jsme ekonomiku vypnuli. Třetí čtvrtletí, číslo bude zveřejněno příští týden v pátek, podle mě bude největší mezičtvrtletní růst v historii Česka, největší mezičtvrtletní růst. Čili, dá se žít i s koronaviry. Teď ekonomika zase malinko spadne. Pokud se naučíme s koronaviry žít, a pokud podniky budou otevřené, to znamená export, my se z toho vyexportujeme, tak si myslím, že příští rok zase porosteme.
Václav MORAVEC, moderátor
Když říkáte o trošičku. Je možné 8,5 procenta, protože ty vaše propočty, které vy v současnosti máte k dispozici, tak jaký pokles ekonomiky očekáváte v závěru letošního roku, když mluvíte o tom, že 3. čtvrtletí naše ekonomika zažila nejlepší mezičtvrtletní růst.
Aleš MICHL, ekonom, člen bankovní rady ČNB
Vy se pane Moravče strašně soustředíte na jednotlivá číslíčka. Ale je třeba si uvědomit, že to, co se teď děje je 2× po sobě zamknutá ekonomika, nebo respektive omezená ekonomika. Záměrně udělaná a cílem je zdraví lidí. A je to pochopitelné, co děláme. A očekávání lidí by mělo být, že pokud se tu epidemii zmírníme, tak, aby kapacita zdravotnictví stačila, pak si myslím, že to očekávání už může být lepší. Je důležité, jaké bude očekávání lidí a očekávání firem, exportu se zatím daří. Musím to zaklepat, zatím. Takže proto pro mě nejsou až tak důležité ty jednotlivé číslíčka, nebo ty desetinky, o kolik přesně se propadneme, ale je pro mě důležitý tady ten výhled. Naučit se s tím virem žít, podobně jako to dokázala Asie, a pak export. Vždycky, když se země soustředily na export, v době po epidemii, tak se dokázaly z toho dostat.
Václav MORAVEC, moderátor
Berete to jako přátelský špílec. To není o tom, že bych se soustředil na číslíčka. Já se vás jenom kriticky ptám. Paní ministryně financí a ministerstvo financí se na žádná čistička nesoustředí, protože říká, že v této situaci něco prognózovat je holý nesmysl. Vy říkáte, že Česká národní banka zveřejní v listopadu svou prognózu. Já se ptám, jak asi může vypadat. To byla první otázka. Druhá otázka, jestli by nebylo lepší se na ta číslíčka vykašlat, tak jako ministerstvo financí.
Aleš MICHL, ekonom, člen bankovní rady ČNB
Třeba americká centrální banka se v první vlně také na tyto číslíčka přesná vykašlala. Jak uvažuju já, jsem vám teď popsal. Popsal jsem vám ten výhled, na druhé třetí čtvrtletí. A postupuju pomalu. To, co je záměrem vlády, je ochránit zdraví lidí. To, co je záměr České národní banky, přinést stabilitu, ručit za nabídku peněz, a zabránit finanční krizi. My si musíme uvědomit, že když padnul Lehman Brothers 2008, 2009 tak až v roce 2010 přišla velká krize do eurozóny. Dluhová krize. A toho je třeba se vyvarovat, a na to soustředíme teď síly. Ale jestli přesně to číslíčko HDP bude takové nebo makové, je mi teď taky jedno.
Václav MORAVEC, moderátor
Paní profesorko, to v uvozovkách vykašlávání se, když použiji obecné slovo na makroekonomickou prognózu. To, co ministryně financí potvrdila, a to co nám tiskový mluvčí ministerstva financí napsal v pátek, cituji, v důsledku vývoje pandemie a přijímaných nových restriktivních opatření, stejně jako řady protikrizových nových opatření, a nejistot ohledně kupříkladu účinnosti daňových změn, byly aktuálně zastaveny práce na makroekonomické predikci. Predikce bude publikována až v závěru ledna 2021.
