ZPRÁVA O MĚNOVÉ POLITICE | ZIMA 2026 (box 1)
(autoři: Jan Botka, Matěj Šarboch, Radek Šnobl)
Průmyslu vždy patřilo důležité postavení v české ekonomice. Průmysl táhl růst HDP již na přelomu tisíciletí, ale největší impulz přišel po roce 2004 (Graf 1), kdy Česká republika vstoupila do Evropské unie. V té době se podíl průmyslu na tuzemském hospodářství (ve srovnatelných cenách roku 2020) začal výrazně zvyšovat, svého vrcholu (téměř 30 %) dosáhl v roce 2011 a vysoko se držel ještě do roku 2017. Od té doby však toto odvětví začalo pozvolna ztrácet na významu a hospodářský růst začaly postupně táhnout služby, jejichž podíl se zvyšoval právě na úkor průmyslu.
Graf 1 – Průmysl byl tahounem ekonomického růstu především po vstupu do EU, v poslední dekádě přebraly prim služby
meziroční změny v %, příspěvky v procentních bodech, srovnatelné ceny (2020), sezonně očištěno
Poznámka: Údaje za rok 2025 jsou vypočteny jako průměr meziročních růstů HPH v prvních třech čtvrtletích loňského roku.
Covidová pandemie zasáhla negativně všechna odvětví, v následujících letech se však průmyslu nepodařilo plně obnovit svůj růst a stále přešlapuje na místě. Naopak služby, především ty tržní, navázaly na svůj boom z let 2014–2019 prakticky ihned po odeznění největšího covidového šoku. Brzdou pro celou ekonomiku byl energetický šok z let 2022 a 2023, ovšem i z něj se dokázaly služby – na rozdíl od řady průmyslových odvětví – vzpamatovat bez větších problémů. Podle dostupných údajů v roce 2025 činil příspěvek služeb k ekonomickému růstu 2 procentní body, zatímco průmysl přispěl pouze 0,3 procentního bodu.
Pokud se podíváme na vývoj odvětví v podrobnější struktuře, je zřejmé, že průmyslovým odvětvím se nedařilo téměř plošně (Graf 2). Do velké míry za to může energetická krize, jelikož průmysl je více energeticky náročný než služby. Ve sledovaném období přidaná hodnota v průmyslu klesla o zhruba 5 %, zatímco v tržních i netržních službách vzrostla o 7 %. Vývoj však nebyl zdaleka homogenní, byla zde i odvětví, kterým se relativně dařilo (např. odvětví těžby rud nebo výroby základních farmaceutických výrobků a farmaceutických přípravků).
Graf 2 – Průmyslovým odvětvím se od roku 2019 nedařilo tak jako zbytku ekonomiky
změna hrubé přidané hodnoty jednotlivých odvětví mezi lety 2019 a 2024 v %, srovnatelné ceny (2020)
Poznámka: Při přepočtu hrubé přidané hodnoty (rozdíl produkce a mezispotřeby) do srovnatelných cen je hodnota produkce a mezispotřeby o cenový vývoj očišťována samostatnými deflátory. Produkce ve stálých cenách tak může být nižší než mezispotřeba, což vysvětluje více než 100% pokles reálné hrubé přidané hodnoty v některých odvětvích.
Mezi tato odvětví patří i vlajková loď českého průmyslu – automobilový průmysl. Ten byl sice výrazně přibrzděn problémy v dodavatelských řetězcích, v následujících letech však dohnal všechny své předchozí výpadky dodávek. V roce 2024 pak zaznamenal historicky nejvyšší výrobu automobilů (téměř 1,5 milionu kusů) a v loňském roce byla jen o 0,5 % nižší. Pozitivní je také fakt, že tuzemské automobilky dokázaly přepnout na výrobu elektromobilů. Jestliže se v roce 2024 podíl vyrobených elektromobilů pohyboval kolem 10 %, v loňském roce již atakoval hranici 20 %.
