Komentář ke statistice finančních účtů

za 1. čtvrtletí 2025

Celková situace

Celková hodnota finančních aktiv v české ekonomice v 1. čtvrtletí 2025 vzrostla o 2,0 %,  což prakticky odpovídá tempu růstu dosaženému v minulém čtvrtletí. Přírůstek v meziročním vyjádření (7,4 %) naznačuje snížení tempa růstu. Vývoj finančních aktiv pozitivně ovlivnily realizované transakce v celkovém objemu 684,1 mld. Kč. Vlivem přecenění vzrostla hodnota finančních aktiv o dalších 387,3 mld. Kč. Stejným směrem ovšem v podstatně menším rozsahu působily také ostatní změny (16,1 mld. Kč). Na růstu finančních aktiv se v různé míře podílely všechny ekonomické sektory mimo sektor nefinančních podniků. Objemově největší nárůst vykázal sektor finančních institucí s dominantním postavením segmentu obchodních bank. Následovaly sektory domácností, nerezidentů a vládních institucí. Mírný pokles hodnoty finančních aktiv zaznamenal, po pěti čtvrtletích nepřetržitého růstu, sektor nefinančních podniků. Také na straně závazků dominoval sektor finančních institucí s převahou segmentu obchodních bank. S výrazným odstupem následoval sektor nefinančních podniků a nerezidentů. Příspěvky sektorů domácností a vládních institucí k růstu závazků měly je okrajový význam.

Změny v podílech dílčích finančních instrumentů na celkových finančních aktivech a závazcích byly ve srovnání s minulým čtvrtletím méně výrazné. Největší změnu zaznamenaly vklady, jejichž podíl se mezičtvrtletně zvýšil o 0,7 procentního bodu (p. b.). Zároveň došlo ke změně v jejich struktuře, kde vzrostl podíl ostatních vkladů na úkor převoditelných vkladů (1,2 p. b., resp. -0,5 p. b.). Tyto pohyby ve vkladech nejsou v prvním čtvrtletí roku nijak výjimečné a svým aktuálním rozsahem nevybočují z úrovně dlouhodobě sledovaných mezičtvrtletních změn. Dále došlo k navýšení podílu kotovaných akcií o 0,5 p. b. Oproti tomu poklesl podíl dluhových cenných papírů a půjček (-0,5 p. b., resp. -0,4 p. b.). Z hlediska sektorové struktury finanční rozvahy se na obou jejích stranách zvýšil podíl finančních institucí zejména segmentu obchodních bank. Na straně finančních aktiv na úkor nefinančních podniků. Na závazcích vedle nefinančních podniků také na úkor nerezidentů.

Graf 1 – Struktura finančních instrumentů v ekonomice
(v %)

Graf 2 – Struktura finančních aktiv a závazků podle sektorů
(v mld. Kč)

Čistou věřitelskou pozici opět posílil sektor domácností. Ve srovnání s minulým čtvrtletím byla však míra navýšení čistých finančních aktiv nižší. Zlepšení čisté finanční pozice vykázal také sektor nerezidentů. Současné tempo růstu čistých finančních aktiv přitom patřilo z dlouhodobého hlediska k jednomu z nejvyšších. Po dvou čtvrtletích růstu záporných čistých finančních aktiv se zlepšila čistá finanční pozice sektoru vládních institucí. Oproti tomu  čistou finanční pozici výrazně zhoršil sektor nefinančních podniků. Již druhé čtvrtletí v řadě je patrný růst záporných čistých finančních aktiv sektoru finančních institucí.

Nefinanční podniky

Růst závazků doprovázený poklesem hodnoty finančních aktiv (1,1 %, resp. -0,8 %) vedl ke zhoršení čisté finanční pozice. Vysoké záporné saldo přecenění v menší míře také transakcí vedlo k mezičtvrtletnímu růstu záporných čistých finančních aktiv o 4,0 %.  

Vývoj finančních aktiv ovlivnil výrazný pokles půjček. Jak v případě krátkodobých, tak dlouhodobých půjček za ním stálo snížení půjček poskytnutých v rámci sektoru. Mírný pokles hodnoty zaznamenaly vklady. Současně došlo k přesunu značné části převoditelných vkladů do ostatních vkladů v rámci úložek u obchodních bank. Transakční pokles hodnoty vykázaly i finanční deriváty. Pokles finančních aktiv tlumil růst akcií a ostatních účastí vlivem kladného přecenění jejich hodnoty v menším rozsahu také kladných transakcí. Mírně vzrostla hodnota obchodních úvěrů a záloh. Na straně závazků výlučně v důsledku přecenění podstatně vzrostla hodnota akcií a ostatních účastí. Citelný nárůst hodnoty zaznamenaly ostatní závazky. Oproti růstu závazků působil poměrně razantní pokles půjček zejména vnitropodnikových. Transakční pokles hodnoty vykázaly také finanční deriváty.  