Danuše NERUDOVÁ, ekonomka, rektorka Mendelovy univerzity v Brně
Z mého pohledu je to naprosto skandální, protože jsme uprostřed krize, a každá firma v krizi má predikce. I když, i když to prostředí je velmi nejisté, tak se ty predikce vždy snaží nějakým způsobem zpřesňovat. Je potřeba si uvědomit, že my jsme při, jsme v tvorbě státního rozpočtu. Má se projednávat státní rozpočet, a my vlastně nepredikujeme, jaká bude příjmová stránka toho státního rozpočtu, takže z mého pohledu je to skutečně skandální. A myslím si, že celý rozpočtový proces z mého pohledu potom je skutečně na vodě, a rozpočet je cár papíru, protože my v podstatě nevíme, jaké budou příjmy. Jediné, co my si do toho rozpočtu dáváme, tak jsou nějaké očekávané výdaje. Takže i v takovéto nejistotě o to víc si myslím, že je potřeba ty prognózy dělat, stejně jako fiskální výhled je potřeba dělat. Myslím si, že Mojmír Hampl udělal perfektní přirovnání, kdy řekl představte si, že my jsme na lodi, která je zmítána bouří, a vypneme kompas. A to je, co jsme v tuto chvíli ve veřejných financích udělali.
Václav MORAVEC, moderátor
Jak si vysvětlujete tu motivaci vlády, že vypíná kompas.
Danuše NERUDOVÁ, ekonomka, rektorka Mendelovy univerzity v Brně
Já tomu nerozumím, i dnes existují modely, které umožňují dokonce zahrnovat očekávání lidí v tom. Očekávání lidí, reakce lidí v tom, změny chování lidí v těch modelech, takže já si to nedokážu v podstatě vysvětlit. Chci-li dávat seriózní návrh státního rozpočtu, tak nemohu rezignovat na predikování příjmu tohoto státního rozpočtu.
Václav MORAVEC, moderátor
Co dále čeká tuzemskou ekonomiku, a do jaké míry českou ekonomiku ovlivní teď rostoucí ekonomika Číny, pohled další ekonomky.
Helena HORSKÁ, ekonomka, Raifeissenbank
Pokud Německo poroste, tak i česká ekonomika díky právě exportu do Německa a nepřímému reexportu z Německa na další trhy, nám tato pro vazba německé ekonomiky na oživující se čínskou ekonomiku může velmi prospět. Takže i Německo může být pro nás tím bodem záchrany. Navíc, a to je důležité také zmínit, Německo a její intenzivní a silný fiskální impuls, to znamená podpora státu podnikatelskému sektoru, může nakopnout i naše firmy, které jsou závislé na německém trhu, na německých zakázkách. Může nám také pomoci se z tohoto šoku, který již přichází druhé vlně, probrat a probrat rychleji a probrat intenzivně.
Václav MORAVEC, moderátor
Slova ekonomky Heleny Horské, hlavní ekonomky Raiffeisen Bank pro dnešní Otázky. Souhlasíte s tím, paní profesorko, že růst čínské ekonomiky může pomoci naší ekonomice zmírnit šok z té druhé vlny, kterou teď zažíváme?
Danuše NERUDOVÁ, ekonomka, rektorka Mendelovy univerzity v Brně
Já s tím souhlasím, protože i Německo je velmi těsně ekonomicky spjato s Čínou. Nicméně já bych si ještě dovolila reagovat na ten optimismus toho vývoje na základě Asie. Tady jsou 3 věci, které je potřeba vzít potaz. Hovořím-li o úspěšném zvládnutí krize v Asii, tak tím prvním momentem je to, že to jsou kromě Tchajwanu a Koreje jsou to totalitní režimy, které to zvládly. To znamená to vnímání té společnosti, dodržování těch opatření tam probíhá úplně jiným způsobem, než probíhá u nás. Za druhé, Číňané jsou velmi pracovití. Pracují podstatně více než lidé v Evropě. A zatřetí míra digitalizace v Číně, sledování lidí, a tak dále, to jsou všechno atributy, které v Evropě neznáme, já tedy nejsem skutečně tak optimisticky naladěná, že se nám podaří zvládnout tu epidemii tak jako v Číně, že porosteme tak rychle jako v Číně, protože osobně si myslím, že naše rozvinutá západní společnost si musí položit základní otázku, a klade si ji. Co je víc? Demokratický princip, anebo hospodářský růst? No já si myslím, že v naší západní společnosti je to pořád demokratický princip.
