Komentář ke statistice měnového vývoje

Květen 2025

Komentář k hlavním indikátorům

Roční míra růstu peněžního agregátu M3 zaznamenala v květnu 2025 ve srovnání s předchozím měsícem mírný nárůst a dosáhla hodnoty 4,3 %, meziměsíčně se tak zvýšila o 0,3 procentního bodu. Vlivem finančních transakcí se peněžní agregát M3 meziměsíčně také zvýšil, a to o 95,7 mld. Kč (meziročně pak vzrostl o 298,1 mld. Kč), a dosáhl hodnoty 7 207,4 mld. Kč.

Graf 1 – Příspěvky k roční míře růstu M3 (%)

Příspěvky k roční míře růstu M3 (%)

Zdroj: ARAD systém časových řad

Roční míra růstu úvěrů poskytnutých soukromému sektoru, které představují nejvýznamnější protipoložku M3, se v květnu oproti předchozímu měsíci nezměnila a setrvala na hodnotě 6,3 %. Vlivem finančních transakcí se pak úvěry soukromému sektoru meziměsíčně zvýšily o 22,5 mld. Kč (meziročně vzrostly o 253,9 mld. Kč) a dosáhly hodnoty 4 292,2 mld. Kč. Důležitou komponentou tohoto indikátoru je roční míra růstu úvěrů poskytnutých nefinančním podnikům, která meziměsíčně poklesla o 0,2 procentního bodu na hodnotu 5,0 % v květnu. Druhá významná komponenta, kterou je roční míra růstu úvěrů poskytnutých domácnostem, již třináct měsíců po sobě mírně roste (4,1 % v dubnu 2024) a v květnu 2025 se oproti předchozímu měsíci zvýšila o 0,1 procentního bodu na hodnotu 6,8 %.

Graf 2 – Příspěvky k roční míře růstu úvěrů soukromému sektoru (%)

Příspěvky k roční míře růstu úvěrů soukromému sektoru (%)

Zdroj: ARAD systém časových řad

Poznámka:

  • Peněžní agregáty zahrnují pasiva měnového charakteru měnových finančních institucí vůči non-MFI rezidentům ČR, kromě centrální vlády. Úzký peněžní agregát M1 zahrnuje oběživo (bez hotovosti na pokladnách bank) a jednodenní vklady. Střední peněžní agregát M2 zahrnuje M1, vklady s výpovědní lhůtou do 3 měsíců a vklady se splatností do 2 let. Široký peněžní agregát M3 zahrnuje M2, akcie/podílové listy fondů peněžního trhu, emitované dluhové cenné papíry se splatností do 2 let a repo operace.

  • Soukromý sektor je tvořen všemi rezidentskými institucionálními sektory kromě sektoru vlády (S.13) a sektoru měnových finančních institucí (S.121, S.122 a S.123 podle klasifikace ESA2010).