Komentář ke statistice finančních účtů

za 2. čtvrtletí 2025

Celková situace

Celková hodnota finančních aktiv v české ekonomice ve 2. čtvrtletí 2025 vzrostla o 1,5 %, což naznačuje mírné zpomalení tempa růstu. Přírůstek v meziročním vyjádření se zvýšil z 6,3 % na aktuálních 6,8 %. Vývoj finančních aktiv pozitivně ovlivnily realizované transakce v celkovém objemu 710,2 mld. Kč. Vlivem přecenění vzrostla hodnota finančních aktiv o dalších 109,9 mld. Kč. Stejným směrem, ovšem v podstatně menším rozsahu, působily také ostatní změny (36,4 mld. Kč). Na růstu finančních aktiv se v různé míře podílely všechny ekonomické sektory. Objemově největší nárůst vykázal sektor finančních institucí, kde dominovaly subsektory Instituce přijímající vklady kromě centrální banky a Fondy kolektivního investování. Následovaly sektory domácností, vládních institucí a nerezidentů. Po poklesu v minulém čtvrtletí zaznamenal mírný nárůst finančních aktiv sektor nefinančních podniků. Také na straně závazků dominoval sektor finančních institucí s převahou subsektoru Instituce přijímající vklady kromě centrální banky. Citelný mezičtvrtletní nárůst závazků vykázaly sektory nefinančních podniků a vládních institucí. Přes mírné zrychlení tempa růstu závazků zůstává příspěvek sektoru domácností na marginální úrovni. Hodnota závazků sektoru nerezidentů stagnovala na úrovni minulého čtvrtletí.

Změny v podílech dílčích finančních instrumentů na celkových finančních aktivech a závazcích byly ve srovnání s minulým čtvrtletím méně výrazné a oscilovaly kolem ± 0,2 p. b. K mírnému navýšení podílu došlo u dluhových cenných papírů a akcií a podílových listů investičních fondů. Naopak se snížil podíl vkladů. Také z hlediska sektorové struktury byly změny na obou stranách finanční rozvahy prakticky bezvýznamné. Na straně finančních aktiv mírně vzrostl podíl vládních institucí, na závazcích za zmínku stojí snížení podílu nerezidentů.

Graf 1 – Struktura finančních instrumentů v ekonomice
(v %)

Graf 2 – Struktura finančních aktiv a závazků podle sektorů
(v mld. Kč)

Čistou věřitelskou pozici opět posílily sektory domácností a nerezidentů. Ve srovnání s minulým čtvrtletím byla však míra navýšení čistých finančních aktiv v obou případech nižší. Zlepšení čisté finanční pozice již druhé čtvrtletí v řadě vykázal také sektor vládních institucí. Oproti tomu podstatné zhoršení čisté finanční pozice znovu vykázal sektor nefinančních podniků. Již třetí čtvrtletí v řadě pokračoval růst záporných čistých finančních aktiv sektoru finančních institucí.

Nefinanční podniky

Hodnota finančních aktiv i závazků se mezičtvrtletně zvýšila o 0,8 %, resp. 1,7 %. Čistá finanční pozice sektoru se mírně zhoršila. Nárůst záporných čistých finančních aktiv (3,0 %) poznamenalo prakticky stejným dílem záporné saldo transakcí a přecenění.

Podstatný pro vývoj finančních aktiv byl zejména transakční nárůst dluhových cenných papírů, který odrážel mimořádné zvýšení krátkodobých dluhopisů obchodních bank v držbě nefinančních podniků. Přecenění stálo za navýšením hodnoty ostatních účastí. Růst krátkodobých půjček byl tažen nárůstem mezipodnikových půjček při současném poklesu půjček poskytnutým nerezidentům. Po výrazném poklesu v minulém čtvrtletí vzrostla také hodnota převoditelných vkladů. Růst finančních aktiv tlumil pokles dlouhodobých půjček, za kterým stálo další snížení mezipodnikových půjček patrné již třetí čtvrtletí v řadě. Stranu závazků poznamenalo v prvé řadě významné navýšení hodnoty akcií a ostatních účastí vlivem jejich kladného přecenění. Stejně jako na straně finančních aktiv vývoj krátkodobých půjček ovlivnilo navýšení půjček poskytnutých uvnitř sektoru. Relativně výrazný nárůst hodnoty vykázaly také ostatní závazky a dlouhodobé dluhové cenné papíry.