Václav MORAVEC, moderátor
A ne nejde to skloubit, když jste slyšela. Záhy se podíváme za Alešem Michlem, který nám na příkladu třetího čtvrtletí, které bude, a tam s ním souhlasíte, že to je ukázka toho, jak se dá žít s koronavirem, a jak úspěšný může být, nechci říct restart, ale jak úspěšný může být růst ekonomiky, a tomu by se měla přizpůsobit v transformaci tuzemská ekonomika.
Danuše NERUDOVÁ, ekonomka, rektorka Mendelovy univerzity v Brně
Přesně tak. Proto my v ekonomii hovoříme o tom, že vlastně hledáme nový ekonomický model fungování, ve kterém bychom mohli fungovat, protože ten vir nezmizí. S tím virem zde budeme nějakou dobu žít, a proto je taky strašně důležité vidět strategický plán vlády, kam směřujeme. Zda je to čekání na vakcínu, nebo zda je to nějaké částečné promoření populace, nebo zda je to izolace těch nejohroženějších a zbytek společnosti bude nějakým způsobem žít.
Václav MORAVEC, moderátor
Co byste doporučovala v rámci toho nového ekonomického modelu?
Danuše NERUDOVÁ, ekonomka, rektorka Mendelovy univerzity v Brně
Já osobně o tom hovořím na většině fórech, že bychom měli přestat být fixováni tak výrazně pouze na jediný ukazatel, a to je HDP. Protože v tuto chvíli se ukazuje, že ten jediný ukazatel HDP, na který se fixujeme, nám například teď v té zdravotní krizi moc nepomůže, protože musíme brát v potaz například kapacitu zdravotního systému. V Číně, takzvaný asijský tygr, který se fixoval na růst HDP, to skončilo tak, že mají tak znečištěné prostředí, že jim například neroste střední délka života kvůli tomu. To znamená, je potřeba skutečně začít sledovat daleko více ukazatelů, než jen HDP. A to je v tom novém ekonomickém modelu, který hledáme, naprosto klíčové.
Václav MORAVEC, moderátor
Souhlasil by tady Aleš Michl, člen bankovní rady České národní banky?
Aleš MICHL, ekonom, člen bankovní rady ČNB
Na mě je to moc obecná diskuze. Já bych to potřeboval hodit na papír. Mít nějaký vědecký, vědecký výzkum na to.
Václav MORAVEC, moderátor
To znamená, že mi neřeknete, jak byste si vy představoval, když jste zmínil, že se máme připravit na život v době, v dobách pandemických, a že ten vir s námi nezmizí, tak jak by měla transformace té ekonomiky vypadat, když jste zmínil právě to čtvrté čtvrtletí.
