Záznam z jednání bankovní rady ČNB dne 30. června 2016

Přítomni: Miroslav Singer, Mojmír Hampl, Kamil Janáček, Lubomír Lízal, Jiří Rusnok.

Jednání bankovní rady bylo zahájeno prezentací čtvrté situační zprávy, která vyhodnotila nově dostupné informace a jejich vliv na naplňování prognózy ze třetí situační zprávy. Prognóza předpokládá stabilitu tržních úrokových sazeb na stávající velmi nízké úrovni a používání kurzu jako nástroje měnové politiky do poloviny roku 2017. Celková meziroční inflace se v květnu v souladu s prognózou snížila na 0,1 %. Naplnil se i očekávaný vývoj jednotlivých složek inflace. K růstu spotřebitelských cen přispívala pouze korigovaná inflace bez pohonných hmot, v níž se pozitivně projevuje růst domácí ekonomiky a mezd. Její meziroční hodnota dosáhla 1,1 %. Příspěvek všech ostatních složek inflace byl naopak záporný, když se v nich projevovaly protiinflační nákladové vlivy převážně zahraničního původu. Regulované ceny začaly meziročně klesat v důsledku snížení cen zemního plynu pro domácnosti a také ceny potravin obnovily svůj meziroční pokles. Ceny pohonných hmot zůstaly nadále v hlubokém meziročním poklesu.

Česká ekonomika v prvním čtvrtletí letošního roku dle očekávání zpomalila svůj meziroční růst, a to na 3 %. Zvolnění tempa ekonomického růstu bylo v souladu s prognózou způsobeno výrazným snížením příspěvku fixních investic v důsledku jen pozvolného náběhu čerpání fondů EU v novém programovém období. Oproti prognóze bylo zpomalení tempa růstu méně výrazné, což bylo dáno zejména vyšším přírůstkem zásob i spotřeby domácností. Opačným směrem na odchylku ekonomického růstu od prognózy naopak působil čistý vývoz. Meziroční růst hrubé přidané hodnoty se rovněž zmírnil na 3 %, když se snížila jeho dynamika u některých odvětví služeb a ve stavebnictví. V návaznosti na pokračující růst domácí ekonomiky došlo také k dalšímu zlepšení situace na trhu práce. Sezonně očištěná míra nezaměstnanosti dále poklesla v prvním čtvrtletí na 4,3 %. Průměrná mzda v prvním čtvrtletí zrychlila svůj meziroční růst na 4,4 %, a byla tak o 0,4 procentního bodu nad prognózou. Také zvyšování celkové zaměstnanosti i počtu zaměstnanců v prvním čtvrtletí zrychlilo, a překonalo tak očekávání stávající prognózy.

V diskuzi navazující na prezentaci situační zprávy bankovní rada hodnotila vliv nově dostupných informací na rizika stávající prognózy inflace. Panovala shoda, že bilance rizik stávající prognózy je na horizontu měnové politiky mírně protiinflační. Opakovaně zaznělo, že nové údaje nepřinášejí žádná výrazná překvapení a prognóza se do velké míry naplňuje. Panoval konsensus, že adekvátní reakcí na současnou situaci je ponechat měnověpolitické sazby na úrovni technické nuly a že i nadále přetrvává potřeba udržovat uvolněné měnové podmínky. Bankovní rada také v této souvislosti diskutovala termín pravděpodobného ukončení kurzového závazku. Několikrát bylo řečeno, že nové údaje nepředstavují důvod pro změnu náhledu na termín jeho ukončení. Členové bankovní rady se shodovali, že ukončení kurzového závazku se v souladu s prognózou pravděpodobně nachází v polovině roku 2017, přičemž zůstávají v platnosti všechna předchozí konstatování bankovní rady, že neukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než v roce 2017.

