Prohlášení bankovní rady na tiskové konferenci po skončení měnového zasedání
05. 05. 2016
Bankovní rada České národní banky na svém dnešním jednání jednomyslně rozhodla ponechat úrokové sazby na stávající úrovni, tedy na technické nule. Bankovní rada rozhodla nadále používat devizový kurz jako další nástroj uvolňování měnových podmínek a potvrdila závazek České národní banky intervenovat v případě potřeby na devizovém trhu na oslabení kurzu tak, aby udržovala kurz koruny vůči euru poblíž hladiny 27 korun za euro. Česká národní banka je stále v souladu s tím připravena automaticky, tedy bez nutnosti dalšího rozhodnutí bankovní rady, provádět časově i objemově neomezené intervence. Asymetrický charakter tohoto kurzového závazku, tedy ochota zasáhnout pouze vůči posilování kurzu pod vyhlášenou hladinu, se nemění.
Toto rozhodnutí se opírá o novou makroekonomickou prognózu. Ta předpokládá stabilitu tržních úrokových sazeb na stávající velmi nízké úrovni a používání kurzu jako nástroje měnové politiky do poloviny roku 2017. Poté je s prognózou konzistentní nárůst tržních úrokových sazeb. Inflace se stále nachází výrazně pod dvouprocentním cílem České národní banky. Podle nové prognózy se inflace v nejbližším období dočasně sníží do blízkosti nuly, především v důsledku zahraničních nákladových vlivů. Poté se však zvýší a na horizontu měnové politiky dosáhne dvouprocentního cíle. K udržitelnému plnění cíle, které je podmínkou pro návrat do standardního režimu měnové politiky, tak dle prognózy dojde od poloviny příštího roku. Bankovní rada vyhodnotila rizika prognózy na horizontu měnové politiky jako mírně protiinflační.
Potřeba udržovat měnové podmínky uvolněné přinejmenším v dosavadním rozsahu přetrvává. Bankovní rada proto znovu konstatuje, že Česká národní banka neukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než v roce 2017. Bankovní rada přitom vidí jako pravděpodobné ukončení závazku v polovině roku 2017. Domácí cenový vývoj je stále pod vlivem silných protiinflačních nákladových vlivů ze zahraničí, jejichž intenzita i doba trvání jsou větší, než předpokládaly předchozí prognózy. Od primárních dopadů těchto vlivů měnová politika odhlíží a soustředí se na případné nepříznivé druhotné efekty. Česká národní banka je tedy připravena, pokud by mělo dojít k systematickému poklesu inflačních očekávání projevujícímu se ve vývoji nominálních veličin, zejména mezd, posunout hladinu kurzového závazku na slabší úroveň.
Pokud jde o předpoklady nové prognózy ohledně vývoje v zahraničí, růst hrubého domácího produktu efektivní eurozóny se bude pohybovat okolo dvou procent. Předchozí výrazný pokles cen energetických komodit se odráží ve výhledu utlumeného vývoje cen průmyslových výrobců, které se k meziročnímu růstu vrátí až začátkem příštího roku. Spotřebitelská inflace se bude z velmi nízkých hodnot pozvolna zvyšovat, avšak ani v příštím roce nedosáhne dvou procent. Na utlumený cenový vývoj reagovala Evropská centrální banka dalším uvolněním měnové politiky, které se promítá do tržního výhledu tříměsíčních úrokových sazeb Euribor, který se až do konce roku 2017 nachází v záporných hodnotách. Cena ropy Brent bude pozvolna růst při poměrně stabilním kurzu eura vůči americkému dolaru.
Domácí inflace se v prvním čtvrtletí letošního roku mírně zvýšila, přesto se stále nachází výrazně pod dvouprocentním cílem. K mírně kladné inflaci přispěl návrat regulovaných cen k meziročnímu růstu a nadále zřetelně kladná korigovaná inflace bez pohonných hmot. Ve vývoji tohoto ukazatele jádrové inflace se pozitivně projevuje růst domácí ekonomiky a mezd. Ceny potravin a pohonných hmot naopak klesaly v důsledku přetrvávajících protiinflačních nabídkových šoků ze zahraničí. Vlivem obnoveného poklesu regulovaných cen, prohloubení poklesu cen potravin a přechodného zvolnění korigované inflace se celková inflace v nejbližším období dočasně sníží do blízkosti nuly. Nelze přitom vyloučit ani její krátkodobě záporné hodnoty. Inflace tak vlivem pozitivních nákladových vlivů setrvá pod cílem delší dobu. V závěru letošního roku se však inflace začne zvyšovat a na horizontu měnové politiky, tedy ve druhém a třetím čtvrtletí příštího roku, dosáhne cíle, který následně mírně překročí. Domácí ekonomika přitom bude nadále přispívat ke zvyšování spotřebitelských cen, a to v podmínkách pokračujícího ekonomického růstu i zvyšování mezd. Zároveň bude postupně odeznívat aktuálně silně protiinflační působení dovozních cen, související s poklesem cen průmyslových výrobců v eurozóně.