Aleš MICHL, ekonom, člen bankovní rady ČNB
Teď stojím u budovy České národní banky. Od ní očekávejte levné peníze, stabilitu, nízké úrokové sazby. Od vlády bych čekal fiskální impuls letos, čili velkou fiskální expanzi, a čekal bych závazek, že tu samou expanzi udělá i příští rok. Bude to něco stát, vzroste dluh ale podle mě ten dluh, a to je důležité, nebude větší relativně vzhledem k HDP, než byl v roce 2012. Čili i když by se udělala stejná fiskální expanze jako letos, nebude větší dluh než ve 2012. 2× za sebou fiskální expanze, od nás nízké úrokové sazby, a poté je důležitá mikroekonomie. To znamená byznys modely podnikatelů a firem se musí přizpůsobit tomu viru a naše chování se musí přizpůsobit tomu viru. Čili jinými slovy, když jsem mluvil s kolegy z Hongkongu, říkali mi, že přirozeně, když roste počet nemocných, oni sami omezují kontakty, pracují na Home Office. Buď nosí roušky, nebo se nesetkávají ve velkých skupinách a přirozeně selským rozumem nezávisle, co strýček stát řekne, selským rozumem omezují kontakty. A tlumí pak tu vlnu epidemie. To je naučit se s koronaviry žít a potom ten export.
Václav MORAVEC, moderátor
Když tady mluvíte o velkém fiskálním stimulu. Letos půl bilionu korun, přepočítáme-li to na schodek státního rozpočtu, v příštím roce také to je pro vás ten velký fiskální stimul?
Aleš MICHL, ekonom, člen bankovní rady ČNB
Ano. Já si myslím, že vždycky je to lepší porovnávat vzhledem k HDP, takže letos by to mělo být asi 6,5 procenta HDP. Příští rok bych udělal buď to samé nebo 7 %, čili já bych navrhoval snížení daní. Aby ty 2 politiky, naše měnová, Česká národní banka a vládní, aby do sebe pěkně zapadly. Aby byly dobře koordinované, aby to nebylo období po roce 2008, kdy vláda dělala restrikci a Česká národní banka dělala expanzi. Teď by to chtělo expanzi, ale zároveň představit i strategii fiskální, jak ten dluh zase zpátky, poté, až se vrátíme k růstu, dostaneme pod kontrolou, čili zase ho budeme snižovat vhledem k HDP.
Václav MORAVEC, moderátor
Když mluvíte o velkém fiskálním stimulu od vlády. Tak vy jste schopen za českou národní banku ty nízké úrokové sazby garantovat, že Česká národní banka v těch následujících třech letech nebude sahat i při poměrně vysoké inflaci, když se podívám na ta čísla, byť v září byla meziročně nižší než kupříkladu v předchozích měsících, tak loni v září ceny meziročně vzrostly o 2,7 %. Míra inflace pak rostla až do února letošního roku. Tehdy ceny meziročně vzrostly o 3,7 %, poté míra inflace meziročně klesala až na květnových 2,9 %. Letní měsíce se držela nad třemi procenty. V červenci dosáhla meziročně 3,4 %. V září ceny rostly oproti loňsku o 3,2 % a stále to je nad inflační cíl, výrazně nad inflační cíl České národní banky. Takže i když se ta inflace bude takto vysoko udržovat, tak vy tady říkáte vládě, od nás máte garanci nízkých úrokových sazeb. Vy si dělejte své velké fiskální stimuly. Chápu správně vaše slova?
Aleš MICHL, ekonom, člen bankovní rady ČNB
Nechápete. Vy jste řekl 3 roky a pak vládě. Vůbec neříkám vládě, já říkám našim lidem. Celé české ekonomice. Ještě vám to vysvětlím, vy máte perfektně zmáknutý ty číslíčka, ale je potřeba jít po filozofii ekonomiky. Co se může stát, jaké jsou 2 scénáře. První scénář. My se naučíme s koronavirem žít, ať už přijde jakákoliv další vlna, ale může se stát, že ceny aktiv vzrostou do velké bubliny, ceny nemovitostí, ceny dluhopisů, to je jeden krizový scénář. Druhý scénář je, že bude deflace, že bude očekávání, že inflace výrazně zase spadne. Mezi tady těmito scénáři teď balancujeme. Proto si myslím, že stabilita, klid a úrokové sazby 0,25, které tady držíme, a jsou to krátkodobé úrokové sazby, je to to nejlepší, co můžeme udělat pro českou ekonomiku, abychom garantovali zákonné cíle. To je finanční stabilita a cenová stabilita.
