ZPRÁVA O MĚNOVÉ POLITICE | PODZIM 2025 (příloha)
(autoři: Jan Botka, Filip Novotný, Renata Pašaličová, Matěj Šarboch)
Míra úspor domácností[1] se již několik let pohybuje nad svým dlouhodobým průměrem. Po nárůstu během pandemie následně zůstala na vysoké úrovni i v průběhu energetické krize a zvýšené inflace. Analýza níže ukazuje, že k tomu přispěl zejména opatrnostní motiv a postupně pak také vyšší úrokové sazby. Avšak i po návratu inflace na nízké úrovně a s oživením spotřeby dosahovala míra úspor domácností ve druhém čtvrtletí 2025 stále výrazných 18,4 % (Graf 1), tj. zhruba 6 procentních bodů nad předcovidovým průměrem. Tato příloha se zabývá příčinami uvedeného vývoje a případnými dopady pro další období.
Graf 1 – Míra úspor domácností se pohybuje značně nad dlouhodobým průměrem
v mld. Kč, míra úspor v %, sezonně očištěno
Z hlediska mezinárodního srovnání aktuálně dosahuje míra úspor[2] v České republice jedné z nejvyšších hodnot v Evropě. Průměr v zemích Evropské unie se v posledních čtvrtletích pohyboval okolo 15 %. Podobnou úroveň jako ČR má Maďarsko a Německo, kde je míra úspor dokonce ještě o něco vyšší než v ČR. Spořivost německých domácností je ale historicky vysoká a oproti předcovidovému období se zvýšila relativně málo. Vyšší míru úspor oproti předcovidovému období mají také ostatní evropské země, ale v ČR je toto zvýšení míry úspor výrazně vyšší než ve zbytku EU (Graf 2).
Graf 2 – U většiny evropských zemí je míra úspor vyšší než v minulosti, v ČR však vzrostla natolik, že se zařadila hned za Německo
míra úspor v %, pramen: Eurostat, vybrané země s dostupnými daty
Odhady ČNB (Graf 3) ukazují, že v roce 2020 se na nárůstu míry úspor podílela hlavně pandemická opatření spojená s uzavírkami ekonomiky (tzv. „vynucené úspory“) a mírně také zvýšená nejistota ohledně budoucího hospodářského vývoje. Spotřebitelé totiž nemohli utrácet své příjmy v takové míře, v jaké byli doposud zvyklí. V roce 2021 se začala zejména protipandemická opatření zmírňovat a míra úspor poklesla. Následně se však tento vývoj opět otočil. V první polovině roku 2022 začala válka na Ukrajině, s ní spojená energetická krize a následná vysoká inflace, což znovu zhoršilo sentiment a ochotu spotřebitelů utrácet. V reakci na rychlý růst cen začala centrální banka zpřísňovat měnovou politiku a úrokové sazby tak rovněž přispívaly k vyšší spořivosti domácností kvůli atraktivnímu zhodnocení vkladů na spořicích účtech. Přestože úrokové sazby na depozitních produktech postupně poklesly, stále jsou výrazně výše, než byly před rokem 2020. Spotřebitelský sentiment by se měl postupně zlepšovat, míra úspor se však dle prognózy již nevrátí na své předpandemické úrovně. Ke zvýšené míře úspor přispívají totiž další faktory, které nelze modelovou optikou podchytit. K nim mohou patřit mimo jiné demografické změny, nejistota ohledně udržitelnosti stávajícího penzijního systému, zvýšená finanční gramotnost spotřebitelů vedoucí k větší ochotě investovat nebo uživatelsky přívětivější investiční prostředí[3].
