Zaměstnanci z ciziny – stále významnější prvek na tuzemském trhu práce

Český pracovní trh se bez zahraničních pracovníků neobejde a jejich význam navíc dlouhodobě roste. Zatímco před deseti lety tuzemské firmy zaměstnávaly^[1] zhruba 323 tis. cizinců (orientační podíl cizinců na celkovém počtu zaměstnanců^[2] tak činil 8 %), na konci minulého roku se jednalo už o 935 tis. osob a orientační podíl dosahoval 22 %. Tato analýza se zaměřuje na vývoj počtu zahraničních zaměstnanců v posledních letech, a to podle státní příslušnosti a odvětví. Další pohledy na ekonomickou aktivitu cizinců v ČR, jejich demografické charakteristiky nebo zachycení v rámci národních účtů lze nalézt v ČSÚ (2026)^[3].

Nejvíce zahraničních zaměstnanců je z Ukrajiny a Slovenska

Dlouhou dobu byli nejpočetnější skupinou zahraničních zaměstnanců pracovníci ze Slovenska, situace se však změnila po vypuknutí války na Ukrajině. Ve srovnání s předválečným rokem 2021 počet občanů Ukrajiny zaměstnaných v ČR do konce roku 2025 vzrostl o 163 tis. na 358 tis., zatímco počet zaměstnanců ze Slovenska ke konci roku 2025 dosahoval téměř 230 tis. a od konce roku 2021 se zvýšil o 20 tis. osob. Podíl zaměstnanců z Ukrajiny na celkovém počtu zaměstnanců z ciziny tak vzrostl z 27,8 % ke konci roku 2021 na 38,3 % na konci roku 2025, v případě zaměstnanců ze Slovenska v uvedeném období klesl z 29,8 % na 24,5 %. Ještě v roce 2015 byl přitom téměř každý druhý zaměstnanec z ciziny (podíl 46,5 %) ze Slovenska, kdežto pracovníci z Ukrajiny tehdy tvořili jen 12,9 % všech zahraničních zaměstnanců.

Kromě toho lze ve vývoji zaměstnanosti cizinců v posledních letech identifikovat dva významné trendy. Prvním z nich je celkový (navzdory mírnému zvýšení v roce 2025) pokles počtu zaměstnanců z Rumunska (maximum v roce 2021, ke konci roku 2025 počet zaměstnanců o 3,0 % nižší), Polska (maximum v roce 2023, snížení o 9,7 %) a Bulharska (maximum v roce 2021, úbytek o 8,8 %), tedy ze zemí s poměrně početným zastoupením na českém trhu práce^[4]. To může souviset s relativně rychlejším růstem ekonomické a mzdové úrovně v těchto zemích ve srovnání s Českou republikou.

Druhým trendem je pokračující silný růst počtu zaměstnanců z řady zemí mimo EU, pro něž mzdová úroveň v ČR nadále představuje významný ekonomický motiv k pracovní migraci. Nejvýraznější růst vykazují Filipíny (od konce roku 2021 zvýšení o 11,3 tis., tedy 422 %), Indie (+5,3 tis., 127 %) a Kazachstán (+3,5 tis., 78 %). Významně vzrostl také počet zaměstnanců z Číny, Vietnamu, Moldavska, Mongolska nebo Ruska. Ve srovnání s koncem roku 2021 je vyšší rovněž počet zaměstnanců z Turecka (+1,8 tis., 94 %), růst však po roce 2023 ustal. V úhrnu se počet zaměstnanců ze zemí mimo EU a Ukrajinu od roku 2021 zvýšil o 55,3 tis. a jejich podíl na celkovém počtu zahraničních zaměstnanců vzrostl o 2,0 p. b. na 17,7 %.

Graf 1 – Zaměstnanci z ciziny
v tis. osob, stav ke konci daného roku

Zdroj: ČSÚ, MPSV
Pozn.: Data pro roky 2012–2014 nejsou k dispozici.

Zaměstnanci z ciziny pracují nejčastěji ve zpracovatelském průmyslu

Ke konci roku 2025 byl nejvyšší počet zahraničních zaměstnanců evidován ve zpracovatelském průmyslu (218,4 tis.), v odvětví velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel (91,9 tis.), ve stavebnictví (81,6 tis.), dopravě a skladování (68,7 tis.) a ubytování, stravování a pohostinství (67,2 tis.). Ve srovnání s koncem roku 2021 vzrostl počet zahraničních zaměstnanců v těchto odvětvích dohromady o 121,5 tis. Nejvýraznější přírůstek zaznamenalo ubytování, stravování a pohostinství (o 34,6 tis.), následované dopravou a skladováním (27,2 tis.), obchodem (24,0 tis.), zpracovatelským průmyslem (20,1 tis.) a stavebnictvím (15,6 tis.). Těchto pět odvětví se tak na celkovém nárůstu zahraniční zaměstnanosti mezi roky 2021 a 2025 podílelo více než polovinou.

