Česká národní banka rozšířila své analytické nástroje o nový model. Jedná se o dynamický strukturální model s označením „g3“, odrážející základní charakteristiky české ekonomiky. Tento model je od ledna 2007 používán pro tvorbu stínových prognóz a v této Zprávě o inflaci je představen v podobě alternativního scénáře prognózy. Počínaje příští Zprávou o inflaci bude tento modelový rámec použit pro sestavení základního scénáře prognózy.
Model zachycuje základní charakteristiky české ekonomiky popsané úrovní a dynamikou veličin, jako jsou ceny, mzdy a složky HDP v nominálním i reálném vyjádření. S ohledem na otevřenost české ekonomiky je kladen důraz na zahraniční obchod, vývoj měnového kurzu a jeho efekty. Strukturální vazby v modelu umožňují poměrně detailní pohled na vztah nominálních veličin
a reálné ekonomiky či na nabídkovou stranu ekonomiky v analyticky konzistentním rámci.
Z hlediska ekonomické teorie se jedná o druh dynamického, stochastického modelu všeobecné rovnováhy inspirovaného novou neoklasickou syntézou, která spojuje teorii reálného hospodářského cyklu s nominálními strnulostmi nové keynesovské teorie. Důležitým rysem modelu jsou vpředhledící očekávání a jejich interakce s měnovou politikou a strukturálními ekonomickými šoky. Základním rozdílem oproti dosud používanému modelu QPM je větší ukotvenost modelu mikroekonomickými předpoklady.
Ekonomika je v modelu g3 rozdělena na sektor podniků, domácností, státu a zahraničí. Podniky prostřednictvím výrobních faktorů práce a kapitálu vlastněných domácnostmi vyrábí zboží meziprodukce. To je spolu s dováženým zbožím užito ke tvorbě finálních spotřebních, investičních a vývozních statků a statků spotřeby vlády. Domácnosti maximalizují svůj očekávaný budoucí užitek ze spotřeby a volného času vzhledem ke svým rozpočtovým omezením, nabízejí práci a kapitál pro sektor produkce, investují v zahraničí, platí daně a přijímají vládní transfery. Jsou také příjemcem zisku firem v ekonomice. Fiskální sektor vybírá daně, rozděluje transfery a spotřebovává zboží. Vládě je umožněno vytvářet veřejný dluh. Zahraniční sektor je zachycen vývojem zahraniční poptávky, cenami dováženého zboží a zahraničními úrokovými sazbami. Měnová politika v modelu používá režim inflačního cílení.
Jako analytický nástroj je model g3 používán především k interpretaci aktuálního vývoje ekonomiky, a následně k prognóze budoucího vývoje a k analýze rizik prognózy. Základními vstupy pro tvorbu prognózy jsou vyhodnocení aktuálního stavu ekonomiky - v současnosti působících strukturálních šoků a jimi implikovaného ekonomického příběhu (tzv. počáteční podmínky), předpokládaný vývoj v zahraničí, výhled administrativně stanovených cen a spotřeby vlády. Na základě těchto vstupních informací a expertního náhledu je následně sestavena prognóza budoucího vývoje ekonomiky. Nový modelový rámec umožňuje stejně jako doposud sestavovat vedle základního scénáře prognózy i alternativní scénáře, které zachycují hlavní rizika prognózy.