Model efektivního ukazatele cen průmyslových výrobců v eurozóně

Předpověď efektivního ukazatele cen průmyslových výrobců v eurozóně (PPI) podle CF je obecně méně spolehlivá1 než např. výhledy efektivní inflace nebo HDP v eurozóně. V posledních letech se navíc kvalita předpovědí PPI ještě výrazně zhoršila. V tomto období došlo k setrvalému a hlubokému poklesu PPI nejprve vlivem předchozího ekonomického útlumu v eurozóně a později v důsledku propadu světových cen ropy. Naproti tomu prognózy CF a EIU pro jednotlivé země se většinou poměrně rychle vracely k dlouhodobému rovnovážnému tempu cenového růstu. Značně tak nadhodnocovaly následnou skutečnost, aniž by dostatečně rychle a silně zohlednily nepříznivý vývoj ekonomické aktivity a posléze propad cen ropy a ostatních surovin, které tvoří nezanedbatelnou část nákladů v průmyslu. Proto byl scénář PPI pro účely prognózy ČNB od čtvrtého čtvrtletí 2015 v různé míře snižován oproti CF a EIU. Tyto minulé expertní úpravy sice posouvaly předpověď správným směrem (Graf 1), ale z dnešního pohledu v nedostatečném rozsahu. Tento box představuje jednoduchý ekonometrický model, který poskytuje předpověď PPI konzistentní s očekávaným vývojem ostatních veličin v rámci vnějšího prostředí. Může tak sloužit jako systematický nástroj pro ověřování souladu výhledů zahraničních veličin a případně jako vodítko pro expertní úpravy výhledu PPI, a to co do jejich směru i rozsahu.

Graf 1 (BOX) Porovnání expertních úprav s podkladovými scénáři PPI, založenými na předpovědích CF a EIU
Minulé expertní úpravy posouvaly předpověď PPI správným směrem, ale z dnešního pohledu v nedostatečném rozsahu
(bazický index, rok 2000 = 100, zdroj: CF, EIU, výpočet ČNB)
Graf 1 (BOX) Porovnání expertních úprav s podkladovými scénáři PPI, založenými na předpovědích CF a EIU
Pozn.: Plná čára zobrazuje expertní úpravu scénáře PPI pro danou prognózu. Čárkovaně je vyznačen scénář na základě předpovědí CF a EIU.   

Specifikace modelu vychází z předpokladu, že PPI je silně ovlivňován cenami surovin, mezi nimiž má klíčovou roli cena ropy Brent2. Dále se lze domnívat, že výrobci ve svých cenách zohledňují kurz eura, který ovlivňuje jejich dovozní náklady a konkurenceschopnost při vývozu. V tomto případě je zahrnut kurz eura vůči americkému dolaru (EUR; nárůst kurzu znamená posílení eura). A konečně v podmínkách vyššího reálného růstu eurozóny (HDP) lze očekávat vyšší dynamiku cen výrobců než v období recese. Aby byla souběžně zachycena jak dlouhodobá rovnovážná vazba mezi uvažovanými časovými řadami, tak krátkodobá dynamika, je použit tzv. model korekce chyb (ECM)3:

 

Δlog(PPIt) = 0,60 · Δlog(PPIt-1) + 0,03 · Δlog(Brentt)
+ 0,22 · Δlog(HDPt) – 0,07 · [log(PPIt-1) – 1,24 – 0,06 · log(Brentt-1)
– 0,15 · log(EURt-1) – 0,70 · log(HDPt-1)]    

 

Krátkodobou dynamiku PPI ovlivňují statisticky významně eurové ceny ropy a vývoj reálného HDP eurozóny. Naopak vliv kurzu eura není z krátkodobého pohledu významný. Mezi uvedenými ekonomickými veličinami existuje i dlouhodobý rovnovážný vztah, i když návrat k této rovnováze je jen pozvolný. Dle tohoto vztahu jsou vyšší eurová cena ropy a ekonomická aktivita spojeny s vyšším PPI, což je v souladu s intuicí. Naopak vztah kurzu eura a výrobních cen v tomto rovnovážném vztahu je poněkud překvapivý, neboť při dlouhodobém posilování eura nedochází k poklesu cen výrobců, ale k jejich statisticky významnému růstu v dlouhém období.4

Kvalitu odhadnutého modelu mohou vedle testovacích statistik ukázat isimulace na ex post známých datech (Graf 2). Je vidět, že pokud k simulaci předpovědi PPI jsou použity skutečné (později realizované) hodnoty vysvětlujících proměnných, je shoda předpovědi s následnou skutečností PPI na daném horizontu velice uspokojivá.

