květen 2015
- Česká národní banka poskytla dne 27. května 2015 informace na základě doplňující žádosti k výše uvedeným poskytnutým informacím (viz výše informace poskytnutá 12. 5. 2015). Formální a na samostatném médiu uchovaný interní záznam z výše uvedených jednání nebývá standardně vyhotovován. Formální interní záznam je pořizován v případech, kdy tato potřeba vyplyne z povahy, významu a předmětu jednání a z tohoto důvodu by bylo vhodné jej pro účely České národní banky vyhotovit. Obecně z jednání s třetími stranami může být vyhotoven zápis anebo jiná písemná stopa (např. informativní e-mail).
- Česká národní banka poskytla dne 26. května 2015 k žádosti o sdělení, jaké jsou relevantní důkazy, které prokazují neprovozování tuzemského vozidla v rozporu se zákonem dle § 24c zák. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“), následující obecné informace. Ke dni 15. 1. 2015 nabyla účinnosti novela zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, kterou se ruší ustanovení § 24c tohoto zákona. S účinností od 1. 1. 2009 do 14. 1. 2015, byla Česká kancelář pojistitelů (dále jen „ČKP“) oprávněna, v souladu s ustanovením § 24c zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, vymáhat po vlastníkovi vozidla, jež bylo provozováno bez pojištění odpovědnosti v rozporu se zákonem o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem. Od 15. 1. 2015 již ČKP není oprávněna k zasílání výzev k úhradě příspěvku nepojištěných do garančního fondu. Tímto však není dotčen nárok ČKP na úhradu příspěvku nepojištěných do garančního fondu v případech, ve kterých byla výzva k úhradě příspěvku odeslána do uvedeného data, tedy do 14. 1. 2015 včetně. ČNB jako správní orgán pro oblast pojišťovnictví podle zákona č. 6/1993 Sb. o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů, vykonává dohled nad činností ČKP v rozsahu stanoveném zákonem č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů a v rozsahu daném ustanovením § 25 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. ČNB není kompetentní k přezkoumávání jednotlivých případů nároků ČKP na příspěvek podle ustanovení § 24c zákona o pojištění odpovědnosti. Je právem ČKP vyhodnocovat předložené doklady a jiné důkazy, zda jsou tyto dostačující k prokázání rozhodných skutečností či nikoliv a ČNB nemá pravomoc zasahovat do soukromoprávních vztahů a tedy ani přezkoumávat postup ČKP při nárokování příspěvku podle ustanovení § 24c zákona o pojištění odpovědnosti v jednotlivých případech. Dohled ČNB nad činností ČKP je realizován ve vnějších vztazích veřejné správy, tedy mimo rámec nadřízenosti a podřízenosti. ČNB tedy nemůže ČKP autoritativně nařizovat, jakými důkazy se má při stanovení povinnosti hradit zákonný příspěvek řídit a jakou jim má přisuzovat váhu. ČNB zároveň nepřísluší hodnotit či jiným způsobem komentovat, které důkazy jsou ze strany ČKP považovány za relevantní, resp. které ČKP uznává. Ani příslušné právní předpisy žádný explicitní výčet relevantních důkazů neobsahují a vždy tak bude záviset na konkrétních okolnostech konkrétního případu. V případě, kdy je spor o neprovozování vozidla, resp. o zaplacení příspěvku do fondu nepojištěných předmětem soudního sporu, pak je to výlučně soud, který podle příslušných ustanovení zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) rozhoduje o tom, jaké důkazy budou v rámci soudního řízení provedeny, soud tyto důkazy provádí a následně provedené důkazy vyhodnocuje, a to podle své úvahy, přičemž hodnotí vždy každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, když pečlivě přihlíží ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci. Obecně pak podle ustanovení § 125 o. s. ř. mohou za důkaz sloužit všechny prostředky, jimiž lze zjistit stav věci, zejména výslech svědků, znalecký posudek, zprávy a vyjádření orgánů, fyzických a právnických osob, notářské nebo exekutorské zápisy a jiné listiny, ohledání a výslech účastníků. ČKP je pak v rámci soudního řízení jako jeden z účastníků řízení nejen oprávněna, ale i povinna označit důkazy na podporu svých tvrzení a vylíčit všechny rozhodné skutečnosti. ČNB s ohledem na výše uvedené skutečnosti tedy nemůže mít k dispozici taxativní výčet relevantních důkazů, které prokazují neprovozování tuzemského vozidla v rozporu se zákonem o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla.
