Komentář ke statistice finančních účtů

za 3. čtvrtletí 2019

Celková situace

Celková hodnota finančních aktiv v české ekonomice vzrostla ve 3. čtvrtletí o 1,4 %, což prakticky odpovídá tempu růstu dosaženému v minulém čtvrtletí. Přírůstek v meziročním vyjádření (5,5 %) naznačuje jen mírné zvýšení tempa růstu. V souhrnu finanční růst ovlivnily takřka ve stejné míře realizované transakce i netransakční změny v podobě přecenění a ostatních změn v objemu aktiv (263,0 mld. Kč resp. 260,5 mld. Kč). Aktuální objem transakcí byl tak ve srovnání s minulým čtvrtletím nižší. Na růstu finančních aktiv se s výjimkou vládních institucí podílely v různé míře všechny ekonomické sektory. Klíčové postavení měl sektor finančních institucí, jehož dynamiku ovlivňoval vývoj v subsektorech obchodních bank a centrální banky. Druhý v pořadí, i když z hlediska objemu podstatě nižší přírůstek vykázal sektor nerezidentů. S jistým odstupem následovaly sektory nefinančních podniků a domácností. Po dvou čtvrtletích dynamického růstu zaznamenal pokles hodnoty finančních aktiv sektor vládních institucí. Finanční vývoj z pohledu závazků byl obdobný. Opět dominoval sektor finančních institucí s nadpolovičním podílem obchodních bank. Následoval sektor nerezidentů a s výrazným odstupem sektory nefinančních podniků a domácností. Naopak podobně jako na straně finančních aktiv po dvou čtvrtletích relativně vysokého růstu závazků vykázaly vládní instituce jejich pokles.

Změny v podílech dílčích finančních instrumentů na celkových finančních aktivech a závazcích se pohybovaly v řádu do ±0,1 p. b. Za zmínku stojí přesuny mezi převoditelnými a ostatními vklady, které nicméně svým rozsahem nevybočují z úrovně sledovaných dlouhodobých mezičtvrtletních změn. Podíl celkové hodnoty vkladů zůstává na úrovni minulého čtvrtletí a vklady nadále představují objemově nejvýznamnější finanční instrument. Ani z hlediska sektorové struktury nedošlo k zásadním změnám (±0,3 p. b.). Na straně finančních aktiv se zvýšil podíl finančních institucí na úkor vládních institucí. Na závazcích zvýšení podílu nerezidentů bylo doprovázené poklesem u sektorů nefinančních podniků a vládních institucí.

Graf 1 Struktura finančních instrumentů v ekonomice
(v %)

Graf 1 Struktura finančních instrumentů v ekonomice

Graf 2 Struktura finančních aktiv a závazků podle sektorů
(v mld. Kč)

Graf 2 Struktura finančních aktiv a závazků podle sektoru

Pokračoval růst čistých finančních aktiv sektoru domácností. Z dlouhodobého hlediska se však jednalo o nejnižší zaznamenaný přírůstek. Snížení záporných čistých finančních aktiv opět vykázaly, po přechodném nárůstu v minulém čtvrtletí, finanční instituce. Svoji věřitelskou pozici naopak oslabil sektor nerezidentů. Růst záporných čistých finančních aktiv zaznamenaly také vládní instituce. Největším čistým dlužníkem zůstává sektor nefinančních podniků, jehož hodnota záporných čistých finančních aktiv se mezičtvrtletně prakticky nezměnila.

Nefinanční podniky

Finanční aktiva po poklesech v posledních třech čtvrtletích vzrostla o 0,9 % zejména vlivem nárůstu půjček v důsledku transakcí i přecenění, a v podstatně menší míře i přeceněním nekotovaných akcií. Změny ostatních finančních instrumentů byly méně výrazné s výjimkou poklesu finančních derivátů a ostatních pohledávek. Závazky mírně vzrostly (0,5 %) v důsledku zvýšení hodnoty půjček (vlivem přecenění), dlouhodobých dluhových cenných papírů (vlivem transakcí) a ostatních závazků. Naopak poklesla hodnota kotovaných akcií a finančních derivátů. Jen mírný růst hodnoty nekotovaných akcií, byl výsledkem jejich významného přecenění, které tlumil značný transakční pokles.