Z hlediska struktury finančních rozvahy došlo na straně finančních aktiv i závazků  k poklesu podílu půjček o 1,3 p. b., resp. 1,1 p. b. Naopak se navýšil podíl akcií a ostatních účastí v případě finančních aktiv také ostatních pohledávek.

Graf 3 – Struktura finančních aktiv a závazků nefinančních podniků
(v mld. Kč)

Finanční instituce

Tempa růstu finančních aktiv i závazků byla vyrovnaná (3,5 %). Čistá finanční pozice sektoru se zhoršila. Za růstem záporných čistých finančních aktiv (3,7 %) stálo záporné saldo přecenění a ostatních změn, které zčásti korigovalo kladné saldo finančních transakcí.

Růst finančních aktiv byl podporován hlavně navýšením převoditelných a ostatních vkladů. V podstatně menším rozsahu vzrostla hodnota dlouhodobých půjček. Za zvýšením hodnoty kotovaných a nekotovaných akcií stály netransakční změny v podobě přecenění a ostatních změn. Kladné přecenění i transakce vedly k růstu hodnoty krátkodobých dluhových cenných papírů a akcií a podílových listů investičních fondů. Oproti tomu poklesla hodnota dlouhodobých dluhových cenných papírů a vlivem ostatních změn i ostatních účastí. Záporné transakce stály za poklesem hodnoty finančních derivátů. Stranu závazků ovlivnil v prvé řadě nárůst ostatních vkladů. Výlučně vlivem přecenění vzrostla hodnota akcií a ostatních účastí. Naopak za růstem hodnoty akcií a podílových listů investičních fondů stály transakce. Růst závazků výrazně tlumil transakční pokles převoditelných vkladů a krátkodobých dluhových cenných papírů.

Z pohledu subsektorů zhoršení čisté finanční pozice zaznamenala centrální banka vlivem poklesu hodnoty finančních aktiv doprovázené mezičtvrtletní stagnací hodnoty závazků. Marginální navýšení finančních aktiv spolu s růstem závazků vedlo k nárůstu záporných čistých finančních aktiv subsektoru Kaptivní finanční instituce. Předstih tempa růstu závazků před finančními aktivy způsobilo zhoršení čisté finanční pozice subsektorů Ostatní finanční zprostředkovatelé a Penzijní fondy. Ostatní finanční subsektory svoji čistou finanční pozici zlepšily. Vyšší tempo růstu finančních aktiv než závazků se projevilo znatelným poklesem záporných čistých finančních aktiv subsektoru Instituce přijímající vklady kromě centrální banky, v menší míře také subsektorů Pojišťovací instituce a Pomocné finanční instituce. Podstatný nárůst finančních aktiv, doprovázený poklesem závazků významně vylepšil čistou finanční pozici subsektoru Ostatní finanční zprostředkovatelé.

Graf 4 – Podíl subsektorů na fin. aktivech a závazcích finančního sektoru
(v %)

 

Graf 5 – Struktura fin. aktiv ve vybraných subsektorech sektoru Finanční instituce
(v %)

Vládní instituce

Podstatně vyšší mezičtvrtletní růst hodnoty finančních aktiv než závazků (3,0 %, resp. 0,6 %) vedl ke zlepšení čisté finanční pozice sektoru vládních institucí. Hodnota záporných čistých finančních aktiv se snížila o 5,0 % především vlivem kladného salda přecenění v menší míře i transakcí. Zlepšení čisté finanční pozice vykázaly v různé míře všechny tři subsektory.

K růstu finančních aktiv přispěl zejména nárůst hodnoty kotovaných akcií vyvolaný výlučně přeceněním jejich hodnoty. V podstatně menším rozsahu vzrostla hodnota krátkodobých dluhových cenných papírů a obchodních úvěrů a záloh. Jen mírný růst vkladů doprovázely významné pohyby v jejich struktuře, které jsou typické pro první čtvrtletí roku. Jednalo se o přesun části převoditelných vkladů uložených ke konci minulého roku u centrální banky do ostatních vkladů uložených u obchodních bank. Růst finančních aktiv mírně tlumil pokles půjček. Jednalo se v prvé řadě o půjčky poskytnuté v rámci sektoru. Hodnotu závazků ovlivnilo výrazné navýšení obchodních úvěrů a záloh. Vlivem transakcí vzrostla hodnota krátkodobých dluhových cenných papírů v držbě obchodních bank. Za mírným navýšením hodnoty dlouhodobých dluhových cenných papírů stálo kladné přecenění jejich hodnoty doprovázené zápornými transakcemi. Navýšení krátkodobých půjček čerpaných u obchodních bank, částečně korigoval pokles půjček poskytnutých uvnitř sektoru. Růst závazků tlumil výrazný pokles ostatních závazků.

