ZPRÁVA O MĚNOVÉ POLITICE | LÉTO 2026 (box 3)
(autorka: Eva Hromádková)
Nedávný rychlý růst úvěrů na spotřebu poskytnutých bankami vyvolává otázku, zda odpovídá obvyklému vývoji ve vztahu ke spotřebě, nebo zda souvisí s oživením hypotečního trhu. Jinými slovy, jestli domácnosti ve zvýšené míře nevyužívají část neúčelových spotřebních úvěrů jako zdroj financování bytových potřeb či pokrytí dalších výdajů spojených s pořízením bydlení. Individuální data ze šetření UVIS[1] neukazují nárůst souběžného sjednávání spotřebních a hypotečních úvěrů u stejného klienta v rámci jedné banky. To ale nevylučuje možnost sjednání spotřebního úvěru jiným členem domácnosti ani jeho flexibilní využití k financování bytové potřeby. V boxu je tato evidence doplněna analýzou vztahů na agregované úrovni.
Po stagnaci v letech 2020–2021 se podíl úvěrů na spotřebu na úvěrovém portfoliu od roku 2022 opět zvyšuje. Celkový objem úvěrů na spotřebu na konci druhého čtvrtletí 2026 dosáhl 428 mld. Kč, což představuje 15,8 % ze všech bankovních úvěrů domácnostem. Přibližně 85 % spotřebních úvěrů tvoří úvěry se splatností delší než pět let a asi tři čtvrtiny této skupiny připadají na neúčelové úvěry. Právě u nich je v posledním roce patrný nejvýraznější růst (Graf 1). Čistá nová produkce ve čtvrtletích vzrostla z průměrných 22,6 mld. Kč v letech 2020–2023 na 36,8 mld. Kč od roku 2024 a ve druhém čtvrtletí 2026 dosáhla 49,8 mld. Kč. Současně se zvýšil její poměr ke konečné spotřebě domácností z dlouhodobého průměru okolo 3 % na 4,3 %, takže úvěrování roste rychleji než samotná spotřeba. To může znamenat intenzivnější využívání úvěrů k financování spotřebních výdajů, ale také posun k jiným účelům.
Graf 1 – Růst úvěrů na spotřebu je v současnosti tažen především dlouhodobými neúčelovými úvěry
meziroční změny v %, příspěvky v p. b.
Hypotézu o vazbě na úvěry na bydlení podporuje především koncentrace růstu do dlouhodobých neúčelových úvěrů a podobný vývoj nové produkce hypoték a spotřebních úvěrů v posledním období. Graf 2 ukazuje, že od roku 2024 začaly oba typy úvěrů souběžně růst a jejich zrychlení pokračovalo zejména během roku 2025 a na začátku roku 2026. Vedle statistik tento vývoj potvrzují také data o vnímané poptávce v rámci Šetření úvěrových podmínek bank (Bank Lending Survey, BLS). Současně se rozdíl mezi úrokovými sazbami z úvěrů na spotřebu a na bydlení snížil na historické minimum (Graf 3).
Graf 2 – Čisté nové úvěry na spotřebu v posledním období rostou souběžně s úvěry na bydlení
čisté nové úvěry včetně navýšení, index: leden 2015 = 100
Graf 3 – Rozdíl v úrokových sazbách mezi úvěry na spotřebu a na bydlení se snížil
úrokové sazby v %, rozdíl v p. b.
Vývoj hypoték ale nemusí být jediný faktor vyššího zájmu o spotřební úvěry, může se projevit i spotřebitelský sentiment, vývoj příjmů nebo vyšší ochota financovat běžné výdaje dluhem. Dle korelační analýzy (Tabulka 1) vývoj úvěrů na spotřebu dlouhodobě odpovídá teorii a obvyklým vazbám[2]. Čisté nové úvěry na spotřebu se negativně vyvíjejí vůči úrokovým sazbám a pozitivně s inflací. U měsíčních ukazatelů je nejsilnější vazba patrná u tržeb ve službách a motorových vozidel. Celkové maloobchodní tržby významně nekorelují zejména kvůli slabé vazbě na potravinářské zboží, zatímco u nepotravinářského zboží je vztah kladný a statisticky významný. Ze čtvrtletních proměnných jsou úvěry na spotřebu nejvíce spojeny s bankami vnímanou poptávkou podle BLS, zatímco korelaci s konečnou spotřebou táhnou především výdaje na služby (např. dovolené) a zboží střednědobé spotřeby (např. spotřební elektronika).
