Prohlášení bankovní rady na tiskové konferenci po skončení měnového zasedání

02. 11. 2017

Bankovní rada ČNB na svém dnešním jednání jednomyslně zvýšila limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace o 25 bazických bodů na 0,50 %. Současně zvýšila lombardní sazbu o 50 bazických bodů na 1 %, diskontní sazbu ponechala na úrovni 0,05 %.

Přijaté rozhodnutí bankovní rady se opírá o novou makroekonomickou prognózu České národní banky. S ní je konzistentní pokračující růst domácích tržních úrokových sazeb. Inflace podle této prognózy setrvá po většinu roku 2018 nad dvouprocentním cílem. Na horizontu měnové politiky, tedy na přelomu let 2018 a 2019, se pak k cíli vrátí.

Podle předpokladů nové prognózy hospodářský růst eurozóny v efektivním vyjádření ve zbytku letošního roku dále zrychlí. Zvýšenou dynamiku si udrží i v následujících dvou letech. Růst cen průmyslových výrobců bude v nejbližších měsících slábnout, a to zejména vlivem posílení eura vůči dolaru a odeznívání předchozího zvýšení cen surovin. Poté však tento růst opět zrychlí. Podobně se bude vyvíjet i inflace spotřebitelských cen, která nejprve poklesne a poté se bude jen pozvolna zdola přibližovat ke 2 %. Tržní úrokové sazby 3M EURIBOR se nacházejí téměř na celém výhledu v záporných hodnotách v důsledku nadále uvolněné měnové politiky Evropské centrální banky. Výhled kurzu eura vůči dolaru se až do konce roku 2019 pohybuje poblíž aktuálních hodnot, tedy mírně pod úrovní 1,2 dolaru za euro. Cena ropy Brent by se měla nacházet poblíž 55 dolarů za barel.

Domácí inflace setrvá po většinu roku 2018 nad dvouprocentním cílem, ale v rámci jeho tolerančního pásma. Celkové inflační tlaky odrážejí zrychlující mzdovou dynamiku v podmínkách robustního růstu domácí ekonomiky. Zvyšování domácích nákladů ještě krátkodobě zrychlí v návaznosti na napjatou situaci na trhu práce. Poté se domácí inflační tlaky s přispěním stabilizačního působení měnové politiky zmírní. Stále však budou převažovat nad protiinflačním působením dovozních cen, jejichž pokles bude odrážet posilující kurz koruny při dočasně slábnoucí dynamice zahraničních výrobních cen. Zároveň odezní jednorázové vlivy zvyšující inflaci na počátku letošního roku. Na horizontu měnové politiky se tak inflace shora vrátí k dvouprocentnímu cíli.

Růst české ekonomiky v letošním roce dosáhne 4,5 %. V následujících dvou letech jeho tempo zvolní. Zvyšování domácí ekonomické aktivity bude taženo především robustním vývojem spotřeby domácností v prostředí vysokého růstu jejich příjmů. Investice dále oživí, a to především ve vládním sektoru v důsledku zvýšeného čerpání evropských fondů. V menší míře bude fiskální politika v roce 2018 přispívat k růstu domácí poptávky i prostřednictvím výrazného zvýšení platů ve veřejné sféře a zvyšování důchodů i sociálních dávek. Ekonomika bude dále těžit ze stabilního růstu poptávky v zemích našich hlavních obchodních partnerů. V důsledku sílícího nedostatku volné pracovní síly dojde ke zvolnění růstu zaměstnanosti a dalšímu urychlení dynamiky mezd. Prostor pro další snížení míry nezaměstnanosti je již malý.

K návratu inflace k cíli přispěje dle prognózy vedle posílení kurzu i další zvyšování domácích tržních úrokových sazeb. Jejich zvyšování přitom bude zhruba do poloviny příštího roku brzděno pokračujícím kvantitativním uvolňováním Evropské centrální banky. Podle prognózy kurz koruny vůči euru dále posílí zejména vlivem dřívějšího zpřísňování domácí měnové politiky oproti eurozóně. Ve směru posílení kurzu bude působit i pokračující reálná konvergence. Počínaje Zprávou o inflaci I/2018 Česká národní banka obnoví zveřejňování trajektorie kurzu koruny vůči euru, která je konzistentní s prognózou. Zveřejňování této trajektorie ČNB dočasně pozastavila v listopadu 2013.

Oproti minulé prognóze se výhled inflace na horizontu měnové politiky mírně zvyšuje. K vyšším hodnotám se posouvá i prognóza ekonomického růstu v letošním roce a v menší míře i pro rok příští. Výhled úrokových sazeb pro příští rok byl přehodnocen mírně nahoru.

Většina bankovní rady vyhodnotila bilanci rizik stávající prognózy na horizontu měnové politiky jako mírně proinflační. Riziko v tomto směru může vyplynout z vývoje měnového kurzu. Ten může v příštích čtvrtletích posilovat oproti prognóze pozvolněji vlivem překoupenosti trhu s korunou. Proinflačním rizikem prognózy je také síla, skladba a setrvačnost fundamentálních inflačních tlaků z domácí ekonomiky. Časování dalších kroků při zvyšování úrokových sazeb bude podmíněno vývojem všech klíčových makroekonomických veličin včetně kurzu koruny.