ZPRÁVA O MĚNOVÉ POLITICE | JARO 2025 (box 1)
(autoři: Anna Drahozalová, Filip Novotný, Adriana Wałoszková)
Produktová koncentrace ČR dlouhodobě roste a značně převyšuje průměr Evropské unie a dalších vyspělých států. Jen motorová vozidla a jejich díly tvořily v minulém roce více než čtvrtinu českého vývozu zboží. Ještě větší podíl – zhruba třetinu vývozů – představují elektrická zařízení a stroje. Z pohledu destinací navíc více než polovina vývozu směřuje do pouhých čtyř zemí – Německa, Slovenska, Polska a Francie. Vysoká produktová i geografická koncentrace činí český exportní průmysl vysoce zranitelný vůči vývoji poptávky několika málo zemí po několika málo produktových skupinách. Může být v prostředí hospodářských problémů Německa, celních válek a nízkého zájmu o nová vozidla český zahraniční obchod v ohrožení?
Utlumená poptávka po motorových vozidlech byla patrná již v loňském roce, kdy počet nových registrací na evropském trhu vzrostl meziročně o pouhých 0,8 %. Od počátku letošního roku už navíc nové registrace klesají. I přes to prokázal český vývoz motorových vozidel v mezinárodním srovnání nebývalou odolnost, a to nejen minulý rok (Graf 1). Úspěch českých automobilů na evropském trhu potvrzují i data o registracích nových vozů v Evropě. V posledních měsících je navíc dopad nižší evropské poptávky po motorových vozidlech tlumen vyššími cenami vyvážených automobilů. Nominální vývozy proto navzdory snížené domácí výrobě[1] stále rostou.
Graf 1 – Vývoz českých automobilů loni vykázal jako jediný v Evropě růst
vývoz osobních automobilů 14 největších světových exportérů, meziroční změna v %, pramen: databáze UN Comtrade, výpočet ČNB
| 2020 | 2021 | 2022 | 2023 | 2024 | |
|---|---|---|---|---|---|
| Německo | -14,6 | 14,3 | 12,1 | 13,3 | -1,6 |
| Japonsko | -17,4 | 5,7 | 1,2 | 27,8 | -3,5 |
| Korea | -11,9 | 24,4 | 16,6 | 32,1 | 0,1 |
| Mexiko | -20,5 | -0,8 | 17,6 | 22,2 | 7,2 |
| USA | -18,7 | 19,8 | 5,8 | 9,0 | -6,1 |
| Španělsko | -8,3 | 7,7 | -3,1 | 23,4 | -4,3 |
| Spojené království | -31,2 | 13,7 | -2,7 | 25,8 | -3,0 |
| ČR | -7,8 | 13,3 | 7,6 | 26,9 | 7,5 |
| Kanada | -21,4 | -9,0 | 1,1 | 28,6 | -15,9 |
| Slovensko | 5,0 | 9,6 | -1,7 | 26,7 | -7,1 |
| Belgie | -10,0 | 4,2 | -0,3 | 24,2 | -0,5 |
| Itálie | -2,7 | 10,8 | -0,7 | 26,1 | -21,1 |
| Maďarsko | -10,8 | 6,2 | 1,4 | 28,0 | -3,9 |
| Švédsko | -4,5 | 10,8 | -4,0 | 26,2 | -2,2 |
Poznámka: data pro Francii a Čínu zatím nejsou dostupná.
