Vývoj míry úspor domácností

Vývoj v letošním roce ukazuje na prohlubující se pokles reálné spotřeby. Ten je dán kromě slabé dynamiky nominálních disponibilních příjmů a zvýšené inflace vlivem daňových změn i vývojem míry úspor. Ta v poslední době roste (Graf 1), zřejmě vlivem opatrnosti spotřebitelů plynoucí ze značných nejistot na trhu práce a očekávání dalších restriktivních fiskálních opatření.

Statistikou, ve které ČSÚ publikuje míru úspor domácností, jsou čtvrtletní nefinanční sektorové účty za domácnosti, kde je míra úspor definována jako podíl hrubých úspor k hrubému disponibilnímu důchodu. V rámci revizí národních účtů podléhají revizím také nefinanční sektorové účty domácností. Rozsah těchto revizí z hlediska míry úspor je přitom za poslední dva roky značný (Graf 1). Ve sledovaném období je vidět značnou variabilitu ukazatele, přičemž k největší revizi míry úspor o 2,9 procentního bodu došlo pro třetí čtvrtletí 2010. To znamená, že vývoj míry úspor je nutno interpretovat obezřetně s vědomím možnosti budoucích revizí dat.

Při pohledu na míru úspor v mezinárodním srovnání (Graf 2) je vidět různé reakce domácností na nastalé změny v národních ekonomikách. Rakouské domácnosti vyhlazovaly svou spotřebu, a tak během roku 2009 míra úspor poklesla, přičemž v poslední době se začíná jenom pozvolně navracet k předchozím hodnotám. Polské domácnosti svou míru úspor ve sledovaném období přizpůsobovaly mnohem flexibilněji. Po růstu v první polovině 2009 svou míru úspor stlačily až na zápornou úroveň. Vývoj míry úspor na Slovensku naproti tomu spíše naznačuje opatrnostní motiv chování, když tato míra překročila během roku 2010 hranici 11 % a od té doby setrvává na této úrovni. V tomto světle se míra úspor v České republice jeví v celém období jako relativně stabilní, stejně jako v Německu, kde je ovšem o více jak 7 procentních bodů výše.

Pro analýzu chování domácností ve vztahu k míře úspor je možné použít také alternativní statistiku – rodinné účty domácností. Agregované statistiky čtvrtletních rodinných účtů, publikované ČSÚ od začátku roku 2007 (Graf 3), umožňují porovnání vývoje míry úspor, vypočtené za pomoci rozdílu čistých peněžních příjmů a výdajů vůči čistým peněžitým příjmům, se statistikou dostupnou z nefinančních sektorových účtů (Graf 1).¹ Zejména v posledním období je z porovnání sezonně očištěných časových řad patrný u obou statistik obdobný vývoj míry úspor, který je do jisté míry negativně korelován s indikátorem důvěry spotřebitelů. Výrazně odlišný vývoj míry úspor je naopak možné pozorovat především na začátku roku 2007, kdy vrcholil rozmach na trhu realit.

Z hlubší analýzy ročních rodinných účtů dostupných až na úroveň jednotlivých domácností (Graf 3) je patrné, že za růstem míry úspor v porovnání s rokem 2007 stojí zejména výrazný pokles nákupu nemovitostí v následujících rocích. Kromě poklesu výdajů na nákup nemovitostí však na růst míry úspor působí také snižující se objem dlouhodobé spotřeby. Stejným směrem, avšak v podstatně menší míře, se od roku 2010 postupně promítají i snižující se nákupy motorových vozidel. S ohledem na provedenou analýzu je možné se domnívat, že za pozorovaným růstem míry úspor v první polovině roku 2012 stála i nadále zejména klesající dlouhodobá spotřeba domácností.

Při pohledu na míru úspor dle jednotlivých příjmových kvartilů (Graf 4) je znatelný mírně klesající trend míry úspor u domácností v prvním příjmovém kvartilu. Naopak domácnosti s vyššími příjmy vykazují v dlouhodobé perspektivě její postupný nárůst. Poloha křivky míry úspor zahrnující všechny sledované domácnosti indikuje převažující podíl vysoko příjmových domácností na vývoji celkové míry úspor. Horní kvartil přispívá k tvorbě úspor více než polovinou a spolu se třetím kvartilem je jejich podíl dominantní.

Graf 1 (BOX) Revize míry úspor
Revize míry úspor dosahují v jednotlivých čtvrtletích téměř 3 procentních bodů
(v % hrubého disponibilního důchodu, zdroj: ČSÚ, vlastní sezonní očištění)

Graf 2 (BOX) Míra úspor v mezinárodním srovnání
Míra úspor demonstruje rozdílné spotřebitelské chování v jednotlivých zemích během krize
(v % hrubého disponibilního důchodu, zdroj: Eurostat, vlastní sezonní očištění)

Graf 3 (BOX) Příspěvky do změny míry úspor vůči roku 2007
Kladně na změnu míry úspor vůči roku 2007 působí vedle poklesu nákupu nemovitostí i odklad dlouhodobé spotřeby
(příspěvky v procentních bodech, míra úspor v %, zdroj: Rodinné účty ČSÚ)

Graf 4 (BOX) Míra úspor dle příjmových kvartilů
Kromě 1. kvartilu míra úspor mírně roste
(v % čistého příjmu, zdroj: Rodinné účty, vlastní výpočet)

¹ Pro účely analýzy míry úspor vypočtené z Rodinných účtů ČSÚ bylo pořízení nemovitosti do peněžitých výdajů zahrnuto v plné výši, na rozdíl od Národních účtů, které nákup nemovitosti považují za investici a mezi spotřební výdaje zahrnují pouze imputované nájemné.