Z hlediska struktury finanční rozvahy na obou jejích stranách došlo k poklesu ostatních pohledávek / závazků a dlouhodobých půjček. Na straně finančních aktiv se navýšil podíl krátkodobých dluhových cenných papírů a ostatních účastí. Na závazcích vzrostl podíl krátkodobých půjček, kotovaných akcií a dluhových cenných papírů.

Graf 3 – Struktura finančních aktiv a závazků nefinančních podniků
(v mld. Kč)

Finanční instituce

Předstih tempa růstu závazků před finančními aktivy (1,8 %, resp. 1,3 %) vedl ke zhoršení čisté finanční pozice sektoru. Záporná čistá finanční aktiva vzrostla o 9,0 % vlivem záporného salda finančních transakcí, které částečně oslabovalo kladné saldo přecenění.

Na straně finančních aktiv podstatně vzrostla hodnota akcií a ostatních účastí. V případě kotovaných akcií se jednalo o transakční nárůst hodnoty, u nekotovaných akcií a ostatních účastí šlo výlučně o jejich přecenění. Tempo růstu půjček se pohybovalo na úrovni minulého čtvrtletí. Nově pozorovanou skutečností bylo podstatné navýšení krátkodobých půjček. Transakce stály za zvýšením hodnoty akcií a podílových listů investičních fondů a ostatních vkladů. K poklesu hodnoty naopak došlo u převoditelných vkladů a krátkodobých dluhových cenných papírů. Stranu závazků ovlivnil výrazný transakční nárůst krátkodobých dluhových cenných papírů, převoditelných vkladů a akcií a podílových listů investičních fondů. Oproti tomu poklesla hodnota ostatních vkladů a akcií a ostatních účastí. 

Čistou finanční pozici mezičtvrtletně zlepšil pouze subsektor Fondy kolektivního investování vlivem předstihu tempa růstu finanční aktiv před závazky. Vývoj finančních aktiv poznamenal značný netransakční nárůst hodnoty akcií a ostatních účastí. Pokles hodnoty finančních aktiv doprovázený stagnací závazků přispěl ke zhoršení čisté finanční pozice subsektorů Centrální banka a Kaptivní finanční instituce. Předstih tempa růstu závazků před finančními aktivy vedlo k dalšímu zhoršení čisté finanční pozice subsektorů Instituce přijímající vklady kromě centrální banky, Ostatní finanční zprostředkovatelé a Penzijní fondy. Objemově vyšší pokles hodnoty finančních aktiv než závazků negativně ovlivnil čistou finanční pozici subsektorů Pomocné finanční instituce a Pojišťovací instituce.

Graf 4 – Podíl subsektorů na fin. aktivech a závazcích finančního sektoru
(v %)

 

Graf 5 – Struktura fin. aktiv ve vybraných subsektorech sektoru Finanční instituce
(v %)

Vládní instituce

Tempa růstu finančních aktiv i závazků se ve srovnání s minulým čtvrtletím podstatně zvýšila. Výrazný předstih růstu hodnoty finančních aktiv před závazky (5,3 %, resp. 2,4 %) vedl ke zlepšení čisté finanční pozice. Záporná čistá finanční aktiva poklesla o 4,5 % zejména díky kladnému saldu finančních transakcí v menší míře i přecenění. Zlepšení čisté finanční pozice vykázaly v různé míře všechny tři subsektory.

Za růstem finančních aktiv stálo takřka z poloviny navýšení hodnoty vkladů. Jednalo se především o vklady uložené u obchodních bank. Po třech čtvrtletích poklesu došlo k nárůstu ostatních pohledávek. Výlučně kladné přecenění vedlo k růstu hodnoty kotovaných akcií. Stranu závazků ovlivnil zejména transakční nárůst dlouhodobých dluhových cenných papírů. Z hlediska struktury držitelů dluhopisů vládních institucí byl nejvyšší nárůst zaznamenán u obchodních bank.