Konkurenceschopnost českého autoprůmyslu zvyšuje i rychlost a úspěch probíhající elektrické transformace. Zatímco v roce 2017 podíl elektroaut na celkovém vývozu vozidel z ČR činil pouhých 0,8 %, v loňském roce už s 33 % téměř dohnal průměr 12 největších světových vývozců automobilů (36 %). Fakt, že ČR elektrickou transformaci nezaspala, bude hrát v budoucnu významnou roli. Data evropských registrací totiž prozrazují narůstající oblibu aut s alternativním pohonem, jejichž role dále poroste s úplným zákazem spalovacích motorů v nových automobilech po roce 2035. Ačkoli celková evropská poptávka po automobilech na počátku tohoto roku meziročně poklesla o 3 %, zájem o elektrické a hybridní automobily vzrostl o 28, resp. 19 %. Tato vozidla přitom společně tvoří již více než polovinu nových registrací v Evropě.[2] Příležitost pro výrobce elektrických aut navíc poskytuje pokles prodejů Tesly na evropských trzích. Prodeje Tesly v EU za první dva měsíce v letošním roce zaznamenaly dramatický meziroční pokles nových registrací o 49 % a prodejní data naznačují pokračující propad i v průběhu března.
Rizikem pro automobilový průmysl zůstává expanze čínských automobilových značek na evropské trhy a nejistota spojená s možnou eskalací obchodních válek. Odolnost českého automobilového průmyslu i v tomtu směru posiluje několik faktorů: rostoucí podíl na evropském trhu, vysoká míra lokalizace výroby (zhruba polovina přidané hodnoty vzniká v ČR, zbytek převážně v Německu, Číně a Polsku) a schopnost diverzifikovat export mimo americký trh. Klíčové automobilové značky navíc dlouhodobě budují stabilní zákaznickou základnu především v Evropě a Asii.
Přesun od uhlíkově náročných výrobků směrem k nízkouhlíkovým technologiím (low carbon technology, LCT)[3] dále přináší výhody v podobě perspektivního a rychle rostoucího sektoru s vysokou přidanou hodnotou. Diverzifikace obchodního portfolia ve prospěch LCT je prospěšná, neboť uhlíkově náročné zboží stále více podléhá regulacím, daním, clům a měnící se poptávce spotřebitelů. Jak ukazuje Graf 2, podíl těchto produktů na celkovém vývozu země v posledních letech významně vzrostl a dosahuje podílů největších světových vývozců v této oblasti. Za dramatickým nárůstem v posledních letech přitom stojí elektrická vozidla, v menší míře ale i elektrické akumulátory, motory, generátory a další přístroje k řízení, ochraně nebo rozvodu elektřiny. Exportní sílu ČR v tomto odvětví dokládá i index odhalené komparativní výhody (revealed comparative advantage, RCA). Ten měří velikost specializace země na vývoz určitého produktu nebo skupiny výrobků v globálním porovnání. V případě ČR tvoří výrobky LCT na vývozu 2,3krát vyšší podíl v porovnání se světovým průměrem.
Graf 2 – ČR dohnala nejvýznamnější vývozce nízkouhlíkových technologií
podíl nízkouhlíkových produktů ve vývozu dané země v %, pramen: databáze UN Comtrade, výpočet ČNB
Další zranitelné místo českého vývozu představuje jeho vysoká geografická koncentrace. Jelikož do Německa směřuje téměř 30 % celkových vývozů, slabší výkon tamější ekonomiky se bezprostředně odráží ve vývozní dynamice ČR[4]. Závislost českého vývozu navíc posiluje jeho struktura. Do Německa totiž ČR vyváží významný podíl specifických meziproduktů, které nemají alternativní odbytiště. Případný výpadek poptávky po těchto výrobcích by tedy nechával jen malý prostor pro geografickou reorientaci.[5]
Data ale naznačují, že české vývozy trpí ekonomickou stagnací v Německu méně než vývozy z jiných zemí. Silná vlastnická provázanost českých a německých podniků[6] totiž působí jako stabilizační prvek. V období krizí německé firmy snižují spíše poptávku z firem a podniků, které nejsou pod jejich majetkovou kontrolou a ČR tak v Německu získává tržní podíl. Tímto způsobem roste význam ČR pro Německo, ale z pohledu ČR dochází k postupné geografické diverzifikaci (Graf 3).[7] Do budoucna se navíc může projevit očekávaná fiskální expanze, resp. uvolnění dluhové brzdy v Německu, což vytváří příležitosti pro české zbrojaře a subdodavatele. Mimo přímé exportní příležitosti se do ekonomiky mohou promítat i sekundární efekty v podobě zvýšené poptávky po českém zboží související s celkovým hospodářským oživením regionu.