Podobný obrázek jako v národním účetnictví ukazují i podniková data z výkazu P 6-04, který obsahuje údaje o více než 2000 největších nefinančních podnicích v ČR (měřeno dle velikosti jejich aktiv). Tento výkaz však nemusí nutně odpovídat statistice národních účtů, jelikož zdaleka neobsahuje všechny firmy z tuzemské ekonomiky. Po covidové pandemii byly ukazatele rozkolísanější, i tak je v loňském roce vidět výrazný útlum většiny finančních indikátorů průmyslových podniků (Graf 3). Přidaná hodnota meziročně klesala téměř plošně ve všech odvětvích (Graf 4), přičemž největší negativní příspěvek měl energetický průmysl, který ještě v roce 2024 výrazně podporoval růst. I přes historicky vysokou výrobu ani automobilový průmysl, který po většinu roku 2024 rovněž výrazně rostl, poslední rok negeneroval růstový příspěvek. Specifickou skupinu tvoří podniky, které se alespoň částí své produkce podílejí na obranném průmyslu. Jejich podíl na hrubé přidané hodnotě velkých nefinančních podniků v ČR se v roce 2024 oproti období před vypuknutím války na Ukrajině téměř zdvojnásobil.
Graf 3 – Finanční ukazatele průmyslových firem zatím nevyznívají příliš optimisticky
meziroční změny v %, běžné ceny, sezonně očištěno, pramen: ČSÚ, výkaz P 6-04
Graf 4 – Přidaná hodnota v průmyslu v loňském roce klesala
meziroční změny v %, příspěvky v p. b., očištěno deflátorem HPH v průmyslu, sezonně očištěno, pramen: ČSÚ, výkaz P 6-04
Vedle přidané hodnoty mají i ostatní finanční ukazatele (ziskovost, peněžní prostředky i dlouhodobé úvěry) v posledních čtvrtletích klesající tendenci. Loni rostly pouze krátkodobé úvěry a ve třetím čtvrtletí 2025 oživily také investice, které předtím rok klesaly.
To vše se odráží i na trhu práce, kde od roku 2019 klesá zaměstnanost v průmyslu, zatímco počet pracovníků ve službách naopak rostl. Po většinu času tyto efekty působily protisměrně, a celková nezaměstnanost se tak výrazně nezvyšovala. V loňském roce však podíl nezaměstnaných osob relativně rychle rostl a dostal se na nejvyšší hodnoty od roku 2017 (sezonně očištěný podíl nezaměstnaných osob v prosinci vykázal hodnotu 4,7 %).
Situace českého průmyslu není ojedinělá. Průmyslu se totiž příliš nedaří ani ve zbytku evropských zemí (Graf 5). Nejhůře je na tom průmysl v Německu, jehož produkce byla v roce 2025 o více než 10 % nižší než v roce 2019. V průměru v Evropské unii průmyslová produkce v posledních letech, podobně jako v ČR, zhruba stagnuje. Obdobně jako Česká republika nebo lehce hůře jsou na tom též ostatní země ze středoevropského regionu, výjimkou je pouze Polsko. Jeho průmyslová produkce dokázala výrazně růst i po roce 2020, a to dokonce rychlejšími tempy než před pandemií. V roce 2022 však stagnace průmyslu postihla i Polsko. Česká situace tedy není výjimečná a výkon českého průmyslu je závislý na situaci u našich hlavních obchodních partnerů v čele s Německem.
Graf 5 – S výjimkou Polska se průmyslu ve střední Evropě nedaří
průmyslová produkce, index: 2019 = 100, stálé ceny, sezonně očištěno, 3M klouzavé průměry, pramen: Eurostat
Evropská ekonomika se pomalu rozjíždí a výhled pro letošní rok je vesměs pozitivní. Poslední dostupná data za listopad loňského roku ukazují, že průmyslová výroba v Německu vzrostla výrazně nad očekávání trhu. Prognóza ze ZoMP zima 2026 předpokládá, že v letošním roce oživí růst zahraničních ekonomik v čele s Německem (v jeho případě se tempo růstu zvýší z 0,3 % v roce 2025 na 0,9 % v roce 2026), což by mělo dále pomoci především exportně orientovaným průmyslovým firmám. Poslední dostupná data z domácího průmyslu jsou také pozitivní. Průmyslová produkce v listopadu (5,7 %) vzrostla meziročně nejvíce od září 2022. Ukazatel PMI se v prosinci dostal rovněž na nejvyšší úroveň od roku 2022 a opět se nachází v pásmu expanze (50,4). Růst nových zakázek byl sice stále utlumený, ale rostly především objednávky ze zahraničí.
Předpoklady aktuální prognózy ze ZoMP zima 2026 implikují postupné oživení průmyslu, ovšem lze očekávat, že i tak bude postupně klesat jeho podíl na přidané hodnotě. Struktura ekonomiky se bude dále posouvat směrem ke službám, jako je tomu ve většině vyspělých ekonomik.