Graf 6 – Struktura finančních aktiv a závazků vládních institucí
(v mld. Kč)

Domácnosti

Tempo růstu finančních aktiv se pohybovalo na úrovni minulého čtvrtletí (1,7 %). Na straně závazků došlo k mírnému zrychlení tempa růstu ze 1,4 % na 1,9 %. Čistá finanční pozice sektoru se opět zlepšila, přírůstek čistých finančních aktiv (1,6 %) však dosáhl nejnižší úrovně za posledních 8 měsíců. Vývoj čistých finančních aktiv ovlivnilo především kladné saldo finančních transakcí.

V rámci finančních aktiv došlo k navýšení převoditelných vkladů uložených jak u obchodních bank, tak v zahraničí. Pokračoval transakční růst hodnoty akcií a podílových listů investičních fondů. Aktuálně investice směřovaly do domácích fondů i zahraničních fondů. V menším rozsahu dále vzrostla hodnota akcií a penzijních nároků vůči penzijním fondům. Růst finančních aktiv mírně tlumil pokračující pokles ostatních vkladů patrný již páté čtvrtletí v řadě. Největší položku závazků tvoří půjčky (93,2 %). Rozhodující část přijatých půjček pak tvoří půjčky poskytnuté subsektorem Instituce přijímající vklady kromě centrální banky (aktuálně 96,6 %). Jejich tempo růstu se mezičtvrtletně zvýšilo ze 1,4 % na 2,1 %. Struktura půjček s rozhodujícím podílem dlouhodobých půjček (97,8 %) zůstala beze změny.

Graf 7 – Struktura finančních aktiv a závazků domácností
(v mld. Kč)

Nerezidenti

Růst finančních aktiv (1,3 %) doprovázený stagnací závazků vedl ke zlepšení čisté finanční pozice sektoru o 20,2 %. Za růstem čistých finančních aktiv stálo kladné saldo finančních transakcí, které mírně tlumilo záporné saldo netransakčních změn.

Stranu finančních aktiv ovlivnil výrazný nárůst hodnoty krátkodobých dluhových cenných papírů, který odrážel transakční navýšení tuzemských bankovních dluhopisů v držbě nerezidentů. V menší míře se zvýšila také hodnota dlouhodobých dluhových cenných papírů a to zejména nákupem emisí tuzemských nefinančních podniků. Dále vzrostla hodnota dlouhodobých půjček a výhradně vlivem přecenění ostatních účastí. Naopak transakce, které byly ve srovnání s minulým čtvrtletím takřka dvojnásobné, poznamenaly hodnotu akcií a podílových listů investičních fondů. Za nárůstem převoditelných vkladů stálo navýšení úložek nerezidentů u obchodních bank. Oproti tomu významný pokles zaznamenaly ostatní vklady a krátkodobé půjčky. Pohyb závazků pozitivně ovlivnilo zvýšení hodnoty akcií a ostatních účastí vlivem jak transakcí, tak netransakčních změn. Růst ostatních vkladů odrážel navýšení vkladů uložených v zahraničí centrální bankou. Vývoj závazků podstatně tlumil transakční pokles zahraničních dluhových cenných papírů a převoditelných vkladů v držbě centrální banky. Snížení hodnoty zaznamenaly také krátkodobé půjčky a obchodní úvěry poskytnuté zahraničním nefinančním podnikům.

Z hlediska struktury finanční rozvahy došlo na straně finančních aktiv k navýšení podílu krátkodobých dluhových cenných papírů (o 1,3 p. b.) na úkor ostatních vkladů a krátkodobých půjček. Na závazcích bylo navýšení akcií a ostatních účastí (o 1,4 p. b.) doprovázené poklesem dluhových cenných papírů a převoditelných vkladů.

Graf 8 – Struktura finančních aktiv a závazků nerezidentů
(v mld. Kč)