Měnověpolitická inflace se bude od celkové inflace odchylovat jen nevýrazně v důsledku pouze malých primárních dopadů změn nepřímých daní. V nejbližším období tak klesne do lehce záporných hodnot, na horizontu měnové politiky však dosáhne dvouprocentního cíle.
Růst české ekonomiky letos zpomalí z loňského mimořádně vysokého tempa na 2,3 procenta. Hlavním důvodem bude propad vládních investic v důsledku jen pozvolného náběhu čerpání fondů Evropské unie v novém programovém období. Vzestup ekonomické aktivity naopak bude nadále podporován uvolněnými domácími měnovými podmínkami, nízkými cenami ropy a zvyšující se zahraniční poptávkou. Po odeznění propadu vládních investic pak růst hrubého domácího produktu v příštím roce zrychlí nad tři procenta. Rostoucí ekonomická aktivita se bude projevovat pokračujícím zvyšováním zaměstnanosti. To povede k dalšímu, byť již jen lehkému, poklesu míry nezaměstnanosti. Mzdy se letos budou zvyšovat stabilním tempem, výrazněji pak zrychlí v příštím roce.
Prognóza předpokládá stabilitu tržních úrokových sazeb na stávající velmi nízké úrovni a používání kurzu jako nástroje měnové politiky až do poloviny roku 2017. To je jeden z faktorů, které v prognóze přispívají k návratu inflace na cíl v prvním pololetí příštího roku. Ve druhé polovině roku 2017 je pak s prognózou konzistentní nárůst tržních úrokových sazeb. Návrat do standardního režimu měnové politiky podle prognózy nepovede ke skokovému posílení kurzu na mírně nadhodnocenou úroveň před zahájením intervencí České národní banky. Mimo jiné proto, že v mezidobí dochází k průsaku slabšího kurzu koruny do cenové hladiny i dalších nominálních veličin. Bankovní rada současně opět konstatovala, že posílení kurzu po opuštění kurzového závazku bude tlumeno zajištěním kurzového rizika ze strany vývozců během trvání závazku, stejně jako uzavíráním korunových pozic finančních investorů a případnými intervencemi České národní banky ke zmírnění kurzových výkyvů.
Predikce inflace se oproti minulé prognóze významně snižuje až do poloviny roku 2017, a to kvůli nižším pozorovaným cenám především u potravin, utlumenějšímu výhledu zahraničních výrobních cen a pomalejšímu růstu domácích nominálních mezd. Vývoj hrubého domácího produktu je v letošním roce přehodnocen směrem dolů zejména v důsledku hlubšího propadu vládních investic při pozvolnějším růstu soukromých investic. Pro rok 2017 se prognóza růstu naopak mírně zvyšuje, v čemž se odráží i prodloužení předpokládané stability úrokových sazeb a používání kurzu jako nástroje měnové politiky o dvě čtvrtletí. Dynamika nominálních mezd je mírnější až do poloviny příštího roku z důvodu zastavení jejich zrychlování v závěru loňského roku a výhledu utlumenější inflace i růstu ekonomiky.
Bankovní rada vyhodnotila rizika prognózy na horizontu měnové politiky jako mírně protiinflační. Významným rizikem je vývoj cen průmyslových výrobců v eurozóně. Ten může být utlumenější, než se v současnosti předpokládá, jako tomu bylo v nedávné minulosti již vícekrát. S prodlužující se dobou trvání velmi nízké inflace navíc roste riziko nežádoucích druhotných dopadů zahraničních nákladových vlivů, přestože mají primárně charakter příznivých nabídkových šoků. Na případné nepříznivé druhotné dopady těchto nákladových vlivů centrální banka reaguje, na rozdíl od jejich bezprostředních cenových dopadů. V této souvislosti bankovní rada připomíná, že Česká národní banka je připravena posunout hladinu kurzového závazku na slabší úroveň, pokud by mělo dojít k systematickému poklesu inflačních očekávání projevujícímu se ve vývoji nominálních veličin, zejména mezd. Bankovní rada současně znovu konstatuje, že Česká národní banka neukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než v roce 2017. Bankovní rada přitom vidí jako pravděpodobné ukončení závazku v polovině roku 2017, tedy v souladu s předpokladem nové prognózy. Bankovní rada současně opět diskutovala případné využití záporných úrokových sazeb.