ČNB ponechala úrokové sazby beze změny, inflace se na horizontu měnové politiky bude nacházet v těsné blízkosti 2% cíle

• Bankovní rada ponechala na srpnovém zasedání úrokové sazby beze změny, 2T repo sazba zůstává na 3,5 %. Bankovní rada vyhodnotila rizika a nejistoty výhledu plnění inflačního cíle v souhrnu jako proinflační. 
• Inflace se ve zbytku letošního roku bude dál pohybovat v horní polovině tolerančního pásma. Postupně by se měla snížit k úrovni 2 %. 
• Růst ekonomiky by letos i příští rok měl dosáhnout 2,6 %. Oživení ekonomické aktivity bude letos tažené domácí poptávkou v čele se spotřebními výdaji domácností.
• S prognózou je konzistentní nejprve mírný pokles krátkodobých tržních úrokových sazeb a v příštím roce jejich lehký nárůst. Restriktivní působení úrokových sazeb a kurzu koruny zajistí plnění inflačního cíle na horizontu měnové politiky, tedy ve druhém pololetí 2026.

Růst cenové hladiny se dle očekávání v červnu zvýšil k horní hranici tolerančního pásma v důsledku nárůstu cen potravin a vyšší jádrové inflace. V té se ve stále větším rozsahu projevuje zdražování ve službách spojených s bydlením. Nově však v rámci cenového jádra začínají zrychlovat také ceny zboží, např. bytového vybavení či automobilů. Při poklesu cen energií může docházet k mírnému navýšení marží podniků. O stále nedokončeném procesu dezinflace vypovídá nepříznivá struktura cenového růstu (více Box 2) a také přetrvávající citlivé vnímání růstu cenové hladiny domácnostmi.

V příštích měsících by inflační tlaky měly nepatrně slábnout, inflace však zůstane zvýšená mimo jiné kvůli cenám bydlení. Situaci na realitním trhu se věnuje Příloha. Návrat inflace do těsné blízkosti 2% cíle tak základní scénář prognózy předpokládá až ve druhé polovině příštího roku. K tomu přispěje nejen postupné zpomalování růstové dynamiky cen nemovitostí, ale také snižování napětí na trhu práce projevující se zvolňováním tempa mzdových nákladů. V roce 2027 predikce předpokládá mírné zvýšení inflace kvůli jednorázovému prvotnímu dopadu zavedení systému emisních povolenek EU ETS 2, o kterém blíže pojednává Box 1. Výsledný cenový dopad je obestřen nejistotou, proto byl zpracován i scénář zahrnující dvojnásobný dopad zavedení ETS 2 do inflace, než s jakým se počítá v základním scénáři.

Česká ekonomika by měla v následujících čtvrtletích pokračovat v oživení. K ekonomickému růstu by měla přispět především spotřeba domácností tažená citelným nárůstem reálných mezd i postupným snižováním míry úspor. Očekáván je také růst investiční aktivity, která bude nejprve tažena tvorbou zásob a poté zrychlujícími fixními investicemi. Ty budou podpořeny oživením v zahraničí a čerpáním evropských fondů. Cla uvalená na evropské dovozy do USA letos zbrzdí růst zahraniční poptávky. V následujících letech však vývoz bude nabírat na síle, mimo jiné v návaznosti na uvolnění dluhové brzdy v Německu.

Měnový kurz se v červenci pohyboval poblíž 24,6 CZK/EUR. Koruna tak doposud vykazuje vysokou odolnost vůči nejistotě spojené s nárůstem protekcionismu ve světovém obchodě. Dle prognózy by měl měnový kurz do konce roku mírně oslabit vlivem nevýrazného růstu produktivity práce i předpokládaného poklesu korunových úrokových sazeb. Kvůli zlepšování ekonomického vývoje by v příštím roce měl kurz koruny mírně posilovat.

S prognózou je konzistentní nejprve mírný pokles krátkodobých tržních úrokových sazeb a v příštím roce jejich lehký nárůst. Přijaté rozhodnutí i s ohledem na proinflační bilanci rizik ponechává přísné nastavení měnových podmínek a na horizontu měnové politiky navrací inflaci do těsné blízkosti cíle.

Bankovní rada vyhodnotila rizika a nejistoty výhledu plnění inflačního cíle v souhrnu jako proinflační. Z domácích rizik ve směru vyšší inflace přetrvává riziko setrvačnosti růstu cen služeb, včetně imputovaného nájemného, a cen potravin. Proinflačním rizikem je také možné zrychlování tvorby peněz v ekonomice plynoucí z dalšího výraznějšího oživení úvěrové aktivity, a to zejména na realitním trhu. Případný dodatečný růst celkových výdajů veřejného sektoru by vedl k riziku ještě většího inflačního působení fiskální politiky. Proinflačním rizikem je také pokračující rychlý růst mezd související s přetrvávajícím napětím na trhu práce. Inflační vývoj může naopak přibrzdit silnější kurz koruny. Rizikem pro výši inflace v roce 2027 a v následujících letech je spuštění druhého evropského systému pro obchodování s emisemi (ETS 2). Zvyšování bariér pro mezinárodní obchod představuje riziko pro zpomalení globální hospodářské aktivity. Dopad do inflace, zejména v delším horizontu, však není jednoznačný. Riziko výrazně slabšího výkonu německé ekonomiky je částečně tlumeno připravovaným fiskálním stimulem nové německé vlády. Nejistotu pak představuje vývoj válečných konfliktů na Ukrajině a Blízkém východě.

Graf – Inflace se letos bude pohybovat mírně nad 2% cílem, na horizontu měnové politiky se bude nacházet v jeho těsné blízkosti
celková inflace, meziročně v %, barevně intervaly spolehlivosti

Tabulka – Růst domácí ekonomické aktivity se bude v letošním a příštím roce pohybovat okolo 2,5 %
meziroční změny v % (není-li uvedeno jinak), v závorkách změny oproti minulé prognóze v p. b., resp. CZK/EUR u měnového kurzu