Graf 3 – Zvýšená míra úspor je v posledním období ovlivněna zejména opatrnostním motivem a stále atraktivní úrovní úrokových sazeb
rozdíl v míře úspor oproti 4Q 2019 v procentních bodech, sezonně očištěno
Poznámka: Rozklad míry úspor na jednotlivé faktory vychází z jednoduchého regresního modelu. V něm míra úspor závisí na Stringency Indexu (protipandemická opatření), spotřebitelském sentimentu (opatrnostní motiv) a reálných úrokových sazbách (3M PRIBOR očištěný o inflaci očekávanou finančními analytiky v ročním horizontu).
Spotřeba domácností v předchozích letech klesla či dlouho zůstala utlumená i přesto, že pokračoval růst reálného disponibilního důchodu domácností, což se pak zrcadlilo v nárůstu míry úspor. Reálný disponibilní důchod od konce roku 2019 do druhého čtvrtletí 2025 vzrostl o 7,6 % (Graf 4), ale reálná spotřeba domácností se teprve v roce 2025 dostává do blízkosti předcovidových hodnot zejména v důsledku zvýšení výdajů za služby (Graf 5). Celkový disponibilní důchod domácností zahrnuje nejen mzdy, ale i čisté příjmy z vlastnictví představující čisté úrokové výnosy, příjmy živnostníků a ostatní důchody plynoucí z vlastnictví domácností (tzv. příjmy mimo zaměstnání). K růstu reálného disponibilního důchodu v posledních letech přispívaly i čisté vládní transfery – mimo jiné vládní pomoc během covidu v roce 2020 nebo zrušení superhrubé mzdy v roce 2021[4]. Reálné příjmy domácností ze zaměstnání téměř dva roky klesaly a nad předcovidovou úroveň se dostaly až na konci roku 2024.
Graf 4 – Výrazný růst reálného hrubého disponibilního důchodu během let 2020 a 2021 přispěl ke zvýšení míry úspor domácností
změny oproti 4Q 2019 v %, příspěvky v procentních bodech, upraveno deflátorem spotřeby, sezonně očištěno
Poznámka: Příjem ze zaměstnání zahrnuje náhrady zaměstnancům. Příjem mimo zaměstnání je součet důchodů z vlastnictví a důchodů živnostníků. Ostatní transfery zahrnují vazbu na fiskální politiku.
Graf 5 – Reálná spotřeba se teprve dostává k předcovidové úrovni
změny oproti 4Q 2019 v %, upraveno deflátorem spotřeby, sezonně očištěno
Změna chování domácností, která vedla k většímu odkládání úspor, se postupně odrážela i ve vývoji stavu čistého jmění domácností, které zahrnuje především aktiva v podobě obydlí, vklady, dluhopisy a majetkové účasti. Čisté jmění domácností výrazně vzrostlo během pandemie, což v nominálním vyjádření pokračovalo i v následujícím období. V tom se dlouhodobě projevuje růst čistého finančního jmění, v podmínkách vysokých cen nemovitostí se ještě výrazněji zvýšila hodnota obydlí. Na druhou stranu reálné čisté jmění při zvýšené inflaci zhruba stagnovalo a motivovalo domácnosti k vyšší tvorbě úspor.
Rozložení míry úspor ukazuje, že domácnosti své vytvářené úspory před rokem 2020 průběžně umisťovaly především do vkladů (likvidní finanční aktiva) a nefinančních aktiv spojených převážně s investicemi do obydlí. V menší míře však využívaly ostatní finanční aktiva, jako jsou zejména podílové listy investičních fondů, akcie a dluhopisy. Během covidu domácnosti akumulovaly především jednodenní vklady, následně v průběhu roku 2021 začaly postupně více investovat do účastí (zejména akcií) a podílových listů investičních fondů (Graf 6 a 7). Významná část vytvořených úspor nadále směřuje do investic nefinančních aktiv, zejména do obydlí. V rozložení míry úspor tak v současnosti převažují relativně méně likvidní aktiva, jejichž případná přeměna do spotřebních výdajů může být spíše pozvolná.