Interpretaci dat nicméně komplikují tzv. agenturní zaměstnanci, kteří jsou statisticky zařazeni do odvětví administrativní a podpůrné činnosti, do nějž spadají agentury práce, ačkoliv práci mohou fakticky vykonávat v jiných odvětvích. V administrativních a podpůrných činnostech bylo na konci roku 2025 evidováno 189,3 tis. zahraničních zaměstnanců, o 64,8 tis. více než na konci roku 2021. Jednalo se tak o vůbec největší přírůstek ze všech odvětví. Jeho věcnou interpretaci však omezuje skutečnost, že dostupná data neumožňují určit, kolik z těchto pracovníků bylo přiděleno do průmyslu, stavebnictví, logistiky či dalších uživatelských odvětví. Skutečný počet zahraničních pracovníků fakticky působících v uvedených odvětvích proto může být vyšší, než naznačuje jejich statistické zařazení. Současně však neplatí, že všichni zahraniční zaměstnanci evidovaní v administrativních a podpůrných činnostech jsou agenturními pracovníky.

Graf 2 – Zaměstnanci z ciziny
v tis. osob, stav ke konci daného roku

Zdroj: ČSÚ, MPSV

Porovnání s celkovým počtem zaměstnanců^[5] v jednotlivých odvětvích^[6] ukazuje, že zahraniční pracovníci jsou relativně nejdůležitější pro ubytování, stravování a pohostinství – v tomto odvětví byl na konci minulého roku více než každý druhý (podíl 51,3 %) zaměstnanec z ciziny. Významné zastoupení mají zahraniční zaměstnanci také ve stavebnictví (podíl 36,0 %). Nejnižší je naopak v netržních službách, tzn. v odvětvích veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení (podíl 0,6 %), vzdělávání (4,8 %) a zdravotní a sociální péče (6,7 %), a dále v průmyslových odvětvích mimo zpracovatelský průmysl – výrobě a rozvodu elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu (5,3 %), těžbě a dobývání (7,8 %) a zásobování vodou, činnostech souvisejících s odpadními vodami, odpady a sanacemi (8,0 %). V ostatních odvětvích (s výjimkou administrativních a podpůrných činností) se podíl zaměstnanců z ciziny na konci minulého roku pohyboval mezi 10 % a 30 %. I zde však platí, že výsledky zkreslují agenturní zaměstnanci.

Graf 3 – Zaměstnanci z ciziny (2025)
sloupce: v tis. osob; body: orientační podíl zaměstnanců z ciziny na celkovém počtu zaměstnanců v odvětví, v %

Zdroj: ČSÚ, MPSV
Pozn.: Není zobrazeno odvětví N – Administrativní a podpůrné činnosti.

Pracovníci z Ukrajiny a Slovenska tvoří nadpoloviční většinu zahraničních zaměstnanců ve všech odvětvích, s výjimkou energetiky a informačních a komunikačních činností, kde jejich podíl dosahuje 49 %, resp. 44 %. Ve srovnání s ukrajinskými pracovníky byli Slováci relativně více zastoupeni v energetice, odvětvích tržních služeb s vyššími kvalifikačními požadavky (peněžnictví a pojišťovnictví; informační a komunikační činnosti; profesní, vědecké a technické činnosti) a netržních službách (což může souviset s minimální jazykovou bariérou a historickou provázaností ČR a Slovenska). Zaměstnanci z Vietnamu tvoří relativně velkou část cizinců pracujících v ubytování, stravování a pohostinství a ostatních činnostech. Ve vodohospodářství a zemědělství jsou poměrně významně zastoupeni zaměstnanci z Rumunska a Bulharska, první jmenovaní pak také ve stavebnictví. Poláci tvoří významnou část (více než pětinu) cizinců pracujících v těžbě a dobývání a ve zpracovatelském průmyslu (9 %).

Graf 4 – Zaměstnanci z ciziny (2025)
orientační podíl zaměstnanců z ciziny na celkovém počtu zaměstnanců v jednotlivých odvětvích, v %

Zdroj: ČSÚ, MPSV
Pozn.: Není zobrazeno odvětví N – Administrativní a podpůrné činnosti.

