Prohlášení bankovní rady na tiskové konferenci po skončení měnového zasedání

29. 09. 2016

Bankovní rada České národní banky na svém dnešním jednání jednomyslně rozhodla ponechat úrokové sazby na stávající úrovni, tedy na technické nule. Bankovní rada rozhodla nadále používat devizový kurz jako další nástroj uvolňování měnových podmínek. Potvrdila přitom závazek České národní banky intervenovat v případě potřeby na devizovém trhu na oslabení kurzu tak, aby udržovala kurz koruny vůči euru poblíž hladiny 27 korun za euro. Česká národní banka je v souladu s tím stále připravena automaticky provádět časově i objemově neomezené intervence. Asymetrický charakter tohoto kurzového závazku se nemění.

Toto rozhodnutí vychází z vyznění v srpnu zveřejněné prognózy a z hodnocení nově dostupných informací získaných od jejího zpracování. Prognóza předpokládá stabilitu tržních úrokových sazeb na stávající velmi nízké úrovni a používání kurzu jako nástroje měnové politiky do poloviny roku 2017. Inflace se v souladu s prognózou začíná zvyšovat, nadále se však nachází výrazně pod dvouprocentním cílem České národní banky. Inflace je přitom stále pod vlivem protiinflačních nákladových vlivů ze zahraničí. Od jejich primárních dopadů měnová politika odhlíží a soustředí se na jejich případné nepříznivé druhotné efekty. Podle prognózy inflace na horizontu měnové politiky mírně přesáhne dvouprocentní cíl a poté se k němu bude navracet shora. K udržitelnému plnění cíle, které je podmínkou pro návrat do standardního režimu měnové politiky, tak dle stávající prognózy dojde v polovině příštího roku.

Potřeba udržovat měnové podmínky uvolněné přinejmenším v dosavadním rozsahu přetrvává. Bankovní rada proto konstatuje, že Česká národní banka neukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než ve druhém čtvrtletí 2017. Bankovní rada přitom nadále vidí jako pravděpodobné ukončení závazku v polovině roku 2017. Bankovní rada současně zopakovala, že případné posílení kurzu po opuštění kurzového závazku bude tlumeno mimo jiné zajištěním kurzového rizika ze strany vývozců během trvání závazku, stejně jako uzavíráním korunových pozic finančních investorů. Česká národní banka bude navíc připravena intervenovat za účelem zmírnění kurzových výkyvů.

Celková meziroční inflace se v červenci a srpnu v souladu s prognózou zvýšila, a odpoutala se tak od blízkosti nuly. K uvedenému vývoji přispěly největší měrou ceny potravin, které obnovily svůj meziroční růst. Jádrová inflace, neboli takzvaná korigovaná inflace bez cen pohonných hmot, je přitom nadále zřetelně kladná. Pozitivně se v ní projevuje růst domácí ekonomiky a mezd.

Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí letošního roku zpomalila svůj růst, avšak méně výrazně, než předpovídala prognóza. K vyššímu než očekávanému růstu přispěly tvorba zásob a čistý vývoz. Naopak fixní investice poklesly více, než předpokládala prognóza.

Aktuální informace o zahraničním ekonomickém vývoji do značné míry potvrzují předpoklady stávající prognózy. Ekonomický růst v efektivní eurozóně v příštím roce přechodně zpomalí pod dvě procenta. Obnovení růstu výrobních cen v zemích našich hlavních obchodních partnerů se očekává v příštím roce. Zrychlovat začne rovněž růst spotřebitelských cen v eurozóně. Přispěje k tomu i pokračující uvolněná měnová politika Evropské centrální banky, která se promítá do výhledu lehce záporných tříměsíčních úrokových sazeb Euribor na celém horizontu prognózy.  

Tržní výhled ceny ropy Brent nadále předpokládá její pozvolný nárůst. Rovněž aktuální výhled kurzu eura vůči americkému dolaru je zhruba v souladu s předpoklady stávající prognózy.

Rostoucí domácí ekonomická aktivita se projevuje v pokračujícím rychlém zvyšování zaměstnanosti. To se odráží v dalším poklesu sezónně očištěné míry nezaměstnanosti. Meziroční růst mezd v podnikatelské sféře zůstává v blízkosti čtyř procent, i když ve druhém čtvrtletí mírně zvolnil.

Ukazatele z reálné ekonomiky naznačují pokračující zpomalování hospodářského růstu ve třetím čtvrtletí letošního roku. Průmyslová produkce v červenci meziročně výrazně poklesla, což však bylo z velké míry dáno jednorázovými vlivy. Déletrvající pokles stavební výroby odrážející zejména propad veřejných investic se dále mírně prohloubil. Tržby v maloobchodě si naproti tomu udržely solidní růst.

Meziroční pokles cen ve zpracovatelském průmyslu se v posledních měsících zmírňuje, naproti tomu ceny zemědělských výrobců setrvávají ve výrazném propadu. Ceny tržních služeb jsou v meziročním srovnání zhruba stabilní, zatímco ceny stavebních prací nadále rostou umírněným tempem.

Shrneme-li podstatné údaje o aktuálním vývoji české ekonomiky, hrubý domácí produkt rostl ve druhém čtvrtletí letošního roku ve srovnání s prognózou o něco rychleji, průměrná mzda naopak mírně pomaleji. Inflace i vývoj nezaměstnanosti v dosavadním průběhu třetího čtvrtletí odpovídaly prognóze.

Bankovní rada na základě zvážení všech nově dostupných informací vyhodnotila rizika stávající prognózy na horizontu měnové politiky jako vyrovnaná.