Záznam z jednání bankovní rady ČNB dne 22. prosince 2016
Přítomni: Jiří Rusnok, Mojmír Hampl, Vladimír Tomšík, Vojtěch Benda, Lubomír Lízal, Pavel Řežábek.
Jednání bankovní rady bylo zahájeno prezentací osmé situační zprávy, která vyhodnotila nově dostupné informace a jejich vliv na naplňování prognózy ze sedmé situační zprávy. Prognóza předpokládá stabilitu tržních úrokových sazeb na stávající velmi nízké úrovni a používání kurzu jako nástroje měnové politiky do poloviny roku 2017. Celková meziroční inflace se v posledních měsících zvýšila. V listopadu se vrátila po třech letech do dolní poloviny tolerančního pásma cíle České národní banky. Listopadový růst spotřebitelských cen dosáhl 1,5 %, což bylo o 0,5 procentního bodu nad prognózou. Na této odchylce se nejvíce podílelo rychlejší než očekávané oživení růstu cen potravin. Rovněž korigovaná inflace bez pohonných hmot byla mírně vyšší než prognóza. V tomto ukazateli jádrové inflace se pozitivně projevuje pokračující růst domácí ekonomiky a zvyšující se dynamika mezd.
Růst české ekonomiky ve třetím čtvrtletí dále zpomalil v meziročním vyjádření na 1,9 %. Oproti stávající prognóze byl přitom nižší o 0,6 procentního bodu, což bylo dáno menším příspěvkem čistého vývozu. Naopak celkové investice poklesly mírněji, než očekávala prognóza. Předpoklad o výrazném snížení investic z důvodu jen pozvolného náběhu nového programového období evropských fondů se však nadále naplňuje. Růst spotřeby domácností v souladu s prognózou opětovně zrychlil. To potvrdilo názor České národní banky, že předchozí zpomalení růstu spotřeby bylo dočasného charakteru.
V diskuzi navazující na prezentaci situační zprávy bankovní rada hodnotila vliv nově dostupných informací na rizika stávající prognózy. Převažoval názor, že bilance rizik stávající prognózy je vyrovnaná. Vyšší než očekávaná inflace je dominantně způsobena cenami potravin, které jsou obecně velmi volatilní. Bylo několikrát řečeno, že není správné přeceňovat vliv volatilních položek na výhled inflace. Dále bylo zmíněno, že nižší než očekávaný růst HDP ve třetím čtvrtletí, zpomalení růstu průmyslové produkce a meziroční pokles vývozu v říjnu představují protiinflační riziko. Většina členů bankovní rady se nicméně shodovala, že zpomalení růstu průmyslové produkce a útlum vývozů jsou dočasné.
Panoval konsensus, že adekvátní reakcí na současnou situaci je ponechat měnověpolitické sazby na úrovni technické nuly a že i nadále přetrvává potřeba udržovat uvolněné měnové podmínky. Bankovní rada také v této souvislosti diskutovala termín ukončení kurzového závazku. V platnosti zůstává předchozí prohlášení bankovní rady, že neukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než ve druhém čtvrtletí roku 2017. Bankovní rada přitom i nadále vidí jako pravděpodobné ukončení závazku v polovině roku 2017.
Bankovní rada diskutovala o vývoji v zahraničí. Jako důležité události byly identifikovány zvýšení měnověpolitické sazby ve Spojených státech a prodloužení politiky kvantitativního uvolňování ECB o 9 měsíců. Panoval konsensus, že obě tyto události byly trhy očekávány a nepředstavují tedy neočekávaný šok. Bylo řečeno, že tyto faktory se promítají do výhledu slabšího kurzu eura vůči dolaru. Bylo opakovaně řečeno, že slabší výhled kurzu eura k dolaru může mít příznivé sekundární efekty pro české vývozce.
Růst domácí ekonomiky byl hodnocen jako robustní. V této souvislosti bylo předchozí zpomalení růstu spotřeby ve druhém čtvrtletí hodnoceno jako dočasný jev a bylo řečeno, že se spotřeba domácností vrací na rovnovážnou růstovou trajektorii. Několikrát zaznělo, že robustní růst domácí ekonomiky znamená, že se snižuje závislost vývoje inflace na vnějších faktorech.
Bankovní rada hodnotila vývoj na trhu práce, zejména s ohledem na nízkou nezaměstnanost a zrychlený růst mezd. Bylo opakovaně řečeno, že nízké hodnoty obecné míry nezaměstnanosti přispívají k rychlému růstu mezd. Ten byl ve třetím čtvrtletí vyšší, než očekávala prognóza, a byl opakovaně hodnocen jako konzistentní s udržitelnou inflací na horizontu měnové politiky.
Členové bankovní rady v diskusi hodnotili potenciální produkt české ekonomiky. Bylo řečeno, že nízký růst soukromých investic při velmi nízké nezaměstnanosti znamená relativně pomalý růst potenciálního produktu. V této souvislosti zaznělo, že soukromé investice jsou příliš svázány s veřejnými investicemi. Skutečnost, že soukromá investiční aktivita může být ovlivněna netržními faktory, jakými je čerpání evropských fondů, byla členem bankovní rady označena za nezdravý strukturální faktor české ekonomiky. Na druhou stranu byl představen pohled na nabídkovou stranu ekonomiky, podle nějž nastane oživení investiční aktivity z tržních důvodů, což se v budoucnu projeví ve vyšším růstu potenciálního produktu. Bylo řečeno, že úvahy o potenciálním produktu jsou důležité ze střednědobého hlediska, ale nemají přímý vliv na aktuální nastavení měnových podmínek nebo na termín opuštění kurzového závazku.
Bankovní rada diskutovala o záporných úrokových sazbách. Zazněly hlasy, že záporné úrokové sazby jsou vhodným nástrojem podpory kurzového závazku a hladkého průběhu opuštění tohoto závazku, zejména ve formě zacílené na dodatečný příliv spekulativního kapitálu. Naproti tomu opakovaně zaznělo, že záporné úrokové sazby mohou v delším období představovat riziko pro finanční stabilitu a že zavádění záporných sazeb není konzistentní s opuštěním kurzového závazku, neboť k němu by mělo dojít v období očekávaného postupného zpřísňování měnových podmínek. Bylo však uvedeno, že bankovní rada se tohoto nástroje nikdy nevzdala.
Po projednání situační zprávy bankovní rada ČNB jednomyslně rozhodla ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace na stávající úrovni 0,05 %. Pro toto rozhodnutí hlasovali Jiří Rusnok, Mojmír Hampl, Vladimír Tomšík, Vojtěch Benda, Lubomír Lízal a Pavel Řežábek. Bankovní rada dále rozhodla nadále používat devizový kurz jako další nástroj uvolňování měnových podmínek a potvrdila závazek ČNB v případě potřeby intervenovat na devizovém trhu na oslabení kurzu tak, aby udržovala kurz koruny vůči euru poblíž hladiny 27 CZK/EUR.
Zapsal: Jan Brůha