Zaostřeno na Ukrajince

V letech 2021–2025 počet zahraničních pracovníků v ČR vzrostl o 233 tis., tedy o třetinu. Hlavním zdrojem tohoto růstu byli zaměstnanci z Ukrajiny, jejichž počet se v tomto období zvýšil o 163 tis. (83 %). Tento nárůst byl tažen zpracovatelským průmyslem, kde přibylo 27 tis. pracovníků (na konci roku 2025 celkem 80 tis.). K silnému přírůstku došlo také v dopravě a skladování (+21 tis.), ubytování, stravování a pohostinství (+18 tis.), stavebnictví (+14 tis.) nebo obchodu (+12 tis.). Velmi výrazný nárůst o 52 tis. osob (na celkových 91 tis.) vykázaly administrativní a podpůrné činnosti. Tento údaj je však třeba interpretovat obezřetně, protože zahrnuje také agenturní zaměstnance, kteří mohou práci fakticky vykonávat v jiných odvětvích. Zajímavým rysem je rovněž skutečnost, že výrazný přírůstek zaměstnanců z Ukrajiny v uplynulých letech tvořily přibližně ze dvou třetin ženy.

Graf 5 – Zaměstnanci z Ukrajiny
v tis. osob, rozdíl proti roku 2021

Zdroj: ČSÚ, MPSV

Zahraniční pracovníci jako nedílná součást českého trhu práce

V posledních letech byl růst zaměstnanosti cizinců rozhodujícím způsobem ovlivněn přílivem pracovníků z Ukrajiny, kteří se po roce 2021 stali nejpočetnější skupinou zahraničních zaměstnanců. Vedle nich dále roste význam pracovníků z dalších zemí mimo Evropskou unii, zatímco u některých tradičních zdrojových zemí z EU, zejména Rumunska, Polska a Bulharska, lze pozorovat stagnaci či mírný pokles počtu zaměstnanců.

Zahraniční pracovníci jsou koncentrováni především v odvětvích s vysokou poptávkou po pracovní síle, jako jsou zpracovatelský průmysl, stavebnictví, doprava či pohostinství. V ubytování, stravování a pohostinství již přitom tvoří více než polovinu všech zaměstnanců. Z hlediska fungování celé řady odvětví české ekonomiky jsou proto zahraniční pracovníci obtížně zastupitelní. Současně je třeba mít na paměti, že agenturní zaměstnávání zkresluje statistické rozdělení zahraničních pracovníků mezi jednotlivá odvětví. Jejich skutečné zapojení například ve zpracovatelském průmyslu, stavebnictví či logistice tak může být vyšší, než naznačuje jejich statistické zařazení podle odvětví zaměstnavatele.

Celkově lze konstatovat, že zahraniční pracovníci již nejsou pouze doplňkovou součástí českého trhu práce, ale stali se jeho strukturálně významným prvkem. Jejich počet se za posledních deset let téměř ztrojnásobil a na konci roku 2025 odpovídal více než pětině celkového počtu zaměstnanců v ČR. Tento vývoj potvrzuje rostoucí závislost české ekonomiky na zahraniční pracovní síle, a to i ze států, které dosud nepatřily k tradičním zdrojům pracovní migrace do ČR.

^[1] Zaměstnanost cizinců v ČR pokrývají statistiky Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) a Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO). Údaje MPSV se přitom netýkají fyzických osob, nýbrž pracovněprávních vztahů cizinců v postavení zaměstnanců – cizinec pracující pro dva různé zaměstnavatele tedy bude v datech MPSV započítán dvakrát. Pro jednoduchost ale od této skutečnosti v analýze odhlížíme. MPO pak eviduje cizince s živnostenským oprávněním. Mezi daty MPO a MPSV nicméně může být částečný překryv – pokud cizinec při zaměstnání ještě podniká, měl by být správně zahrnut v obou datových zdrojích. Tato analýza se nicméně zaměřuje na cizince v postavení zaměstnanců, primárně tedy vychází z dat MPSV (údaje za roky 2015–2017 a od poloviny roku 2024 představují kvalifikovaný odhad MPSV).

^[2] Výpočet podílů na celkovém počtu zaměstnanců pro celou ekonomiku i jednotlivá odvětví je pouze orientační, neboť kombinuje data z různých zdrojů. Celkový počet zaměstnanců odpovídá průměrnému evidenčnímu počtu zaměstnanců (fyzické osoby) ve 4. čtvrtletí daného roku, zatímco u zaměstnanosti cizinců jde o údaje ke konci roku.

^[3] ČSÚ (2026). Statistika & My. 2026, roč. 16, č. 07–08. 2026. ISSN 1804-7149. Cit. 4. 8. 2026 (pdf, externí odkaz).

^4] Ke konci roku 2025 pracovalo v ČR 45,4 tis. zaměstnanců z Rumunska (podíl na celkovém počtu zaměstnanců z ciziny 4,8 %), 44,4 tis. z Polska (podíl 4,7 %) a 34,8 tis. z Bulharska (podíl 3,7 %).

^[5] Průměrný evidenční počet zaměstnanců z čtvrtletního zjišťování, fyzické osoby.