Vzhledem k tomu, že růst čistých půjček byl plně kompenzován záporným vlivem přecenění, zůstala hodnota záporných čistých finančních aktiv na úrovni minulého čtvrtletí. Struktura finančních instrumentů ani sektorů protistran se nezměnila.

Graf 3 Struktura finančních aktiv a závazků nefinančních podniků
(v mld. Kč)

Graf 3 Struktura finančních aktiv a závazků nefinančních podniků

Finanční instituce

Hodnota finančních aktiv mezičtvrtletně vzrostla o 2,2 %. Na růstu se podílely všechny váhově významné finanční instrumenty zvláště vklady, dlouhodobé dluhové cenné papíry a akcie a ostatní účasti ze dvou třetin v důsledku transakcí. Hodnota závazků se zvýšila o 1,7 %. Hlavní měrou se o nárůst zasloužily ostatní vklady. Vlivem čistých půjček se zlepšila celková finanční pozice sektoru.

Pouze v subsektorech Centrální banka (nárůst dluhových cenných papírů a vkladů na finančních aktivech) a Instituce přijímající vklady kromě centrální banky (nárůst vkladů a dlouhodobých půjček na finančních aktivech) se finanční pozice mezičtvrtletně zlepšila. U ostatních subsektorů se finanční pozice zhoršila, rozsah a příčiny však byly rozdílné. Zhoršení zaznamenal zvláště subsektor Kaptivní  finanční instituce (nárůst dlouhodobých půjček na závazcích) a subsektor Fondy kolektivního investování (silný nárůst závazků při poklesu finančních aktiv). Mírné zhoršení v subsektoru Penzijní fondy ovlivnil slabší růst finančních aktiv proti růstu závazků. V subsektoru Pojišťovací společnosti byl vývoj ovlivněn zejména nárůstem hodnoty nekotovaných akcií na závazcích, v subsektoru Ostatní finanční zprostředkovatelé pak poklesem krátkodobých půjček na finančních aktivech.

Graf 4 Podíl subsektorů na fin. aktivech a závazcích finančního sektoru
(v %)

Graf 4 Podíl subsektorů na fin. aktivech a závazcích finančního sektoru

Graf 5 Struktura fin. aktiv ve vybraných subsektorech sektoru Finanční instituce
(v %)

Graf 5 Struktura fin. aktiv ve vybraných subsektorech sektoru Finanční instituce

Vládní instituce

Hodnota finančních aktiv i závazků mezičtvrtletně poklesla (-2,6 % resp. -1,6 %). V důsledku toho se poprvé v tomto roce zhoršila finanční pozice sektoru. Negativní vývoj byl převážně důsledkem transakcí a byl tažený vývojem v subsektoru Ústřední vládní instituce. Naopak vývoj v ostatních subsektorech a cenové vlivy toto zhoršení do určité míry zbrzdily.

Na snížení finančních aktiv se podílely zejména vklady, při protisměrném vývoji převoditelných a ostatních vkladů. Pokles vkladů souvisel s předfinancováním společných programů ČR a EU, odvodem do rozpočtu EU a dále s vyplácením dotací územním samosprávným celkům. V podstatně menším rozsahu se snížila hodnota poskytnutých půjček (v důsledku operací Státní pokladny) a držených dluhových cenných papírů. Na straně závazků poklesla hodnota u všech finančních instrumentů s výjimkou finančních derivátů. Vedle půjček se jednalo o pokles ostatních závazků jako důsledek ukončení vypořádání státu zejména s daňovými přeplatky u auditovaných plátců. Snížení hodnoty emitovaných dluhových cenných papírů citelně ztlumily netransakční faktory.

