ČNB ponechala úrokové sazby beze změny, inflace se bude na přelomu letošního a příštího roku nacházet poblíž 3 %, v průběhu roku 2027 se vrátí do blízkosti cíle

• Bankovní rada na svém květnovém zasedání ponechala úrokové sazby beze změny, 2T repo sazba zůstává na 3,5 %. Bankovní rada vyhodnotila rizika a nejistoty výhledu plnění inflačního cíle v souhrnu jako proinflační.
• Prognózu citelně ovlivňují dopady konfliktu na Blízkém východě.
• Inflace bude v průběhu letošního roku postupně narůstat k horní hranici tolerančního pásma, v příštím roce se vrátí zpět k 2% cíli.
• Ekonomika si i přes zvýšení cen energií udrží na celém horizontu solidní růst. Tahounem zůstane především domácí poptávka v čele se spotřebními výdaji domácností a investicemi.
• S prognózou je konzistentní nárůst krátkodobých tržních úrokových sazeb ve druhém čtvrtletí. V příštím roce prognóza předpokládá opětovný pokles úrokových sazeb.

Konflikt na Blízkém východě zastihl tuzemskou ekonomiku v relativně příznivé situaci. V lednu snížil inflaci pod 2 % jednorázový vliv v podobě převedení poplatku za podporované zdroje energie u elektřiny plně na státní rozpočet, ke kterému se poté přidaly klesající ceny potravin. Březnové zdražení pohonných hmot u čerpacích stanic však tento polštář z velké části vyčerpalo a vrátilo inflaci zpět do těsné blízkosti cíle. Jádrovou inflaci drží poblíž 3 % postupné zdražování ve službách, které je odrazem silné agregátní poptávky podpořené rostoucími mzdami. Zlepšující se příjmová situace domácností a silná poptávka po úvěrech na bydlení podporují růst cen nemovitostí, který se spolu se zdražením stavebních prací a materiálů promítá ve zvýšeném příspěvku imputovaného nájemného. V dalších částech roku bude inflaci zvyšovat dopad rostoucích dovozních cen do nákladů firem. Naproti tomu bude v nejbližších měsících zřejmě pokračovat tlumící vliv cen potravin, u kterých se však následně začnou projevovat důsledky zdražení zemědělských hnojiv. Nárůst cenové hladiny by měl vrcholit na začátku příštího roku a poté se inflace bude vracet ke 2 % za přispění přísné měnové politiky, předpokládané korekce cen energií a pokračujícího zpomalování mzdové dynamiky.

Česká ekonomika letos vlivem dopadů nabídkového šoku lehce zpomalí svůj růst, v příštím roce by však měla pokračovat ve vzestupné fázi hospodářského cyklu a dostat se mírně nad svůj potenciál. K růstu v následujících čtvrtletích přispěje především spotřeba domácností tažená nárůstem reálných mezd a mírně uvolněnou fiskální politikou. Míra úspor domácností se zřejmě i nadále bude nacházet poblíž současných hodnot. Očekávané oživení zahraniční poptávky ovlivněné fiskální expanzí v Německu podpoří růst soukromých fixních investic. K nim se v letošním roce přidají investice vládních institucí za zvýšeného čerpání evropských fondů. Zahraniční obchod přispěje ve výsledku v letošním i příštím roce k růstu HDP mírně kladně.

Propuknutí konfliktu na Blízkém východě korunu dočasně oslabilo, ta se však v dubnu rychle vrátila do blízkosti 24,3 CZK/EUR. Na této hodnotě je nastavena krátkodobá prognóza pro druhé čtvrtletí. Kurz by měl na výhledu zůstat přibližně stabilní poblíž 24,4 CZK/EUR, jeho posílení bude bránit vyšší růst nákladů tuzemských firem proti zahraničí. S prognózou je konzistentní nárůst krátkodobých tržních úrokových sazeb ve druhém čtvrtletí. Měnová politika odhlíží od prvotních dopadů aktuálně zvýšených cen energií a zohledňuje až druhotné dopady případného průsaku vysokých cen energií a dalších komodit do ostatních cenových okruhů. V příštím roce prognóza předpokládá opětovné snížení úrokových sazeb.

Bankovní rada vyhodnotila rizika a nejistoty výhledu plnění inflačního cíle v souhrnu jako proinflační. Rizikem pro nadcházející měsíce jsou makroekonomické dopady déle trvajícího konfliktu na Blízkém východě. Domácím rizikem ve směru vyšší inflace je případné zrychlení růstu množství peněz v ekonomice vyvolané úvěrováním domácností a vládních institucí. Případný dodatečný růst celkových výdajů veřejného sektoru by vedl k riziku ještě většího inflačního působení fiskální politiky. Proinflačním rizikem je rovněž pokračující rychlý růst mezd související s přetrvávajícím napětím na trhu práce. Dále zůstává riziko setrvačnosti zvýšeného růstu cen služeb, včetně imputovaného nájemného. Protiinflačně naopak může působit slabý výkon některých ekonomik eurozóny a případná globální korekce cen aktiv v prostředí zvýšené geopolitické nejistoty a vysokého zadlužení části vyspělých zemí. Rizikem pro globální hospodářskou aktivitu zůstávají také bariéry v mezinárodním obchodě a nejistota ohledně jejich výše. Nejistotu nadále představuje vývoj válečného konfliktu na Ukrajině.

Graf – Inflace se bude na přelomu letošního a příštího roku nacházet poblíž 3 %, v průběhu roku 2027 se vrátí do blízkosti cíle
celková inflace, meziročně v %, barevně intervaly spolehlivosti

Tabulka – Růst domácí ekonomické aktivity letos lehce zpomalí, v příštím roce opět zrychlí
v závorkách změny oproti minulé prognóze