Bankovní rada České národní banky na svém dnešním jednání ponechala úrokové sazby na stávající úrovni. Dvoutýdenní repo sazba tak zůstává na 0,50 %, diskontní sazba na 0,05 % a lombardní sazba na 1 %. Pro toto rozhodnutí hlasovalo pět členů bankovní rady. Dva její členové hlasovali pro zvýšení dvoutýdenní repo sazby na 0,75 %.

Podle stávající prognózy setrvá inflace po většinu roku 2018 nad 2% cílem. Na horizontu měnové politiky, tedy na přelomu let 2018 a 2019, se pak k cíli vrátí. S prognózou je po listopadovém zvýšení úrokových sazeb konzistentní pokračující růst domácích tržních úrokových sazeb k jejich předpokládané 3% dlouhodobé úrovni. K ní by se sazby měly přiblížit koncem roku 2019. Bankovní rada vyhodnotila rizika stávající prognózy inflace jako vyrovnaná a nevýrazná.

Výhled tempa růstu zahraniční ekonomické aktivity se pro letošní a příští rok oproti předpokladu stávající prognózy zvýšil. Tento posun spolu s vyšším výhledem cen ropy vedl k přehodnocení očekávaného růstu výrobních cen v eurozóně v letošním a příštím roce směrem vzhůru. Pro rok 2019 se předpokládaný růst výrobních cen naopak snížil. Výhled eurových úrokových sazeb se v reakci na říjnové rozhodnutí Evropské centrální banky o prodloužení programu nákupu aktiv posunul lehce níže. Tržní výhled ceny ropy Brent se oproti předpokladům prognózy zvýšil, a to v důsledku prodloužení dohody producentů ropy o omezení její těžby do roku 2018. Výhled kurzu eura vůči dolaru zůstal téměř beze změn.

Domácí inflace se v dosavadním průběhu čtvrtého čtvrtletí nadále pohybovala v horní polovině tolerančního pásma dvouprocentního cíle České národní banky. Prognóza inflace se přitom v říjnu i listopadu naplnila jak z hlediska dosažených hodnot, tak i jejich struktury. K inflaci nadále nejvíce přispívají jádrová inflace a ceny potravin.

Meziroční růst české ekonomiky ve třetím čtvrtletí letošního roku dále zrychlil na 5 %, což bylo rovněž v souladu s prognózou. K růstu domácí ekonomické aktivity přispěly všechny výdajové položky, zejména pak spotřeba domácností. Její nadále robustní růst odráží solidní dynamiku mezd a pokračující zvyšování zaměstnanosti. Zaznamenán byl i větší příspěvek investic, zejména do strojů a zařízení. To může příznivě působit na budoucí růst produktivity.

Dle měsíčních ukazatelů pokračuje svižný růst průmyslové produkce a maloobchodních tržeb. Mírně oživila i stavební výroba. Také ekonomický sentiment domácností i podniků zůstává na vysokých hodnotách. Tyto ukazatele naznačují robustní ekonomický růst i v závěru letošního roku.

Indikátory trhu práce jsou nadále velmi silné. Zaměstnanost se ve třetím čtvrtletí dále zvyšovala v návaznosti na pokračující růst poptávky po práci. Nezaměstnanost pokračovala v poklesu na nová historická minima. Totéž platilo v dosavadním průběhu čtvrtého čtvrtletí i pro podíl nezaměstnaných osob. Nedostatek volné pracovní síly vedl při vysoké poptávce po práci k dalšímu znatelnému nárůstu počtu volných pracovních míst. Růst průměrných mezd však ve srovnání s předchozím čtvrtletím poněkud zvolnil.

Shrneme-li podstatné údaje o aktuálním vývoji české ekonomiky, můžeme konstatovat, že růst hrubého domácího produktu ve třetím čtvrtletí i inflace v říjnu a listopadu byly v souladu s prognózou. Velmi blízko prognóze byl i podíl nezaměstnaných osob v dosavadním průběhu čtvrtého čtvrtletí. Naopak průměrná mzda rostla ve třetím čtvrtletí oproti prognóze pomaleji.

Bankovní rada vyhodnotila rizika stávající prognózy inflace jako vyrovnaná a nevýrazná. Prozatím se tedy nezhmotňují proinflační rizika identifikovaná na listopadovém měnovém zasedání. Ta souvisejí jednak s tím, že by měnový kurz mohl posilovat oproti prognóze pozvolněji vlivem překoupenosti trhu s korunou, jednak s možností výraznějších domácích inflačních tlaků. Naplňování těchto rizik v budoucnu však nelze vyloučit. V souhrnu nadále platí, že časování dalších kroků při zvyšování úrokových sazeb bude podmíněno vývojem všech klíčových makroekonomických veličin včetně kurzu koruny.