Václav MORAVEC, moderátor
A i při té dynamické inflaci je můžete garantovat české veřejnosti?
Aleš MICHL, ekonom, člen bankovní rady ČNB
Ano. Pro mě není důležité, kolik je teď inflace. Pro mě je důležité očekávání na rok a půl dopředu.
Václav MORAVEC, moderátor
Počkejte, ale já jsem myslel, že Česká národní banka, možná se mýlím, ale ze zákona z ústavy, že jste tady od toho, abyste drželi cenovou hladinu, a to inflační cílení mi tady předchozí představitelé centrální banky říkali, že to je to nejdůležitější, to neplatí tedy.
Aleš MICHL, ekonom, člen bankovní rady ČNB
Ano. Ne to platí, samozřejmě. Stabilita cenové hladiny, to platí, ale pro mě, moje kroky neovlivní teď inflaci, kterou vy jste tady popsal. Moje kroky v současnosti ovlivní, co bude tady za rok a půl, nebo za rok. Jmenuje se to transmisní mechanismus měnové politiky, a proto moje kroky musí cílovat na to, co bude za rok a půl, jak se bude vyvíjet ekonomika, proto mám ty 2 scénáře, cenová bublina na trhu aktiv a riziko deflace. S tím souvisí další a další věci, a kdyby my jsme teď chtěli výrazně inflaci krotit, tak můžeme ohrozit oživení ekonomiky. Kdyby naopak jsme chtěli dávat sazby do záboru, což si myslím, že je blbost, tak naopak můžeme způsobit, že tady bude spousta zombie firem, které by měly zkrachovat, uvolnit lidi, aby nové nápady dostávaly prostor, aby byla nějaká kreativní destrukce, když tak můžeme spolu zajet do domu Josefa Šumpertra do Třešti. Kreativní destrukce je docela důležitá, skouknout se na to, na muzeum a uvažovat prostě o budoucnosti tady té země.
Václav MORAVEC, moderátor
Vezmu s sebou paní prof. Nerudovou. Pojedeme ve třech.
Aleš MICHL, ekonom, člen bankovní rady ČNB
To by bylo úplně skvělý.
Václav MORAVEC, moderátor
Do toho muzea.
Aleš MICHL, ekonom, člen bankovní rady ČNB
Musíme chvilku počkat.
Václav MORAVEC, moderátor
No, jestli vyjde ten váš plán. Paní, paní profesorko. Je to dobrý mix. To znamená na straně jedné ta, ty fiskální stimuly. To o čem mluví Aleš Michl na straně vlády, že by mělo přijít, a to ujištění České národní banky vůči veřejnosti, budeme držet nízko ty úrokové sazby.
Danuše NERUDOVÁ, ekonomka, rektorka Mendelovy univerzity v Brně
Tak já, pokud bych mohla reagovat na, ještě na to zadlužení a na ten rozpočet, tak já tedy takový optimista nejsem a toho celkového zadlužení se bojím, protože ta situace u nás rozhodně není taková jako v Německu. V Německu při takovém zadlužení, jaké v tuto chvíli díky pandemii mají, kancléřka Merkelová přišla s jasným plánem na konsolidaci veřejných financí. Pokud si dobře pamatuji, byl učiněn závazek, že ministerstvo financí spolu s návrhem státního rozpočtu 30. září předloží v Poslanecké sněmovně koncepci toho, jakým způsobem budeme konsolidovat veřejné finance až do roku 2027. Mám takový pocit, že do této chvíle tato koncepce předložena nebyla.
