Informace poskytnuté Českou národní bankou podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím

srpen 2016

  • Česká národní banka poskytla dne 1. srpna 2016 souhrnné informace k části strukturované žádosti žadatele. Žadateli byly poskytnuty informace formou částečně anonymizovaných a znečitelněných kopií požadovaných dokumentů a dále též odkazem na veřejné zdroje
    (https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-sl-detail?dokument=16358925&subjektId=75309&spis=72887
    /cs/o-cnb/hospodareni/rocni-ucetni-zaverka/,
    http://ec.europa.eu/competition/state_aid/cases/140868/140868_705743_80_1.pdf,
    https://www.cnb.cz/cs/verejnost/servis-pro-media/autorske-clanky-rozhovory-s-predstaviteli-cnb/Naklady-na-bankovni-sektor-odhaduji-na-300-miliard-00001,
    http://www.mfcr.cz/cs/archiv/transformacni-instituce/transformacni-naklady-v-cr).
  • Česká národní banka poskytla dne 9. srpna 2016 na základě žádosti následující informace. 
    (i) Počet zahájených řízení o správních deliktech podle § 20 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, za období od 11. listopadu 2015 do dne podání žádosti: Žádné takové řízení nebylo zahájeno.
    (ii) Počet řízení uvedených sub. (i), která dosud stále probíhají: Žádné řízení neprobíhá.
    (iii) Počet řízení uvedených sub. (ii), u kterých doposud probíhá řízení o rozkladu: Žádné řízení o rozkladu neprobíhá.
  • Česká národní banka poskytla dne 17. srpna 2016 na základě žádosti následující informaci. Činnost České národní banky vychází ze zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ČNB“).  Z tohoto zákona vyplývá, že cílem měnové politiky je zajišťování cenové stability a – pokud tím není dotčen tento hlavní cíl ČNB – podporování obecné hospodářské politiky vlády vedoucí k udržitelnému hospodářskému růstu. Zákon o ČNB je k dispozici na následující internetové adrese
    http://www.cnb.cz/cs/legislativa/.galleries/zakony/zakon_o_cnb.pdf
    Měnová politika dočasně využívající oslabení kurzu koruny k euru jako nástroj dalšího uvolňování měnových podmínek přispěla k nastartování robustního ekonomického růstu, zvyšující se zaměstnanosti, klesající nezaměstnanosti a akcelerujícímu růstu mezd. To však nebylo jejím primárním cílem. Tím bylo udržení cenové stability. Cenová stabilita je v našem případě – podobně jako je tomu ve většině vyspělých zemí – definována inflačním cílem centrální banky, který je od roku 2010 stanoven jako meziroční přírůstek indexu spotřebitelských cen ve výši 2 % (s tolerančním pásmem ± 1 p.b.). 
    Cílem centrálních bank usilujících o cenovou stabilitu je zamezit vzniku situací, kdy je cenová stabilita závažným způsobem porušena, jimiž jsou období hyperinflace či deflace, které mají na ekonomiku a život většiny obyvatel velmi nepříznivé důsledky. V posledních letech hrozila české ekonomice právě druhá z uvedených hrozeb – deflace. V deflační pasti vede zabudování cenového poklesu do očekávání subjektů k odkládání jejich větších spotřebních a investičních výdajů s vidinou, že je v budoucnu pořídí levněji. Toto platí samozřejmě pouze pro výdaje většího rozsahu, které se většinou realizují po zralé úvaze (automobily, nemovitostí, bílá a černá technika v případě domácností či nové technické vybavení a technologie v případě firem). Odkládání poptávky následně vede k poklesu produkce, snižování mezd, propouštění zaměstnanců, ale i poklesu zisků podnikatelů. Schopnost domácností i firem splácet svoje závazky se vlivem ekonomického útlumu sníží. Výše dluhů se přitom nemění a zadluženým subjektům tak hrozí vážné existenční problémy. Spolu s nimi se mohou do potíží dostat i banky, které jim předtím půjčily. Překonání již rozběhnuté deflace spojené s propadem poptávky je přitom mimořádně obtížné, jak nás poučila neblahá zkušenost z 30. let minulého století, a je tudíž mnohem prozíravější činit včasné a rozhodné kroky v rámci její prevence. 
    ČNB v situaci, kdy dosáhla technicky nulových úrokových sazeb a bylo zapotřebí dalšího uvolnění měnových podmínek, přistoupila k využívání dalšího nástroje své měnové politiky. Využití kurzu bylo v případě ČR coby malé a otevřené ekonomiky po pečlivém zvážení vyhodnoceno jako optimální. Kvantitativní uvolňování, které bylo využito v některých vyspělých zemích, by v našem případě nepřineslo kýžený efekt, neboť české banky mají historicky velký nadbytek likvidity.
    Velmi podrobné vysvětlení charakteru, důvodů a přínosů přijetí kurzového závazku lze nalézt na webu ČNB http://www.cnb.cz/cs/menova_politika/oslabeni_koruny/index.html a dále též  v publikaci Kurz jako nástroj měnové politiky: http://www.cnb.cz/cs/o-cnb/.galleries/publikace/download/fact_sheet_mp_kurz_cz.pdf.pdf