- Česká národní banka poskytla dne 12. května 2015 na základě žádosti informace, týkající se rozsahu kompetencí ředitele odboru legislativního a právního a ředitele sekce licenčních a sankčních řízení ČNB. K tomu ČNB uvedla, že ředitel odboru legislativního a právního je odpovědný za koordinaci legislativních činností v ČNB a spolupráci s MF ČR v oblasti legislativy, týkající se ČNB, přípravu a připomínkování návrhů právních předpisů, koordinaci implementace práva EU v ČNB a spolupráci s ECB a dalšími centrálními bankami ESCB v legislativní a právní oblasti, agendu rozkladové komise ČNB a přípravu rozhodnutí bankovní rady ČNB o opravných prostředcích ve správním řízení a zastupování ČNB vůči orgánům činným v trestním řízení, v soudních řízeních a vůči ÚOHS, koordinaci výběru externích právních poradců ČNB a agendu zprošťování mlčenlivosti zaměstnanců a bývalých zaměstnanců ČNB. Ve vztahu k působnosti odboru legislativního a právního může jednat se soudy, soudci a vyššími soudními úředníky, s orgány činnými v trestním řízení, se státními zástupci a příslušníky Policie České republiky; s Bezpečnostní informační službou a jejími pracovníky, příslušníky Generální inspekce bezpečnostních sborů může jednat jen v případech, kdy mají postavení policejního orgánu. S Národním bezpečnostním úřadem a jeho pracovníky jednat nemůže, ledaže by k tomu existovalo zvláštní pověření bankovní radou ČNB, případně nositelem této působnosti v ČNB. Ředitel sekce licenčních a sankčních řízení mimo odpovědnosti za zajišťování náplně činnosti sekce licenčních a sankčních řízení ČNB v případech, kdy je ČNB v postavení správního úřadu prvního stupně, jmenuje a odvolává likvidátora a nuceného správce subjektu finančního trhu, oceňovatele banky v nucené správě a stanoví jeho odměnu. Rozhoduje ve správních řízeních vedených se subjekty finančního trhu podle zvláštních zákonů v oblasti licenční, schvalovací a povolovací činnosti, rozhoduje o sankcích vůči subjektům finančního trhu a jiným subjektům, pokud rozhodnutí nepřísluší jinému organizačnímu útvaru ČNB a v řízeních o odmítnutí žádosti o poskytnutí informace podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Ve vztahu k působnosti sekce licenčních a sankčních řízení ČNB jedná se soudy, soudci a vyššími soudními úředníky, s orgány činnými v trestním řízení, státními zástupci, příslušníky Policie České republiky, Bezpečnostní informační službou a jejími pracovníky, příslušníky Generální inspekce bezpečnostních sborů, Národním bezpečnostním úřadem a jeho pracovníky.
- Česká národní banka poskytla dne 11. května 2015 na základě žádosti informace k dotazům žadatele, kde uvedla, že o vystupování členů bankovní rady ČNB a jejích dalších vedoucích zaměstnanců na veřejných vystoupeních obecně platí, že musí odpovídat zákonem stanoveným pravidlům. Jedná se o ustanovení § 6 odst. 5 a § 50 odst. 1 až 4 zákona č. 6/1993 Sb., o ČNB ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ČNB“) a o ustanovení § 4 odst. 1 zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů. Na tato zákonná pravidla navazují pravidla profesionální etiky, stanovená Etickým kodexem ČNB. Jde o vnitřní předpis, předvídaný v § 50 odst. 4 zákona o ČNB, který schvaluje bankovní rada ČNB a který zavazuje všechny zaměstnance ČNB včetně členů bankovní rady ČNB, kteří jsou v souladu s ustanovením § 6 odst. 8 zákona o ČNB též zaměstnanci ČNB. Jeho východiskem je závazek všech zaměstnanců banky chránit dobrou pověst ČNB a zdržet se veškerého jednání, které by mohlo tuto dobrou pověst poškodit – viz Etický kodex.
ČNB dále uvedla, že na webových stránkách lze nalézt přehledy vystoupení představitelů ČNB, které byly předneseny, ať již v rámci konferencí pořádaných ČNB nebo jinými subjekty. V kalendáři událostí a následném přehledu vystoupení jsou uvedeny informace o vybraných očekávaných a uskutečněných vystoupeních členů bankovní rady ČNB.
ČNB v dané souvislosti též uvedla, že postupuje ve své praxi dlouhodobě tak, že není povinností členů bankovní rady ČNB informovat o všech svých vystoupeních a rovněž není povinností ČNB je jakkoli vymezenou dobu archivovat. - Česká národní banka poskytla dne 5. května 2015 na základě žádosti informace, týkající se výše repo sazby ČNB, diskontní sazby ČNB a lombardní sazby ČNB za období od 1. 7. 2010 do dne podání žádosti. ČNB k tomu uvedla, že na internetových stránkách ČNB, lze nalézt historii předmětných sazeb od r. 1993 s tím, že pro každý rok jsou uvedena data, kdy se sazby měnily (v r. 2011, 2013, 2014 ke změnám nedošlo, proto není u těchto roků proklik aktivní). Zároveň jsou uvedeny pod tabulkou odkazy na historie sazeb ve formátu txt.
- Česká národní banka poskytla dne 4. května 2015 na základě žádosti informaci o nabytí právní moci rozhodnutí ČNB ze dne 6. června 2014, č. j. 2014/002156/CNB/570. Obecně o vykonatelnosti rozhodnutí ČNB v souladu s ustanovením § 74 správního řádu platí, že je vykonatelné nabytím právní moci nebo pozdějším dnem, který je v jeho výrokové části uveden. Rozhodnutí je předběžně vykonatelné, pokud odvolání nemá odkladný účinek. Rozhodnutí ukládající povinnost k plnění je vykonatelné, je-li v právní moci, a jestliže uplynula lhůta ke splnění povinnosti. Rozhodnutí ukládající povinnost k plnění je předběžně vykonatelné, pokud odvolání nemá odkladný účinek, a byla-li stanovena lhůta ke splnění povinnosti, jejím uplynutím.