Prohlášení bankovní rady na tiskové konferenci po skončení měnového zasedání

30. 06. 2016

Bankovní rada České národní banky na svém dnešním jednání jednomyslně rozhodla ponechat úrokové sazby na stávající úrovni, tedy na technické nule. Bankovní rada rozhodla nadále používat devizový kurz jako další nástroj uvolňování měnových podmínek a potvrdila závazek České národní banky intervenovat v případě potřeby na devizovém trhu na oslabení kurzu tak, aby udržovala kurz koruny vůči euru poblíž hladiny 27 korun za euro. Česká národní banka je stále v souladu s tím připravena automaticky, tedy bez nutnosti dalšího rozhodnutí bankovní rady, provádět časově i objemově neomezené intervence. Asymetrický charakter tohoto kurzového závazku, tedy ochota zasáhnout pouze vůči posilování kurzu pod vyhlášenou hladinu, se nemění.

Toto rozhodnutí vychází z vyznění stávající prognózy a z hodnocení nově dostupných informací získaných od jejího zpracování. Prognóza předpokládá stabilitu tržních úrokových sazeb na stávající velmi nízké úrovni a používání kurzu jako nástroje měnové politiky do poloviny roku 2017. Inflace se stále nachází výrazně pod dvouprocentním cílem České národní banky. V souladu s prognózou se inflace dočasně snížila do blízkosti nuly. To odráží skutečnost, že domácí cenový vývoj je stále pod vlivem silných protiinflačních vlivů ze zahraničí, od jejichž primárních dopadů měnová politika odhlíží a soustředí se na případné nepříznivé druhotné efekty. V blízkosti nulových hodnot se bude inflace pohybovat i ve třetím čtvrtletí letošního roku, poté se však zvýší a na horizontu měnové politiky dosáhne dvouprocentního cíle. K udržitelnému plnění cíle, které je podmínkou pro návrat do standardního režimu měnové politiky, tak dle stávající prognózy dojde od poloviny příštího roku. Bankovní rada vyhodnotila rizika stávající prognózy na horizontu měnové politiky jako mírně protiinflační.

Potřeba udržovat měnové podmínky uvolněné přinejmenším v dosavadním rozsahu přetrvává. Bankovní rada proto znovu konstatuje, že Česká národní banka neukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než v roce 2017. Bankovní rada přitom i nadále vidí jako pravděpodobné ukončení závazku v polovině roku 2017. Česká národní banka je nadále připravena posunout hladinu kurzového závazku na slabší úroveň, pokud by mělo dojít k systematickému poklesu inflačních očekávání projevujícímu se ve vývoji nominálních veličin, zejména mezd. Bankovní rada současně zopakovala, že případné posílení kurzu po opuštění kurzového závazku bude tlumeno mimo jiné zajištěním kurzového rizika ze strany vývozců během trvání závazku, stejně jako uzavíráním korunových pozic finančních investorů a případnými intervencemi České národní banky ke zmírnění kurzových výkyvů.

Celková meziroční inflace se v květnu v souladu s prognózou snížila na jednu desetinu procenta. Naplnil se i očekávaný vývoj jednotlivých složek inflace. K růstu spotřebitelských cen přitom přispívala pouze korigovaná inflace bez pohonných hmot, v níž se pozitivně projevuje růst domácí ekonomiky a mezd. Příspěvek všech ostatních složek inflace byl naopak záporný, když se v nich projevovaly protiinflační nákladové vlivy převážně zahraničního původu. Regulované ceny začaly meziročně klesat v důsledku snížení cen zemního plynu pro domácnosti a také ceny potravin obnovily svůj meziroční pokles.

Česká ekonomika v prvním čtvrtletí letošního roku dle očekávání zpomalila svůj meziroční růst. Jeho tempo ve výši tří procent však bylo oproti prognóze mírně vyšší. Zvolnění ekonomického růstu bylo v souladu s prognózou způsobeno výrazným snížením příspěvku fixních investic v důsledku jen pozvolného náběhu čerpání fondů Evropské unie v novém programovém období. K mírně rychlejšímu růstu ekonomické aktivity oproti prognóze přispěl vyšší přírůstek zásob i spotřeby domácností, což bylo jen částečně kompenzováno nižším příspěvkem čistého vývozu.

Informace o zahraničním ekonomickém vývoji získané z červnového šetření Consensus Forecasts naznačují, že ekonomická aktivita v efektivní eurozóně nadále poroste relativně stabilním tempem okolo dvou procent, když ji stále podporují uvolněné měnové podmínky a nízká cena ropy. Předpověď vývoje výrobních cen v eurozóně byla pro letošní rok přehodnocena směrem dolů, a odeznění jejich poklesu se tak posunulo až do začátku příštího roku. Nepatrně se pro letošní rok snížil i výhled spotřebitelské inflace. Tržní výhled tříměsíčních úrokových sazeb Euribor se prakticky nezměnil. Zahraniční úrokové sazby se tak budou i nadále pohybovat na celém horizontu prognózy v lehce záporných hodnotách.

