Průsak kurzu CZK/USD do cen obchodovatelného zboží

Výrazné oslabení eura vůči dolaru na konci předchozího a počátku letošního roku vedlo k oslabení koruny vůči americké měně až o 28 % (v dubnu 2015). Souběžné zrychlení meziročního růstu cen obchodovatelného zboží (Graf III.1.7) postavilo opět do popředí otázku kvantifikace průsaku kurzu CZK/USD do domácí inflace jdoucího nad rámec regulovaných cen energií a cen pohonných hmot. U nich je vliv kurzu CZK/USD tradičně dobře „zmapován“ a standardně zahrnován do prognózy.

V tomto boxu je proto zkoumán dopad kurzu CZK/USD do cen obchodovatelného zboží jako složky korigované inflace bez pohonných hmot. Zde byl vliv změn kurzu dolaru v historických datech empiricky spíše slabý a nestálý. Pozorovaný souběh oslabení kurzu CZK/USD a růstu cen ostatních obchodovatelných cen statků bez pohonných hmot lze ilustrovat především u skupin odívání a obuv, resp. elektronika¹ (Graf 1). V těchto skupinách odhadovaný podíl dovozů z dolarových oblastí (Tab. 1) výrazně převyšuje jejich odhadovaný průměrný podíl na celkovém dovozu do ČR (20–30 % dle metody odhadu²). Souběžné oslabování kurzu CZK/USD a nárůst cen elektroniky, odívání a obuvi ukazuje Graf 1. Tato kladná korelace však platí zejména v posledních letech, v dřívějším období není tolik patrná. Navíc se týká jen omezené části spotřebního koše (sestavený dílčí index cen elektroniky má váhu 2,7 %, odívání a obuv dalších 3,3 %, oproti celkové váze obchodovatelných statků v rámci korigované inflace bez pohonných hmot 21,2 %).

Tab. 1 (BOX) Odhad podílu dovozu v EUR a USD
Dolarové oblasti mají více než poloviční váhu na dovozu elektroniky, odívání a obuvi
(v %, odhad ČNB, rok 2014)

¹⁾ Uvedené odhady jsou založeny na podílu dovozu z jednotlivých zemí, u kterých je expertně stanovena převažující měnová denominace kontraktů.
²⁾ V tom hlavně: počítače do 10 kg, televize, telefony vč. mobilních, domácí spotřebiče.

Graf 1 (BOX) Ceny elektroniky a kurz CZK/EUR a CZK/USD
V posledních letech je zřetelný souběh vývoje kurzu CZK/USD a vývoje cen elektroniky, odívání a obuvi
(meziroční změny v %, zdroj: ČSÚ, výpočet ČNB)

Komplexnější pohled nabízí analýza chování cenového indexu obchodovatelného zboží v rámci empirického modelu vektorové autoregrese (VAR). Do modelu VAR byly zahrnuty zahraniční a regulované ceny, mezera výstupu, ceny ostatních neobchodovatelných a obchodovatelných statků v rámci korigované inflace bez pohonných hmot a kurzy koruny vůči dolaru a euru (vše na měsíční frekvenci). Toto řazení proměnných je použito k identifikaci strukturálních šoků pomocí tzv. Choleského dekompozice. Odhad byl proveden na logaritmech úrovní (s výjimkou mezery výstupu, která je v procentech). Zobrazené impulzní odezvy (Graf 2) je tedy možné interpretovat jako procentní odezvu cen ostatních obchodovatelných statků na procentní šok do příslušné proměnné. Z výsledků vyplývá, že průsak kurzu CZK/USD do cen obchodovatelných statků probíhá oproti kurzu CZK/EUR s větším zpožděním, když se statisticky významný cenový dopad dostavuje až zhruba po 6 měsících (Graf 2). Oproti průsaku kurzu CZK/EUR je navíc intenzita průsaku změny kurzu CZK/USD zhruba čtvrtinová.³

Graf 2 (BOX) Impulzní odezvy cen obchodovatelných statků bez PH na kurzové šoky
Průsak kurzu CZK/USD do cen je oproti kurzu CZK/EUR zhruba čtvrtinový, navíc k němu dochází s delším zpožděním
(procentní odezva cen obchovatelných statků na procentní impulz do příslušné proměnné, plocha vyznačuje 90% interval spolehlivosti, vodorovná osa v měsících, výpočet ČNB)

V důsledku oslabení kurzu CZK/USD na přelomu předchozího a letošního roku je tak možné očekávat vliv na ceny obchodovatelného zboží v rámci korigované inflace bez pohonných hmot zhruba ve výši 1,5 % (s dopadem ve výši 0,3 procentního bodu do celkové inflace). Z toho přibližně polovina se již do spotřebitelských cen promítla a zbývající část se bude projevovat v následujících čtvrtletích.

¹ Ta zahrnuje nejen výpočetní a audiovizuální techniku, ale i velké spotřebiče používané v domácnosti – tzv. „bílé zboží“.

² Dle teritoriálního rozdělení mezinárodního obchodu vychází odhad podílu dovozu z dolarových oblastí na cca 30 %; studie Lai a Yu: „Invoicing Currency in International Trade: An Empirical Investigation and Some Implications for the Renminbi“ z roku 2014 uvádí podíl kolem 20 %.

³ K dalším vlastnostem odhadnutého modelu patří kladná odezva cen obchodovatelných statků na impulz do mezery výstupu, jejíž vrchol přichází se zpožděním kolem 1 roku, a dále např. záporná odezva cen obchodovatelných statků na impulz do regulovaných cen, kde zvýšení pravidelných nákladů domácností vede skrze nižší disponibilní důchod k tlaku na pokles cen ostatních obchodovatelných statků.