Záznam z jednání bankovní rady ČNB dne 29. září 2016

Přítomni: Jiří Rusnok, Vladimír Tomšík, Lubomír Lízal, Tomáš Nidetzký.

Jednání bankovní rady bylo zahájeno prezentací šesté situační zprávy, která vyhodnotila nově dostupné informace a jejich vliv na naplňování prognózy z páté situační zprávy. Prognóza předpokládá stabilitu tržních úrokových sazeb na stávající velmi nízké úrovni a používání kurzu jako nástroje měnové politiky do poloviny roku 2017. Celková meziroční inflace se v souladu s prognózou zvýšila v červenci na 0,5 % a v srpnu na 0,6 %, a odpoutala se tak od blízkosti nuly. K uvedenému vývoji přispěly největší měrou ceny potravin, které obnovily svůj meziroční růst. Ceny pohonných hmot poněkud zmírnily svůj meziroční pokles, jenž se však stále udržuje na dvouciferných hodnotách a přispívá k celkově nízké inflaci. Jádrová inflace, neboli takzvaná korigovaná inflace bez cen pohonných hmot, je naopak nadále zřetelně kladná a pozitivně se v ní projevuje růst domácí ekonomiky a mezd.

Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí letošního roku dle očekávání zpomalila svůj meziroční růst, a to na 2,6 %. Zvolnění tempa ekonomického růstu bylo v souladu s prognózou způsobeno výrazným snížením fixních investic v důsledku jen pozvolného náběhu čerpání fondů EU v novém programovém období. Oproti prognóze však bylo zpomalení tempa ekonomického růstu méně výrazné, což bylo dáno zejména mírnějším než očekávaným poklesem zásob a vyšším růstem čistého vývozu. Meziroční růst hrubé přidané hodnoty činil stejně jako v prvním čtvrtletí 2,7 %, když se do záporných hodnot dostala dynamika hrubé přidané hodnoty ve stavebnictví, ale naopak vyšší růstové tempo vykázal průmysl a služby. V návaznosti na pokračující růst domácí ekonomiky došlo také k dalšímu zlepšení situace na trhu práce. Sezonně očištěná míra nezaměstnanosti dále mírně poklesla. Průměrná mzda ve druhém čtvrtletí rostla meziročně o 3,9 %, a byla tak o 0,3 procentního bodu pod prognózou. Zvyšování celkové zaměstnanosti i počtu zaměstnanců ve druhém čtvrtletí pokračovalo zhruba v souladu s prognózou.

V diskuzi navazující na prezentaci situační zprávy bankovní rada hodnotila vliv nově dostupných informací na rizika stávající prognózy inflace. Panoval konsensus, že bilance rizik prognózy je na horizontu měnové politiky vyrovnaná. Členové bankovní rady se shodovali, že prognóza se naplňuje téměř ve všech svých parametrech a že adekvátní reakcí na současnou situaci je ponechat měnověpolitické sazby na úrovni technické nuly. Potřeba udržovat uvolněné měnové podmínky nadále přetrvává. Bankovní rada dále konstatovala, že Česká národní banka neukončí používání kurzového závazku jako nástroje měnové politiky dříve než ve druhém čtvrtletí roku 2017. Členové bankovní rady přitom nadále vidí jako pravděpodobné ukončení závazku v polovině roku 2017. Bankovní rada současně zopakovala, že případné posílení kurzu po opuštění kurzového závazku bude tlumeno mimo jiné zajištěním kurzového rizika ze strany vývozců během trvání závazku, stejně jako uzavíráním pozic finančních investorů a případnými intervencemi ČNB ke zmírnění kurzových výkyvů.