Václav MORAVEC, moderátor
Ale ministryně financí chce předložit se státním rozpočtem, a tam má lhůtu do konce října. To znamená, půjdete ruku v ruce, v Otázkách tady před 14 dny jasně řekla, když se podíváme opět na ta číslíčka, jak provokuje Aleš Michl, tak tady vidíme na grafu státní dluh, který v roce 2015 dosáhl 1 bilionu 673 miliard korun. A příští rok má státní dluh vzrůst o dalších víc než 300 miliard korun, a tady vidíme vývoj toho státního dluhu. Jinými slovy nevěříte tomu, že by vláda pak mohla přijít s konsolidací, protože Aleš Michl mluvil o té konsolidace.
Danuše NERUDOVÁ, ekonomka, rektorka Mendelovy univerzity v Brně
Já chci říct to, že v tuto chvíli snižování státního dluhu tempem půl procenta HDP za rok mi připadá velmi málo ambiciózní, protože například Německo už v roce 2022 počítá s tím, že by se mohlo dostat někde na 2,5 procenta HDP. To znamená, že z mého pohledu skutečně si myslím, že je potřeba se i dívat do struktury toho rozpočtu. Jestliže hovoříme o fiskálních stimulech tak ale promiňte, jsme pandemii a pro mě fiskální stimul rozhodně není schválení stavby kanálu Dunaj-Odra-Labe. My potřebujeme fiskální stimuly, které budou chytré. My potřebujeme restrukturalizovat ekonomiku a my se potřebujeme posunout k produkci s vyšší přidanou hodnotou. Proto by mě velmi zajímalo, jaké ty fiskální stimuly budeme poskytovat. V tuto chvíli v těch výdajích toho státního rozpočtu, co já vidím, tak snaha o nějakou podporu restrukturalizace ekonomiky je tam teda velmi malá.
Václav MORAVEC, moderátor
Bylo by fiskálním stimulem razantní snížení daní, jak o tom Aleš Michl mluvil.
Danuše NERUDOVÁ, ekonomka, rektorka Mendelovy univerzity v Brně
Určitým fiskálním stimulem může například být i vypnutí celého daňového systému. Jsou to skutečně extrémní nástroje, ke kterým mohou vlády sáhnout.
Václav MORAVEC, moderátor
K tomu vy byste teď sahala. My to vidíme u kupříkladu EET jako u kontroly výběru daní, k čemuž ministryně financí sáhla, že vypla EET, tuším až do roku 2023.
Danuše NERUDOVÁ, ekonomka, rektorka Mendelovy univerzity v Brně
A já jsem například hovořila o tom, že si myslím, že s ohledem na to, jak je teď zasažená ekonomika a především ta třetí, čtvrtá vlna byla směřována na ty nejmenší živnostníky, na ty přesně, na ty služby, které byly zavřeny na jaře a jsou zavřený teď, takže si myslím, že by se dokonce to EET mělo, ta třetí a čtvrtá vlna zrušit úplně, protože to je sektor, který bude tak postižen, že se z toho bude vzpamatovávat velmi dlouho. To je, to jsou malé a střední podniky, které neměly žádné rezervy, takže ano. Je to nástroj, ke kterému se dá sáhnout. My jako KoroNerv jsme na jaře hovořili o tom, že se měly odložit platby DPH, k tomu tedy bohužel nedošlo. Odložily se platby sociálního a zdravotního pojištění. Byla to částečná úleva, ale na tom jaře ta úleva mohla být větší.
Václav MORAVEC, moderátor
Vy byste sáhla teď. Kdybyste byla ministryní financí, tak byste sáhla k úplnému vypnutí výběru daní?
Danuše NERUDOVÁ, ekonomka, rektorka Mendelovy univerzity v Brně
Myslím si, že určitě jeden měsíc by to náš rozpočet vydržel, protože v tuto chvíli skutečně říkám, že ty výdaje, které jsou naplánovány, tak mě nepřesvědčují o tom, že směřují k restrukturalizaci české ekonomiky. Myslím si, že tohle to by umožnilo nechat dostatečně likvidity v sektoru, v ekonomickém sektoru, a umožnilo by to tak, umožnilo by to prostě těm firmám více restrukturalizace.
