Spotřeba, úspory a dluhové zatížení jednotlivých příjmových skupin domácností v roce 2012
Reálná spotřeba domácností se meziročně již více než rok snižuje, i když se tento pokles na začátku letošního roku zmírnil a spotřeba se v mezičtvrtletním vyjádření zvýšila. Míra hrubých úspor se při poklesu nominálního disponibilního důchodu v roce 2012 pohybovala nad svým dlouhodobým průměrem. Tento box se zaměřuje na analýzu chování jednotlivých příjmových skupin domácností v oblasti spotřeby, úspor a dluhu, a to s využitím nejnovějších údajů za rok 2012.
V roce 2012 spotřeba v nominálním vyjádření klesala u většiny příjmových skupin domácností. Přitom se spotřeba snižovala nejvýrazněji u domácností s nejvyššími příjmy (Graf 1)1 , zatímco příjmy této skupiny po předchozím snížení v nominálním i reálném vyjádření vzrostly. Pouze u nízkopříjmových skupin se nominální spotřeba zvýšila.
Graf 1 (BOX) Spotřební výdaje vybraných příjmových skupin domácností
Spotřeba klesala v roce 2012 nejvýrazněji u vysokopříjmových domácností
(meziroční změny v %, v nominálním vyjádření)
Ve srovnání s předkrizovým obdobím klesl poměr spotřeby k příjmům, a to u všech příjmových skupin domácností. Zatímco v roce 2009 reagovaly na zhoršení hospodářské situace opatrnostním chováním ve spotřebě středněpříjmové a nízkopříjmové domácnosti, v roce 2012 to byly zejména domácnosti ve dvou nejvyšších decilech. Oproti předkrizovému období většině skupin středněpříjmových a všem skupinám vysokopříjmových domácností zbyla o něco větší část jejich příjmů po zaplacení spotřeby a splátek úvěrů. Zatížení splátkami úvěrů (poměr splátek úroků a jistin k příjmům) přitom vzrostlo, a to téměř u všech skupin domácností (Graf 2).2
Graf 2 (BOX) Zatížení příjmů domácností spotřebními výdaji a splátkami úvěrů
Ve srovnání s předkrizovým obdobím většině středněpříjmových a všem vysokopříjmovým domácnostem zbývá o něco větší část příjmů po zaplacení spotřeby a splátek úvěrů
(poměry k čistému peněžnímu příjmu v %)
Míra peněžních úspor se v roce 2012 zvýšila. Její růst byl však nerovnoměrně rozdělen mezi příjmové skupiny (Graf 3). Zatímco míra úspor u vysokopříjmových domácností byla nejvyšší a dále rostla, u nízkopříjmových byla nejnižší (lehce záporná) a dále klesala. Nejchudší domácnosti použily své nespotřebované příjmy zcela na splátky úvěrů a vklady netvořily. Tyto domácnosti se nejčastěji dostávají do předlužení a jsou vysoce citlivé na ekonomické šoky. Domácnosti v pátém až osmém decilu většinou snížily v roce 2012 čerpání nových úvěrů, zvýšilo se jejich zatížení splátkami úvěrů, ale současně tyto skupiny domácností ve vyšší míře vytvářely úspory.
Graf 3 (BOX) Peněžní úspory vybraných příjmových skupin domácností
Vzrostla míra peněžních úspor vysokopříjmových domácností
(poměry úspor k čistému peněžního příjmu v %)
Dluh domácností k hrubému disponibilnímu důchodu dosahuje historicky nejvyšší hodnoty (65 %). Poměr finančních a nefinančních aktiv k příjmům domácností je třikrát, resp. čtyřikrát vyšší než jejich zadlužení, aktiva jsou však nerovnoměrně rozdělena mezi jednotlivé skupiny domácností.
Ze šetření životních podmínek provedeného ČSÚ v první polovině roku 2012 vyplývá, že domácnosti vnímaly svoji finanční situaci jako obtížnější než v roce 2011. Zvýšil se podíl domácností, které vycházely s příjmy s obtížemi, a to na 31 %. Současně vzrostl podíl výdajů domácností na bydlení na 18,2 %, přičemž téměř třetina domácností vnímala náklady na bydlení jako velkou zátěž. Celých 44 % domácností si nemohlo dovolit zaplatit neočekávaný výdaj ve výši 9300 Kč. To bylo patrné zejména u nízkopříjmových a středněpříjmových domácností. Rostly i obavy domácností z dalšího zadlužování.3
Tvar Lorenzovy křivky ukazuje, že v roce 2012 se zvýšila nerovnoměrnost v tvorbě peněžních úspor. Na domácnosti s vyššími než mediánovými příjmy připadalo cca 90 % z celkových úspor a cca 60 % z celkové spotřeby (Graf 4). Tomu odpovídal i vývoj Giniho koeficientu, měřícího míru relativní nerovnosti, který se u úspor zvýšil na 0,58 z hodnoty 0,46 v roce 2011.4 V roce 2012 přetrvávala o něco nižší nerovnoměrnost u spotřeby oproti příjmům. Nerovnoměrnost byla patrná i u nových úvěrů – na domácnosti s vyššími než mediánovými příjmy připadá cca 70 % těchto úvěrů, což bylo nepatrně méně než v roce 2011.
Graf 4 (BOX) Lorenzova křivka
V roce 2012 se zvýšila nerovnoměrnost v rozdělení peněžních úspor, nerovnoměrnost u nově přijatých úvěrů byla oproti úsporám o něco nižší
(v % na obou osách, výpočty ČNB)
Poznámka: Osa x je procentní kumulativní podíl domácností podle příjmů a osa y je procentní kumulativní podíl domácností na příjmech, spotřebě, úsporách a úvěrech.
1 Údaje vycházejí z rodinných účtů domácností ČSÚ za rok 2012.
2 V roce 2012 dosáhl podíl ročního úhrnu spotřeby na příjmech 78 %, splátek úvěrů 6 %, resp. po snížení o získané zdroje z nových úvěrů 3 % (tj. v souhrnu spotřeba a splátky 81 % příjmů) a podíl zbývající části příjmů činil 19 %. Z toho 10 % tvořily ostatní výdaje (např. investiční výdaje na výstavbu či rekonstrukci domu, které jsou obvykle financované úvěry) a 9 % peněžní úspory ve formě různých finančních instrumentů.
3 Svědčí o tom snížení podílu domácností s úvěry na celkovém počtu domácností v jednotlivých příjmových skupinách. Hypotéky využívá celkově cca 14 % domácností, nejvíce vysokopříjmové domácnosti (necelá čtvrtina). U spotřebitelských úvěrů je to celkově 16 % domácností, zejména v nízkopříjmové skupině (24 %).
4 Nejvyšší hodnota Giniho koeficientu byla v posledních několika letech zaznamenána v roce 2008, a to ve výši 0,67.