Vývoj kurzu CZK/USD v době nejistoty

Cílem boxu je ukázat míru symetričnosti pohybů mezi kurzy CZK/EUR a CZK/USD vzhledem k vývoji měnového páru USD/EUR, včetně faktorů stojících za těmito pohyby.

V posledním období dochází k oslabování koruny vůči americkému dolaru (Graf 1) při současném posílení dolaru vůči euru. Pokud rozložíme meziroční změny v kurzu CZK/USD na příspěvek změn v kurzu USD/EUR a CZK/EUR, hlavní podíl na oslabení koruny vůči dolaru má právě posílení dolaru vůči euru (Graf 2). Koruna navíc aktuálně oslabila i vůči euru, což platilo i v některých jiných obdobích, např. na vrcholu finanční krize. Na druhou stranu lze identifikovat i několik období, kdy se kurz CZK/EUR vyvíjel vůči CZK/USD protisměrně.

Možným vysvětlením pro období posílení dolaru může být nárůst rizikové averze ve světě za předpokladu, že dolar je považován za bezpečnou měnu (tzv. „safe haven“ status). Při zvýšené rizikové averzi investoři preferují bezpečná aktiva ve velmi likvidních měnách jako např. švýcarský frank či japonský jen. Pokud se možnost výnosnosti investic do těchto bezpečných měn omezí (např. zavedení stropu na kurz švýcarského franku či japonské intervence v roce 2011), zájem o americký dolar jako velmi likvidní a kredibilní alternativu roste¹.

Existuje řada indikátorů averze k riziku, které jsou velmi blízké měřítkům finančního stresu². Globální indikátor, který by reflektoval složení portfolia mezinárodních investorů, však k dispozici není, proto je nejistota aproximována ukazatelem finančního stresu v USA. Jeho vývoj do značné míry odráží globální sentiment, když se zejména od roku 2009 podstatně zvýšil přenos finančního stresu mezi zeměmi.

Především v posledních třech letech lze pozorovat, že nárůst stresu je doprovázen posílením dolaru vůči euru, což podporuje tezi o bezpečném „dolarovém“ přístavu (Graf 3). Finanční stres ale má vliv také na měnový pár CZK/EUR. Jak naznačuje Graf 4, při mírném zvýšení stresu v eurozóně³koruna vůči euru posiluje, zatímco prudké zvýšení stresu vyvolá oslabení koruny. Při mírném stresu může koruna reagovat jako regionálně bezpečná měna, ale při krizi dochází k odlivu kapitálu do zahraničí, tj. do bezpečných světových měn. Proto může v určitých obdobích koruna oslabovat vůči euru i dolaru současně, což lze pozorovat od začátku dluhové krize v eurozóně.

¹Z literatury vyplývá, že v době nejistoty posiluje zejména švýcarský frank a japonský jen, a to i vůči americkému dolaru. Přesto dolar stále funguje jako druhá nejlepší volba v době nejistoty, a to zejména vůči měnám rozvíjejících se ekonomik, více viz Marion Kohler, 2010. "Exchange rates during financial crises," BIS Quarterly Review, Bank for International Settlements, March.

²Jejich přehled je například podán v Coudert, Virginie & Gex, Mathieu, 2008. "Does risk aversion drive financial crises? Testing the predictive power of empirical indicators," Journal of Empirical Finance, Elsevier, vol. 15(2), pages 167-184, March

³Podrobnější informace o indikátoru finančního stresu v eurozóně lze nalézt v Globálním ekonomickém výhledu, srpen 2011, ČNB str. 20-21.