Graf 3 – Česko získává tržní podíl v Německu zejména v dobách jeho hospodářského útlumu
podíl ČR na dovozu Německa v %, podíl Německa na vývozu ČR v % (pravá osa), šedě jsou vyznačena období hospodářského útlumu v Německu, pramen: databáze UN Comtrade, ČSÚ, výpočet ČNB
Z pohledu geografické zranitelnosti představuje aktuálně největší nejistotu pro tuzemský zahraniční obchod vývoj celních válek. USA jsou 10. největším vývozním partnerem ČR a přímá expozice vůči americkému trhu je spíše nízká (2,9 % celkového vývozu ČR). Pohledem na domácí přidanou hodnotu[8], která do USA doputuje, se expozice mírně zvýší, nadále se však nachází na nejnižších úrovních ve srovnání s ostatními vybranými zeměmi (Graf 4). Nelze však podcenit efekt přeneseného poklesu zahraniční poptávky, zejména vzhledem k úzkému napojení na globální dodavatelské řetězce a vysoké expozici klíčových obchodních partnerů vůči USA, zejména Německa, Číny či Spojeného království.
Graf 4 – Expozice ČR vůči USA je nízká, sekundární vlivy skrze hlavní obchodní partnery ale přetrvávají
přímý vývoz zboží do USA a domácí přidaná hodnota zboží obsažená v dovozu USA, podíl v % na celkovém vývozu dané země, údaje za rok 2019, pramen: TiVA OECD, výpočet ČNB
Aktuální globální vývoj působí v souhrnu na vývoz českých výrobků jednoznačně nepříznivě. Lze však očekávat, že negativní dopady budou z velké části tlumeny reorientací domácích vývozců na dlouhodobě perspektivní sektory jako jsou LCT a rostoucí konkurenceschopností českých vozidel. Závislost na ekonomickém vývoji Německa paradoxně tlumí vysoká vlastnická provázanost, kdy vnitropodnikový dovoz je hospodářskou situací zasažený méně. Výše uvedené faktory vybízí k opatrnému optimismu v kontextu výhledu českého vývozu.
[1] Podle statistik Sdružení automobilového průmyslu klesla výroba v lednu meziročně o 14 %, v únoru pak o 7,8 %.
[2] I přes tento pozitivní vývoj zatím nepokrývá zájem o elektromobily nároky na plnění emisních limitů. V důsledku toho se automobilovým výrobcům nedávno podařilo vyjednat zmírňující úpravu systému pokut pro výrobce aut, kteří neplní emisní cíle.
[3] Metodologie a úplný výpis produktů LCT je popsán v dokumentu Trade in Low carbon Technology, IMF, 2021.
[4] Podrobněji se tématem zabýval box Teritoriální změny v českém vývozu ze ZoMP zima 2025.
[5] Podrobněji se tématem zabýval box Závislost českého vývozu na Německu ze ZoMP podzim 2023.
[6] Z pohledu konečného vlastnictví je Německo s odstupem nejvýznamnějším investorem na českých trzích (21 % všech zahraničně vlastněných českých podniků).
[7] Naopak, i když význam Polska jako obchodního partnera ČR roste, český export za rostoucí polskou poptávkou zaostává. V důsledku toho se tržní podíl ČR v Polsku ve srovnání s rokem 2019 snížil o 3,8 %.
[8] Ukazatel domácí přidané hodnoty v dovozech USA zohledňuje hodnotu vytvořenou v ČR, která se do USA dostane nepřímo, například jako součást vývozu přes jiné země.