Graf 6 Struktura finančních aktiv a závazků vládních institucí
(v mld. Kč)

Graf 6 Struktura finančních aktiv a závazků vládních institucí

Domácnosti

Hodnota čistých finančních aktiv se mezičtvrtletně zvýšila o nepatrných 0,2 %. Konečnou podobu finanční rozvahy ovlivnilo snížení tempa růstu finančních aktiv (ze 1,9 % na 0,6 %), při jen mírném poklesu tempa růstu závazků. Vývoj čistých finančních aktiv pozitivně ovlivnilo saldo finančních transakcí, které však významně korigovalo přecenění finančních aktiv. Struktura dílčích finančních instrumentů se prakticky nezměnila.

K růstu finančních aktiv přispělo zejména zvýšení hodnoty vkladů (1,5 %). Vedle růstu převoditelných vkladů, došlo opět i k navýšení ostatních vkladů, které je tak patrné již třetí čtvrtletí v řadě. Silný zůstává přírůstek rezerv v rámci penzijních programů. Nárůst hodnoty dluhových cenných papírů odráží navýšení státních spořících dluhopisů v držbě domácností a investic do emisí kaptivních finančních institucí. Takřka výlučně vlivem přecenění poklesla hodnota nekotovaných akcií a ostatních účastí. Díky netransakčnímu poklesu hodnoty zahraničních fondů se snížila celková hodnota účastí v investičních fondech. Pokračoval růst investic do domácích fondů, ačkoli v menší míře než v předcházejícím čtvrtletí. Stranu závazků (1,6 %) ovlivnil růst půjček (1,6 %), jejichž dynamiku dlouhodobě určují půjčky poskytnuté subsektorem Instituce přijímající vklady kromě centrální banky. Z hlediska časové struktury se opět jednalo o růst dlouhodobých půjček, jejichž podíl na celkových půjčkách dosáhl aktuálně takřka 98 %.

Graf 7 Struktura finančních aktiv a závazků domácností
(v mld. Kč)

Graf 7 Struktura finančních aktiv a závazků domácností

Nerezidenti

Objemově vyšší přírůstek závazků ve srovnání s finančními aktivy (mezičtvrtletně 3,1 % resp. 1,9 %) se projevil ve zhoršení čisté finanční pozice sektoru. Hodnotu čistých finančních aktiv negativně ovlivnilo saldo finančních transakcí, které jen mírně kompenzoval vliv kursových a ostatních cenových vlivů. Struktura finančních aktiv a závazků se zásadně nezměnila. Změny v podílech dílčích finančních instrumentů se pohybovaly v řádu do 0,4 p. b.

Stranu finančních aktiv ovlivnil nárůst hodnoty akcií a ostatních účastí (5,2 %) způsobený zejména jejich přeceněním. Druhý objemově nejvyšší přírůstek vykázaly vklady v důsledku navýšení ostatních vkladů přijatých ze zahraničí obchodními bankami. Nárůst ostatních pohledávek odrážel především transakční navýšení obchodních úvěrů poskytnutých nefinančním podnikům. V menší míře se zvýšila také hodnota půjček. Vývoj hodnoty finančních derivátů negativně ovlivnilo jejich přecenění. V rámci dluhových cenných papírů (-0,2 %), došlo k poklesu držby vládních dluhopisů, který částečně tlumil nárůst investic do podnikových emisí. K růstu závazků přispělo v prvé řadě zvýšení hodnoty zahraničních dlouhodobých dluhových cenných papírů v držbě ČNB (5,3 %). Zejména vlivem netransakčních změn vzrostla hodnota akcií a ostatních účastí. Značný nárůst zaznamenaly půjčky především díky růstu půjček poskytnutých tuzemskými nefinančními podniky. Dále se zvýšila hodnota vkladů v důsledku navýšení ostatních vkladů uložených ČNB v zahraničí. Relativně vysoký růst závazků jen mírně tlumil netransakční pokles hodnoty finančních derivátů a podílových listů investičních fondů.

Graf 8 Struktura finančních aktiv a závazků nerezidentů
(v mld. Kč)

Graf 8 Struktura finančních aktiv a závazků nerezidentů