V diskuzi o vývoji domácí ekonomiky panovala shoda, že ekonomický růst lze považovat za robustní a udržitelný. Bylo konstatováno, že ke stabilnímu růstu přispívá uvolněná měnová politika. V diskuzi o výhledu domácí ekonomiky bylo poznamenáno, že odhad ekonomického růstu v roce 2017 je příliš optimistický. V tomto kontextu několikrát zaznělo, že příspěvek fiskální politiky může být v roce 2017 nižší z důvodu pomalejšího oživení vládních investic. Bylo ale také uvedeno, že efekt nižších investic na ekonomický růst může být kompenzován výraznějším nárůstem mezd v nepodnikatelské sféře.

Bankovní rada podrobně hodnotila situaci na trhu práce. Zaměřila se především na vývoj mezd, protože jejich nárůst představuje tlak na růst domácích cen. Bylo uvedeno, že pozorovaný růst mezd převyšující v prvním čtvrtletí roku 2016 prognózu představuje mírné proinflační riziko. V souvislosti se mzdovým vývojem bylo také diskutováno riziko poklesu inflačních očekávání vycházející z dlouhodobě nízké inflace. Většina bankovní rady vnímá možný pokles inflačních očekávání jako protiinflační riziko, které by se projevilo utlumenějším růstem mezd. Toto riziko ale není vzhledem k aktuálně pozorovanému zrychlení tempa růstu mezd výrazné. Zaznělo také, že ani ve zbytku tohoto roku k naplnění rizika poklesu inflačních očekávání přes utlumenější růst mezd nedojde.

V diskuzi o mzdovém vývoji dále bankovní rada diskutovala vývoj mediánové mzdy. Většina členů bankovní rady se shodovala, že rychlejší tempo růstu mediánové mzdy oproti průměrné mzdě znamená rychlejší růst mezd zaměstnanců s nižšími mzdami. V tomto kontextu několikrát zaznělo, že zaměstnanci s nižšími mzdami mají vyšší sklon ke spotřebě, takže výraznější růst mediánové mzdy naznačuje možný výraznější růst spotřeby domácností vedoucí k silnějším poptávkovým inflačním tlakům. Opakovaně ale také bylo řečeno, že by růst mediánové mzdy měl být interpretován opatrně s ohledem na časté revize tohoto údaje.

Bankovní rada také diskutovala rizika a nejistoty vyplývající z vývoje v zahraničí. Bylo uvedeno, že jedinou výraznou novou informací ze zahraničí je výsledek referenda o vystoupení Velké Británie z EU. Členové bankovní rady se shodovali, že výsledek referenda znamená především nárůst nejistoty a že hlavní ekonomické dopady spojené s pravděpodobným vystoupením Velké Británie z EU leží za horizontem měnové politiky, takže nejsou pro aktuální rozhodování příliš relevantní. Bylo také řečeno, že krátkodobě povede zvýšená nejistota k utlumení investiční aktivity. V diskuzi o inflačním vývoji v zahraničí bylo opakovaně konstatováno, že přetrvává protiinflační riziko související s možným utlumenějším vývojem cen průmyslových výrobců v eurozóně, který by vedl k utlumenějšímu cenovému vývoji i v domácí ekonomice. V kontextu cenového vývoje v zahraničí a jeho srovnání s domácí situací bylo také poznamenáno, že v porovnání s nejvýznamnějšími obchodními partnery se domácí ekonomika z pohledu tempa růstu cen dostala od zavedení kurzového závazku z konce žebříčku na jeho úplný začátek, takže ve srovnání s těmito zeměmi roste nyní domácí inflace nejrychleji.

Po projednání situační zprávy bankovní rada ČNB jednomyslně rozhodla ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace na stávající úrovni 0,05 %. Pro toto rozhodnutí hlasovali Miroslav Singer, Mojmír Hampl, Kamil Janáček, Lubomír Lízal a Jiří Rusnok. Bankovní rada dále rozhodla nadále používat devizový kurz jako další nástroj uvolňování měnových podmínek a potvrdila závazek ČNB v případě potřeby intervenovat na devizovém trhu na oslabení kurzu tak, aby udržovala kurz koruny vůči euru poblíž hladiny 27 CZK/EUR.

Zapsal: Michal Franta, poradce bankovní rady