Dopady pandemie covid-19 v zemích hlavních obchodních partnerů ČR

(autor: Soňa Benecká)

Pandemie covid-19 zásadním způsobem zasáhla všechny evropské ekonomiky, nejvíce pak italskou a španělskou (Graf 1). Tyto dvě země spolu s Německem, Francií a Slovenskem patří do skupiny ekonomik, které jsou největšími českými obchodními partnery a pro účely prognózy aproximují zahraniční poptávku. I proto se na ně tento box zaměřuje. Během několika dnů na začátku března došlo k dramatickému nárůstu nakažených v Itálii a rozšíření do ostatních států EU. Většina zemí reagovala zavedením opatření, která směřovala k omezení sociálního kontaktu či cestování s cílem co nejvíce zpomalit další šíření pandemie. Do týdne po Itálii zavedlo omezení Španělsko či Slovensko, zatímco v Německu se zpřísnily podmínky až 20. března při relativně vysokých počtech nakažených ve srovnání s ostatními zeměmi. Většina zmíněných zemí dosáhla vrcholu v počtu nově nakažených na přelomu března a dubna (Graf 2). V případě Francie byl obrat méně zřetelný a vysoké přírůstky nakažených se mohou udržet delší dobu. Při tomto trendu tak lze předpokládat, že celkového vrcholu pandemie, měřeného počtem aktivních případů, bude ve většině zemí dosaženo do května.

Graf 1 (BOX) Počet aktivních případů nákazou koronavirem  v zemích největších obchodních partnerů ČR v eurozóně
Pandemie covid-19 zasáhla významně zejména Itálii a Španělsko, zatímco na Slovensku se nákaza šířila jen v omezeném měřítku
(počty aktivně nakažených na milion obyvatel)

Graf 2 (BOX) Počet nově nakažených v  zemích největších obchodních partnerů ČR v eurozóně
Většina zemí již dosáhla vrcholu v počtu nově nakažených, ale v některých zemích přetrvávají vyšší přírůstky nakažených
(počty nově nakažených na milion obyvatel)

Poznámka: Jednorázový výkyv do záporných hodnot u Španělska odráží změnu metodologie u časové řady.

Prudký nárůst počtu nakažených i mrtvých vedl k zavedení řady karanténních opatření. Nejvíce byla omezena míra sociálního kontaktu v Itálii a Španělsku, kde fakticky došlo k zastavení společenského života a ke zmrazení ekonomické aktivity. V Itálii se počítá s trváním tohoto stavu minimálně do konce dubna, zatímco Španělsko již přistoupilo k uvolnění restrikcí v některých odvětvích (stavebnictví a zpracovatelský průmysl). Naproti tomu v ostatních zemích byla zavedena mírnější restriktivní opatření. Uzavřeny jsou zejména obchody či restaurace, ale utrpěl také cestovní ruch. Navíc v Evropě řada výrobců automobilů včetně jejich subdodavatelů uzavřela výrobu. Koncem dubna došlo k prvnímu uvolnění omezení v Německu (otevření menších obchodů), zatímco ve Francii se očekává tento krok až v květnu. Slovenská vláda oznámila plán postupného uvolňování restrikcí ve 4 fázích, přičemž úplně by omezení měla být odstraněna na začátku června.

Předpoklady o vývoji pandemie a vládní opatření podmiňují očekávané ekonomické důsledky. Při odhadech dopadů pandemie na jednotlivé ekonomiky lze vycházet z analýzy hrubé přidané hodnoty podle odvětví. Pro všechny sledované ekonomiky platila omezení 2 až 4 týdny na konci prvního čtvrtletí a restrikce pak přetrvají minimálně do konce dubna či poloviny května. I když patrně dojde ke zmírnění některých restrikcí před koncem druhého čtvrtletí, rozjezd dotčených provozů bude postupný. Pro jednotlivá odvětví byla zvolena míra propadu na základě dostupných odhadů očekávané délky restriktivních opatření a jejich účinnosti v jednotlivých zemích eurozóny.

Analýza ukazuje citelný dopad opatření do sektoru služeb, které oproti zboží hrají v českém vývozu méně důležitou roli. Jelikož ve Španělsku a Itálii byla omezení nejvýraznější (úplné zastavení chodu ekonomiky s výjimkou nejdůležitějších odvětví), zasáhne propad prakticky všechna tamní odvětví již v prvním čtvrtletí 2020 (Graf 3). Ve druhém čtvrtletí bude – dle předpokladu prognózy – struktura propadu podobná. Utrpí tak zejména odvětví obchodu, dopravy, hotelů a restaurací, stejně jako řada služeb, zatímco poptávka po zboží ve sledovaných ekonomikách poklesne o něco méně. Poptávka po českém vývozu ze zemí našich hlavních obchodních partnerů by se tak měla snížit méně, než by odpovídalo propadu jejich ekonomické aktivity.

Graf 3 (BOX) Příspěvky odvětví k očekávanému snížení hrubé přidané hodnoty v prvním čtvrtletí 2020    
Největší dopady pandemie u obchodních partnerů ČR jsou zejména v sektoru služeb
(příspěvky v procentních bodech k mezičtvrtletnímu poklesu hrubé přidané hodnoty)