Tržní výhled ceny ropy Brent z poloviny června se při rostoucí poptávce zvýšil vlivem předchozích neočekávaných výpadků těžby na celém horizontu přibližně o pět dolarů za barel. Ještě před dvěma týdny se tak očekával nárůst ceny ropy Brent do konce příštího roku na padesát pět dolarů za barel. Zároveň se červnový výhled kurzu eura vůči dolaru posunul k lehce silnějšímu kurzu eura vlivem očekávání pozvolnějšího zpřísňování měnové politiky ve Spojených státech. Zveřejnění výsledku referenda o vystoupení Velké Británie z Evropské unie však následně vedlo k oslabení kurzu eura vůči dolaru.

Pokračující domácí ekonomický růst se i nadále příznivě projevuje ve zlepšování situace na českém trhu práce. Zvyšování celkové zaměstnanosti i počtu zaměstnanců v prvním čtvrtletí letošního roku zrychlilo, a překonalo tak očekávání stávající prognózy. Přetrvávající růst poptávky po práci se odrazil v dalším poklesu sezonně očištěné míry nezaměstnanosti. Nadále se snižoval i sezonně očištěný podíl nezaměstnaných osob. Meziroční růst mezd v podnikatelské sféře zrychlil na čtyři a půl procenta, a byl tak mírně vyšší, než očekávala prognóza. Oproti ní byl poněkud rychlejší i růst mezd v nepodnikatelské sféře. Rychlejším meziročním tempem než průměrná mzda se přitom zvýšil medián mezd, což odráží jejich výrazný růst především u zaměstnanců s nižšími mzdami.

Indikátory z reálné ekonomiky ukazují na pokračující hospodářský růst ve druhém čtvrtletí letošního roku. Růst maloobchodních tržeb si udržuje vysokou dynamiku. Průmyslová produkce se nadále zvyšuje mírným tempem, zatímco stavební výroba od ledna letošního roku postupně zesiluje svůj meziroční pokles. To koresponduje s útlumem investiční aktivity vládního sektoru v letošním roce v souvislosti s cyklem čerpání fondů Evropské unie.

Meziroční pokles cen ve zpracovatelském průmyslu i cen zemědělských výrobců se v dosavadním průběhu letošního roku dále prohluboval, což odráží zejména protiinflační nákladové vlivy ze zahraničí. Ceny tržních služeb v meziročním srovnání zhruba stagnují, zatímco ceny stavebních prací nadále rostou umírněným tempem.

Shrneme-li podstatné údaje o aktuálním vývoji české ekonomiky, tak hrubý domácí produkt i průměrná mzda rostly v prvním čtvrtletí letošního roku ve srovnání s prognózou mírně rychleji. Květnová inflace i vývoj nezaměstnanosti v dosavadním průběhu druhého čtvrtletí naproti tomu odpovídaly prognóze České národní banky.

Bankovní rada vyhodnotila rizika prognózy na horizontu měnové politiky jako mírně protiinflační. Nadále přetrvává riziko související s možným utlumenějším vývojem cen průmyslových výrobců v eurozóně. Totéž platí i pro riziko promítání dlouhodobě nízké inflace do inflačních očekávání a mzdového vývoje. Fakt, že růst mezd v prvním čtvrtletí letošního roku byl oproti stávající prognóze mírně rychlejší, však naopak představuje proinflační riziko. Novou nejistotou je výsledek referenda ve Velké Británii, znamenající její pravděpodobný budoucí odchod z Evropské unie. V kratším časovém období budou působit zejména reakce finančních a komoditních trhů a negativní dopady na ekonomický sentiment v Evropě, jejichž síla je obtížně předvídatelná. V souvislosti s mírně protiinflační bilancí rizik stávající prognózy bankovní rada připomíná, že Česká národní banka je připravena posunout hladinu kurzového závazku na slabší úroveň, pokud by mělo dojít k systematickému poklesu inflačních očekávání projevujícímu se ve vývoji nominálních veličin, zejména mezd. Bankovní rada současně znovu konstatuje, že Česká národní banka neukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než v roce 2017. Bankovní rada přitom i nadále vidí jako pravděpodobné ukončení závazku v polovině roku 2017, tedy v souladu s předpokladem stávající prognózy.

Bankovní rada na závěr svého jednání vyjádřila poděkování svým dvěma odcházejícím členům, tedy guvernéru Miroslavu Singerovi a vrchnímu řediteli Kamilu Janáčkovi.