ČNB ponechala úrokové sazby beze změny, inflace se do konce příštího roku bude nacházet v blízkosti 2% cíle

• Bankovní rada ponechala na listopadovém zasedání úrokové sazby beze změny, 2T repo sazba tak zůstává na 3,5 %. Bankovní rada vyhodnotila rizika a nejistoty výhledu plnění inflačního cíle v souhrnu jako proinflační.
• Inflace bude do konce příštího roku v blízkosti 2% cíle.
• Růst ekonomiky bude na výhledu postupně zrychlovat. Ekonomickou aktivitu potáhne domácí poptávka v čele se spotřebními výdaji domácností.
• S prognózou je konzistentní přibližná stabilita krátkodobých tržních úrokových sazeb v následujících čtvrtletích a poté jejich pozvolný nárůst. Měnová politika zůstává lehce restriktivní v úrokové i kurzové složce.

Růst spotřebitelských cen v září zpomalil na 2,3 % (v říjnu dle předběžného údaje dosáhl 2,5 %) a poblíž této hodnoty by se měl udržet i v následujících měsících. Silnější koruna přispívá k poklesu cen pohonných hmot i zpomalení růstu cen potravin a nápojů. Naopak jádrovou inflaci na zvýšených hodnotách těsně pod 3 % drží zdražování ve službách. To je spojené se svižnou mzdovou dynamikou v důsledku přetrvávajícího napětí na trhu práce, ale také se zvýšeným příspěvkem imputovaného nájemného. V něm se promítá vysoký růst cen nových rezidenčních nemovitostí, který je podporován lepšící se příjmovou situací domácností a silnou úvěrovou aktivitou.

V příštím roce inflační tlaky nepatrně zvolní. Inflace se však bude nadále pohybovat lehce nad inflačním cílem z důvodu pouze pozvolna ochládající mzdové dynamiky a i nadále zvýšeného příspěvku imputovaného nájemného. V roce 2027 predikce předpokládá mírné zvýšení inflace kvůli zavedení systému emisních povolenek ETS 2.

Česká ekonomika bude v následujících čtvrtletích pokračovat v růstu. K němu přispěje především spotřeba domácností tažená citelným nárůstem reálných mezd. Míra úspor domácností se zřejmě i nadále bude nacházet poblíž současných hodnot. Růst investiční aktivity bude v nejbližších čtvrtletích tažen především fixními investicemi vládních institucí podpořenými čerpáním evropských fondů. V příštím roce by hlavní příspěvek měly převzít soukromé investice v důsledku oživení zahraničních ekonomik. Nárůst celních bariér ve světovém obchodě tlumí dynamiku vývozu zboží a služeb. Během příštího roku by však měl vývoz nabírat na síle v návaznosti na zrychlení zahraniční poptávky podpořené očekávanou fiskální expanzí v Německu. Zvýšení dynamiky dovozně náročných investic a vývozu (viz Box) povede k silnému růstu dovozu. Ve výsledku tak zahraniční obchod přispěje v příštím roce k růstu HDP záporně.

Měnový kurz se v říjnu pohyboval poblíž 24,3 CZK/EUR. Zřejmě se tak nacházel na mírně silnějších než rovnovážných hodnotách, k čemuž přispěly globální faktory spojené s poklesem kurzu amerického dolaru. V nejbližších čtvrtletích lze proto očekávat mírné oslabení koruny. Kurz by poté měl zůstat přibližně stabilní v blízkosti 24,6 CZK/EUR.

S prognózou je konzistentní přibližná stabilita krátkodobých tržních úrokových sazeb v následujících čtvrtletích a poté jejich pozvolný nárůst. Přijaté rozhodnutí ponechává i s ohledem na proinflační bilanci rizik lehce restriktivní nastavení měnových podmínek, které udrží inflaci v těsné blízkosti cíle.

Bankovní rada vyhodnotila rizika a nejistoty výhledu plnění inflačního cíle v souhrnu jako proinflační. Rizikem ve směru vyšší inflace je případné zrychlení růstu množství peněz v ekonomice vyvolané úvěrováním domácností a vládních institucí. Případný dodatečný růst celkových výdajů veřejného sektoru by vedl k riziku ještě většího inflačního působení fiskální politiky. Proinflačním rizikem je pokračující rychlý růst mezd související s přetrvávajícím napětím na trhu práce. Dále zůstává riziko setrvačnosti zvýšeného růstu cen služeb, včetně imputovaného nájemného, a cen potravin. Protiinflačně může naopak působit silnější kurz koruny. Zvyšování bariér pro mezinárodní obchod představuje riziko pro zpomalení globální hospodářské aktivity. Protiinflačním rizikem je slabý výkon některých ekonomik eurozóny. V případě německé ekonomiky je toto riziko jen částečně tlumeno připravovaným fiskálním stimulem. Nejistotu nadále představuje vývoj válečného konfliktu na Ukrajině. Významným zdrojem nejistoty se stává rostoucí zadluženost vlád některých vyspělých zemí a rostoucí citlivost finančních trhů vůči svrchovanému riziku.

Graf – Inflace se bude v příštím roce pohybovat v blízkosti 2% cíle, na počátku roku 2027 mírně zrychlí
celková inflace, meziročně v %, barevně intervaly spolehlivosti

Tabulka – Růst domácí ekonomické aktivity se bude pohybovat nad 2 %
v závorkách změny oproti minulé prognóze