Bankovní rada České národní banky na svém dnešním jednání jednomyslně rozhodla ponechat úrokové sazby na stávající úrovni. Dubnové ukončení kurzového závazku bylo prvním krokem k postupnému návratu celkových měnových podmínek k normálu. Zvyšování úrokových sazeb bude podmíněno vývojem všech klíčových makroekonomických veličin včetně kurzu koruny.
Podle stávající prognózy setrvá inflace ve zbytku letošního roku v horní polovině tolerančního pásma cíle. Začátkem příštího roku se sníží k 2% cíli. V jeho těsné blízkosti pak inflace zůstane i na horizontu měnové politiky, tedy ve druhém a třetím čtvrtletí příštího roku. S prognózou je konzistentní nárůst domácích tržních úrokových sazeb ve třetím čtvrtletí letošního roku a poté i v průběhu příštího roku. Bankovní rada přitom vyhodnotila rizika stávající prognózy jako lehce proinflační.
Ekonomická aktivita v zemích našich hlavních obchodních partnerů pokračuje v solidním růstu. Její výhled se přitom pro letošní rok mírně zvýšil. To odráží zrychlený růst na počátku letošního roku a příznivé hodnoty předstihových ukazatelů pro druhé čtvrtletí. Růst cen výrobců se pro letošní rok posouvá také mírně směrem nahoru. V příštím roce ale odezní vliv zvýšení cen komodit a růst cen výrobců návazně zvolní na tempa předpokládaná naší stávající prognózou, tedy ke dvěma procentům. Výhled spotřebitelské inflace v eurozóně zůstává prakticky beze změny. Inflace tak bude zrychlovat jen velmi pozvolně a k cíli Evropské centrální banky se zdola přiblíží až v závěru příštího roku. Zatímco výhled tříměsíčních úrokových sazeb EURIBOR se pro letošní rok nemění, pro příští rok se nepatrně snižuje.
Tržní výhled ceny ropy Brent se v důsledku pokračujícího převisu nabídky nad poptávkou snížil zhruba na 51 dolarů za barel. Poblíž této hodnoty by měla cena ropy dle tržních výhledů setrvat až do konce příštího roku. Aktuálně je přitom tato cena ještě podstatně níže. Tržní výhledy kurzu dolaru vůči euru se posouvají směrem k mírně silnějšímu euru, což z pohledu korunových cen ropy rovněž představuje lehký protiinflační vliv.
Domácí inflace se oproti závěru prvního čtvrtletí lehce snížila. V květnu dosáhla 2,4 procenta, a byla tak o dvě desetiny procentního bodu nižší než prognóza. Podílely se na tom zejména o něco pomalejší růst cen potravin a výraznější zpomalování meziročního růstu cen pohonných hmot, než předpokládala predikce. Naproti tomu jádrová inflace se i nadále zvyšovala a nacházela se lehce nad prognózou. Stále se v ní viditelně projevuje pokračující růst domácí ekonomiky a mezd.
Inflační tlaky jsou patrné i v ostatních cenových okruzích. Ceny ve zpracovatelském průmyslu rostou relativně vysokým tempem, i když v květnu již došlo k jeho zvolnění. Dynamika cen zemědělských výrobců dosáhla dvouciferných hodnot. Stabilně rostou také ceny stavebních prací a tržních služeb.
Růst české ekonomiky v prvním čtvrtletí 2017 dle očekávání zrychlil, a to na téměř tři procenta. Oproti prognóze byl přitom růst hrubého domácího produktu o čtyři desetiny procentního bodu vyšší. To bylo dáno především méně výrazným poklesem fixních investic a zásob a v menší míře též rychlejším růstem spotřeby vlády. Ve srovnání s prognózou byl naopak nižší příspěvek spotřeby domácností a čistého vývozu. Tyto dvě složky poptávky si však udržují dominantní podíl na růstu hrubého domácího produktu.
Dostupné údaje za druhé čtvrtletí letošního roku ukazují na pokračující solidní růst maloobchodních tržeb a průmyslové produkce. V dubnu po dlouhé době výrazněji ožila i stavební výroba. Také ekonomický sentiment domácností i podniků zůstává na vysokých hodnotách.
Míra nezaměstnanosti v České republice v prvním čtvrtletí letošního roku dále lehce poklesla. Podíl nezaměstnaných osob se mírně snižoval i v dosavadním průběhu druhého čtvrtletí a přiblížil se ke čtyřprocentní hranici. Růst mezd v tržních odvětvích v prvním čtvrtletí letošního roku výrazně zrychlil. To odráželo robustní ekonomický růst a sílící napětí na trhu práce. Také mzdy v netržních odvětvích již delší dobu rostou svižným tempem. Dubnová data o vývoji mezd v průmyslu naznačují další zvyšování mzdové dynamiky.
Shrneme-li podstatné údaje o aktuálním vývoji české ekonomiky, inflace byla v květnu ve srovnání s prognózou mírně nižší. Naopak hrubý domácí produkt a průměrná mzda rostly v prvním čtvrtletí letošního roku oproti prognóze rychleji. Podíl nezaměstnaných osob byl v dubnu a květnu v souladu s prognózou.
Bankovní rada České národní banky vyhodnotila rizika stávající prognózy inflace na horizontu měnové politiky jako lehce proinflační. V tomto směru může působit pozorovaný dynamičtější růst domácí ekonomické aktivity a mezd. Výrazným zdrojem nejistoty zůstává kurz koruny. Ten se oproti prognóze může v příštích čtvrtletích nacházet na slabších hodnotách, a to vlivem uzavírání korunových pozic finančních investorů v podmínkách chybějící protistrany pro tyto obchody. Naopak protiinflačním rizikem prognózy je nižší aktuální i očekávaná cena ropy. S ohledem na vyznění stávající prognózy a uvedenou bilanci jejích rizik je pravděpodobné, že ke zvýšení úrokových sazeb Česká národní banka přistoupí v souladu s predikcí.