Václav MORAVEC, moderátor
Stručná reakce Aleše Michla na takový krok úplného vypnutí daní, byť zatím Danuše Nerudová mluví o měsíci.
Aleš MICHL, ekonom, člen bankovní rady ČNB
Nedělejme experimenty. Ten je recept jasný. Příští rok snižme daně, a poté rozjeďme to přes obce, rozjeďme to zespodu. To znamená, že musí investovat, musí stavět, kopat musí mít peníze na to, ať dostanou jasnou jistotu, že ty peníze dostanou, rozjeďme to přes investice, státní a obecní.
Václav MORAVEC, moderátor
Poslední otázka na vás, na oba. Vy jste, Aleši Michle, použil sousloví, že je nutné z pohledu České národní banky zabránit finanční krizi. Může něco takového v souvislosti s tím, co se děje v ekonomice české i v globální ekonomice kvůli koronavirové pandemii, dojít.
Aleš MICHL, ekonom, člen bankovní rady ČNB
Ano. Zatím to riziko stále je. Ale my děláme všechno pro to, aby tak nebylo. Když se podíváte na ty státní dluhopisy, velmi si všímám trhu státních dluhopisů, trhu finančního, je důležité, aby se s těmi dluhopisy obchodovalo, aby se mohlo dobře nakupovat, prodat, aby mezi těmi cenami byla malá, jmenuje se to Big ask spread. Aby ty obchody probíhaly, aby trhy nebyly ve stresu a v současnosti je 4× větší poptávka, než nabídka po dluhopisech. Takže to jsou čísla, za kterými je tok peněz, nikoliv nějaké odhady analytiků. Čili zatím ta situace je velmi stabilní, ale říkám, že příští rok a půl bude důležité to dále sledovat.
Václav MORAVEC, moderátor
Jak vnímáte riziko finanční krize vy, paní profesorko?
Danuše NERUDOVÁ, ekonomka, rektorka Mendelovy univerzity v Brně
Já to riziko vnímám tak, že skutečně ta ekonomika už ten největší šok nějakým způsobem absorbovala. A učíme se teďka s tím virem žít, takže já v tomto tedy souhlasím s kolegou, že si myslím, že to riziko už teď je nižší, že přijdou jiné exogenní šoky, než, než je pandemie, které mohou mít vliv na finanční trhy.
Václav MORAVEC, moderátor
Které šoky máte na mysli?
Danuše NERUDOVÁ, ekonomka, rektorka Mendelovy univerzity v Brně
Jsou to samozřejmě geopolitické věci. Volba nového prezidenta ve Spojených státech, a tak dále.
Václav MORAVEC, moderátor
Děkuji dalším zajímavým hostem dnešních Otázkách.
Aleš MICHL, ekonom, člen bankovní rady ČNB
Já vám jenom děkuju, že souhlasíte se mnou, a za to vás berem na ten výlet.
Václav MORAVEC, moderátor
Děkuji tedy i dalším hostům Otázek, kterými byli rektorka Mendlovy univerzity v Brně, předsedkyně komise pro spravedlivé důchody a členka KoroNerv, ekonomka Danuše Nerudová. Děkuji vám.
Danuše NERUDOVÁ, ekonomka, rektorka Mendelovy univerzity v Brně
Děkuji.
Václav MORAVEC, moderátor
Děkuji i k sídlu České národní banky, členovi bankovní rady ČNB, ekonomovi Aleši Michlovi. Pro vás diváky, pokud byste pozvání na výlet brali vážně, tak ho uskutečníme v lepších časech.
Děkuji vám a přeji hezký zbytek neděle. Takové byly dnešní Otázky. Připomínám, že nás najdete na internetových stránkách České televize. Jsme stále k dispozici na adrese www.ct24.cz, stejně tak na stránkách www.ceskatelevize.cz. Hezký zbytek neděle, pokud možno ve společnosti České televize.