Bankovní rada diskutovala vývoj domácí ekonomiky a jeho vliv na inflaci. Panoval konsensus, že hospodářský růst je udržitelný, a to i přes jeho dočasné zpomalení v letošním roce. Růst ekonomiky v roce 2015 byl výjimečně vysoký nejen díky zvýšenému čerpání fondů EU ke konci programového období, ale také z titulu pozitivního důchodového efektu pramenícího ze snížení cen ropy a dalších komodit. Bylo řečeno, že příznivý je i nadále vývoj jádrové inflace, která se nachází na hranici tolerančního pásma inflačního cíle. Opakovaně bylo zmíněno, že nižší růst spotřeby domácností oproti prognóze za druhé čtvrtletí nemá fundamentální opodstatnění. Pravděpodobně se jedná o statistický artefakt daný vlivem očištění o rozdílný počet pracovních dní, jenž byl pro druhé čtvrtletí významný. Zaznělo ale též, že i spotřeba neočištěná o počet pracovních dní roste pomaleji než objem vyplacených mezd, a je tedy nutné sledovat vývoj úspor a investic do nemovitostí také s ohledem na možné dopady do finanční stability. Bankovní rada se shodovala, že dynamika spotřeby představuje nejistotu prognózy.

V diskuzi o hospodářském vývoji v zahraničí bankovní rada konstatovala, že měnová politika ECB a ostatních významných centrálních bank je pouze jedním z faktorů, který ovlivňuje kroky ČNB, ačkoli se jedná o faktor významný. Opakovaně bylo řečeno, že klíčové jsou domácí faktory, zejména růst mezd a spotřeby, který se následně přelévá do inflace. Zaznělo ale také, že stav měnové politiky ECB v příštím roce může mít určitý dopad na stanovení termínu ukončení režimu kurzového závazku. Členové bankovní rady se shodovali, že nová situační zpráva nepřináší žádné výrazné změny ohledně vývoje relevantních zahraničních ekonomik, ale že v tomto ohledu existuje řada nejistot, zejména co se týče evropských zemí.

Bankovní rada diskutovala stávající závazek, že k ukončení používání měnového kurzu jako nástroje měnové politiky nedojde dříve než na začátku roku 2017. Převažoval názor, že posunutí tohoto závazku o jedno čtvrtletí dopředu je nyní na místě, neboť sníží nejistotu v ekonomice po několik následujících měsíců. Nově dostupné údaje nemění názor bankovní rady, že režim používání kurzu bude pravděpodobně ukončen v polovině roku 2017, a je tedy možné vyloučit potřebu učinit tento krok již v prvním čtvrtletí téhož roku. Opakovaně bylo řečeno, že ČNB preferuje pravidla před diskrecí a že informace o termínu ukončení používání kurzu jako nástroje měnové politiky zveřejněné v současné prognóze odrážejí očekávání bankovní rady.

Bankovní rada též diskutovala potenciální využití záporných sazeb. Panoval konsensus, že není možné vyloučit zavedení záporných měnověpolitických sazeb jako nástroje na podporu kurzového závazku či hladkého průběhu opuštění závazku. Členové bankovní rady se dále shodovali, že určité segmenty finančního trhu již fungují za podmínek poměrně hluboce záporných úrokových měr, které na trhu vznikají spontánně a pomáhají odrazovat spekulativní kapitál. Zaznělo, že za takových podmínek klesá v současné situaci potřeba využití statutárních záporných sazeb. Opakovaně bylo zmíněno, že domácí exportéři se před vypršením závazku budou zajišťovat a že ČNB je připravena intervenovat tak, aby pokryla poptávku po korunách generovanou růstem domácí ekonomiky.

Po projednání situační zprávy bankovní rada ČNB jednomyslně rozhodla ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace na stávající úrovni 0,05 %. Pro toto rozhodnutí hlasovali Jiří Rusnok, Vladimír Tomšík, Lubomír Lízal a Tomáš Nidetzký. Bankovní rada dále rozhodla nadále používat devizový kurz jako další nástroj uvolňování měnových podmínek a potvrdila závazek ČNB v případě potřeby intervenovat na devizovém trhu na oslabení kurzu tak, aby udržovala kurz koruny vůči euru poblíž hladiny 27 CZK/EUR.

Zapsal: Tomáš Havránek, poradce bankovní rady