Graf 6 – Rozložení vytvářených úspor se oproti minulosti posunulo k méně likvidním produktům
poměry toků k hrubému disponibilnímu důchodu v %
Poznámka: Likvidní finanční aktiva zahrnují oběživo a vklady, nefinanční aktiva tvorbu hrubého kapitálu. Ostatní finanční aktiva jsou spočtena jako rozdíl mezi úsporami a uvedenými složkami.
Graf 7 – Domácnosti zvyšují úspory i skrze investice do podílových listů investičních fondů a akcií
roční klouzavé úhrny toků v mld. Kč
Na nárůstu míry úspor se v předchozích letech podílely zejména domácnosti s vyššími příjmy, podle posledních údajů byla v roce 2022 míra úspor zvýšená především u vysokopříjmových a středněpříjmových domácností. Podíl vysokopříjmových domácností na nově vytvářených úsporách dosahoval výrazných 70 % v nejvyšším příjmovém kvintilu, resp. 85 % ve dvou nejvyšších příjmových kvintilech. Na druhou stranu nízkopříjmové domácnosti vlivem nárůstu životních nákladů zaznamenaly největší zhoršení finanční situace ze všech příjmových skupin a téměř nespoří. Lze předpokládat, že rozložení míry úspor se z hlediska příjmových skupin domácností v následujícím období příliš neměnilo. V roce 2025 se podle Šetření Evropské komise ohledně vnímání českých spotřebitelů akumulace úspor i nadále koncentruje především u domácností s vyššími příjmy.
Část vytvářených úspor domácností je umisťována do akcií a podílových listů investičních fondů. Podíl těchto investic na disponibilním důchodu se v posledních letech pohybuje v rozmezí 5 až 6 % (Graf 8), z toho zhruba polovina je investována na zahraničních trzích. Druhá polovina je umisťována na domácím finančním trhu zejména ve formě podílových listů investičních fondů. Vzhledem k relativně mělkému tuzemskému kapitálovému trhu se české domácnosti stále více zajímají o zahraniční investice, a to jak přímo prostřednictvím obchodníků s cennými papíry, tak i nepřímo skrze investice do investičních fondů. Rostoucí zájem domácích investorů se soustředí zejména na zahraniční majetkové cenné papíry, především akcie a podílové či investiční fondy.[5]
Graf 8 – Část vytvářených úspor domácností umístěných do akcií a podílových listů je realizována v zahraničí
poměry toků k hrubému disponibilnímu důchodu v %, roční klouzavé průměry
Od roku 2021 je v údajích finančního účtu platební bilance patrný rostoucí odliv finančních prostředků domácností i podniků do zahraničních majetkových podílů, který odráží zvýšenou ochotu rezidentů diverzifikovat své úspory mimo domácí trh (Graf 9). Silná investiční aktivita tuzemských domácností a podniků odrážející rostoucí zájem o akciové investice byla patrná v loňském roce a pokračuje i v průběhu letošního roku. Roční objem takto investovaných prostředků se na začátku letošního roku přiblížil úrovni 100 mld. Kč.
Graf 9 – V posledním období je patrný odliv finančních prostředků soukromého sektoru do zahraničí
roční klouzavé úhrny toků v mld. Kč
Odliv zdrojů do zahraničí se projevuje ve zpomalení růstu množství peněz v tuzemské ekonomice pod dlouhodobý průměr. Příspěvek poklesu čistých zahraničních aktiv k dynamice peněžního agregátu M3 se pohybuje na úrovni 2 procentních bodů. K tomu přispívají jak vyšší investice domácností do majetkových cenných papírů, tak zejména expanze českých podniků do zahraničí.
Nárůst míry úspor domácností se promítal i ve zvýšení hrubých úspor[6] v celé ekonomice. Tento vývoj byl však z poloviny tlumen poklesem hrubých úspor vládních institucí. Celková míra hrubých úspor v ekonomice se tak za posledních pět let zvýšila o 2,3 procentního bodu a v roce 2024 dosáhla 29,6 % (Graf 10). Historicky bylo podobných hodnot dosahováno v letech 2007–2008.
