Bankovní rada České národní banky na svém dnešním jednání rozhodla ponechat úrokové sazby na stávající úrovni. Dvoutýdenní repo sazba tak zůstává na 0,25 %, diskontní sazba na 0,05 % a lombardní sazba na 0,50 %. Pro toto rozhodnutí hlasovali čtyři členové bankovní rady. Tři její členové hlasovali pro zvýšení dvoutýdenní repo sazby na 0,50 % a lombardní sazby na 1,00 %.
Podle stávající prognózy inflace setrvá ve zbytku letošního roku v horní polovině tolerančního pásma cíle a začátkem příštího roku se sníží k dvouprocentnímu cíli. S prognózou je po srpnovém zvýšení úrokových sazeb konzistentní jejich nárůst i v průběhu dalších dvou let. Bankovní rada vyhodnotila rizika stávající prognózy jako mírně proinflační.
Výhled ekonomické aktivity v zemích našich hlavních obchodních partnerů se na celém horizontu prognózy mírně zvýšil, nejvíce pak na jejím kratším konci. Naopak směrem níže se mírně přehodnocuje výhled zahraničních cen průmyslových výrobců pro letošní a příští rok. Nepatrně snížen byl pro letošní rok také očekávaný růst spotřebitelských cen v eurozóně. Výhled eurových úrokových sazeb se na celém horizontu prognózy posouvá rovněž lehce níže a až do konce roku 2019 setrvává v záporných hodnotách. Tržní výhled ceny ropy Brent se na celém horizontu prognózy zvýšil. Z pohledu korunových cen ropy je to však zčásti kompenzováno silnějším kurzem eura vůči dolaru.
Domácí inflace v červenci vzrostla na dvě a půl procenta a stejné hodnoty dosáhla i v srpnu. Skutečnost za srpen přitom byla o desetinu procentního bodu nižší než prognóza. Za touto drobnou odchylkou stál o něco málo pomalejší než předpokládaný růst cen potravin. Jádrová inflace se v souladu s naším očekáváním nadále zvyšovala zejména v návaznosti na zrychlující růst domácí ekonomiky a mezd. Růst cen ve zpracovatelském průmyslu po předchozím zpomalení v srpnu opět mírně oživil. Dynamika cen zemědělských výrobců je nadále dvouciferná. Pozvolna zrychluje růst cen stavebních prací a tržních služeb.
Růst české ekonomiky ve druhém čtvrtletí letošního roku akceleroval nad čtyři a půl procenta, zatímco prognóza očekávala o více než jeden procentní bod pomalejší tempo. K výraznějšímu růstu české ekonomiky přispěla spotřeba domácností, reflektující svižný růst mezd a zaměstnanosti. Podílela se na něm i výrazně oživená investiční aktivita a zahraniční obchod.
Při pohledu na dostupné měsíční ukazatele je patrné, že pokračuje solidní růst průmyslové produkce a maloobchodních tržeb. Po dlouhém období poklesu roste již pátým měsícem i stavební výroba. Také ekonomický sentiment domácností i podniků zůstává na vysokých hodnotách. Tyto ukazatele tak naznačují pokračování robustního ekonomického růstu i ve třetím čtvrtletí.
Míra nezaměstnanosti ve druhém čtvrtletí letošního roku v souladu s naší predikcí opět lehce poklesla. V dosavadním průběhu třetího čtvrtletí se dál mírně snižoval i podíl nezaměstnaných osob. Nedostatek volné pracovní síly vedl při vysoké poptávce po práci k dalšímu znatelnému nárůstu počtu volných pracovních míst a k zesílení tlaku na růst mezd. Mzdová dynamika v tržních odvětvích se v důsledku toho ve druhém čtvrtletí skokově zvýšila, a výrazně tak překonala prognózované hodnoty. Velmi rychle přitom rostou mzdy i v netržních odvětvích. Napětí na trhu práce tak dále zesílilo.
Shrneme-li podstatné údaje o aktuálním vývoji české ekonomiky, můžeme konstatovat, že inflace byla v srpnu ve srovnání s prognózou jen nepatrně nižší. Velmi blízko prognóze byl i podíl nezaměstnaných osob v červenci a srpnu. Naopak hrubý domácí produkt a průměrná mzda rostly ve druhém čtvrtletí oproti prognóze výrazně rychleji.
Bankovní rada vyhodnotila bilanci rizik stávající prognózy na horizontu měnové politiky jako mírně proinflační. V tomto směru působí rychlejší růst domácích mezd a ekonomické aktivity. Na vyšší než očekávanou inflaci může v nejbližších čtvrtletích působit též oproti prognóze slabší kurz koruny. Lehkými riziky směrem dolů jsou naopak snížený výhled cen průmyslových výrobců v eurozóně a ve srovnání s prognózou nižší ceny potravin. Další zvyšování úrokových sazeb bude podmíněno vývojem všech klíčových makroekonomických veličin včetně kurzu koruny.