Postupy při sestavování predikce cen potravin v krátkodobé predikci

Východiskem krátkodobé predikce cen potravin je analýza faktorů v pozadí jejich vývoje. Vychází se z představy o střednědobě stabilně působících makroekonomických veličinách ovlivňujících vývoj cen potravin včetně znalosti intenzity a časování jejich transmise. Tato analýza je formalizována parciálním jednorovnicovým modelem cenového vývoje potravin a modelový přístup je dále doplňován a ověřován využitím dalších informací a expertním posouzením.

Krátkodobá predikce cen potravin vychází z paradigmatu, že v krátkém období (do 1 roku) vykazují ceny potravin vedle své vysoké sezonní volatility silnou vazbu na vývoj nákladových faktorů, zejména cen vstupů v podobě cen zemědělských výrobců a cen potravinářského průmyslu a dále devizového kurzu. V těchto faktorech se odráží krátkodobé produkční a obchodní podmínky na trhu reflektující kvantitu a kvalitu domácí i světové sklizně a dále aktuální administrativní zásahy v podobě bariér vývozu nebo dovozu zemědělské či potravinářské produkce (vývozní a dovozní licence, celní ochrana, hygienické a fytosanitární předpisy apod.). Poptávka (jak v širším slova smyslu produkční mezera, tak i v užším slova smyslu spotřeba domácností a tržby v maloobchodě) na ceny potravin sice působí, ale její vliv je v rámci tohoto časového horizontu ve srovnání s možným řádem změn nákladových a administrativních faktorů výrazně menší.

Jednu z klíčových vysvětlujících proměnných pro vývoj cen potravin představují ceny zemědělských výrobců. Jednak z důvodu, že jsou významným nákladovým vstupem na počátku tzv. výrobkové vertikály (ceny zemědělských výrobců - ceny průmyslových výrobců v potravinářském průmyslu - spotřebitelské ceny potravin), jednak zemědělské komodity v některých případech vstupují přímo na spotřebitelský trh potravin (čerstvé ovoce a zelenina, brambory). Odhad prognózy cen zemědělských výrobců je sestaven expertně z vývoje cen klíčových zemědělských komodit především na základě informací z komoditních burz a komoditních výhledů Ministerstva zemědělství ČR spolu s exogenně vstupujícím scénářem devizového kurzu. Kompozicí predikce cen jednotlivých hlavních agrárních komodit je pak zkonstruována predikce agregátního vývoje cen zemědělských výrobců. Dalšími vysvětlujícími proměnnými cen potravin jsou devizové kurzy CZK/EUR i CZK/USD, zahraniční inflace a tržby v maloobchodě. Zahrnutím těchto vysvětlujících proměnných do jednorovnicového modelu cen potravin lze vysvětlit variabilitu indexu cen potravin z cca 60 %.

Jestliže samotná intenzita přenosu inflačních faktorů u cen potravin je střednědobě stabilní, hlavní rizika faktorového přístupu spočívají především v relativně silné nejistotě predikce exogenních veličin (zejména cen zemědělských výrobců) spolu s poměrně vysokou volatilitou cen potravin v jednotlivých měsících. Z těchto důvodů je predikce cen potravin spolehlivá především pokud jde o celkovou změnu v horizontu roku, avšak méně při odhadu dílčích meziměsíčních změn. Snaha zpřesnit predikci i pro velmi krátké období vede k tomu, že jsou souběžně používány i další doplňující postupy (analýza "Šetření průměrných spotřebitelských cen vybraných potravinářských výrobků ČSÚ", sledování ohlašovaných cenových změn u klíčových výrobců a prodejců). Využitelnost těchto metod je však omezená a rizika nepřesnosti predikce na nejbližší měsíc či dva jsou poměrně vysoká ve srovnání s dalšími skupinami cen ve spotřebním koši.