Graf 2 (BOX) Simulace modelových předpovědí se znalostí vývoje nezávislých proměnných                    
Pokud by měl model k dispozici znalost vysvětlujících proměnných, simuloval by následný vývoj PPI velice dobře
(bazický index, rok 2000 = 100, zdroj: CF, EIU, výpočet ČNB)

Pozn.: Plná čára zobrazuje skutečný vývoj PPI. Čárkovaně jsou vyznačeny předpovědi modelu z daného období s použitím ex post realizovaného vývoje vysvětlujících proměnných.

V praxi však model bude muset vycházet z nedokonalých předpovědí vysvětlujících proměnných. Simulace předpovědí PPI v reálném čase5(Graf 3) zachycují následnou skutečnost v posledních letech lépe než scénáře vycházející z předpovědí CF a EIU, byť tyto byly v posledních prognózách navíc expertně upravovány ve správném směru (tj. snižovány, viz výše). Model tak bude používán k zajištění konzistence expertních úprav výhledu efektivního PPI eurozóny s výhledy ostatních zahraničních veličin. Aktuálně nicméně došlo po delší době ke sblížení výhledu CF a EIU s výsledky modelu. Potřeba expertní úpravy tak byla v tuto chvíli jen malá.

Graf 3 (BOX) Simulace modelových předpovědí v reálném čase a jejich porovnání s předpoklady příslušných prognóz
Model PPI poskytuje lepší předpovědi než scénáře založené na předpovědích CF a EIU
(bazický index, rok 2000 = 100, zdroj: CF, EIU, výpočet ČNB)                     



Pozn.: Plná čára zobrazuje známou skutečnost a navazující použitý scénář PPI z příslušné prognózy. Čárkovaně je vyznačena předpověď modelu s použitím skutečných scénářů vysvětlujících proměnných z dané prognózy.

1 V publikacích Consensus Forecasts je PPI věnována jen malá pozornost, když ze zemí eurozóny jsou předpovědi uváděny pouze pro Německo a Itálii. Ty jsou navíc vypočteny na základě prognóz jen zhruba polovičního počtu analytických pracovišť oproti předpovědím např. inflace nebo HDP. Proto jsou při výpočtu efektivního ukazatele PPI navíc zohledněny pro ostatní země eurozóny i předpovědi EIU.

2 Ceny jak ostatních průmyslových komodit, tak zemědělských komodit jsou s cenou ropy vysoce korelovány. Pro evropské výrobce (a tedy i pro model) je směrodatná cena ropy v eurech.

3 Model je odhadnut metodou nejmenších čtverců na časových řadách se čtvrtletní frekvencí. Data začínají v prvním čtvrtletí 1993 a končí v prvním čtvrtletí 2016. Časové řady, u kterých se předpokládá, že v dlouhodobém horizontu mají exponenciální průběh, jsou linearizovány logaritmováním. Koeficienty u proměnných v diferencích (pro které je použit operátor Δ) mají ekonomickou interpretaci jako krátkodobé elasticity. Pro odstranění autokorelace v reziduích byla do rovnice zahrnuta i zpožděná hodnota Δlog(PPIt-1). V rovnici jsou obsaženy pouze statisticky významné veličiny.

4 Nemusí se přitom jednat o příčinnou souvislost mezi kurzem a cenami, ale o pouhý soulad v jejich vývoji. V pozadí totiž může stát společný faktor, například faktor necenové konkurenceschopnosti ekonomiky, který model explicitně nezachycuje. To může vést souběžně k posilování/oslabování nominálního kurzu eura a vyšším/nižším cenám evropských výrobců. Tato vlastnost modelu bude předmětem dalších analýz.

5 To znamená, že model je stejně jako v prvním případě odhadnut pouze na známých datech do okamžiku předpovědi. Pro následnou předpověď jsou použity scénáře vysvětlujících proměnných z příslušných prognóz.