Graf 6 – Struktura finančních aktiv a závazků vládních institucí
(v mld. Kč)

Domácnosti

Hodnota čistých finančních aktiv se mezičtvrtletně zvýšila o 1,9 % při růstu jak finančních aktiv, tak závazků (1,8 %, resp. 1,4 %). Vývoj čistých finančních aktiv pozitivně ovlivnilo saldo finančních transakcí a přecenění v menší míře také kladné saldo ostatních změn.

Stranu finančních aktiv determinoval nárůst hodnoty akcií a ostatních účastí v rozhodující míře způsobený jejich přeceněním. Objem transakcí se pohyboval jen mírně pod úrovní minulého čtvrtletí. Pokračoval růst hodnoty akcií a podílových listů investičních fondů a to především díky transakcím. Investice směřovaly zejména do domácích fondů. Relativně mírný růst zaznamenaly vklady. Tempo růstu převoditelných vkladů se přitom mezičtvrtletně podstatně snížilo. Hodnota ostatních vkladů se pohybovala víceméně na úrovni minulého čtvrtletí. Vývoj ostatních finančních instrumentů měl ve sledovaném čtvrtletí marginální význam. Objemově největší položku závazků tvoří přijaté půjčky (dlouhodobě 93 %), jejichž aktuální tempo růstu 1,6 % se pohybovalo na úrovni minulého čtvrtletí. Rozhodující část přijatých půjček (96,5 %) představují půjčky poskytnuté subsektorem Instituce přijímající vklady kromě centrální banky. Jejich dynamika se mezičtvrtletně mírně snížila na 1,4 %. Nárůst půjček a to jak krátkodobých, tak dlouhodobých naopak zaznamenal subsektor Ostatní finanční instituce. Jejich podíl na celkových půjčkách zůstává nadále nevýznamný (3,1 %). Podíl dlouhodobých půjček je stabilizován na úrovni 97,7 %.

Graf 7 – Struktura finančních aktiv a závazků domácností
(v mld. Kč)

Nerezidenti

Vyšší mezičtvrtletní růst finančních aktiv než závazků (1,7 %, resp. 0,8 %) vedl k navýšení hodnoty čistých finančních aktiv. Jejich mezičtvrtletní růst o 19,2 % ovlivnilo vysoké kladné saldo přecenění, které částečně redukovalo záporné saldo finančních transakcí.

Za růstem finančních aktiv stálo v prvé řadě navýšení ostatních vkladů uložených nerezidenty u obchodních bank. Výhradně vlivem přecenění vzrostla hodnota akcií a ostatních účastí. Po dočasném poklesu v minulém čtvrtletí se opět navýšila hodnota obchodních úvěrů poskytnutých tuzemským nefinančním podnikům. Růst finančních aktiv výrazně tlumil pokles hodnoty krátkodobých dluhových cenných papírů odrážející transakční snížení tuzemských bankovních dluhopisů v držbě nerezidentů.  V menší míře zaznamenaly transakční pokles také převoditelné vklady a finanční deriváty. Po výrazném růstu v minulém čtvrtletí mírně poklesla hodnota půjček čerpaných tuzemskými nefinančními podniky ze zahraničí. Tempo růstu závazků se ve srovnání s minulým čtvrtletím výrazně snížilo. Především působením netransakčních změn nejvyšší nárůst hodnoty vykázaly kotované akcie. Za růstem převoditelných vkladů stálo navýšení těchto vkladů uložených v zahraničí obchodními bankami. Růst ostatních vkladů byl pak tažen navýšením úložek centrální banky v zahraničí. Tempo růstu půjček se ve srovnání s minulým čtvrtletím podstatně snížilo. Růst závazků tlumil pokles hodnoty dlouhodobých dluhových cenných papírů způsobený jak záporným přeceněním jejich hodnoty, tak transakčním poklesem zahraničních dluhových cenných papírů v držbě centrální banky. Netransakční změny v podobě záporného přecenění a ostatních změn stály za poklesem hodnoty nekotovaných akcií a ostatních účastí. Oproti tomu záporné transakce vedly k poklesu finančních derivátů.

Z hlediska struktury finančních instrumentů došlo na aktivní straně rozvahy k navýšení podílu ostatních vkladů v rozsahu 1,9 p. b. v menší míře také kotovaných akcií a ostatních  pohledávek na úkor dluhových cenných papírů (-1,9 p. b.). Na závazcích růst podílu vkladů a kotovaných akcií (0,7 p. b., resp. 0,8 p. b.) doprovázel pokles podílu dluhových cenných papírů.

Graf 8 – Struktura finančních aktiv a závazků nerezidentů
(v mld. Kč)