Životní cyklus přímých zahraničních investic a jejich vliv na platební bilanci

Ke konci 90. let byla v ČR přijata hospodářská politika zaměřená mimo jiné na posílení přílivu přímých zahraničních investic (PZI), které byly do té doby v ČR málo významné. V následujícím textu jsou popsány tři fáze dosavadního vývoje toků PZI, které jsou současně třemi základními etapami životního cyklu PZI v ČR. Popis se zaměřuje na výši a strukturu přílivu kapitálu a rozdělení zisku na reinvestice a dividendy.

V první etapě (1998 až 2002) docházelo k silnému přílivu kapitálu ze zahraničí (Graf 1), přičemž převážná část nově vytvořeného zisku z PZI byla v ČR reinvestována. Příliv kapitálu byl v tomto období významně posilován prodejem státního majetku nerezidentům a průměrný roční příliv PZI v poměru k HDP v tomto období dosahoval 8,8 %. Ve druhé etapě (2003 až 2007) se struktura investic postupně měnila a rostl především objem zisku vytvořeného a reinvestovaného v ČR. Atraktivita ČR z pohledu zahraničních investorů v rámci středoevropského regionu se však v tomto období začala již poněkud snižovat a rovněž prodej státního majetku už nehrál  významnou roli. Přesto nezanedbatelný příliv kapitálu do české ekonomiky pokračoval v průměrné roční výši 5 % HDP. Při rozdělení vytvořeného zisku z PZI se nejprve zhruba vyrovnal poměr dividend a reinvestic a na konci této etapy již začaly převažovat dividendy nad reinvesticemi (Graf 2).

Graf 1 (BOX) Struktura přílivu přímých zahraničních investic do ČR
Struktura přílivu PZI se postupně měnila ve prospěch reinvestovaného zisku
(v mld. Kč)

Graf 2 (BOX) Výnosy z přímých investic – náklady
V průběhu ekonomické krize výrazně vzrostl podíl dividend na úkor reinvestovaných zisků
(v mld. Kč)

Ve třetí etapě (2008 až 2013) došlo k zásadní změně vnějších podmínek vlivem propuknutí hospodářské a finanční krize a průměrný roční příliv PZI poklesl na 2,5 % HDP. Zahraniční mateřské firmy se často dostaly do potíží a nerozdělené i nově vytvořené zisky použily k vlastnímu financování nebo financování svých dalších zahraničních dceřiných společností v jiných zemích. Privatizace státního majetku již prakticky neprobíhala a část zahraničních firem se majetku v ČR z různých důvodů zbavovala. Hodnota zisku vytvořeného zahraničními firmami z PZI v domácí ekonomice klesla, což se při snaze firem udržet nebo zvýšit objem dividend odrazilo v poklesu reinvestovaného zisku (Graf 2).  Celkový příliv PZI v uvedeném období zároveň poklesl i v důsledku výrazného snížení investic do základního kapitálu.

Hodnota dividend vyplácených do zahraničí byla v první etapě zanedbatelná (v průměru jen 0,6 % HDP), ve druhé etapě již vzrostla na 2,9 % HDP a v období hospodářské krize již dosahovala 5,3 % HDP při zachování rostoucího trendu.¹  Výnosnost investic²  od roku 1999 postupně rostla z cca 8,4 % až na 13,5 % v roce 2004. Od té doby stagnovala, resp. velmi mírně klesala. Ve srovnání s ostatními zeměmi střední Evropy  (Tab. 1) se výnosnost přímých investic v předkrizovém období pohybovala (dle údajů Eurostatu v referenční měně euro) spolu se Slovenskem na mnohem vyšších úrovních než v Maďarsku, Polsku a Slovinsku (o 3 až 5 procentních bodů). Po roce 2008 se rozdíl oproti ostatním zemím zvýšil v důsledku většího poklesu  výnosnosti v ostatních zemích středoevropského regionu než v ČR. Výnosnost přímých investic nerezidentů v ČR tak byla v průměru o 3 až 4 procentní body vyšší než v Polsku, Slovensku a Maďarsku. Oproti Slovinsku, těžce postiženému krizí, pak byla výnosnost zahraničních investic téměř čtyřnásobná. Rozdílná výnosnost investic v jednotlivých zemích byla přitom ovlivněna jejich odlišnou strukturou, fází životního cyklu a rozdílnou hloubkou krize a jejími sektorovými dopady v jednotlivých zemích.³

Tab. 1 (BOX) Výnosnost PZI v mezinárodním srovnání
Výnosnost PZI byla v ČR ve srovnání s okolními zeměmi vyšší
(v %, v průměru za uvedená období; zdroj: Eurostat, vlastní výpočty)

¹Poslední vykázaná hodnota za rok 2013 činila 5,8 % HDP.

²Výnosnost investic = celkový zisk z PZI / zásoba PZI v předchozím roce

³V Polsku a Slovinsku je oproti ČR mnohem nižší podíl nerezidentů v sektorech s nadprůměrnými zisky, jako jsou bankovnictví, síťová odvětví a telekomunikace. V Maďarsku zase rozsáhlý příliv investic začal dříve a na Slovensku naopak později než v ČR.