Podíl reinvestovaných zisků na celkových výnosech z přímých zahraničních investic (PZI)
S rostoucím významem PZI v ČR postupně narůstaly od konce 90. let také výnosy z těchto investic (Graf 1). Jejich hodnota dosáhla svého maxima v roce 2007 (téměř 310 mld. Kč), přičemž poměr dividend a reinvestovaného zisku byl po odeznění počáteční fáze charakteristické převahou reinvestic od roku 2003 zhruba vyrovnaný. S nástupem finanční krize v roce 2008 poklesl nejen absolutní objem výnosů z PZI, ale zejména došlo ke znatelnému poklesu podílu reinvestovaných zisků ve prospěch repatriovaných dividend (Graf 2). Tento vývoj se týkal nejen ČR, ale také ostatních sledovaných zemí. Souvisel s obecným nedostatkem likvidity zahraničních mateřských podniků, který vedl k jejímu přesunu od zahraničních dcer, a s omezením investičních příležitostí. V následujících letech sice docházelo k zotavování podílu reinvestic na celkových výnosech z PZI, nicméně předkrizové úrovně nebylo doposud dosaženo a podíl reinvestovaných zisků na celkových výnosech z PZI se snížil na přibližně 30 %. Tento pokles reinvestic byl pravděpodobně jedním z klíčových faktorů snižujících odhadovaný potenciální růst ekonomiky (viz kapitola III.3.4).
V případě ČR je navíc nutné poznamenat, že potenciál pro další příliv privatizačních PZI nebo velkých PZI na „zelené louce“ byl již před několika lety z velké části vyčerpán a reinvestované zisky tvořily přibližně od roku 2006 rozhodující zdroj přílivu všech PZI do ekonomiky. Od nástupu finanční krize pak reinvestované zisky na celkovém přílivu PZI do ČR dominovaly (více ne 90% podíl v roce 2011, od ledna do července 2012 naznačují předběžné údaje platební bilance tento podíl na úrovni 87 %).1
Lze předpokládat, že reinvestice budou hrát klíčovou roli v přílivu PZI i nadále, a budou tudíž jedním k hlavních zdrojů zvyšování potenciálu české ekonomiky. Jejich vývoj přitom bude ovlivňován měnící se časovou strukturou (stárnutím) současné zásoby PZI a jejími dopady na podíl reinvestovaných zisků na celkových výnosech z PZI. Neboť čím starší investice, tím vyšší podíl lze očekávat u repatriovaných dividend na úkor reinvestovaných zisků (viz teorie životního cyklu PZI) 2 . Novotný a Podpiera (2008) 3 odhadují celkový horizont životnosti počáteční přímé investice na zhruba 15 let s tím, že výnosnost PZI dosahuje svého maxima v jejím šestém roce. V důsledku současné časové struktury zásoby PZI v ČR tak lze i při pesimistickém předpokladu nulového přílivu PZI očekávat, ceteris paribus, výnosy z PZI přes 10 mld. EUR ročně ještě v následujících čtyřech až pěti letech. Za mírně optimistického předpokladu postupného návratu poměru reinvestic na 50% úroveň s odezněním krize v eurozóně by to znamenalo příliv PZI do české ekonomiky ve formě reinvestic v řádu 5 mld. EUR za rok, ovšem spíše až za horizontem stávající prognózy. Spolu s tím bude docházet k pozvolnému zvyšování tempa růstu produktivity z aktuálně nízkých hodnot.
Graf 1 (BOX) Výnosy z PZI: výdajová strana
Celkové výnosy z PZI v ČR do roku 2010 téměř lineárně rostly
(v mld. Kč)
Graf 2 (BOX) Podíl reinvestovaného zisku na celkových výnosech z PZI
Nástup finanční krize urychlil odliv dividend jak z ČR, tak z ostatních sledovaných zemí
(v %, zdroj: ČNB, Eurostat)
1 Nicméně reinvestované zisky mohou mít formu pouze dočasně ponechaných nerozdělených finančních prostředků bez toho, aby představovaly reálné investice.
2 Brada a Tomšík (2003) Reinvested Earnings Bias, The „Five Percent“ Rule and the Interpretation of the Balance of Payments – With an Application to Transition Economies. William Davidson Institute WP No. 543.
3 Novotný a Podpiera (2008) The Profitability Life-Cycle of Direct Investment: An International Panel Study. Economic Change & Restructuring 41(2).