Graf 10 – Zvýšení míry úspor domácností bylo v ekonomice z poloviny tlumeno poklesem u vládních institucí
poměry hrubých úspor k celkovému disponibilnímu důchodu v ekonomice v %
V následujícím období prognóza ČNB předpokládá, že míra úspor domácností se bude nadále pohybovat okolo současných hodnot. Během minulých pěti let domácnosti do určité míry změnily své chování a začaly více investovat do finančních nástrojů. Investice domácností do obydlí a bankovní vklady jsou již na svých obvyklých hodnotách. Jsou to tedy hlavně investice do ostatních finančních aktiv jako akcie a fondy, které pravděpodobně přetrvají na zvýšených úrovních. Setrvání zvýšené míry úspor však nutně neznamená nižší růst spotřeby domácností. Může to být „nový normál“, kdy v budoucnu bude dynamika spotřebních výdajů standardně závislá na vývoji disponibilních příjmů domácností.
S ohledem na výše uvedené podzimní prognóza ČNB očekává, že domácnosti budou v příštích dvou letech odkládat přibližně 18 % svého disponibilního důchodu jako úspory při zhruba podobném růstu příjmů a spotřeby. K vyšší míře úspor bude přispívat vyšší hladina úrokových sazeb (oproti předcovidovému období) i snaha o zvýšení reálného čistého jmění domácností skrze investice do standardních finančních nástrojů.
[1] Tomuto tématu se v minulosti věnovalo několik boxů, například Úspory, čisté jmění a spotřeba domácností ze ZoMP podzim 2023 a Důvody aktuálně zvýšeného sklonu domácností k úsporám ze ZoMP léto 2023.
[2] Míra úspor domácností je dle ČSÚ definována jako podíl hrubých úspor na hrubém disponibilním důchodu. Úspory přitom tvoří nespotřebovanou část hrubého disponibilního důchodu. Ten vzniká odečtením běžných výdajů domácností, jako jsou daně nebo sociální příspěvky, od jejich běžných příjmů, jejichž největší položky tvoří mzdy a platy, zisky podnikatelů a sociální dávky. Všechny tyto položky, včetně úspor a jejich rozložení podle produktů a příjmových skupin domácností, jsou tokové, nikoli stavové veličiny. Představují tedy nominální toky domácností v rámci daného čtvrtletí. Samotné úspory nemusejí korespondovat se změnou stavu bankovních vkladů domácností, jelikož mohou být přeměněny na fyzické (hmotné, např. nákup nemovitostí) i finanční investice.
[3] V posledních letech jsme svědky boomu různých investičních platforem, jejichž prostřednictvím je možné nakoupit akcie během pár kliknutí v mobilním telefonu s minimálními poplatky.
[4] Zrušení superhrubé mzdy dle odhadu ČNB připravilo státní rozpočet o zhruba 90 mld. Kč ročně. Domácnosti tak získaly velké příjmy navíc, přičemž z této daňové změny benefitovaly především vysokopříjmové domácnosti.
[5] Investice českých domácností do zahraničních cenných papírů jsou v platební bilanci zachyceny na straně aktiv finančního účtu v položce portfoliové investice. Tyto transakce představují odliv kapitálu z ČR, neboť rezidenti nakupují zahraniční aktiva. Samotný přesun prostředků domácností z vkladů u domácích bank do tuzemských fondů nemá přeshraniční charakter a v platební bilanci se projeví až ve chvíli, kdy fondy nebo samotné domácnosti nakupují zahraniční cenné papíry. V metodice platební bilance (BPM6) jde o portfoliové investice do podílů (equity and investment fund shares), které nezakládají rozhodující vliv na řízení emitenta, a nejsou tedy klasifikovány jako přímé investice.
[6] Míra úspor v národním hospodářství představuje podíl celkových hrubých úspor (vládních institucí, firem a domácností) na celkovém hrubém disponibilním důchodu v ekonomice.