Tabulka 1 – Úvěry na spotřebu jsou úzce spojeny se základními makroekonomickými determinantami; jejich vazba na úvěry na bydlení v posledním období zesílila
| Korelace | |||||
|---|---|---|---|---|---|
| Zpoždění | do 1/24 | do 5/26 | |||
| MĚSÍČNÍ | |||||
| Úroková sazba z nových čistých úvěrů na spotřebu a) | 0 | -0,47 | *** | -0,52 | *** |
| Inflace a) | -3 | 0,75 | 0,81 | ||
| Čisté nové úvěry na bydlení | 1 | 0,34 | ** | 0,38 | *** |
| Tržby v maloobchodu a službách | |||||
| Maloobchodní tržby bez poh. hmot | 0 | 0,39 | * | 0,39 | |
| Motorová vozidla | 0 | 0,55 | *** | 0,54 | *** |
| Nepotravinářské zboží | 0 | 0,41 | ** | 0,40 | ** |
| Služby | 0 | 0,44 | ** | 0,43 | ** |
| ČTVRTLETNÍ | |||||
| Konečná spotřeba domácností celkem | 0 | 0,58 | *** | 0,57 | *** |
| Krátkodobá | 0 | 0,27 | 0,28 | ||
| Střednědobá | 0 | 0,45 | ** | 0,44 | ** |
| Dlouhodobá | 0 | 0,40 | 0,40 | ||
| Služby | 0 | 0,57 | *** | 0,55 | *** |
| Tvorba hrubého fix. kapitálu domácností | 2 | 0,31 | * | 0,31 | * |
| Poptávka (BLS) b) | 0 | 0,72 | *** | 0,70 | *** |
| Standardy (BLS) b) | 0 | -0,37 | * | -0,40 | ** |
Poznámka: V tabulce jsou uvedeny korelace meziročního růstu čistých nových úvěrů na spotřebu v čase t s meziročním růstem jednotlivých proměnných s uvedeným zpožděním. Výjimku představují případy a) korelace úrovně a indexu, a b) korelace úrovně a čistého procentního podílu. Data pro výpočet korelací začínají v lednu 2015. Hladiny statistické významnosti: *** p<0,001, ** p<0,01, * p<0,05.
Srovnání výsledků u vzorku končícím v lednu 2024 a květnu 2026 ukazuje, že většina korelačních vztahů zůstává stabilní.[3] Jednu z mála výjimek představují nové úvěry na bydlení, u nichž je korelační koeficient ve vzorku končícím v roce 2026 mírně vyšší než ve vzorku končícím v roce 2024. Analýza pomocí pětiletého posuvného okna navíc v závěru vzorku ukazuje posun maxima korelace ze současného vztahu k jednoměsíčnímu předstihu úvěrů na spotřebu. Tento časový posun může odrážet jejich rychlejší reakci na společné faktory ovlivňující úvěrovou poptávku domácností, mimo jiné z důvodu jednoduššího a rychlejšího administrativního procesu sjednání. Zároveň je tento vývoj konzistentní i s možností, že u části domácností úvěry na spotřebu v posledním období v určité míře nahrazují hypoteční financování, zejména u méně nákladných bytových potřeb.
Jako doplňkovou evidenci lze využít referenční lineární regresní model[4], který pomocí proměnných inflace, úrokové sazby, tržeb ve službách, ukazatele vnímané poptávky a změny úvěrových standardů z BLS vysvětluje vývoj úvěrů na spotřebu. Tento model poměrně dobře vysvětloval předchozí vývoj (Graf 4), ale od roku 2025 nedokáže plně vysvětlit nárůst úvěrů na spotřebu. Pro letošní rok model předpokládá podstatně nižší růst, než jaký byl skutečně pozorován.
Graf 4 – Zařazení úvěrů na bydlení v posledním období výrazně zlepšuje schopnost modelu zachytit zrychlení růstu úvěrů na spotřebu
míra růstu v %, skutečnost a odhadované hodnoty modelů
Po doplnění úvěrů na bydlení se modelová trajektorie přibližuje výrazně více skutečnému vývoji. Přínos této proměnné je patrný především na konci vzorku, zatímco v dřívějších obdobích se výsledky obou specifikací liší jen omezeně. Průměrná absolutní odchylka referenčního modelu za období leden až květen 2026 činí 3,7 procentního bodu, zatímco u rozšířené specifikace pouze 0,5 procentního bodu. Zahrnutí úvěru na bydlení tak snižuje průměrnou chybu odhadu až o 87 %. To podporuje hypotézu, že současný růst úvěrů na spotřebu souvisí vedle běžných makroekonomických faktorů také s vývojem hypotečního trhu. Z pohledu měnové politiky je proto vhodné při prognóze úvěrů a hodnocení zadlužování domácností sledovat spotřební a hypoteční úvěry společně.
[1] Šetření o spotřebitelských úvěrech zajištěných obytnou nemovitostí.
[2] Při výpočtu korelací jsou proměnné až na výjimky (úroková sazba, úvěry na bydlení, inflace a ukazatele BLS) sezonně očištěné a vyjádřené ve stálých cenách (u tvorby hrubého fixního kapitálu domácností byl jako deflátor použit House Price Index). Statistická významnost vztahu je z důvodu možné autokorelace testována na koeficientu příslušného lagu/leadu v regresi s Newey-West chybami. Vzorek pokrývá období od ledna 2015 do května 2026, případně od prvního čtvrtletí 2015 do prvního čtvrtletí 2026.
[3] Stabilita korelace byla u měsíčních dat ověřována také metodou posuvného okna. Korelační koeficient byl opakovaně počítán pro překrývající se pětiletá období o délce 60 měsíců, přičemž se každé další okno posunulo o jeden měsíc. Výsledky naznačují, že koeficienty u hlavních proměnných jsou v čase stabilní a u úvěrů na bydlení se zvyšují až v posledních oknech.
[4] Záměrem bylo navrhnout referenční model reflektující standardní determinanty vývoje spotřebních úvěrů, nikoliv vytvořit model pro predikci budoucího vývoje.